|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o ženy po operativních porodech
KREJCAROVÁ, Jana
Abstrakt Bakalářská práce je zaměřená na ošetřovatelskou péči o ženy po operativních porodech, které ukončující těhotenství. V teoretické části jsou popsány jednotlivé operativní zákroky (porod porodnickými kleštěmi, vakuumextrakce, císařský řez) a péče, edukační činnost porodní asistentky při nich. Není opomíjena ani historie této problematiky. V praktické části jsou stanoveny čtyři základní cíle a hypotézy. Cílem práce bylo zjistit, rozdílnosti ošetřovatelské péče o ženy po operativních porodech, zda péče probíhá formou ošetřovatelského procesu, zda péče probíhá dle ošetřovatelských a porodnických standardů ve vybraných porodnických zařízeních. Na cíle byly postaveny hypotézy, které měly potvrdit, že se ošetřovatelská péče o ženy po operativních porodech odlišuje ve vybraných porodnických zařízeních, že porodní asistentky používají ošetřovatelský proces, ošetřovatelské a porodnické standardy při péči o ženy. Výzkumné šetření probíhalo kvantitativní metodou sběru dat pomocí anonymních dotazníků. Dotazníky byly rozdány porodním asistentkám ve vybraných porodnických zařízeních: v Českých Budějovicích, v Plzni a v Písku. Dotazníky vyplňovaly jak porodní asistentky z porodního sálu, tak porodní asistentky z oddělení šestinedělí a gynekologické JIP. Cíle práce byly splněny, hypotéza, která popisuje rozdílnost ošetřovatelské péče v jednotlivých porodnických zařízeních byla potvrzena. Druhá hypotéza byla potvrzena výsledky výzkumu, že péče o ženy po operativních porodech probíhá formou ošetřovatelského procesu v 72 %. Třetí hypotéza potvrzuje používání ošetřovatelských standardů v 92 % a čtvrtá potvrzuje používání porodnických standardů v 75 %. Výsledky výzkumného šetření v celkovém souboru vycházejí jednoznačně, ale odlišují se při péči o ženy v jednotlivých zdravotnických zařízeních, ale také na jednotlivých odděleních a proto by bylo vhodné posoudit organizaci práce, technické podmínky a případné změny, které by mohly zlepšit ošetřovatelskou péči.
|
|
|
Problematika centrálního žilního katétru z pohledu sestry a pacienta
KOVÁŘOVÁ, Miroslava
V současné době se setry, pracující v akutní medicíně, denně setkávají s pacienty, kteří mají zaveden centrální žilní katétr. V akutní medicíně je tento katétr nepostradatelný, pro jeho široké využití. Ovšem je také náročný na ošetřovatelskou péči vzhledem k jeho invazivnosti a snadnému zavlečení infekce. Každá nemocnice má vypracovaný standart pro jeho ošetřování, a také jiné úspěchy při prevenci infekce tohoto katétru. Pacienti zavedený centrální žilní katétr často vnímají jako nepříjemnost a nerozumějí omezením, která jsou nutná při jeho zavedení. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, s jakou problematikou se setkává ošetřující personál při péči o centrální žilní katétr, jaké postupy používá v rámci prevence infekce a co pociťují pacienti se zavedeným centrálním žilním katétrem. Nástrojem pro zjištění těchto cílů byla kvalitativní metoda polostandardizovaného rozhovoru se sestrami pracujícími na jednotkách intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačních odděleních a polostandardizovaný rozhovor s pacienty, kteří mají zkušenosti se zavedeným centrálním žilním katétrem. Výsledky byly popsány v rozhovorech a zajímavé skutečnosti dány do tabulek. Z výzkumného šetření vyplynulo, že častým ošetřovatelským problémem pro sestry je infekce. Dalším, zjištěním bylo, že sestry používají dostupné prostředky k prevenci vzniku infekce a řídí se při ošetřování centrálního žilního katétru dle standardů ošetřovatelské péče. Rozhovory s pacienty ukázaly, že problémy s centrálním žilním katétrem vnímají v podobě převazů katétru.
|
|
|
Sebereflexe u zdravotnických pracovníků v souvislosti s ošetřováním pacientů s infaustními prognózami a úmrtími
VAŇKOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou sebereflexe u zdravotnických pracovníků v souvislosti s ošetřováním pacientů s infaustními prognózami a úmrtími. Sebereflexe je schopnost přemýšlet o sobě a svém jednání a je jedním ze základních předpokladů osobního rozvoje. Nejinak tomu je při povolání sestry, od které se očekává naprostá profesionalita, jak s vykonáváním odborné činnosti, vynikající komunikací, tak i se zvládáním náročných životních situací pacientů, při které se od ní očekává, že jim bude oporou. Sestry se často setkávají s těžce nemocnými, umírajícími pacienty, rodinnými tragédiemi a řadou dalších složitých situací, které působí na jejich psychiku, rodinný život a v neposlední řadě i povolání. Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak ovlivňuje ošetřování pacient v infaustních stavech a úmrtí pacientů psychiku a práci ve smyslu jejich sebereflexe. V teoretické části bakalářské práce je popsán ošetřovatelský proces o pacienty s infaustní prognózou a o umírající a komunikace s nimi. Dále je zde popsána sebereflexe, motivace, supervize v paliativní péče a syndrom vyhoření. Práce se také věnuje emocím sestry při ošetřování pacientů s infaustní prognózou a umírajících pacientů a také předpokladům zdravotníků při ošetřování pacientů s infaustními prognózami a úmrtími. Šetření probíhalo pomoci kvalitativního výzkumu, metodou dotazovaní, pomocí nestandardizovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen z osmi sester pracujících v Nemocnici České Budějovice a.s. na oddělení onkologie, onkohematologie, ARO a apalická jednotka. Výzkum probíhal v období od 20.7.2010 do 23.7.2010. Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry ošetřování pacientů s infaustní prognózou a umírajících pacientů ovlivnilo a ovlivňuje psychiku sester a to především v pohledu na život. Většina dotazovaných sester uvedla, že svůj život přehodnotily a nyní mají jiné priority. Jedna sestra odpověděla, že se snaží být na sebe více opatrnější. Jak vyplynulo z výzkumu samotnou práci sester ošetřování pacientů s infaustní prognózou a umírajících pacientů neovlivňuje. Téměř všechny sestry přistupují k těmto pacientům, jako k ostatním a péči o ně berou jako součást své profese. Výsledky této bakalářské práce mohou být využity v odborných seminářích pro sestry.
|
|
|
Zácpa jako ošetřovatelský problém
PETRŮ, Štěpánka
Zácpa jako ošetřovatelský problém. V dnešní populaci se stále více setkáváme s lidmi, kteří trpí zácpou. Prodlužující se věkový průměr a styl současného života jsou jednou z nejčastějších příčin jejího vzniku. S problémem obstipace se sestry setkávají ve své ošetřovatelské praxi ve všech typech zdravotnických zařízení. Vhodně zvolenou ošetřovatelskou péčí může sestra pomoci problém s defekací pacienta vyřešit. První část práce je teoretická. Definuje onemocnění, jeho příčiny a vhodný ošetřovatelský postup, který je chronologicky řazen podle ošetřovatelského procesu. Další část práce se zabývá výzkumem, který byl uskutečněn v nemocnici Pelhřimov, Jindřichův Hradec a Počátky na odděleních, kde se předpokládá u pacientů vyšší výskyt obstipace. Šetření bylo anonymní, provádělo se metodou kvantitativního dotazování technikou dotazníků u 128 sester. Z důvodu zachování objektivity byly obdobné otázky metodou standardizovaného rozhovoru podány i 11 pacientům hospitalizovaným na oddělení, kde výzkum proběhl. V práci byly stanoveny tři cíle: Zjištění, zda sestry odebírají anamnézu se zaměřením na výskyt zácpy, zmapování ošetřovatelské péče u pacientů s obstipací na lůžkových odděleních a zjištění aktuální možnosti řešení obstipace jako ošetřovatelského problému. Z cílů vychází tři hypotézy: Sestry se zajímají při odebírání ošetřovatelské anamnézy o frekvenci pacientovy vylučované stolice v domácím prostředí, sestry nedostatečně hydratují pacienty a sestry zajišťují intimitu prostředí k defekaci stolice dle pacientových potřeb. Sestrami byly potvrzeny první a třetí předpokládané hypotézy a vyvrácena druhá hypotéza. Názor pacientů se ne vždy shodoval s tvrzením sester. Z výsledků obou výzkumů vyplynul závěr, že sestry mají teoretické znalosti v problematice ošetřování nemocného se zácpou, ale ne vždy je uvádí do své profesionální praxe. Práce mapuje aktuální stav ošetřovatelské péče o pacienty se zácpou a vede k efektivnějšímu využití ošetřovatelských metod v praxi.
|
|
|
Odlišnosti v ošetřovatelské péči u pacientů po operaci zlomenin pánve a v konzervativní léčbě po úrazu pánve
ADAMČÍKOVÁ, Hana
Současný stav: Úrazy pánve jsou zpravidla způsobeny vysokoenergetickými mechanismy. U poranění pánve dochází často k poranění blízkých struktur, jako vývodné cesty močové, orgány dutiny břišní, poranění nervového systému a velkých cév. V historii byla známá jenom konzervativní léčba zlomenin pánve, kde hrozilo riziko imobilizačního syndromu. V dnešní době se přistupuje i k chirurgické léčbě, která je rychlejší, není u ní riziko imobilizačního syndromu. Konzervativní léčba vyžaduje dlouhé léčení a přísný klid na lůžku až několik týdnů. Chirurgická léčba je rychlejší, ale hrozí zde riziko infekce, pokud není dodržen aseptický přístup. Proto by měly sestry znát ošetřovatelskou péči, její zásady a odlišnosti. Cíl: Cíl 1: Zjisti, zda sestry znají odlišnost v ošetřovatelské péči u pacientů po operaci zlomenin pánve a v konzervativní léčbě po úrazu pánve. Cíl 2: Zjisti, zda sestry dodržují správné zásady v ošetřovatelské péči u pacientů po operaci zlomenin pánve a v konzervativní léčbě po úrazu pánve. Hypotézy: Hypotéza 1: Sestry znají odlišnost v ošetřovatelské péči u pacientů po operaci zlomenin pánve a v konzervativní léčbě po úrazu pánve. Hypotéza 2: Sestry dodržují správné zásady v ošetřovatelské péči u pacientů po operaci zlomenin pánve a v konzervativní léčbě po úrazu pánve. Druh výzkumu: Bude provedeno kvantitativní a kvalitativní šetření. Sběr dat formou dotazníku, které bude doplněno pozorováním. Výzkumný vzorek: Sestry na traumatologickém, chirurgickém, ortopedickém, anesteziologicko resuscitačním oddělení a jednotce intenzivní péče nemocnic České Budějovice a Prachatice. Doporučení pro praxi: Seznámit sestry na seminářích s výsledky šetření a tím zkvalitnit ošetřovatelskou péči o klienty po operaci zlomenin pánve a v konzervativní léčbě po úrazu pánve
|
host ::
RSS.