|
|
Fenomém Winstona Churchilla v mezinárodní politice
Ďurková, Petra ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
První kapitola práce popisuje Churchillův život od dětství do vstupu do politiky. Ve druhé kapitole formuluje proměny Churchillovy osobnosti v britské politice do první světové války. Třetí kapitola je věnována jeho názorům na politiku appeasementu a osobní politickou izolaci. Ve čtvrté kapitole je obsahem druhá světová válka a vrchol Churchillovi kariéry. Poslední kapitola se zabývá poválečným uspořádáním, realitou studené války a postavením Británie v mezinárodních vztazích.
|
|
|
Tchaj-wan jako faktor ve vztazích ČLR a USA
Novotná, Jana ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Vztahy Čínské lidové republiky, Spojených států a Tchaj-wanu se již několik desítek let nacházejí v téměř neřešitelné situaci. Tchajwanská úžina je místem, kde kdykoliv může vypuknout ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy a Čínou. Jako nejpravděpodobnější příčina se jeví snaha Číny o anexi Tchaj-wanu, jemuž by se však v takové situaci dostalo podpory Spojených států. Cílem mé práce je analyzovat, jak důležitou roli hraje otázka Tchaj-wanu ve vztazích mezi Čínou a Spojenými státy a jak tyto vztahy ovlivňuje. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola rozebírá ekonomické vztahy Číny a Spojených Států. Další tři kapitoly jsou zaměřeny na politicko-strategické vztahy Spojených států a Číny. První dvě se věnují zahraniční politice Spojených států a ČLR. Poslední kapitola rozebírá problematiku ozbrojených sil. Závěr se věnuje shrnutí zjištěných faktů.
|
|
|
Právo národů na sebeurčení jako faktor mezinárodních vztahů
Drahoňovská, Soňa ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá současnou podobou práva národů na sebeurčení a jeho vlivem na mezinárodní vztahy. Mimo rámec dekolonizace byla uznána řada nových států, z nichž některé nesplňovaly obvyklá kritéria pro vznik státu vyplývající z dosavadní mezinárodní praxe. V případě Bangladéše, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny i Kosova navíc nedal jejich původní stát k odtržení souhlas. Cílem této práce je zjistit, zda lze i mimo rámec dekolonizace na základě ustanovení mezinárodních dokumentů a zejména dosavadní praxe potvrdit existenci práva, které by umožňovalo národům jednostranné odtržení od původního státu, a které by současně znamenalo hrozbu pro budoucí uplatňování principu územní celistvosti jako jednoho z principů mezinárodních vztahů. Za tímto účelem provádím v práci komparaci případových studií úspěšných a neúspěšných národů usilujících o vlastní stát mimo rámec dekolonizace. S ohledem na toto srovnání analyzuji současnou podobu práva na sebeurčení a jeho vliv na mezinárodní vztahy. V závěru docházím ke zjištění, že nelze jednoznačně potvrdit existenci práva na podmínečnou secesi. Přesto v praxi dochází k porušování principu územní celistvosti. K tomu přispívají nejasnosti ohledně možného uplatnění secese národy, jejichž vnitřní právo na sebeurčení nebylo respektováno. Skutečnost, že současná podoba práva na sebeurčení ignoruje kolektivní práva národních skupin, má rovněž negativní vliv na mezinárodní stabilitu.
|
|
|
Těšínsko v česko-polských vztazích
Štoková, Daniela ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
Stěžejním tématem této práce je analýza vývoje sporu mezi Československem a Polskem o oblast Těšínského Slezska v letech 1918 až 1945 a jeho dopady na klima československo-polských vztahů. Celá problematika je zasazena do rámce aktuálního dění na mezinárodní politické scéně a je na ni nahlíženo ne jako na pouhou regionální problematiku, ale jako na jeden ze základních problémů mezinárodních vztahů, na spor dvou států o "hraniční" území motivovaný zejména zájmy strategickými a ekonomickými. Spor je rovněž rozebrán po teoretické stránce dle metodologie publikované ve Waisová, Š.: Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Dále je pak v práci zmapována současná situace na Těšínsku s důrazem na postavení polské menšiny. Toto je podloženo dotazníkovým průzkumem zaměřeným na kvalitu soužití různých národnostních skupin v regionu.
|
|
|
Postavení Francie v mezinárodních vztazích na přelomu 40. a 50. let 20. století
Poddaná, Barbora ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krines, Vlastimil (oponent)
V mé bakalářské práci se snažím definovat postavení Francie na poli mezinárodních vztahů na přelomu 40. a 50. let 20. století. Francie vychází z druhé světové války zničená a ztrácí své dosavadní velmocenské a hegemonní postavení. V poválečném období se musí vypořádat hned s několika vlivy, aby si získala zpět své dřívější postavení. Svět je nyní rozdělen do dvou bloků mezi SSSR a USA. V tomto bipolárním rozdělení se Francie přiklání k západnímu bloku a k USA, kdy může čerpat jejich finanční podporu k ekonomické obnově země. Zároveň se ale snaží ponechat si svůj vliv ve svých koloniích, což se jí nedaří, protože je příliš zaměstnaná svoji vnitropolitickou situací. Ale i v této situaci najde východisko a chopí se iniciativy v začínajícím procesu evropské integrace a opět si získá své postavení v popředí veškerého dění v Evropě.
|
|
|
Historicko-politické faktory ovlivňující vztahy mezi Indií a Pákistánem
Mička, Dalibor ; Knotková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Cílem této práce je podat čtenáři přehled o nejvýznamnějších faktorech, které ovlivnily vztahy mezi Indií a Pákistánem. Je pojednáno o období koloniální Britské Indie i o důsledcích jejího rozpadu. Jsou analyzovány nejzávažnější indicko-pákistánské konflikty a jejich dopad na vzájemné vztahy. Osvětleny jsou rovněž kořeny nevraživosti mezi hinduisty a muslimy v indicko-pákistánském kontextu. Po analýze příčin a důsledků rozpadu Pákistánu se poslední část této práce věnuje vzájemné indicko-pákistánské spolupráci, jakož i úloze jaderných zbraní s přihlédnutím k aktuálním problémům obou zemí.
|
|
| |
|
|
Pojetí lidských práv v islámu a jeho odraz v mezinárodních vztazích.
Šichová, Petra ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Šabacká, Yvona (oponent)
Cílem práce je analyzovat pojetí lidských práv v islámu a jeho vliv na postavení státu v mezinárodních vztazích. Jako hlavní metoda výzkumu je užita komparace pojetí lidských práv v západní a islámské kultuře. Základem je srovnání základních výchozích koncepčních dokumentů obou kultur. Konkrétní analýza je provedena v případové studii zabývající se právním systémem a mezinárodním postavením Pákistánské islámské republiky ve srovnání se sekulárním Tureckem. Hypotéza stanovená na počátku výzkumu naznačuje, že státy založené na islámském právu šarí'a nedokáží efektivně zajistit dodržování lidských práv dle pojetí Organizace spojených národů vycházejícího ze západní koncepce. V důsledku toho je jejich pozice v mezinárodních vztazích méně příznivá. Na základě analýzy mnoha pramenů a zjištění řady faktorů působících na problematiku lidských práv i mezinárodních vztahů tato hypotéza nemohla být jednoznačně potvrzena.
|
|
|
Postavení Rakouska v mezinárodních vztazích 20. století
Šťastná, Alice ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se věnuje postavení Rakouska na mezinárodním poli ve 20. století. Cílem práce je analyzovat proměnu tohoto postavení v mezinárodním kontextu - po první světové válce byl z centrální země habsburské říše vytvořen malý chudý stát, který se už po dvaceti letech své existence stal součástí německé Říše. Ačkoliv bylo Rakousko v roce 1945 osvobozeno, teprve až v roce 1955 byla podepsána Státní smlouva, navracející zemi suverenitu a ukončující období spojenecké okupace. S tímto rokem se také spojuje počátek moderní historie rakouského státu. Práce je rozčleněna do 4 částí. První kapitola se věnuje vývoji Rakouska do 2. světové války, druhá mapuje válečné období ve vztahu k vyjednávání o budoucím osudu země až po poválečnou situaci, kapitola třetí se zabývá aspekty deseti okupačních let a úsilí o dosažení shody v otázce Státní smlouvy. Závěrečná kapitola pak shrnuje zákon o neutralitě, politiku neutrality, zahraniční politiku i snahy o začlenění do evropských integračních seskupení.
|
|
|
Čínský pohled na Korejský poloostrov: současnost a budoucnost
Drahorád, Vojtěch ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Práce se zabývá vztahem Číny ke Korejskému poloostrovu. Zkoumá, jak ČLR poloostrov vnímá, jaké na něj má vazby a vliv a jak si představuje jeho budoucnost. Zaměřuje se na vztahy mezi Čínou a KLDR, avšak se zřetelem k širší dlouhodobé čínské strategii, kterou se Peking vůči poloostrovu snaží naplňovat. Jsou identifikovány zásadní čínské zájmy ve vztahu k Severní Koreji a prostředky, které Číně slouží k jejich uskutečňování. Zvláštní důraz je kladen na ekonomické nástroje čínského vlivu na KLDR, které jsou ovšem nahlíženy v kontextu politických i vojenských vazeb mezi oběma zeměmi a také v širším rámci vývoje mezinárodněpolitické situace v severovýchodní Asii.
|
host ::
RSS.