|
|
Vliv klimatických podmínek na chování ovcí
BLEHOVÁ, Zuzana
Cílem práce bylo zaznamenat základní kategorie chování ovcí plemene Suffolk, při různých klimatických podmínkách v průběhu celého roku. Stádo ovcí masného plemene bylo chováno pastevním způsobem s možností vstupu do stáje. Pozorovány byly základní kategorie chování: pohyb, stání, ležení, příjem krmiva, a frekvenční metodou: komfortní chování, sexuální chování, mateřské chování a příjem vody. Celkem byla uskutečněna 4 pozorování intervalovou metodou (interval 10 min.) po 24 hod. a to v průběhu celého roku (jaro, léto, podzim a zima). Pozorováno bylo 68 ks ovcí základního stáda a 3 plemenní berani. Ve všech pozorování byla nejvíce zastoupena kategorie příjem krmiva a ležení. Ovce nejdéle přijímaly krmivo v zimě a to ze 47, 5 % dne při velmi nízkých teplotách, tj. až 10 °C. Naopak v létě, při velmi vysokých teplotách ovce preferovaly ležení a to z 50 % dne. Naproti tomu nejkratší doba byla věnována stání a pohybu. Nejkratší doba stání byla zaznamenána v létě, kdy ovce stály 5,8 % dne, a nejkratší doba pohybu byla zaznamenána na podzim se zastoupením 9,2 %. Klimatické podmínky velmi ovlivňují pastevní režim ovcí. Mezi faktory, které narušují denní režim zvířat, patřil prudký déšť, bouřka a vysoké teploty.
|
|
|
Vlivy působící na masnou užitkovost ovcí
MALÍK, Dominik
Práce Vlivy působící na masnou užitkovost ovcí se zabývá tématem růstové schopnosti jehňat a faktorů, které mohou tuto schopnost pozitivně i negativně ovlivňovat. V úvodu práce jsou představeny základní poznatky analýz, které už na toto téma byly provedeny, a je provedena klasifikace základních vlivů na masnou užitkovost ovcí. Následně je popsán vlastní výzkum autora práce, při němž byl vliv vybraných faktorů empiricky otestován. Výzkum probíhal v letech 20132016 na jednom stádě ovcí chovaných na pastvinách v regionu Orlických hor. Sledována při něm byla porodní hmotnost a hmotnostní přírůstek jehňat, posuzován pak byl vliv pohlaví, krmné dávky a počtu jehňat ve vrhu právě na růstovou schopnost jednotlivých odchovaných jehňat. Jako nejvlivnější faktor se podle pokusu jednoznačně jeví správné nastavení krmné dávky, u počáteční hmotnosti jehňat hraje roli i četnost vrhu. Naopak vliv pohlaví se prokázat nepodařilo.
|
|
|
Pastoralism in the East Tatras national parks. Cultural and ecological context in present
Bohušová, Ivana ; Matoušek, Václav (vedoucí práce) ; Ložek, Vojen (oponent)
Pastierska expanzia do tatranských dolín vo Východných Tatrách začala najneskôr v 14. storočí. Vrcholom pastierstva bola valaská kolonizácia v 16. storočí. Pastieri bežne vyháňali svoje stáda do nadmorskej výšky nad 2000 m. n. m. Škody spôsobené pasením narástli do takých rozmerov, že sa pastva z niektorých území vylúčila. Po vzniku Tatranského národného parku bolo pastierstvo na území Vysokých a Belianskych Tatier na Slovensku úplne zakázané. V Poľsku sa podarilo pastierstvo obnoviť po približne 30 ročnej odmlke aj na území Tatrzańskiego Parku Narodowego v podobe tzv. kultúrneho výpasu, ktorý je realizovaný za prísnych podmienok, aby nedochádzalo ku poškodzovaniu prírody. Cieľom mojej práce bolo zistiť, či by sa dala pastva vrátiť na územie Tatranského národného parku a ak áno, tak za akých podmienok, aké by boli jeho výhody i nevýhody, a to komplexne, nielen z prírodného, ale aj zo sociálne-kultúrneho hľadiska. Inšpiratívna pre mňa bola práve kultúrna pastva v Poľsku a tiež ma zaujímalo, či v Poľsku sledujú nejaké negatíva regulovanej pastvy. Svoj výskum som robila v podobe pološtrukturovaných rozhovorov s odborníkmi, ale i laickou verejnosťou. Výsledky empirickej časti ukázali, že väčšina respondentov by si vedela predstaviť prinavrátenie pastvy za určitých podmienok, nie v takej intenzívnej...
|
|
|
Stavba v krajině - Winery
Miková, Karolína ; Menšíková, Naděžda (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
Areál vinařství spojený s farmou, která se zabývá zejména chovem ovcí, navržený do malebné krajiny Jižní Moravy, s impozantním výhledem na Pavlovské vrchy. V rámci území je řešeno i ubytování a několik drobných staveb jakožto zajímavostí pro návštěvníky. Návrh se inpiruje zásadami permakultury, ekologického zemědělství a primárně vzniká prostor pro spokojeného hospodáře.
|
|
|
Vyhodnocení plodnosti plemene zwartbles ve vybraném chovu
STAŇKOVÁ, Dana
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení plodnosti plemene zwartbles v chovu paní Marie Schickerové v Hranicích u Nových Hradů. Ve sledovaném období 3 let (2013 2015) byly celkem u 261 bahnic hodnoceny následující ukazatele: plodnost, intenzita, gravidita, sterilita, prenatální mortalita, poporodní úmrtnost, celková úmrtnost jehňat do odstavu, celkový odchov, odchov z narozených jehňat. Základní reprodukční ukazatele - plodnosti, intenzity, gravidity a celkového odchovu byly porovnány s výsledky stád zapsaných v kontrole užitkovosti v příslušných letech, dále porovnány jejich průměrné hodnoty za sledované období. Byly sledovány faktory, které mají nebo mohou mít vliv na plodnost. Prvním faktorem byl vliv věku na plodnost, druhým vybraným faktorem pořadí bahnění a posledním byl vliv linie. Průměrná plodnost stáda dosáhla 200,39 %. Průměrný podíl oplodnění byl vyhodnocen na úrovni 91,98 %, sterilita dosáhla úrovně 8,02%. Výše celkového odchovu ve stádě činila 159,76 %, intenzita reprodukce dosáhla 184,34 %. Celková úmrtnost jehňat (13,34 %) ovlivnila podíl odchovu z narozených jehňat (86,66 %). Na základě výpočtů byl zjištěn vysoce významný vliv věku a pořadí bahnění na plodnost. Vliv linie nebyl jednoznačně prokázán. Statistické vyhodnocení ukazatelů plodnosti, intenzity reprodukce, gravidity a celkového odchovu ukázalo rozdíly v průměrných hodnotách sledovaného stáda v porovnání se stády v kontrole užitkovosti. Ve sledovaném stádě byly tyto hodnoty výrazně vyšší.
|
|
|
Mléčná užitkovost plemene lacaune ve vybraném chovu
CHODCOVÁ, Anna
Bakalářská práce byla zaměřena na vliv věku bahnic plemene lacaune na mléčnou užitkovost (množství nadojeného mléka, obsah jednotlivých složek mléka). Dále byla vyhodnocena délka laktace. Pro zpracování dat bylo využito údajů z chovu na Statku Horní Dvorce s.r.o.. Byly porovnávány údaje z kontroly užitkovosti za roky 2012, 2013 a 2014, kdy ve stádě byla prováděna kontrola užitkovosti metodou AT. Vzhledem k tomu, že v roce 2012 byla normovaná laktace 240 dní a od roku 2013 došlo ke změně na 150 dní, nebyl rok 2012 zahrnut do porovnávání kvůli věrohodnosti výsledků. Vliv věku bahnice na celkový nádoj nelze ve sledovaném chovu s jistotou prokázat, avšak za sledované roky byla užitkovost vyšší než celorepublikový průměr bahnic zapojených do kontroly užitkovosti. V roce 2013 byl nádoj 323 kg mléka a v roce 2014 činil 307,4 kg mléka. Ze zjištěných průměrných hodnot jednotlivých složek mléka lze říci, že věk bahnice má vliv na jejich obsahy. S přibývajícím věkem se snižoval obsah tuku, u tříletých bahnic byl obsah tuku 7,36 % a ve věku čtyř let dosahoval hodnoty 7,3 % tuku. Obsah laktózy měl rovněž klesající tendenci, u tříletých bahnic (dosáhly 3 let v roce 2013) byl obsah laktózy 4,86 % a u čtyřletých, tedy v roce 2014, byl obsah 4,63 %. Obsah bílkovin se naopak zvyšoval. U tříletých bahnic (dosáhly 3 let v roce 2013) byl obsah bílkovin 5,61 %, ve čtyřech letech (v roce 2014) činil obsah bílkovin 5,89 %. Dále byla hodnocena délka laktace. Byl prokázán nárůst v průměrné délce laktace s přibývajícím věkem bahnice, ale vliv na délku laktace měl i datum zasušení stáda.
|
|
|
Analýza metabolických a reprodukčních ukazatelů ovcí ve vybraném chovu plemene suffolk
OUŘEDNÍKOVÁ, Kateřina
Cílem bakalářské práce bylo vyhodnocení reprodukčních a produkčních ukazatelů bahnic v souvislosti s metabolickým stavem reprezentovaným vybranými parametry krve, mléka a moče. Výsledky byly využity pro formulování návrhů na úpravu chovatelských a nutričních režimů. Výzkum byl proveden u stáda 62 bahnic plemene suffolk s jehňaty v roce 2015. Všechny zjištěné reprodukční ukazatele vypovídají o dobré chovatelské činnosti. Bylo zjištěno, že průměrná porodní hmotnost jehňat (3,82 kg) je ovlivněna především četností vrhu. Na výši průměrné živé hmotnosti jehňat ve 100 dnech (32,54 kg) má vliv četnost vrhu a věk bahnic. Průměrný denní přírůstek jehňat byl 0,325 kg. Nižší koncentrace celkových bílkovin v souvislosti s nízkým obsahem močoviny v krevní plazmě odráží nedostatečný příjem dusíkatých látek v krmné dávce bahnic.
|
|
|
Sledování morfologické stavby vemen u plemene zwartbles
MACHO, Michal
Bakalářská práce se zabývá sledováním morfologické stavby vemen u plemene zwartbles. Měření bylo provedeno u 77 vybraných bahnic. Naměřené hodnoty u jednotlivých rozměrů: Hloubka vemene dosahuje průměrné velikosti 17,74 cm. Šířka vemene dosahuje průměrné velikosti 14,77 cm a průměrná délka struku s hodnotou 3,11 cm. Z hodnot je patrné, že plemeno zwartbles má potenciál pro tvorbu mléka, jako je tomu u ovcí zušlechtěná valaška a lacaune. Postavení struků má průměrnou hodnotou 2,22 bodu. Struky směřují mírně do stran a jsou umístěny na spodních okrajích vemene. Upnutí vemene má průměrnou hodnotu 2,08 bodu. Upnutí je široké a celkový prostor mezi zadníma nohama je skoro celý vyplněn. Rozpolcení vemene má průměrnou hodnotu 2,53 bodu. Rozpolcení je slabé, ale zřetelné a závěsný vaz je znatelný. Sledování onemocnění a poruch vemen v letech 2013, 2014, 2015 a 2016. V roce 2013 byl výskyt poruch na hodnotě 6,72%. V roce 2014 mělo toto číslo hodnotu 10,34%. V roce 2015 rovných 5% a v roce 2016 5,7%. Jednalo se o nedostatek mléka, neprůchodnost strukových kanálků a infekci.
|
|
|
Růstové schopnosti jehňat šumavské ovce (ŠO) a kříženců šumavské ovce a suffolk (ŠOxSu)
KRÁLOVÁ, Anežka
Chov ovcí je velmi vhodným zemědělským odvětvím do horských a podhorských oblastí. V posledních letech je stále oblíbenější. Nespornou výhodou chovu ovcí je údržba krajiny formou vypásání pozemku i v těžko dostupných lokalitách. Cílem bakalářské práce bylo vyhodnotit růstové schopnosti jehňat šumavské ovce a kříženců šumavské ovce a suffolk. Literární rešerše je zaměřena na vybraná plemena ovcí a jejich rozšíření v České republice. Dále na hospodářské využití ovcí a jejich vliv na krajinu, růstové schopnosti jehňat a faktory ovlivňující růst. Na základě vedené evidence a vlastních výpočtů bylo provedeným výzkumem zjištěno, že nejvyšší průměrnou hodnotu ve sledovaném stádě dosahovali jehnice kříženců šumavské ovce a ovce plemene suffolk tato hodnota činila 41,6 kg.
|
|
|
Lymfatické orgány ovcí
DOLEŽALOVÁ, Radka
Ovce jsou využívány jako experimentální modelová zvířata zejména v zootechnických a biomedicínských vědních oborech. Imunitní systém a proměnlivost jeho složek je ukazatelem nejen odolnosti, ale také úrovně homeostatických mechanizmů a adaptability. Předkládaná bakalářská práce se zabývá imunitním systémem ovcí zvláště pak lymfatickými orgány. V jednotlivých kapitolách jsou popsány buňky, primární a sekundární lymfatické orgány, jejich stavba, lokalizace a funkce. Významná část práce je věnována lymfatické tkáni asociováné se sliznicemi.
|
host ::
RSS.