|
|
(Geo)politiky mobility
Červinková, Alice
This study concerns academic mobility along the gendered, disciplinary and geopolitical axes. Mobility is seen as an effect of heterogeneous networks of material objects and institutions. The gender dimension of an academic career is enacted in particular in relation to negotiations about postdoctoral fellowships – if, who and where will apply for a fellowship in an academic couple. Some scientific disciplines operate in densely-linked international networks. In highly globalized disciplines mobility constitutes a stage in an academic career that has a major bearing on its further course. Requirements placed on mobility in these scientific areas navigate and co-construct shapes of the academic career path and partnership configurations.
|
|
|
How to attract young people into science: role of infrastructure, funding, topics
Chráska, Pavel
1.Need for “international” education – to immerse young people into various cultural and scientific background, to let them see different approaches to research, etc. 2.In order to fulfill No.1, there is a need for change in thinking about financing education; to make widely available financial support for study of aliens; 50% “return rate” still pays off, bringing new approaches ideas connections for collaboration etc. about possible modification of education to more entrepreneurial mindset 3.To abolish many legal restrictions and unnecessary regulations for mobility 4.To counter the brain drain by increasing the international programs supporting high - quality labs (by grants) in their home country, including offer of support for scientists from the “more developed” countries to work in the “less developed” countries 5.Use of ESFRI Road map to build some large infrastructure in “new” countries 6.To form a new, modern group of leaders – even by international exchange of people
|
|
|
Věda, výzkum a jejich financování pohledem české veřejnosti
Vinopal, Jiří
Česká věda má u veřejnosti příznivý obraz, je považována za kvalitní a důležitou. Výrazně kritičtěji se však obyvatelé vyjadřují v otázkách jejího financování. S problematikou obeznámená část veřejnosti přitom hodnotí českou vědu, výzkum i Akademii věd lépe než ostatní, naléhavěji si uvědomuje problémy jejich současného finančního zabezpečení a výrazněji podporuje odpovědnost státu za další vývoj v těchto oblastech. Přiložená zpráva obsahuje hlavní závěry šetření s tematikou názorů české veřejnosti na vědu, výzkum a jejich financování v České republice, podrobnější výsledky jsou k dispozici v dalších třech souvisejících zprávách na těchto webových stránkách:
|
|
|
Projekt "Tři nástroje: informace-stáž ve vědeckém týmu - presentace". Zkušenosti a přístup pracoviště Akademie věd k práci s talentovanými studenty
Stejskalová, Květoslava
Cílem příspěvku je seznámit účastníky konference s projektem základního výzkumu řešeným v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. (dále jen ÚFCH JH), který si klade za cíl vypracovat a ověřit metodiku, jak zapojit mladou generaci do výzkumné činnosti, a tím probudit či prohlubovat její zájem o vědu jako o své budoucí povolání. Cílovými skupinami projektu jsou středoškolští a vysokoškolští studenti a posluchači doktorského studia. Aktivity pořádané v rámci projektu jsou přístupné i středoškolským pedagogům, popř. pedagogům základních škol. Texty, fotografie, obrázky a další materiály uveřejňované na stránkách projektu jsou vytvářeny v takové podobě, aby poskytly informaci o výzkumu v ÚFCH JH i zájemcům z laické veřejnosti.
|
|
|
Teologie jako věda?
Machula, Tomáš
Článek se zabývá otázkou, zda je teologie vědou či nikoli. Tato otázka je velmi stará a článek ukazuje na historii tohoto problému v kontextu dobových teorií vědy.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Vzestup a pád Mikrobiologického ústavu ČSAV. 60. a 70. léta
Štrbáňová, Soňa
Mikrobiologický ústav ČSAV dosáhl v 60. letech přes různé politické a ideologické tlaky významných vědeckých úspěchů i na mezinárodním poli. V období tzv. Pražského jara r. 1968 se většina pracovníků pod vedením ředitele Ivana Málka angažovala v tzv. obrodném procesu. Po krátké době protestů proti sovětské okupaci a následné apatii r. 1970 dosadila KSČ do ústavu nové vedení, jeho drastické politické zákroky podporované malou částí zaměstnanců zasáhly řadu předních vědců, v první řadě I. Málka, a na dlouhá léta zmrazily jeho badatelskou činnost.
|
|
| |
host ::
RSS.