|
|
Hospodářský vývoj Švédska
Tobrmanová, Jana ; Černá, Iveta (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent)
Bakalářská práce popisuje vývoj švédské ekonomiky od fáze industrializace, přes vrcholné období až po krizi na přelomu 80. a 90. let minulého století. Druhá část zahrnuje vstup Švédska do EU, jeho postoj k přijímání společné evropské měny a vývoj základních makroekonomických ukazatelů od roku 1995 po současnost. V závěru práce je zhodnocení za minulý rok a predikce dalšího vývoje švédského hospodářství.
|
|
|
Švédsko - stát blahobytu
Cmíral, Lukáš ; Steinmetzová, Dana (vedoucí práce) ; Popovová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce komplexně analyzuje vývoj švédské sociální politiky od začátku 20. století do současnosti. První kapitola je věnována vysvětlení pojmu a základních přístupů k sociální politice. V této části jsou rovněž nastíněna specifika sociální politiky ve skandinávských zemí. Druhá kapitola zkoumá vývoj švédského státu blahobytu od začátku 20. století do současnosti, přičemž podrobněji je rozvedeno tzv. krizového období (1991 - 1993). Třetí kapitola je věnována vývoji švédského penzijního systému.
|
|
|
Bezpečnostní politika Švédska a Švýcarska a rozvojová politika jako její nástroj
Zakopalová, Dagmar ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Švédsko a Švýcarsko jsou země nejdéle praktikující politiku neutrality. V důsledku změn mezinárodního prostředí však tyto státy upravují svou bezpečnostní politiku tak, aby odpovídala současné mezinárodní situaci. Tato práce má porovnat aktuální trendy bezpečnostní politiky a politiky neutrality zkoumaných zemí a nastínit možné perspektivy dalšího vývoje v této oblasti. Mezi stále používanější metody k zajištění široké bezpečnosti státu patří rozvojová politika, a proto je druhá část práce věnována vysvětlení a komparaci bezpečnostních aspektů rozvojové činnosti Švédska a Švýcarska.
|
|
|
Economic development of Sweden
Varinská, Veronika ; Jeníček, Vladimír (vedoucí práce) ; Popovová, Marie (oponent)
V mé bakalářské práci se zaměřuji na vývoj švédského hospodářství, a to predevším od 90. let 20. století po současnost. Důraz kladu na jednotlivé sektory ekonomiky a makroekonomické ukazatele, podrobněji se věnuji automobilovému průmyslu a společnosti Volvo. Dále se zabývám postavením Švédska v Evropské unii, jeho integračním procesem a předsednictvím Rady EU v roce 2001. Taktéž je tu rozebráno nadcházející předsednictví v 2. polovině roku 2009. Analyzuji i postoj země vůči společné evropské měně.
|
|
|
Specifika švédské rozvojové spolupráce
Jelínková, Magdalena ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Rozvojová spolupráce je poskytována z řady důvodů. Některé bohaté země se k ní uchylují z převážně humánních důvodů (ačkoliv i zde lze polemizovat, zda se nejedná také o snahu budovat si dobrou image vlastního státu na mezinárodním poli), pro některé je to dobrá příležitost, jak se zviditelnit a někteří jí považují jen za výnosný obchod. Do jaké skupiny patří Švédsko? Je hlavní snahou této země, která je již dlouhou dobu považována za tahouna na poli rozvojové spolupráce a na kterou se obrací i řada rozvojových zemí samotných s žádostí o spolupráci, skutečně jen pomáhat? Jaká jsou vlastně specifika švédské rozvojové spolupráce?
|
|
|
Azylová politika Švédska
Afrámová, Martina ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Švédsko je známé svou vstřícnou azylovou politikou. V posledních letech se ovšem v důsledku přijímání velkého počtu uprchlíků potýká s prohlubujícími se sociálními, integračními a institucionálními problémy. Práce je rozdělena do čtyř kapitol: První kapitola nejprve stručně popisuje vývoj migračně-azylové politiky do roku 1989 a pak se podrobně zabývá současnou azylovou politikou Švédska. Druhá kapitola je věnovaná integrační politice a jejímu významu. Třetí kapitola rozebírá problémy, kterým musí Švédsko v oblasti azylové politiky čelit. Sociální a integrační problémy jsou konkretizovány na příkladu jednoho z nejproblematičtějších švédských měst Södertälji. Poslední kapitola pak nastiňuje, jakým směrem by se azylová politika Švédska mohla v budoucnu ubírat.
|
|
|
Analysis of macroeconomic and institutional evolution in New Zealand and the Kingdom of Sweden
Gallo, Peter ; Mládek, Josef (vedoucí práce) ; Štěpánek, Pavel (oponent)
V této práci je hlavním cílem makroekonomické a institucionální porovnání Nového Zélandu a Švédského království. Tyto dva státy byly nuceny v 80. a na začátku 90. let projít zásadními institucionálními změnami, které byly vynuceny špatnou hospodářskou situací a tím, že jejich veřejné finance byly v dlouhodobě neudržitelném stavu. V první části mé práce se věnuji teorii veřejných financí, teorii působení byrokracie ve veřejném sektoru a institucionální ekonomii. Ve druhé části porovnávám podmínky před reformou, samotné reformní kroky v obou zemích, vývoj po reformně a současný stav jejich ekonomik.
|
|
|
Vývoj daňových struktur zemí Evropské unie od roku 1990
Tydlačková, Ivana ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Květa, Kubátová (oponent)
Bakalářská práce obsahuje zhodnocení vývoje daňových struktur ve vybraných pěti zemích Evropské unie od roku 1990 až po současnost. Jedná se o Českou republiku, Řecko, Slovensko, Švédsko a Velkou Británii. Součástí práce je teoretický úvod, ve kterém jsou uvedeny základní poznatky o daňové kvótě, daňovém mixu, daňových reformách a faktorech, které mají vliv na daňové výnosy států. Hlavním cílem práce je popsat vývoj daňové kvóty a daňových mixů jednotlivých zemí. Následně je v práci zařazena komparace a zhodnocení vývoje celkově a jsou stanoveny trendy, jakými se daňová kvóta a daňový mix vyvíjí.
|
|
| |
|
|
Švédsko a reformy posilující konkurenceschopnost
Turek, Ondřej ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Popovová, Marie (oponent)
Bakalářská práce vymezuje chápání pojmu konkurenceschopnost, pojednává o metodologii jejího měření a zabývá se žebříčky konkurenceschopnosti. V další části práce se zaměřuji na Lisabonskou strategie, která si klade za cíl zvýšit konkurenceschopnost Evropské unie. Převážně se zabývám revidovanou strategií a jejími novými směry. Ve třetí části hodnotím konkurenceschopnost Švédska, které se vyznačuje tržně sociálním systém. Mezi hlavní důvody vysoké švédské konkurenceschopnosti patří orientace na nové technologie, vzdělaná pracovní síla a koncentrace na efektivní odvětví s velkou přidanou hodnotou.
|
host ::
RSS.