|
|
Nastavení genové exprese v dospělém mozku pokusného potkana po prenatálním vystavení metamfetaminu
Tomášková, Anežka ; Černá, Marie (vedoucí práce) ; Rudá, Jana (oponent)
Úvod: Metamfetamin je droga často zneužívaná těhotnými ženami závislými na drogách a je současně jednou z nejčastěji užívaných drog v České republice. Tato droga prochází snadno placentární bariérou do organismu plodu a může negativně ovlivňovat nejen matku, ale i prenatální vývoj plodu. Cíle: V rámci projektu byly zjišťovány dlouhodobé účinky prenatální expozice metamfetaminu. Bylo zkoumáno, zda prenatální expozice MA ovlivňuje generaci potomků exponovaných samic na úrovni exprese genů ve specifických oblastech mozku (ve striatu, hipokampu a prefrontálním kortexu). Naše práce si klade za cíl provést obecný screening exprese genů ve vybraných oblastech mozku potkanů F1 generace prenatálně ovlivněných metamfetaminem a vyhodnocení případné změny exprese jednotlivých genů. Metody: Potkanům byly odebírány vybrané části mozku, kde byly metodou microarray hybridizace a real-time PCR stanoveny změny exprese vybraných genů. Výsledky: V rámci statistického vyhodnocení microarray hybridizace nebyla zjištěna signifikantně změněná exprese u žádného z testovaných genů. Byly zjištěny pouze hraniční hodnoty pro 13 genů, které byly dále testovány metodou real-time PCR. Po statistickém vyhodnocení real-time PCR byla signifikantně změněná exprese nalezena u 2 genů vztaženým ku jedné ze dvou endogenních kontrol....
|
|
|
Optimalizace dávky temozolomidu pro redukci neurogeneze u laboratorního potkana
Pištíková, Adéla ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Jiruška, Přemysl (oponent)
Cílem této diplomové práce je zjistit optimální dávku cytostastika temozolomidu (TMZ) u potkanů kmene Long-Evans, která účinně redukuje neurogenezi v dospělém mozku a má minimální vedlejší účinky. Temozolomid se nově používá na snížení hladiny neurogeneze a jako každé cytostatikum má negativní účinky na všechny dělící se buňky v organismu, proto může mít vliv na zdravotní stav zvířete. Na rozdíl od myší u potkanů prozatím nebyla zjišťována minimální dávka, která účinně zastaví tvorbu nových neuronů a zároveň nemá vliv na zdravotní stav zvířete. Potkani byli rozděleni do čtyř skupin, jedna kontrolní a tři experimentální s různou dávkou cytostatika (10, 25 a 40 mg/kg TMZ). Pro zjištění hladiny neurogeneze bylo použito značení dělících se buněk pomocí bromodeoxyuridinu (BrdU). Během experimentu byly opakovaně stanovovány počty krevních elementů, testovány senzomotorické funkce a probíhal váhový monitoring. Výsledkem je, že dávka 10 mg/kg TMZ je dostačující pro redukci neurogeneze o 64 % oproti kontrolní skupině a není signifikantně odlišná od vyšších dávek. U této skupiny také jako jediné nedochází k trvalému váhovému úbytku, i když táto dávka má srovnatelný efekt na myelosupresi jako vyšší dávky. U žádné z dávek, ale nebyl pozorovaný vliv na senzomotorické dovednosti.
|
|
|
Funkční diferenciace hipokampu
Vondráková, Kateřina ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Stuchlík, Aleš (oponent)
Tato práce se zabývá anatomickým a posléze hlavně funkčním rozdělením hipokampu. Hipokampus, jedna z nejvíce prozkoumávaných struktur v mozku, má nezastupitelnou roli v utváření, ukládání a znovuvybavení vzpomínek. Již počátkem 20. století Ramon y Cajal ve svých studiích rozdělil hipokampus dle histologických nálezů na oblasti Ammonův roh (oblast CA1-3), gyrus dentatus a subikulum. Podněty k rozdělení hipokampu dle septo-temporální osy, na ventrální, dorzální a intermediální část, dávají důkazy odlišností v genové expresi, ve vlastnostech principiálních buněk či jejich uspořádáním, či propojení s ostatními strukturami. Nejdůležitějším faktem však zůstávají různé efekty poškození či inaktivace jednotlivých částí, což vede k možnostem předpokladu funkcí těchto částí.
|
|
|
Funkce neurogeneze v dospělém mozku
Šejnová, Gabriela ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Melkes, Barbora (oponent)
Neurogeneze v dospělém mozku savců byla objevena v druhé polovině 20. století a od té doby jsou zkoumány její mechanismy, regulace i možné funkce. Dosud známe fyziologický průběh vzniku neuronů, víme, co jej může ovlivňovat, ale v čem tkví jeho role je stále předmětem diskuzí. Tato bakalářská práce je zaměřena pouze na neurogenezi v gyrus dentatus v hipokampu, párové struktuře nacházející se ve střední části spánkového laloku. Popsány budou jak dosavadní poznatky a výzkumné modely, tak i předpokládaná funkce. Ta je v současnosti spatřována například v separaci vzorců, podpoře paměťového rozlišení, určování časového kontextu nebo v konsolidaci vzpomínek. Tyto hypotézy jsou poměrně variabilní v důsledku široké škály výzkumných metod a jejich interpretací, ve své podstatě si však navzájem neodporují. Klíčová slova: neurogeneze, funkce, chování, hipokampus, učení
|
|
|
Hippocampal coding of positions of inaccessible objects
Hrůzová, Karolína ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Kudláček, Jan (oponent)
Schopnost zapamatovat si konkrétní prostředí a využít behaviorálních strategií k prostorové navigaci jsou nezbytné pro přežití ve volné přírodě. Za pomocí tvorby kognitivních map tyto procesy zprostředkovává hipokampus, jehož funkce je úzce spojována s chováním a pamětí. V hipokampu se nachází specializované pyramidové buňky, kterým se říká neurony místa. Tyto buňky reagují na pozici jejich vlastníka v prostoru jejich charakteristickou komplexní salvou akčních potenciálů. I přestože existuje mnoho studií zabývajících se jejich nezbytnou rolí v prostorové navigaci a v rozeznávání pozic objektů, jejich funkce během rozeznávání pozic objektů v nepřístupném prostoru nebyla dosud objasněna. Během našeho experimentu, potkani byli v behaviorální úloze trénováni rozeznávat odměňované a neodměňované pozice umístěné v nepřístupném prostoru. V této práci jsme zkoumali roli jednotlivých hipokampálních pyramidových buněk, během této úlohy, za pomocí měření jednotkové aktivity. Prvním cílem této studie bylo rozhodnout, který ze dvou typů konfigurací, prezentovaných během úlohy rozeznávání pozic objektů na počítačové obrazovce, potkani dokážou lépe rozlišit. Druhým cílem bylo ukázat, jak je informace o pozici objektu v nepřístupném prostoru reprezentována v hipokampu za využití elektrofyziologické metody měření...
|
|
|
The Processing of Social Information by Neurons in the Rat's Hippocampus.
Hanzlík, Adam-František ; Kelemen, Eduard (vedoucí práce) ; Ježek, Karel (oponent)
Schopnost vnímat a zpracovávat sociální podněty v prostředí je životně důležitá napříč téměř celou živočišnou říší. Hipokampální formace byla vždy tradičně spjata s prostorovou pamětí. Nedávný výzkum však poukázal na roli hipokampu, konkrétně CA2 oblasti, ve zpracování sociální informace a kódování sociální paměti. Kromě jiného se objevily nové behaviorální i elektrofysiologické studie vyzdvihující význam spánku pro fysiologické zpracování sociální informace. Ve své diplomové práci jsem se zabýval zpracováním sociální informace neurony v CA2 oblasti hipokampu u potkana. Nahrával jsem jednotkovou aktivitu z hipokampu bdělých zvířat během behaviorálního experimentu, ale také ve spánku. Můj experiment zahrnoval nové paradigma, při kterém byl experimentální potkan vystaven sociální stimulaci v podobě dvou stimulačních potkanů na čtyřramenném bludišti. Pozoroval jsem, že aktivita některých neuronů byla v bludišti prostorově organisována. Prostorová aktivita neuronů se změnila nejen poté, co byl experimentálnímu potkanovi presentován sociální kontext, ale i poté, co byli stimulační potkani přemístěni do jiných ramen. Konečně jsem pozoroval také změnu aktivity neuronů ve spánku následujícím behaviorální úlohu. Výsledky mé práce prohlubují dosavadní znalosti neuronálních mechanismů týkajících se kódování...
|
|
| |
|
|
Hippocampal neuronal representation of a moving object in a novel spatial avoidance task
Ahuja, Nikhil ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Jiruška, Přemysl (oponent) ; Telenský, Petr (oponent)
V reálném prostředí musí zvířata přizpůsobovat své chování jiným pohybujícím se zvířatům nebo předmětům; při lovu dravce, při migraci ve skupinách nebo při různých sociálních interakcích. Ve všech těchto situacích se zvíře musí orientovat vzhledem k jinému pohybujícímu se zvířeti/předmětu. Při studiu role hipokampu v těchto procesech jsme postupovali ve dvou krocích. Vyvinuli jsme behaviorální úlohu reflektující klíčové prvky tohoto chování v laboratorních podmínkách. Řešení úlohy vyžadovalo, aby testovaný potkan vyhodnotil nejen svoji vzdálenost od pohybujícího se objektu, ale také svoji polohu vzhledem k tomuto objektu. Dále jsme studovali, jak neurony v hipokampální oblasti CA1 v tomto behaviorálním paradigmatu kódují subjekt, pohybující se objekt a okolní prostředí a jak tyto reprezentace mezi sebou interagují. Zaměřili jsme se na charakterizaci prostorového chování potkanů ve vztahu k pohybujícím se objektům a na prozkoumání kognitivních mechanismů regulujících toto chování. Tři skupiny zvířat byly natrénovány, aby se vyhýbaly mírnému elektrickému stimulu, který byl aplikován v jedné ze tří oblastí vůči pohybujícímu se robotovi: před robotem, po jeho levé nebo pravé straně. Pomocí různých modifikací úlohy jsme také zkoumali, zda k vyhýbání docházelo na základě vnímání zvýšené úrovně hluku,...
|
|
|
The effect of sleep on consolidation of episodic-like memory in rats
Petránová, Erika ; Kelemen, Eduard (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Pozitívny efekt spánku si všímame na mnohých úrovniach fungovania nášho organizmu. Prepojenie spánku a pamäti pozorujeme dlhé roky a dnes už vieme, že rôzne fázy spánku korelujú so zlepšovaním rôznych typov pamäti. Jednou z hypotéz, ktoré vysvetľujú pozitívny vplyv spánku na posilňovanie pamäťových reprezentácií je jeho nezastupiteľná aktívna úloha v procese pamäťovej konsolidácie. Konsolidácia pamäti epizodického typu u zvierat, ktorá spracováva spomienky na udalosti s časovým a priestorovým kontextom, by podľa tejto hypotézy mohla prebiehať vďaka dvojfázovému spánkovému procesu, v ktorom má každá spánková fáza svoju konkrétnu úlohu. Teoretická časť tejto práce uvedie čitateľa do problematiky organizovania priestoru a času v našom mozgu, zoznámi ho so základmi elektroencefalografie (EEG) a podrobne predstaví diskutovanú hypotézu aktívnej spánkovej konsolidácie. Praktická časť sa následne venuje overovaniu platnosti vyššie uvedenej hypotézy kombináciou porovnávania výsledkov z behaviorálnej úlohy 2 skupín zvierat s rozdielnou manipuláciou spánku a analýzou EEG signálu nahrávaného v priebehu experimentu pred a po tréningu. Behaviorálna úloha bola navrhnutá v našom laboratóriu a je vhodná pre skúmanie kontextovej pamäti sústreďujúc sa na časopriestorové aspekty udalosti. Kľúčové slová: spánok, pamäť...
|
|
|
Hippocampal coding of positions of inaccessible objects
Hrůzová, Karolína ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Kudláček, Jan (oponent)
Schopnost zapamatovat si konkrétní prostředí a využít behaviorálních strategií k prostorové navigaci jsou nezbytné pro přežití ve volné přírodě. Za pomocí tvorby kognitivních map tyto procesy zprostředkovává hipokampus, jehož funkce je úzce spojována s chováním a pamětí. V hipokampu se nachází specializované pyramidové buňky, kterým se říká neurony místa. Tyto buňky reagují na pozici jejich vlastníka v prostoru jejich charakteristickou komplexní salvou akčních potenciálů. I přestože existuje mnoho studií zabývajících se jejich nezbytnou rolí v prostorové navigaci a v rozeznávání pozic objektů, jejich funkce během rozeznávání pozic objektů v nepřístupném prostoru nebyla dosud objasněna. Během našeho experimentu, potkani byli v behaviorální úloze trénováni rozeznávat odměňované a neodměňované pozice umístěné v nepřístupném prostoru. V této práci jsme zkoumali roli jednotlivých hipokampálních pyramidových buněk, během této úlohy, za pomocí měření jednotkové aktivity. Prvním cílem této studie bylo rozhodnout, který ze dvou typů konfigurací, prezentovaných během úlohy rozeznávání pozic objektů na počítačové obrazovce, potkani dokážou lépe rozlišit. Druhým cílem bylo ukázat, jak je informace o pozici objektu v nepřístupném prostoru reprezentována v hipokampu za využití elektrofyziologické metody měření...
|
host ::
RSS.