|
|
Analýza vybraných faktorů ovlivňujících výskyt Chalara fraxinea v prostředí.
Havrdová, Ludmila ; Šrůtka, Petr (vedoucí práce) ; Jaroslava, Jaroslava (oponent)
Rozsáhlý výzkum dopadu nekrózy jasanu v různých typech porostu venkovské krajiny (solitérní výsadba, roztroušená výsadba, břehové porosty, suťové lesy a jasanové olšiny) byl proveden na území CHKO Lužické hory v letech 2011 -- 2013. Podíl nekrózy jasanu a 27 proměnných prostředí bylo sledováno na 80 výzkumných plochách a 1045 hodnocených stromech. Vytvořený GLM model vysvětluje cca 27 % variability onemocnění. Jednotlivé modely pro každý typ porostu se od sebe významně lišily a vysvětlily 28 -- 46% variability onemocnění. Mezi proměnné pozitivně ovlivňující dopad onemocnění patří plocha koruny hostitele, plocha jasanu a podíl jasanu na ploše, pokryvnost stromového patra, zástin koruny, severní orientace, keře a travní porost, vertikální heterogenita a směrodatná odchylka TPI. Výška stromu, vzdálenost a míra poškození nejbližšího okolního napadeného hostitele, vzdálenost od vody, sklon a jeho směrodatná odchylka ovlivňují dopad onemocnění negativně. Souběžné poškození Armillaria sp. a Hylesinus fraxini pozitivně ovlivňuje rozvoj onemocnění naproti tomu výskyt Nectria sp. a Aceria fraxinivorus ho průkazně omezuje, pravděpodobně pomocí sekundárních metabolitů. Byla identifikována vysoce průkazná regrese podílu nekrózy jasanu na ploše na počet dní s vlhkostí vzduchu vyšší než 95 % mezi 06 -- 11 hod v době největšího šíření askospor. Protože je přízemní vzdušná vlhkost velmi závislá na lokálních faktorech prostředí, byl vyvinut s pomocí sledovaných faktorů GLM model vysvětlující variabilitu vlhkosti vzduchu. Model vysvětlil 77 % variability vlhkosti vzduchu, přičemž mezi faktory, které ji průkazně ovlivnily, patřily TPI 5 a směrodatná odchylka TPI, orientace, sklon, nadmořská výška, vzdálenost od vody, stromové a keřové patro, výška stromu a některé další. Krajinné útvary byly identifikovány jako faktory (pravděpodobně také skrze vzdušnou vlhkost), které rovněž ovlivňují dopad onemocnění -- například stanoviště na vrcholech a svazích jsou méně poškozovány než stanoviště v údolích. Vegetační typy se značně lišily v rozsahu onemocnění. Obecně platí, že solitérní výsadba a suťové lesy byly průkazně méně poškozovány, než jasanové olšiny a břehové porosty. Porosty s malým objemem korun byly méně poškozeny než porosty s velkým objemem korun. Porosty uvnitř plného lesního zápoje byly méně poškozeny než stromy se srovnatelným objemem korun na otevřených stanovištích a porosty na stanovišti s vyšší vzdušnou vlhkostí (břehové porosty a jasanové olšiny) byly více poškozovány než porosty s menší dostupností vody. Výsledky jasně podporují možnost vytvoření metodiky managementu choroby v lesních porostech a v krajině a její aplikovatelnost.
|
|
|
Praktická aplikace ICF
SVĚCENÁ, Kateřina
Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) je nástrojem, který může přispět pro zlepšení koordinace mezi zdravotními a sociálními službami. Tato klasifikace zajistí komunikaci v rámci interprofesního rehabilitačního týmu. Cílem výzkumu této práce je zjistit praktickou využitelnost Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví v zdravotně sociálních službách, v oblasti předpisů, které upravují přiznání nároku na tzv. "zvláštní pomůcky", tedy Zákona č. 329/2011 Sb. a Vyhlášky č. 388/2011, ve znění pozdějších předpisů.
|
|
| |
|
| |
|
|
SANACE RODINY V ČESKÉ REPUBLICE
PEKÁRKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se zabývá Sanací rodiny v České republice, především analyzuje situaci na Písecku. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část popisuje v jednotlivých kapitolách podle odborné literatury důležité pojmy, jakými jsou rodina (funkční, ohrožená), rodičovství, sanace rodiny. Následně vysvětluje faktory a aspekty ovlivňující sanaci, postupy práce, spolupráci s rodinou, individuální plán sanace, spolupráce s odborníky v rámci multidisciplinárního týmu. Dále je popsána právní úprava a současná transformace systému v péči o ohrožené děti v ČR. Praktická část je věnována mapování a popisu organizací poskytujících sanaci rodin na Písecku. V praktické části byl proveden kvalitativní výzkum, který se zabýval formě práce s klienty, spolupráci s jinými subjekty a zhodnocení potřebnosti sanace. Respondenti výzkumu byli pracovníci organizací poskytujících sanaci. Praktická část propojuje teoretickou část bakalářské práce.
|
|
|
Výskyt mihule potoční (Lampetra planeri ) v Malši v okolí Kaplice
BRABCOVÁ, Miroslava
V rámci ichtyologického průzkumu řeky Malše v Dolním Dvořišti a několika profilů Malše nad Kaplicí byla v roce 2006 prokázána přítomnost mihule potoční (Lampetra planeri). V letech 2007-2009 se na šesti sledovaných lokalitách řeky Malše mezi Dolním Dvořištěm a Kaplicí výskyt druhu potvrdil. Larvy mihulí tvořily více než 90% úlovku, úlovek dospělců byl malý. Ve sledovaném období byly početnosti relativně nízké (maximálně 8 jedinců/m2) a nebyly statisticky odlišné mezi porovnávanými roky a lokalitami. Densita mihulí byla ovlivněna rychlostí proudu a mírou zastínění. Fyzikálně - chemické parametry vody (teplota, pH, koncentrace kyslíku a elektrická vodivost) a také hloubka vody a mocnost sedimentu se na sledovaných mikrohabitatech nacházely v hodnotách optimálních pro výskyt mihulí, a proto nebyly nalezeny žádné korelace mezi početností mihulí a těmito faktory.
|
host ::
RSS.