|
|
Local steroidogenesis in peripheral tissues and its regulation
Langová, Veronika ; Ergang, Peter (vedoucí práce) ; Hudcovic, Tomáš (oponent)
Vrozené i adaptivní imunitní reakce jsou modulovány hormonálně, mimo jiné pomocí glukokortikoidů, a působením mikrobiomu, nicméně přesný mechanismus není zcela objasněn. Tato studie se zabývá vlivem mikrobiomu na de novo biogenezi a lokální regeneraci glukokortikoidů. Konkrétním předmětem analýzy je vliv komenzálů na expresi genů kódujících steroidogenní enzymy (Star, Cyp11a1, Hsd3b1, Cyp21a1, Cyp11b1) a enzym zajišťující regeneraci glukokortikoidů (Hsd11b1) v nadledvinách, tračníku, slezině a mesenteriálních lymfatických uzlinách. Studie byla provedena na konvenčních a bezmikrobních myších. Exprese všech 5 komponent de novo steroidogeneze byla pozorována pouze v nadledvinách a tračníku. V lymfatických orgánech byla pozorována především exprese Star, Cyp11a1 a Hsd3b1, naznačující pouze schopnost produkce progesteronu, nikoli jeho další konverzi na kortikosteron. Vlivem přítomného mikrobiomu došlo k poklesu exprese Star ve všech studovaných tkáních, exprese ostatních enzymů byla ovlivněna tkáňově specificky či ovlivněna nebyla. Konvenční myši vykazovaly zvýšenou expresi Hsd11b1 ve slezině, v ostatních orgánech exprese ovlivněna nebyla. Exprese Hsd11b1 nebyla ovlivněna ani in vitro stimulací Toll-like receptorů v imunitních buňkách izolovaných z mesenteriálních lymfatických uzlin. Z výsledků lze tedy...
|
|
|
Pulsní léčba glukokortikoidy a změny exprese mikroRNA u pacientů se systémovými autoimunitními onemocněními
Uher, Martin ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Nováková, Veronika (oponent)
Revmatoidní artritida patří mezi nejčastější onemocnění kloubů autoimunitního původu. Je doprovázená zánětlivými stavy, které vedou k nevratným změnám na kloubech, jejich deformitám, končícím trvalou invaliditou. Léčba onemocnění zahrnuje režimová opatření, chirurgickou, ale také farmakologickou léčbu, která je u rozvinutých stavů nezbytná. Glukokortikoidy jsou důležitou součástí léčebného zásahu do průběhu a progrese onemocnění. Navzdory jejich protizánětlivému účinku, který je pro zlepšení stavu pacienta klíčový, mají při dlouhodobém užívání řadu vedlejších účinků. V práci se zaměříme na vliv těchto léčiv na změny v expresi mikroRNA u artritických pacientů léčených pomocí pulsních dávek glukokortikoidů. MikroRNA jsou v současnosti velmi intenzivně studovány vzhledem k jejich možnému využití jako biomarkerů při sledování průběhu onemocnění a účinek léčby. Analýza exprese byla provedena metodou kvantitativních (real-time) PCR arrayí s reverzní transkripcí za použití vlásenkových primerů, které umožňují amplifikací krátkých úseků, jakými jsou právě mikroRNA. Výsledky ukázaly 29 miRNA statisticky významně rozdílně exprimovaných na hladině signifikance p ≤ 0,05, z toho 14 miRNA na hladině významnosti p ≤ 0,025 (resp. 7 miRNA na hladině p ≤ 0.005) u skupiny pacientů s léčbou glukokortikoidy. 21 miRNA...
|
|
|
Pulsní léčba glukokortikoidy a změny exprese mikroRNA u pacientů se systémovými autoimunitními onemocněními
Uher, Martin ; Kuchařová, Monika (vedoucí práce) ; Nováková, Veronika (oponent)
Revmatoidní artritida patří mezi nejčastější onemocnění kloubů autoimunitního původu. Je doprovázená zánětlivými stavy, které vedou k nevratným změnám na kloubech, jejich deformitám, končícím trvalou invaliditou. Léčba onemocnění zahrnuje režimová opatření, chirurgickou, ale také farmakologickou léčbu, která je u rozvinutých stavů nezbytná. Glukokortikoidy jsou důležitou součástí léčebného zásahu do průběhu a progrese onemocnění. Navzdory jejich protizánětlivému účinku, který je pro zlepšení stavu pacienta klíčový, mají při dlouhodobém užívání řadu vedlejších účinků. V práci se zaměříme na vliv těchto léčiv na změny v expresi mikroRNA u artritických pacientů léčených pomocí pulsních dávek glukokortikoidů. MikroRNA jsou v současnosti velmi intenzivně studovány vzhledem k jejich možnému využití jako biomarkerů při sledování průběhu onemocnění a účinek léčby. Analýza exprese byla provedena metodou kvantitativních (real-time) PCR arrayí s reverzní transkripcí za použití vlásenkových primerů, které umožňují amplifikací krátkých úseků, jakými jsou právě mikroRNA. Výsledky ukázaly 29 miRNA statisticky významně rozdílně exprimovaných na hladině signifikance p ≤ 0,05, z toho 14 miRNA na hladině významnosti p ≤ 0,025 (resp. 7 miRNA na hladině p ≤ 0.005) u skupiny pacientů s léčbou glukokortikoidy. 21 miRNA...
|
|
|
Vliv glukokortikoidní léčby na muskuloskeletální aparát dětských pacientů s akutní lymfoblastickou leukemií
Petráčková, Karolína ; Jevič, Filip (vedoucí práce) ; Šrámková, Lucie (oponent)
Tato rešeršní bakalářská práce se zabývá problematikou komplikací muskuloskeletálního systému u dětských pacientů s diagnózou akutní lymfoblastické leukemie (ALL), kteří podstupují chemoterapeutickou léčbu zahrnující vysoké kumulativní dávky glukokortikoidů. Mezi muskuloskeletální komplikace řadíme steroidní myopatii, osteonekrózu a sníženou kostní minerální denzitu. V přehledu poznatků jsou uvedeny jejich základní patofyziologické mechanismy a rizikové faktory jejich vzniku. Ve speciální části jsou představeny současné možnosti hodnocení svalové síly a dostupné pohybové programy. Dále je shrnuta diagnostika osteonekrózy a kostní minerální denzity s dosavadními možnostmi terapeutických intervencí. Součástí práce je charakteristika metod měření svalové síly a pohybových programů s uvedením výsledků, kterých bylo v jednotlivých studiích dosaženo. V diskuzi jsou rozebrány limity, výhody a nedostatky využití metod měření svalové síly a pohybových programů v klinické praxi.
|
|
| |
|
|
Vliv kortikosteroidů a hybného deficitu na rozvoj osteoporózy u pacientů s roztoušenou sklerózou
Týblová, Michaela ; Kubala Havrdová, Eva (vedoucí práce) ; Vymazal, Josef (oponent) ; Taláb, Radomír (oponent)
Úvod: U pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) je často zmiňován vyšší výskyt snížené denzity kostního minerálu (BMD - bone mineral density) oproti stejně staré zdravé populaci, a to již na počátku tohoto onemocnění. Jsou známé některé rizikové faktory mající vliv na rozvoj osteoporózy u pacientů s RS. Cílem práce bylo najít míru závislosti snížené BMD na podávané kumulativní dávce glukokortikoidů (GK) a na dalších rizikových faktorech, především hybném deficitu a dále vyhodnocení výskytu fraktur v našem souboru pacientů. Také jsme porovnávali BMD a svalovou hmotu (body composition) mezi ženami a muži s RS a kontrolní skupinou a hodnotili vliv motorického postižení a svalové hmoty a/nebo léčby GK na BMD. Dalším cílem práce bylo vyšetření hladiny markerů kostní remodelace u pacientů s RS léčených nízkými dávkami GK. Pacienti a metody: Měření kostní denzity bylo v roce 2004 provedeno u 591 RS pacientů (455 žen a 136 mužů) a další rozsáhlá longitudinální studie byla vyhodnocena v roce 2014 u 474 pacientů (353 žen a 121 mužů). Z celého souboru pacientů s RS byla u 250 pacientek s EDSS ≤ 6.5 a 104 mužů a 247 kontrol (193 žen a 54 mužů) navíc vyšetřena i svalová hmota. U menší skupiny pacientů byly hodnoceny i biochemické markery kostní remodelace. Výsledky: Osteopenie byla zjištěna u 46,5% a osteoporóza...
|
|
| |
|
|
Vliv zvýšené hladiny kortikoidů na růst a kostní tkáň dítěte
Brusová, Adéla ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem zvýšené hladiny glukokortikoidů na vývoj kostní tkáně a růstem dítěte. Jsou zde popsány důvody, které v těle hyperkortikoismus způsobují. Těmi jsou genetická onemocnění, nádory, či autoimunitní choroby (astma, alergie, lupénka aj.), při kterých se užívají léky obsahující glukokortikoidy, a tím se zvyšuje množství této látky v těle. Následně jsou popsány principy vlivu glukokortikoidů na organismus a jejich negativní projevy. Na základě vědeckých studií je v práci shrnut vliv glukokortikoidů na růst kostí, osu hypofýza-hypotalamus-IGF-I a tím na výšku dítěte. Značná část práce se zabývá astmatem, léčbou astmatu pomocí inhalačních kortikosteroidů a negativním působením těchto léků v dětském věku.
|
|
|
Vliv zvýšené hladiny kortikoidů na růst a kostní tkáň dítěte
Brusová, Adéla ; Sedlak, Petr (vedoucí práce) ; Zemková, Daniela (oponent)
Tématem bakalářské práce je zmapování účinku suprafyziologických dávek kortikoidních hormonů na rostoucí organizmus. Zejména negativní účinek na celkový růst dítěte a rozvoj kostní denzity je doložen u glukokortikoidů, resp. kortizolu a jeho derivátů. Primárním zdrojem zvýšené hladiny kortikoidů v organizmu jsou léčebné indikace. Jejich protizánětlivé a imunosupresívní účinky jsou využívány při léčbě řady onemocnění (těžké a často opakované infekce, chronická onemocnění - zejména GIT, autoimunitní onemocnění apod.). Vzácným zdrojem hyperkortikalizmu jsou v dětském věku hormonálně aktivní nádory (karcinom kůry nadledvin). Zvláštní pozornost je v tomto výčtu věnovaná studiím, sledujícím ovlivnění růstu, resp. finální výšky a kvality kostní tkáně u pacientů s astma bronchiale na dlouhodobé terapii inhalačními kortikoidy.
|
|
|
Kostní remodelace u revmatických onemocnění: Ztráta kosti u pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou.
Brábníková Marešová, Kristýna ; Štěpán, Jan (vedoucí práce) ; Blahoš, Jaroslav (oponent) ; Hrnčíř, Zbyněk (oponent)
Úvod: Ve ztrátě kosti u juvenilní idiopatické artritidy (JIA) hraje významnou roli zánět. Prozánětlivé cytokiny i glukokortikoidy (GCs), mohou aktivovat osteoklastickou resorpci. Současně může být utlumena kostní novotvorba a to zejména prostřednictvím inhibitorů proteinů, které kontrolují diferenciaci osteoblastů. Cílem práce bylo ověřit hypotézu, že u pacientů s vysoce aktivní JIA se významně uplatňuje utlumení kostní novotvorby inhibitory Wingless (Wnt) proteinů - Dickkopfem 1 (Dkk-1) a sklerostinem. Kromě denzitometrického měření kostní a svalové hmoty byly hodnoceny markery aktivity onemocnění, kostního metabolismu a remodelace u mladých dospělých pacientů s JIA před a během 2 let anti TNFα (tumor necrosis factor α) léčby, která snižuje aktivitu onemocnění. Výsledky: U pacientů s JIA, kteří dosud nedostávali biologickou léčbu, byla oproti zdravým kontrolám významně nižší hustota kostního minerálu (BMD, g/cmš). Hodnoty BMD a složení těla u JIA významně závisely na trvání onemocnění JIA a na léčení GCs. Sérová koncentrace sklerostinu byla u JIA významně vyšší v porovnání s hodnotami u kontrolní skupiny zdravých osob. Hodnoty ostatních sledovaných markerů se mezi JIA a kontrolami nelišily. U pacientů byla zjištěna pozitivní korelace mezi Dkk-1 a C-reaktivním proteinem (hsCRP). Významná korelace...
|
host ::
RSS.