Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2,074 záznamů.  začátekpředchozí2065 - 2074  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.27 vteřin. 

Využití technologie úzkých řádků jako protierozního opatření při pěstování kukuřice
Nevěčný, Karel ; Tomášek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Cihlář, Pavel (oponent)
Půda představuje základní, omezený a neobnovitelný přírodní zdroj. Jedná se o přírodní bohatství každé země. Proto je eroze půdy významným problémem nejen v podmínkách České republiky, ale také v globálním měřítku. V důsledku erozního procesu dochází k porušení stability půdních agregátů, ztrátám organické hmoty a živin či transportu půdy v rámci pozemku nebo mimo něj. Tyto skutečnosti působí nezvratné poškození půd, což má v konečném důsledku dopady jak ekologické, tak ekonomické. S růstem ploch širokořádkých plodin, mezi něž patří i kukuřice, stoupá zájem odborné i laické veřejnosti o řešení této problematiky. V současnosti jsou tak hledány nové technologie pěstování kukuřice, které by přispěly k eliminaci rizik, spojených s pěstováním této plodiny. Cílem této diplomové práce bylo analyzovat vybrané půdoochranné technologie v porostu kukuřice v podniku ZD Krásná Hora nad Vltavou a. s. z pohledu jejich vlivu na vodní erozi půdy a na produkci biomasy. Analyzovány byly technologie zpracování půdy diskovým podmítačem, přímé setí do vymrzající meziplodiny a jako kontrola byl založen úhor. Dále byly analyzovány dvě meziřádkové vzdálenosti založení porostu, a to konkrétně 37,5 cm a 75 cm. Z výsledků práce je patrný pozitivní efekt přímého setí kukuřice ať už v úzkém či širokém řádku, které je efektivní především na počátku vegetačního období, které je pro kukuřici nejproblematičtější. Co se týče výnosu biomasy, největšího výnosu biomasy bylo dosaženo u varianty s šířkou 75 cm a to u technologie setí do vymrzající meziplodiny. Součástí práce je i literární rešerše, která pojednává o erozi, protierozních opatřeních, kukuřici a systémech zpracování půdy. Zvláštní pozornost je věnována tzv. půdoochranným technologiím, které nacházejí uplatnění zejména u širokořádkých plodin, jako je právě kukuřice.

Revitalizace drobných vodních toků a malých vodních nádrží
OKROUHLÝ, Roman
Revitalizace vodních toků a malých vodních nádrží, je složitý proces, který má za cíl navrátit vodním tokům přírodní charakter a vlastnosti. Příprava a provádění revitalizací s sebou nese velké množství problémů. Problémy je nutné řešit vzájemně provázanými nástroji. Mezi tyto nástroje patří legislativa dotčených zákonů, územní plánování, protipovodňová politika, ochrana přírody, vodní hospodářství, rybníkářství, finanční podpora projektů, usnadnění přístupu k pozemkům dotčených vodními toky a zlepšení informovanosti veřejnosti. Pokud budou tyto nástroje ve vzájemné shodě a nebude docházet ke kontroverzím, bude výsledkem zlepšení vodního režimu v krajině a zlepšení životního prostředí, které je veřejným zájmem.

Památková péče v období "konce dějin umění". Ke vztahu teorie umění k praxi památkové péče
Mádl, Martin
Nedávný vývoj v teorii umění přinesl kritiku uměnovědy založené na hegelianismu a kantismu. Některé koncepty německé klasické filosofie však dodnes tvoří pilíře v teorii památkové péče. Jejich vyvrácení může základy památkové péče ohrozit. V kritické diskuzi, kterou dnes vedou teoretikové umění, by proto měl být problém památkové péče zohledněn.


Archeologické nálezy pocínovaných železných předmětů
Ottenwelter, Estelle ; Leroux, M. ; Děd, J.
Tinning of iron is a technique used since the second half of the 5 th century BC by ancient craftsmen. It was used as a decorative technique imitating silver, as a corrosion resistant barrier, as a suitable surface for soldering, and for its non-toxic properties. Usually badly preserved and hidden under iron corrosion products, it is though visible on X-radiography and can be identified by chemical analysis. Its conservation poses problems during mechanical cleaning and desalination treatments.

Několik poznámek k současné praxi čištění kamenosochařských děl
Gláser, Petr
Předkládaný příspěvek se věnuje problematice čištění kamenosochařských děl. Čištění rozděluje podle dvou hlavních hledisek na technické a estetické a podrobněji se věnuje jejich rozdílným východiskům a cílům. Stručně hodnotí vývoj v oboru restaurování a nezapomíná uvést i společenské vlivy. Oproti tomu představuje nepříliš lichotivě podobu současné praxe při čištění památek. V další části pak předkládá přehled předpokladů pro provedení kvalitního restaurátorského zásahu (čištění) a zaměřuje se na důležité otázky, které je nutné zodpovědně řešit. Na závěr se ještě krátce pozastavuje nad pojmem objektivity.




Dlouhodobá ochrana a péče o archeologický areál pod deskou III. nádvoří Pražského hradu se zaměřením na konzervování dřevěných prvků
Svobodová, Ljuba
Příspěvek se týká konzervování dřevěných prvků zachycených při archeologickém výzkumu Pražského hradu ve 20. a 30. letech 20. stol. Areál je ve velmi nepříznivých klimatických podmínkách, zejména pro organický materiál. V minulosti byl nakonzervován fenolem.