|
|
Rozvoj grafomotoriky u dětí s ADHD
TOPINKOVÁ, Alena
Má bakalářská práce se zabývá problematikou rozvoje grafomotoriky u dětí se syndromem ADHD. Teoretická část vymezuje charakteristiku syndromu ADHD a správné zásady práce s dětmi s ADHD. Dále se zabývá samotným rozvojem grafomotoriky. Praktická část obsahuje můj vlastní program na rozvoj grafomotoriky, jehož součástí jsou vlastní grafomotorické listy. Program byl odzkoušen v praxi a byl doplněn o vlastní reflexi.
|
|
|
Speciální vzdělávací potřeby dítěte s ADHD v běžné MŠ a v rodině.
SOUČKOVÁ, Jana
Práce se zabývá problematikou syndromu poruchy pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), jeho příčinami, výskytem a projevy v chování dítěte předškolního věku, popisuje různé druhy farmakologické léčby a psychoterapeutické přístupy. Zaměřuje se na vytvoření metodiky práce pro konkrétní dítě s ADHD, která by sloužila rodičům ke každodennímu, systematickému a cílenému výchovně vzdělávacímu působení. Popisuje spolupráci učitelky mateřské školy s rodinou.
|
|
|
Postoje učitelů k hyperaktivním žákům
KRÁLOVÁ, Martina
ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) neboli porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou je dnes nejčastěji diagnostikovanou psychickou poruchou v dětském věku. Vyskytuje se u 3-6% školních dětí. K hlavním příčinám hyperkinetického syndromu patří nezralost centrální nervové soustavy, kde se uplatňují genetické i negenetické faktory, které vznikají prenatálně. U dětí se pak projevují problémy s pozorností, jsou impulzivní a hyperaktivní. Zásadním krokem pro dítě je vstup do základní školy, která se snaží o socializaci a rozvíjí životní postoje a hodnoty žáka. Od učitelů se očekává, že respektem k osobnosti a individualitě žáka budou i těmto dětem usnadňovat přístup ke vzdělání. Práce s hyperaktivním dítětem, stejně jako s celou třídou, kam hyperaktivní dítě dochází, proto představuje i zvláštní nárok nad rámec běžných výukových kompetencí. V teoretické části práce se snažím nejprve podrobněji popsat problematiku ADHD a věnuji se vývoji pojetí tohoto syndromu a příslušné terminologie od lehké mozkové dysfunkce (LMD) až po současné pojetí ADHD. V jednotlivých kapitolách se zabývám příznaky ADHD, výskytem poruchy, jejími příčinami a diagnostikou. Zařazuji také kapitolu o rozdílných projevech ADHD u obou pohlaví. Podrobněji zpracovávám problematiku adaptace dítěte s ADHD na školní prostředí? popisuji, jaké jsou obvyklé projevy hyperaktivního žáka, jak na něj působí klima třídy, jakou osobností je učitel a jaké má o žácích představy. Uvádím také základní legislativu, zásady a opatření, která se týkají vyučování dětí s ADHD. Vzhledem k významu role rodiny pro fungování dítěte ve škole zařazuji také samostatnou kapitolu o rodině dítěte s ADHD, ve které popisuji vztahy s rodiči a zásady správného výchovného vedení. Na závěr teoretické části se věnuji také poradenským zařízením, která mohou rodiče a učitelé dětí s ADHD využít. Zabývám se tím, jak tato zařízení fungují a co zajišťují. Ve výzkumné části bakalářské práce seznamuji s průběhem a výsledky kvalitativního výzkumu, zaměřeného na zkušenosti učitelů základních škol s výukou hyperaktivních žáků. Předmětem mého zájmu byly především znalosti učitelů a jejich postoje k hyperaktivním žákům, ale i praktické dovednosti, které v přístupu k hyperaktivním žákům uplatňují. Obecné cíle výzkumu formuluji jako čtyři výzkumné otázky: 1) Jaké jsou zkušenosti učitelů s přístupem k hyperaktivním žákům? 2) Jak vypadá spolupráce s rodiči hyperaktivních žáků? 3) Jak vypadá spolupráce s odborným poradenským zařízením? 4) Jaká je praxe při uplatňování metodických pokynů? Výzkumné otázky jsem dále rozpracovala do podoby otázek pro polostrukturovaný rozhovor. Výzkumná zjištění opírám o informace z rozhovorů s deseti učiteli prvního stupně základních škol. K nejdůležitějším výsledkům mého výzkumu patří zjištění, že k lepší adaptaci dětí s ADHD na nároky školy výrazně přispívá přítomnost asistenta pedagoga a dále to, když děti sedí v prvních lavicích. Hyperaktivita neovlivňuje sociální postavení a vztahy dětí s ADHD ve třídě. U učitelů se vyskytuje názor, že hyperaktivitu je možné částečně ovlivnit v rodině. Spolupráce s rodiči učitelům spíše vyhovuje a nechtějí ji měnit. Rodiny spolupracují s pedagogicko? psychologickou poradnou nebo i s dalšími odborníky (psychiatr, neurolog nebo psycholog). Při uplatňování metodických pokynů se učitelé z mého výzkumného souboru na pomoc a rady od PPP nespoléhají a problémy řeší samostatně. Tato práce zprostředkovává autentické zkušenosti učitelů, kteří pracovali s hyperaktivními dětmi. Jsou zde uvedeny informace o specifických nárocích výuky a zásady pro práci s hyperaktivními žáky, které mohou být užitečné pro širší pedagogickou veřejnost.
|
|
|
Možnosti uplatnění canisterapie u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v centru pro rehabilitaci osob s postižením ARPIDA, o.s.
MEZEROVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je zaměřena na možnosti uplatnění canisterapie v centru ARPIDA, o.s. Cílem výzkumu bylo zjistit efektivnost canisterapie u dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v rámci uceleného systému rehabilitace. Jako metodu sběru dat jsem zvolila zúčastněné pozorování přímé, neřízený rozhovor a obsahovou analýzu sběru dat. Rozhovory jsem prováděla s fyzioterapeuty, psycholožkou, vedoucí denního stacionáře a s rodiči dětí výzkumného souboru. Pozorovaný soubor tvořily čtyři děti se speciálními vzdělávacími potřebami ve věku 11, 14, 15 a 21 let. Všechny tyto děti navštěvovaly denní stacionář centra ARPIDA, o.s. Kasuistiky dětí, průběh vlastní canisterapie včetně obrázkové dokumentace, vyjádření jednotlivých odborníků, včetně zhodnocení efektivnosti canisterapie u každého dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami, jsou zaznamenány v praktické části mé bakalářské práce. Nejefektivnější metodou u dětí s diagnózou DMO se jeví metoda AAT formou polohování. Efektivnost canisterapie zde byla zaznamenána především v oblasti motorické. Nejvýznamnějším ukazatelem efektivnosti canisterapie u těchto dětí bylo uvolňování jejich spastických svalů. Výsledky pozorování nám dále potvrdily pozitivní emoční naladění dětí při canisterapii. U dítěte s ADHD syndromem byla využita metoda AAA, prostřednictvím které došlo během canisterapie ke zlepšení schopnosti koncentrovat pozornost a k celkovému zklidnění. Efektivnost canisterapie byla zřetelná i v oblasti jemné motoriky a komunikačních schopností dětí. Domnívám se, že by se poznatky této práce mohly stát návodem a inspirací k častějším návštěvám pro budoucí canisterapeutické týmy, které se rozhodnou pracovat s dětmi v centru ARPIDA.
|
|
|
K vybraným charakteristikám dětí z dětských domovů
POLÁČKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dětí vyrůstajících v dětských domovech. V teoretické části se zabývá vymezením pojmů dětský domov a dětský domov se školou, důvody umístění do dětského domova, smyslem a funkcemi rodiny a dětského domova. V práci je charakterizováno rodinné prostředí, z nějž dítě přišlo do dětského domova, je zde popsán deprivační syndrom a porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Popisuje, jaké jsou romské děti vyrůstající v dětském domově a jaká je spojitost mezi dětstvím stráveným v dětském domově a trestnou činností páchanou v dospělosti. Poslední kapitola poukazuje na některé obtíže mladých lidí opouštějících zařízení ústavní výchovy. Praktická část obsahuje srovnání skladby dětí ze tří zvolených zařízení (dvou státních a jednoho nestátního): Dětský domov se školou Horní Planá, Dětský domov Aš a Soukromý dětský domov Koryto. Porovnávány jsou především v oblastech popisovaných v teoretické části. Souběžně s tím byly také od ředitele(zástupce) zařízení získány základní informace o jednotlivých dětských domovech. Dále byly sledovány názory vychovatelek/vychovatelů na ústavní výchovu a na připravenost na samostatný život po odchodu z dětského domova a jejich přístupy k výchově svěřených dětí.
|
|
|
Canisterapie u dětského klienta
KOCAROVÁ, Lucie
Cílem práce je zjistit vliv individuálně praktikované canisterapie na dětského klienta se sluchovým postižením a klienta s ADHD. Teoretická část zahrnuje celkovou charakteristiku canisterapie, její počátky sahající do historie a přípravu psa pro canisterapii. Dále se zabývá vybraným postižením, což je syndrom ADHD a poruchy sluchu. Praktická část se snaží o objektivní hodnocení canisterapie praktikované u klienta s postižením. Je zde podrobný popis zaznamenaných výsledků v průběhu individuálně prováděné canisterapie. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. Na základě zúčastněného pozorování, analýzy dokumentů a polostandardizovaného rozhovoru autor došel k závěru, že canisterapie přispívá ke zlepšení jemné motoriky a koncentrace, rozšíření slovní zásoby a v neposlední řadě se velmi dobře uplatňuje v socializačním procesu.
|
host ::
RSS.