|
| |
|
| |
|
|
Efektivnost veřejného zdravotnictví v ČR a vliv zavedení poplatků
Pleva, Michal ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Bartoň, Petr (oponent)
Cílem této diplomové práce je popsat motivace jednotlivých účastníků českého zdravotnického systému, analyzovat dopad a smysluplnost zavedení regulačních poplatků na poskytování lékařské péče a pokusit se navrhnout další kroky ke zvýšení efektivnosti celého systému. Práce vychází z teoretických konceptů různých zdravotnických systémů a snaží se poukázat na jejich pozitivní a také negativní stránky. Teorie zdravotnických trhů vychází z poznatků Stiglitze (1997) a Arrowa (1963), jejichž pozornost se sice upínala spíše k USA, ale tato práce se snaží aplikovat teoretické poznatky i v podmínkách České republiky. Práce shrne výdaje na zdravotnictví jednak na území ČR v průběhu posledních let, pokusí se o komparaci s výdaji v zahraničí a odhad jejich vývoje do budoucna. Ústředním bodem pak bude analýza vlivu a zvedení regulačních poplatků na jednotlivé druhy zdravotnických služeb a spotřebu léčiv, popř. další souvislosti spjaté s poplatky. Součástí práce bude také krátká anketa.
|
|
|
Efekty zdravotního pojištění na chování lidí
Šitinová, Kristina ; Koblovský, Petr (vedoucí práce) ; Pichaničová, Ludmila (oponent)
Tato práce popisuje vlivy zdravotního pojištění na chování lidí, naznačuje možné jevy, které mohly nastat v důsledku zavedení regulačních poplatků v České republice, a zkoumá efekt zrušení výběru regulačních poplatků na výdaje Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) ČR na léky. Ke zjištění dopadu zrušení povinných regulačních poplatků využívá data získaná z Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR v období od 1. 1. 2008 do 1. 6. 2010. Za použití metody Difference in Differences vyvozuje závěr o vlivu regulačních poplatků na výdaje VZP za léky hrazené ze zdravotního pojištění.
|
|
|
Systém financování zdravotnictví České republiky a Německa
URBANOVÁ, Radka
Hlavní cíl této práce je srovnání systému financování zdravotnictví v České republice a Německu. Oba státy se snaží najít takový systém financování, který by na jedné straně zabezpečil základní zdravotní péči všem a zároveň by nezvyšoval výdaje na ni. Najít takový způsob financování ovšem není lehký úkol a proto se systémy neustále vyvíjejí. Oba státy jsou členy Evropské unie a jejich systémy financování zdravotnictví jsou postaveny na Bismarckovském modelu, tedy na financování především z veřejného zdravotního pojištění. Veřejné zdravotní pojištění hradí výdaje ve zdravotnictví v obou státech více než 50 %. Zároveň mají oba státy ještě další zdroje financování zdravotnictví. Velikost výdajů v poměru k HDP v % a velikost výdajů v přepočtu na jednoho občana v měřitelných jednotkách je v těchto státech rozdílná. Dá se říci, že každý stát má svůj originální systém financování zdravotnictví a jaký přesně systém bude nastaven v daném státě, je otázkou volby občanů. Systém je tedy dobrý, vyhovuje-li jeho nastavení potřebám občanů. Informace byly čerpány především z knih, příslušných českých zákonů, Páté knihy německého sociálního zákoníku, internetového portálu Českého statistického úřadu a internetového portálu Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR. Dalšími zdroji byly také internetové zdroje, které informují o systému financování zdravotnictví v České republice a/nebo v Německu. V závěru práce jsou navržena opatření pro české zdravotnictví, která zajistí vyšší spravedlnost mezi pacienty. Dále jsou uvedena některá řešení, která by mohla vést k získání dalších peněžních prostředků potřebných pro financování českého zdravotnictví. Tyto dvě oblasti jsou totiž v českém zdravotnictví problémové a je potřeba je rychle řešit.
|
|
|
Regulační poplatky ve zdravotnictví z pohledu veřejnosti
KOLLÁROVÁ, Iva
Součástí systému českého zdravotnictví je veřejné zdravotní pojištění, z jehož prostředků se hradí oprávněným osobám zdravotní péče. Od 1. 1. 2008 je jeho součástí nově i systém regulačních poplatků a ročního ochranného limitu. Regulační poplatky byly zavedeny zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým byla novelizována řada zákonů, v tomto případě i zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Důvodem jejich zavedení má být omezení plýtvání péče a v důsledku toho snížení nákladů na zdravotní péči, snížení zneužívání zdravotnických služeb, stejně tak jako nárůst příjmů zdravotnických zařízení. Uspořené finanční prostředky by měly být využity ke zkvalitňování poskytované zdravotnické péče, ve prospěch léčby nemocných lidí a k financování drahých lékařských úkonů. Cílem mé práce bylo zmapovat názor veřejnosti na zavedení regulačních poplatků. V teoretické části bakalářské práce jsem stručně popsala základní pojmy týkající se veřejného zdravotnictví, zdravotní politiky, pojištění a podrobněji jsem zmínila fungování regulačních poplatků a ročního ochranného limitu. Ke zpracování praktické části práce jsem použila kvantitativní výzkum, metodu dotazování. Sběr dat byl proveden pomocí techniky dotazníku a dále byla zvolena technika sekundární analýzy dat. Pro výzkumnou část byl stanoven jeden statistický soubor {--} náhodná veřejnost Jihočeského kraje. Na základě dostupné literatury jsem si stanovila 2 hypotézy, z nichž obě hypotézy byly výzkumem potvrzeny. Výzkum poukázal na rozdílnost názorů i samotného vnímání regulačních poplatků mezi občany. Na problematiku regulačních poplatků má zajisté vliv také informovanost samotných občanů, která, jak vyplynulo z dotazníkového šetření, se zlepšuje oproti předešlým rokům. Regulační poplatky ve zdravotnictví v České republice se staly velmi diskutovaným tématem. Tento krok je však pouze prvním, bohužel stále u mnoha lidí nepopulárním krokem, který má vést k postupnému uskutečnění plánovaných změn v oblasti zdravotnictví. Domnívám se, že oproti minulým rokům, roste počet občanů, kteří chápou smysl regulačních poplatků a uvědomují si, že současná medicína je velmi nákladná a ze současného systému zdravotního pojištění není vždy možné dopřát veškerou péči všem. Dle mého názoru je zavedení regulačních poplatků krokem velmi důležitým pro naše zdravotnictví, ale bude potřeba zlepšit některé legislativní maličkosti a získat větší důvěru veřejnosti, aby bylo dosáhnuto smyslu, které mají tyto poplatky mít. Práce by mohla sloužit jako informační brožura, studijní materiál, popřípadě by mohly být názory respondentů a výsledky výzkumu použity při dalších výzkumech k porovnání.
|
|
|
Porozumění a postoje laické veřejnosti k současné reformě zdravotnictví
BORŮVKOVÁ, Eliška
Abstrakt Porozumění a postoje laické veřejnosti k současné reformě zdravotnictví. Diplomová práce shrnuje základní informace o současné reformě zdravotnictví a o tom, jak jí vnímá laická veřejnost. Teoretická část je zaměřena na základní informace o vývoji zdravotnictví v České republice a o současné reformě zdravotnictví. Zmiňuji se zde, jak se zdravotnictví vyvíjelo od roku 1918 až po současnost. Problém spočívá v tom, že po období několika počátečních roků posledního desetiletí minulého století, kdy byl přijat soubor základních zákonů, jenž nastartovaly reformu českého zdravotnictví, následovala řada let sterility zdravotnické legislativy, trvající dodnes. Dále se zaměřuji na současnou reformu zdravotnictví, proč je reforma potřebná, jaké má etapy a na její legislativní i nelegislativní změny. Pouze malá část reformních opatření vstoupila v platnost. Je to zavedení regulačních poplatků, zavedení ročního ochranného limitu a stanovení cen a úhrad léků. V praktické části jsou pak prezentovány výsledky výzkumu zaměřeného na výše zmíněnou problematiku. Výzkumná část práce, realizovaná formou dotazníků, se věnuje postojům laické veřejnosti k současné reformě zdravotnictví a zjišťuje, jestli jí veřejnost porozuměla. Výzkum dokládá, že převážná část dotazovaných s reformou nesouhlasí a myslí si, že není vedena správným směrem. Nejvíce respondentů takhle odpovídajících se nacházelo ve věkové skupině 60 a více let a ve skupině respondentů se základním nebo učňovským vzděláním. Dále výzkum ukazuje na to, že veřejnost není o reformě zdravotnictví dostatečně informovaná, a proto jí nemůže ani dostatečně porozumět. Bohužel současná politická situace vede k tomu, že veřejnost se o tuto problematiku přestane zajímat úplně a bez přemýšlení reformní opatření zavrhne.
|
|
|
ÚČTOVÁNÍ LÉKÁRNY A VLIV REGULAČNÍCH POPLATKŮ NA EXISTENCI MALÝCH LÉKÁREN.
BOBKOVÁ, Martina
Prodej léků v dnešní konzumní společnosti je velmi rozšířený. Lékárny musí být schopny uspokojit všechny druhy zákazníků a musí se postarat o to, aby byly vždy dobře zásobeny a připraveny na jakoukoliv poptávku. V posledních dvou letech je činnost lékáren zásadně ovlivněna zavedením regulačních poplatků. Samotné uzákonění poplatků by jistě samo o sobě nebudilo až tak velkou pozornost. Hlavním problémem je proplácení regulačních poplatků krajskými lékárnami, které jsou dotovány kraji. Soukromé lékárny tomuto chování nemohou konkurovat a jsou tak stavěny do nelehké konkurenční pozice. V teoretické části jsem se zabývala jak vymezením účetních pojmů týkajících se účtování lékárny, tak také účtováním. Popsala jsem standardní postupy účtování. Uvedla jsem způsoby jak vypočítat likviditu podniku a obraty zásob a co tyto ukazatele vyjadřují. Dále jsem se snažila přiblížit problematiku regulačních poplatků. V praktické části jsem analyzovala komplexní účtování lékárny. Popsala jsem jednotlivé způsoby a metody účtování u dlouhodobého majetku, zásob, krátkodobého finančního majetku, zúčtovacích vztahů a také použití účtu individuálního podnikatele. Hlavním mým cílem bylo vystihnout specifika, která se při účtování v lékárně objevují. Tato specifika se týkala zejména zásob. Jako dílčí cíl jsem provedla výpočty zachycující likviditu lékárny a také obraty zásob. Tyto ukazatele jsem následně vyhodnotila v tabulkách a snažila jsem se analyzovat další vlivy, které na likviditu a obraty zásob působí. V rámci dalšího cíle jsem analyzovala finanční dopad proplácení regulačních poplatků krajskými lékárnami za své zákazníky pro ostatní soukromé lékárny. Snažila jsem se zrekapitulovat události, které se staly v oblasti českého soudnictví a týkaly se sporů soukromých lékáren a krajů v otázce těchto poplatků.
|
|
|
Regulační poplatky na Dětském oddělení Klatovské nemocnice, a.s.
GOLDSCHMIDOVÁ, Kateřina
Název práce: Regulační poplatky na Dětském oddělení Klatovské nemocnice, a.s. Bakalářská práce se zabývá účinky a dopady, které mělo zavedení regulačních poplatků do zdravotnictví. Cílem mé práce bylo zjistit účinky zavedení regulačních poplatků na Dětském oddělení Klatovské nemocnice, a.s. Jednak jsem zjišťovala, jakým způsobem poplatky ovlivnily zneužívání nemocniční péče, a dále jsem zjišťovala zda poplatky ovlivnily možnost rodičů doprovázet své děti v průběhu hospitalizace. V teoretické části se zabývám definováním základních pojmů, které s tématem regulačních poplatků souvisí. Jedná se zejména o pojmy zdraví a nemoc, zdravotní politika, zdravotnickými systémy, strukturou zdravotnického systému v České republice a definováním regulačních poplatků, jejich druhy, významem zavedení, ochranným limitem, efektem zavedení a spotřebou zdravotnických služeb po zavedení poplatků. V praktické části se věnuji popisu cílů práce a hypotéz, metodikou výzkumu a interpretaci výsledků. Výzkumná část byla realizována pomocí kvantitativní formy výzkumu, použila jsem metodu dotazování, techniku dotazníku, jako pomocná metoda byla zvolena analýza dokumentů- sekundární analýza dat. Výzkumný soubor tvořili rodiče doprovázející děti k vyšetření na ambulancích a rodiče doprovázející hospitalizované děti. Výsledky výzkumu ukázaly, že regulační poplatky neovlivnily možnost rodičů doprovázet své děti v průběhu hospitalizace a přestože rodiče uvádějí, že v případě opakovaných hospitalizací by poplatky jejich možnost ovlivnit mohly, nadále své děti v průběhu jejich hospitalizace doprovázejí a počet doprovodů naopak stoupá. Výzkum dále ukázal, že na Dětském oddělení došlo po zavedení poplatků k výraznému poklesu využití Lékařské služby první pomoci (dětské pohotovosti) a tím i k jejímu počtu zneužití. Naopak nedošlo k poklesu počtu hospitalizovaných pacientů. Domnívám se, že uvedenou bakalářskou práci bude možno využít pro lepší orientaci v této nové oblasti zpoplatnění zdravotní péče a k nástinu skutečných dopadů, jež do zdravotnictví během svých prvních dvou let působení přinesly. Právě z důvodu relativně krátkého působení poplatků, bych doporučovala v pokračování monitorování dopadů výběrů poplatků a sledování případných dalších změn v legislativě.
|
|
|
VLIV REGULAČNÍCH POPLATKŮ NA VZTAH MEZI VŠEOBECNÝMI SESTRAMI A KLIENTY
DIVOKOVÁ, Jitka
ABSTRAKT Od 1.1.2008 vstoupil v platnost Zákon 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tento zákon zavádí do praxe dlouho připravované regulační poplatky, přesně stanovuje, jaké výkony budou zpoplatněny 30, 60 nebo 90 korunami. Tímto se finanční spoluúčast klientů stává legislativně platnou a oprávněnou. Zavedení poplatků má za úkol snížit nadužívání ošetřovatelské péče, zefektivnit stávající ošetřovatelskou péči a dosáhnout toho, aby klienti začali lépe pečovat o svůj zdravotní stav, aby se zabývali především prevencí, dodržovali životosprávu a své investice směřovali správným směrem. V teoretické části jsme se zabývali pojmem regulačních poplatků ve zdravotnictví, které fungují jako spoluúčast klientů na financování zdravotní péče, jak a kam se regulační poplatky odvádí. Zabývali jsme se také administrativou vybírání regulačních poplatků. V teoretické části také byly zmíněny zkušenosti se zdravotnickými reformami ze zahraničí na Slovensku, Německu a v Rakousku. Důležitou součástí zdravotnické reformy je také role sestry, její komunikační dovednosti, povinnosti ve vztahu k regulačním poplatkům. Zabývali jsme se etickými a psychologickými hledisky vztahu sestry a klienta a faktory, které ovlivňují chování sestry. V rámci šetření byly stanovené cíle práce. Zjistit dopad regulačních poplatků na vztah mezi všeobecnými sestrami a klienty. Zjistit úroveň informovanosti sester týkající se vybírání regulačních poplatků. Zjistit schopnosti sester k poskytování kvalitních informací pacientům. Zjistit, zda pacient, coby poplatník očekává lepší ošetřovatelskou péči. Cíle byly zkoumány na základě vytvořených hypotéz. Hypotéza 1, ve které jsme předpokládali, že regulační poplatky ve zdravotnictví mají negativní dopad na vztah mezi všeobecnými sestrami a klienty, hypotéza 2, ve které jsme předpokládali, že sestry i klienti hodnotí všeobecnou informovanost o poplatcích jako nedostatečnou, hypotéza 3 předpokládá, že sestry neumí poskytnout pacientům kvalitní informace, týkající se problematiky regulačních poplatků a hypotéza 4 předpokládá, že na základě regulačních poplatků pacient vyžaduje lepší ošetřovatelskou péči. Zlepšení ošetřovatelské péče, které je možné provést ihned, bez ohledu na výběr regulačních poplatků je v možnostech každého jednotlivce. Toto zlepšení vyžaduje úsměv, trpělivost, představení se a podání ruky, což by se mělo stát samozřejmostí. V souvislosti se zlepšením péče by každé zdravotnické zařízení mělo pravidelně vydávat zprávy s přehledem, jak nakládá s vybranými prostředky, které by měly být k dispozici i plátcům těchto poplatků, což by mělo napomáhat ke zlepšování informovanosti klientů.
|
host ::
RSS.