|
|
Umělecko-výchovné kontexty hudební pedagogiky v inovaci primárního vzdělávání
Hons, Marie
Disertační práce s názvem Umělecko-výchovné kontexty hudební pedagogiky v inovaci primárního vzdělávání charakterizuje z vědeckého pohledu filosofie, psychologie, hudební psychologie, neurofyziologie, pedagogiky a hudební pedagogiky význam hudební výchovy pro rozvoj osobnostní integrace člověka. Navazuje na podněty nové akademické disciplíny transdidaktiky a provádí její dedukci do praktické roviny primárního vzdělávání, v jehož ohnisku jsou silnými aktivizačními prostředky hudební činnosti. Prostřednictvím autorské tvorby a využití uměleckých inspirací cílí na součinnost hudebních činností s ostatními esteticko-výchovnými disciplínami, za jejichž spolupráce dochází k prohloubení emocionálního prožitku a rozvoji vztahu k uměleckým a etickým hodnotám, vedoucích k objevování krásna. Prohlubování prožitků při uměleckých aktivitách umožňuje na základě polyestetičnosti a integrativity kvalitní komunikaci kognitivních a emocionálních procesů ve vědomí dítěte. Dochází k jejich zintenzivnění, což představuje nezastupitelný vliv na zkvalitnění a rozvoj osobnostní integrace dítěte ve velmi důležitém období počátku školní docházky. Současné vzdělávání může prostřednictvím transdidaktiky s využitím polyestetičnosti a hudební integrativity takový proces pozitivně ovlivnit. Tento fakt je přiblížen mimo jiné...
|
|
|
Specifika distančního vzdělávání na malé vesnické škole z pohledu učitelů
Vokatá, Tereza ; Stará, Jana (vedoucí práce) ; Uhlířová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá specifiky distančního vzdělávání na malé vesnické škole z pohledu učitelů v období školního roku 2020/2021 a nucené uzávěry škol v důsledku celosvětové pandemie Covid 19. V teoretické části práce vychází z dostupné literatury, která se zabývá distanční výukou, a dále ze šetření České školní inspekce. Práce definuje pojmy spojené s distanční výukou, její formy a metody, obsah vzdělávání a jeho proměny při výuce distanční, využití digitálních technologií při distančním vzdělávání, a poukazuje na klady a zápory distanční výuky. Vzhledem k tomu, že výzkum probíhá na malé vesnické škole a je věnován distanční výuce na malé vesnické škole se zaměřením na její specifika, obsahuje práce kapitolu, která je věnována právě malým školám na vesnici. Tato kapitola se věnuje pojmu venkov a vesnice, poukazuje na sociální a kulturní aspekty venkova a vysvětluje pojem malotřídní a venkovská škola. Empirická část je zpracována jako případová studie jedné konkrétní vesnické školy s malým počtem žáků a učitelů. Cílem empirické části bylo zjistit, jak učitelé prožívali období, kdy byly školy nuceny přejít na distanční vzdělávání a výuka probíhala mimo školu v online prostředí. Zda je možné nalézt nějaká specifika, výhody a nevýhody distančního vzdělávání, která vyplývají z velikosti školy...
|
|
|
Využití canisterapie při práci s třídním kolektivem na prvním stupni základní školy
VOJÍKOVÁ, Gabriela
V bakalářské práci se zaměřuji na tvorbu a podporu nově vznikajícího třídního kolektivu v první třídě základní školy skrze canisterapii. Cílem práce je vytvořit edukační jednotky zaměřené na rozvoj a podporu žádoucích interakcí v třídním kolektivu. Dílčím cílem bakalářské práce je následná realizace navržených edukačních jednotek a jejich evaluace. Pro naplnění cílů je použita kvalitativní strategie. Práce je rozdělena na dvě části, první část je teoretická, popisuje vzdělávání na základní škole, definuje třídní klima a pojem canisterapie. Druhou částí je část praktická, která obsahuje edukační jednotky a následnou evaluaci. Výstupy kvalifikační práce mohou využít pedagogové na základních školách v přímé pedagogické praxi nebo dobrovolníci s terapeutickým psem při docházení do dětských kolektivů.
|
|
|
Komparace přístupu ke vzdělávání a výuky občanské výchovy na běžné základní a waldorfské škole
BÝČKOVÁ, Jana
Bakalářská práce Komparace přístupu ke vzdělávání a výuky občanské výchovy na běžné základní a waldorfské škole představuje koncepci předmětu občanská výchova a pohled na koncepce waldorfského školství a základních škol. V teoretické části je představen předmět občanská výchova a dále je podrobně rozebrán jak koncept základního vzdělávání, tak koncept waldorfské školy. Praktická část bude věnována komparaci výuky občanské výchovy na základní a waldorfské škole. Cílem bude zjistit, zda existují rozdíly nejen ve výuce, ale i například v přípravě učitelů na hodiny, v prostředí, ve kterém výuka za normálních okolností probíhá nebo ve způsobu hodnocení. Dále v učebních materiálech či ve vztazích učitelů k žákům. Toto vše bude zkoumáno z pohledu dotazovaných učitelů.
|
|
|
Přírodniny v učení o přírodě na 1. stupni základní školy
KUBOVÁ, Natálie
Diplomová práce se zabývá využitím přírodnin ve výuce na prvním stupni základní školy. Kromě teoretických východisek obsahuje soubor úloh k využití ve školní praxi. Jedná se o aktivity s využitím přírodnin, zaměřené zejména na přírodní společenstvo lesa jako jeden z našich nejrozšířenějších ekosystémů. Následuje praktické vyzkoušení vybraných aktivit ve škole, sloužící jako ověření jejich funkčnosti a proveditelnosti.
|
|
|
Připravenost učitelů 1. stupně ZŠ na spolupráci s asistentem pedagoga, jejich spolupráce v praxi
JIRKŮ, Zuzana
Tématem diplomové práce je připravenost učitelů 1. stupně ZŠ na spolupráci s asistentem pedagoga, neboť toto téma je velice aktuální. Důležitým faktorem in-kluze je kvalitní spolupráce mezi asistentem pedagoga a pedagogem. Teoretická část je rozdělena na pět oblastí. V první oblasti jsou vysvětleny základní pojmy inkluzivní pedagogiky, druhá část se zaměřuje na vzdělávací programy základní školy, ve kte-rých je také vymezeno vzdělávání žáku se speciálně vzdělávacími potřebami. Třetí oblast se věnuje možnostem podpory. Ve čtvrté části je vymezena pozice asistenta pedagoga a poslední část je zaměřena na spolupráci pedagoga a asistenta pedagoga. Praktická část prezentuje výsledky výzkumného šetření. Cílem tohoto šetření, reali-zovaného kvantitativní metodou (dotazníkové šetření), bylo zjistit, zda si učitelé myslí, že jsou připraveni (a jak) na spolupráci s asistentem pedagoga. Dalším úkolem bylo stanovit, jakým způsobem spolu spolupracují.
|
|
|
Úroveň znalostí zemědělské problematiky u žáků základních škol
ZIKOVÁ, Sylvie
Literární přehled je zaměřen na vysvětlení pojmu gramotnost, definici mezinárodních výzkumů zaměřených na gramotnost, definici zemědělské gramotnosti, vývoji zemědělské gramotnosti převážně v USA a jak je tato gramotnost zapojena do výuky u nás v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Praktická část práce ověřuje zemědělskou gramotnost pomocí dotazníkového šetření u žáků 2. stupně základních škol.
|
|
|
Možnosti rozvoje specifických kompetencí v oblasti prostorové orientace a samostatného pohybu žáků s postižením zraku v základním vzdělávání
BAČÁKOVÁ, Helena
Bakalářská práce Možnosti rozvoje specifických kompetencí v oblasti prostorové orientace a samostatného pohybu žáků s postižením zraku v základním vzdělávání se zabývá rozvojem kompetencí žáků se zrakovým postižením v rámci nácviku prostorové orientace ve školách zřízených podle §16 odst. 9 Školského zákona a hlavním vzdělávacím proudu. Cílem práce bylo potvrdit nebo zamítnout tvrzení, že ve speciálním školství jsou lepší podmínky pro rozvoj těchto kompetencí. A také ověřit, zda je ve speciálním školství vyšší hodinová dotace pro výuku POSP, než v hlavním vzdělávacím proudu. Cestou k dosažení tohoto cíle bylo studium odborné literatury, týkající se zrakového postižení, nácviku prostorové orientace a samostatného pohybu osob se zrakovým postižením, inkluzivního a speciálního vzdělávání a legislativních dokumentů zastřešujících tuto problematiku. Dalším krokem bylo provedení výzkumného šetření formou kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Z toho vyplývají i použité nástroje sběru dat výzkumu, a to strukturovaný rozhovor a dotazníkové šetření. V závěrečné části provádím analýzu zjištěných dat. Vyplývá z nich, že časová dotace nácviku POSP je stejná ve speciálním školství i v základních školách hlavního vzdělávacího proudu. Speciální školství zřejmě poskytuje lepší podmínky pro rozvoj kompetencí v oblasti POSP, ale zároveň vytváří podmínky pro sociální segregaci dětí se zrakovým postižením. Prostorová orientace a samostatný pohyb jsou velmi náročné na zvládnutí. Potíže způsobuje i malá informovanost intaktní veřejnosti.
|
|
|
Přestávky jako potenciál pro vytváření vztahů v 1. třídě ZŠ
NĚMCOVÁ, Michaela
Diplomová práce se věnuje zmapování přestávek na prvním stupni ZŠ z pohledu vytváření vztahů mezi dětmi a mezi dětmi a učitelem. V teoretické části je popsáno základní pojetí prvního stupně ZŠ, socializace v mladším školním věku, problematika zahájení školní docházky a vnímání přestávek mezi vyučovacími hodinami v odborné literatuře českých i zahraničních autorů. Praktická část byla realizovaná formou pozorování, řízených rozhovorů s dětmi i učiteli a dotazníku s rodiči. Data získaná tímto výzkumem jsou použita ke zmapování činností dětí a pedagogů o přestávkách a vytváření vztahů během přestávek.
|
|
|
Portfolio ve výtvarné výchově
Baniunynská, Klára ; Svatošová, Zuzana (vedoucí práce) ; Novotná, Magdalena (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na portfolio jako didaktický nástroj ve výuce výtvarné výchovy na prvním stupni základní školy. Teoretická část diplomové práce popisuje portfolio a jeho rozmanité typy. Zaměřuje se na žákovské pracovní portfolio, elektronické portfolio a profesní portfolio jakožto nástroj rozvoje sebe/reflektivních a sebe/hodnotících kompetencí žáků a učitelů. Dále se věnuje hodnocení se zaměřením na formativní hodnocení ve výuce. Poslední kapitola je věnována výtvarné výchově a hodnocení ve výtvarné výchově prostřednictvím portfolia. Praktická část je postavena na tvorbě žákovských pracovních portfolií, elektronickém portfoliu a profesním portfoliu skrze realizaci výtvarného projektu nesoucího název stromy a listy. Cílem praktické části byla tvorba jednotlivých portfolií, která vznikla v konkrétním ročníku základní školy. Realizovaná portfolia měla přispět k rozvoji sebe/reflektivních a sebe/hodnotících kompetencí u žáků. Portfolia byla tvořena v průběhu jednoho pololetí školního roku, v tomto časovém úseku byl tak naplánován a uskutečněn výtvarný projekt na téma stromy, listy. Jednotlivé hodiny výtvarné výchovy a práce s žákovskými portfolii byly reflektovány pomocí metody ALACT. Portfolia nepřispěla pouze k rozvoji sebe/reflektivních a sebe/hodnotících kompetencí žáků, ale také...
|
host ::
RSS.