|
|
Stigmatizace pomocí identifikačních náramků z pohledu pacientů
NOVÁKOVÁ, Lada
Bakalářská práce je zaměřená na stigmatizaci z pohledu pacientů, ale i sester na používání identifikačních náramků v procesu poskytování ošetřovatelské péče. Stigmatizace je založena na určité odlišnosti. Identifikační náramek zde působí jako prvek odlišnosti od dané normy, může být tedy chápán jako stigma. Cílem práce bylo zmapovat jaký je samotný postoj pacientů k přiloženému identifikačnímu náramku včetně zapsaných údajů, barevného bodového rozlišení a zároveň i zjistit, jaký nejčastější důvod uvádějí sestry při upevnění identifikačního náramku pacientovi. Zároveň byla sledována kontrola identifikačních náramků ze strany funkčnosti a také, zda personál provádí identifikaci pacientů pomocí těchto náramků. Dalším cílem bylo zjistit, zda sestry znají a používají metodický pokyn věnující se problematice identifikace pacienta včetně stanovených postupů. V neposlední řadě bylo zmapováno, které rizikové činnosti spojené s poskytováním ošetřovatelské péče považují obě skupiny ve vztahu k přesné identifikaci pacienta za prioritní. Rovněž zda ověřováním si identity pomocí správně označených náramků lze snížit riziko pochybení při poskytované péči. Data byla získána v rámci kvalitativního šetření ze dvou různých nestandardizovaných rozhovorů. Jeden typ rozhovoru byl veden s deseti náhodně vybranými pacienty neurologického a chirurgického oddělení daného nemocničního zařízení a druhý typ rozhovoru byl veden s deseti náhodně vybranými sestrami těchto oddělení. Kvalitativním šetřením bylo zjištěno, jak samotní pacienti vnímají přiložený identifikační náramek včetně zapsaných údajů, jak jim byl vysvětlen důvod barevného bodového rozlišení, jak probíhá kontrola náramků stran funkčnosti a jaké další prostředky používají sestry k ověření identity pacienta. Dále byl zjištěn postoj sester k provádění kontroly náramků, jejich případná výměna při poškození a znalost doporučeného metodického pokynu. Následně bylo zjištěno, které výkony nebo postupy považují dotazovaní za vysoce rizikové ve vztahu k správné identifikaci pacienta a možnosti jistého pochybení. Cíle práce byly splněny. Výsledky získaného šetření budou poskytnuty jednotlivým oddělením, kde bylo šetření prováděno a zároveň mohou být i zdrojem informací pro management daného nemocničního zařízení v rámci monitoringu dodržování řízené dokumentace. Vhodným řešení by bylo uspořádání vzdělávací akce pro všechny členy ošetřovatelského týmu na téma bezpečná identifikace pacienta a jeho edukace v procesu používání identifikačních náramků.
|
|
|
Realizace prvků Etického kodexu sester a Práv pacientů v praxi
HRUBEŠOVÁ, Martina
Diplomová práce na téma "Realizace prvků Etického kodexu sester a Práv pacientů v praxi" má charakter výzkumu. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické.Praktická část práce měla čtyři cíle, jejichž smyslem bylo zjistit: zda pacienti získávají od lékařů a sester dostatek srozumitelných informací o diagnostické, terapeutické a ošetřovatelské péči; zda soukromí a stud pacientů respektují lékaři i sestry; zda pacienti mají prostor pro vyjádření svých názorů a rozhodnutí k terapeutické, diagnostické a ošetřovatelské péči; zda pacienti vnímají přístup zdravotnického personálu k ostatním pacientům jako důstojný.
|
|
|
Problematika informovaného souhlasu z pohledu občana - pacienta
FRAŇKOVÁ, Květoslava
V roce 2001 ratifikovala Česká republika Úmluvu o biomedicíně. Tato úmluva je založena na strategii partnerského vztahu mezi lékařem a pacientem. K naplňování této strategie přispívá i informovanost pacientů o jejich právech v oblasti péče o zdraví. Pacient, který je dostatečně informován o povaze, účelu, rizicích a důsledcích léčby, se může svobodně rozhodovat, zda chce tuto léčbu podstoupit či nikoli. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá platnou právní úpravou informovaného souhlasu a jeho jednotlivými aspekty. Praktická část mapuje znalost práv vyplývajících z informovaného souhlasu a jejich využívání. Cílem této části je zjistit právní povědomí občanů o problematice informovaného souhlasu, zejména z pohledu znalosti práv občana {--} pacienta v této oblasti. Hypotéza č. 1 předpokládá, že respondenti s vysokoškolským vzděláním znají lépe svá práva vyplývající z informovaného souhlasu, než respondenti s nižším vzděláním. Hypotéza č. 2 předpokládá, že respondenti s vysokoškolským vzděláním využívají lépe svá práva vyplývající z informovaného souhlasu, než respondenti s nižším vzděláním.Výzkum byl prováděn v Českých Budějovicích mezi občany, kteří zde žijí, studují nebo pracují. K ověření hypotéz byl použit kvantitativní výzkum, provedený metodou dotazování technikou dotazníku. Cíl práce byl splněn. Na základě získaných a procentuálně vyhodnocených dat byla hypotéza č. 1 vyvrácena a hypotéza č. 2 potvrzena. Výsledky výzkumu dokazují, že znalost práv vyplývajících z informovaného souhlasu je u obou skupin respondentů prakticky totožná, avšak v praxi tato práva využívají více respondenti s vysokoškolským vzděláním. Tyto výsledky ukázaly potřebu zaměřit se při práci s pacienty na praktické využívání jejich práv, která vyplývají z informovaného souhlasu.
|
|
|
Dodržování práv pacientů seniorů na lůžkách dlouhodobé péče
HAVRDLÍKOVÁ, Markéta
Téma této bakalářské práce je {\clqq}Dodržování práv pacientů seniorů na lůžkách dlouhodobé péče``. S rostoucím počtem obyvatel seniorského věku roste i počet hospitalizovaných seniorů v zařízeních dlouhodobé (následné) péče. Bakalářská práce se zaměřuje na dodržování práv seniorů na těchto lůžkách ze strany ošetřujícího personálu. Je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část popisuje práva pacientů z etického hlediska. Rozpracovává Etický kodex práva pacientů, Evropskou chartu pacientů seniorů. Dále rozebírá práva pacientů po stránce legislativní. Zabývá se jednotlivými zákony a vyhláškami, které řeší otázku práv pacientů a jejich dodržování ošetřujícím personálem, který je zapojen do péče o seniory na lůžkách dlouhodobé péče. Popisuje povinnosti personálu, které z jednotlivých zákonů vyplývají. V praktické části jsou stanoveny cíle zaměřené na zjištění dodržování práv pacientů (seniorů) na lůžkách dlouhodobé péče z pohledu všeobecných sester, seniorů a rodinných příslušníků a zjištění nejčastější formy nedodržení jejich práv. Pro dosažení cílů bylo použito kvantitativní výzkumné šetření. Technika sběru dat u respondentů ze skupiny seniorů byl vybrán strukturovaný rozhovor a dotazník u respondentů ze skupiny sester a rodinných příslušníků. Z výzkumného šetření vyplynulo, že podle respondentů jsou ve většině oblastí práva pacientů (seniorů) dodržována (respektována) vždy, nebo téměř vždy. I přesto respondenti hodnotí jako problematickou oblast respektování studu seniora a anonymitu ošetřujícího personálu. Při prvním setkání se seniorovi představují jen někteří z nich a senioři sami znají jména jen některých členů ošetřujícího týmu. Během hospitalizace je pacient - senior příjemcem péče, ale také partnerem ošetřujícího personálu. Pro zajištění kvalitní ošetřovatelské péče, na kterou je v současné době kladen velký důraz, je znalost práv pacientů (seniorů) ošetřujícím personálem nezbytná. Pouze senior znalý svých práv a stejně tak i osoba o něho pečující mohou práva hospitalizovaných starších lidí plně hájit. Výsledky bakalářské práce bude možno využít na seminářích, konferencích pro zdravotnické pracovníky k prohloubení znalostí o právech pacientů (seniorů). A zároveň pro zvýšení informovanosti samotných seniorů o právech, která v souvislosti s přijímáním zdravotní péče mají.
|
|
|
Respekt k předem vysloveným přáním pacienta - etické souvislosti
PLVANOVÁ, Veronika
Bakalářská práce Respekt k předem vysloveným přáním pacienta je rozdělena na část obsahující teoretická východiska a praktickou část. V teoretické části je postupováno od základních principů etiky přes potřeby a přání pacientů, jejich práva, až k samotné otázce předem vyslovených přání. Oblast předem vyslovených přání vychází z principu autonomie pacienta a je zakotvena v Úmluvě o lidských právech a biomedicíně. Situace v naší republice je znesnadněná tím, že tato oblast zatím není vřazena v zákonech a nemá v českém prostředí tradici. V praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu, polořízený rozhovor. Nejdříve jsem vytvořila krátké kazuistiky vybraných pacientů a poté s nimi hovořila o jednotlivých tématech. Předem jsem zvolila 11 základních otázek, které usměrňovaly běh rozhovoru. Respondenty byli pacienti hospitalizovaní na onkologických odděleních či docházející na ambulanci chemoterapie Nemocnice Jihlava. Hovořila jsem s 10 pacienty. Cílem bylo zjistit informovanost pacientů o jejich právech, jaké mají možnosti vyslovit přání v nemocniční péči. Také, o čem by si pacienti přáli rozhodovat a koho by chtěli pověřit rozhodováním v případě vlastní neschopnosti vyslovit svá přání. K dosažení jednotlivých cílů pak pomáhaly výzkumné otázky a rozdělení rámcových otázek do 3 oblastí. První oblastí byla práva pacientů, která znala většina respondentů. Za nejdůležitější byly považovány: sdělování pravdy o nemoci a léčbě, možnost zvolit a ukončit léčbu, znalost zdravotnického personálu. Další část se zabývala přáními. Většina z pacientů doufala, že dobrý přístup zdravotnického personálu odhalí jejich přání, a tak je nebudou muset sdělovat. Žádný z vybraných respondentů se otázkou předem vyslovených přání v minulosti nezabýval. Závěrečný blok uzavíraly otázky, týkající se možnosti zvolit zástupnou osobu v rozhodování. Pacienti nejčastěji vybírali rodinné příslušníky (partnery, děti). V praxi by bylo možné využít poznatky získané výzkumem k publikaci v odborné literatuře a vytvoření edukačního materiálu pro pacienty i zdravotnické pracovníky.
|
|
|
Informovanost pacientů o jejich právech na chirurgickém oddělení Nemocnice Znojmo
ZEJDOVÁ, Lucie
Bakalářská práce mapuje problematiku informovanosti pacientů na chirurgickém oddělení ve znojemské nemocnici. Pacient, který je dostatečně informován o rizicích, o léčbě nebo o možnostech, které má k dispozici, může aktivně upozorňovat na případnou nespokojenost a zvolit si zdravotnické zařízení, kde se bude cítit bezpečně. Dostatečně informovaný pacient se stává klientem, který je schopen se sám svobodně rozhodnout, zda chce podstoupit rizika a často i nepříjemnosti spojené s léčbou. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část předkládá pohled na problematiku informovanosti pacientů. Pozornost je zaměřena především na problematiku pacientů chirurgického oddělení, kde se pacient většinou podrobuje invazivním chirurgickým zákrokům a měl by tedy být řádně informován o svém zdravotním stavu, povaze zákroku a o dalších právech s tím souvisejících. Tato část práce je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých je stručně popsána charakteristika chirurgického oddělení, základní práva pacienta společně s právní úpravou zaměřující se na tuto problematiku a na možná rizika v komunikaci mezi zdravotnickým personálem a pacienty. Cílem praktické části práce je zjistit, v jaké míře jsou pacienti chirurgického oddělení informováni o svých právech. Hypotéza č.1 předpokládá, že pacienti jsou dostatečně informováni o svých právech. Hypotéza č.2 předpokládá, že pacienti chirurgického oddělení svá práva využívají. K ověření nebo vyvrácení hypotéz je použit kvantitativní výzkum, provedený prostřednictvím metody dotazování (technika dotazníku) a metody analýzy dokumentů (sekundární analýza dat). Cíl práce byl splněn. O zlepšení informovanosti se mohou pacienti zasadit například tím, že se budou zajímat alespoň o svá základní práva a budou je uplatňovat ve zdravotnictví. Větší míry informovanosti u pacientů lze dosáhnout také pomocí aktivního přístupu jak ze strany pacientů, tak i zdravotnických pracovníků.
|
|
|
Dodržování národních akreditačních standardů týkající se práv pacientů ve vybraném zdravotnickém zařízení
POLÍVKOVÁ, Eva
Téma této bakalářské je "Dodržování národních akreditačních standardů týkající se práv pacientů ve vybraném zdravotnickém zařízení". Hlavním výzkumným cílem bylo zmapovat dodržování práv hospitalizovaných pacientů na základě akreditačních standardů. Byly stanoveny čtyři hypotézy. První hypotéza "Každý pacient je při přijetí do nemocnice seznámen se svými právy". Druhá hypotéza "Pacienti jsou informováni o všech skutečnostech týkajících se jejich zdravotního stavu". Třetí hypotéza "Informovanost pacienta sestrou v rámci edukace je dostatečná". Čtvrtá hypotéza "Sestry mají dostatečné znalosti v oblasti imobilizace a omezení pacienta". K dosažení cílů jsme použili kvantitativní výzkumné šetření. Pro výzkumné šetření byla použita metoda dotazování, technikou dotazníku. Ke sběru dat byly použity dva rozlišné dotazníky. Dotazníky pro pacienty a dotazníky pro sestry byly rozdány v Nemocnici České Budějovice, a. s. Výsledná data jsou zpracována do tabulek a grafů pomocí statistického programu SPSS 15.0 a Microsoft Office Excel. Získané výsledky ukazují, že první hypotéza se nepotvrdila, protože každý pacient nebyl při přijetí seznámen se svými právy. Druhá hypotéza se potvrdila, pacienti mají dostatek informací o své zdravotním stavu. Třetí hypotéza se nepotvrdila, protože získané výsledky nenaplňují účel akreditačního standardu. Sestry provádí edukaci nedostatečně a pokud ji provádí, nezaznamenávají ji do dokumentace. I přesto pacienti hodnotili edukaci sestrou příznivě. Čtvrtá hypotéza se potvrdila. Sestry prokázaly dostatek znalostí při používání omezovacích prostředků. Bakalářské práce bude poskytnuta náměstkyni pro ošetřovatelskou péči v Nemocnici České Budějovice. Výsledky mohou posloužit jako vodítko v realizaci nápravných řešení a k přípravě na akreditační šetření. Ráda bych, aby tato bakalářská práce posloužila nejen zdravotnickým pracovníkům, ale i široké veřejnosti, v níž by mohly získat cenné informace v oblasti svých práv.
|
|
|
Dodržování práv pacientů ve vybraných nemocnicích České republiky.
KORTUSOVÁ, Jana
Hospitalizace je pro každého člověka změnou, která je doprovázená různými omezeními. Nesmí ale znamenat změnu práv. Každý pacient je jedinečný {--} má specifické potřeby, neměnné zásady, vlastní hodnotový systém. Pacienta můžeme definovat jako osobu v lékařské péči, jako léčícího se nemocného člověka. Termín {\clq}qpacient`` je odvozen od latinského slova {\clq}qpatiens`` {--} trpělivý, trpící.Pacienti mají svá práva sepsána v kodexu Práv pacientů, který v České republice vstoupil v platnost v roce 1992. Znalost práv je důležitá především pro posílení rovnocenného vztahu mezi lékařem a pacientem. Důsledným dodržováním práv pacientů se snižují rizika, která hrozí během hospitalizace a zvýší se spokojenost pacienta s poskytovanou péčí.Mezi základní individuální práva pacientů patří právo na zachování mlčenlivosti o skutečnostech, které se zdravotnický pracovník dozvěděl v souvislosti s ošetřováním nebo léčbou, právo na informace o svém zdravotním stavu, právo získat od lékaře potřebné informace na rozhodnutí před zahájením nového diagnostického či terapeutického postupu. Dalšími právy jsou odmítnutí léčby a informování o důsledcích rozhodnutí, právo na soukromí při ošetřování nebo léčbě a na ohleduplný, citlivý a důstojný přístup při léčbě. Práva pacientů jsou obsažena i v Národních akreditačních standardech. Diplomová práce se skládá ze současného stavu dané problematiky, cíle práce, stanovení hypotéz, metodiky, výsledků výzkumu, diskuze, závěru, seznamu použitých zdrojů, klíčových slov a příloh.Současný stav zachycuje historii etických kodexů, právní normy a problematiku medicínského práva, práva pacientů, individuální práva pacientů, akreditační standardy práv pacientů.Cílem diplomové práce je zjistit, zda jsou pacienti při přijetí do nemocnice seznámeni se svými právy, zda jsou informováni o povaze onemocnění, navrhované léčbě a možných alternativách léčby. Zmapovat, zda u každého pacienta je posouzena potřeba edukace a zda sestry provádějí záznam do dokumentace a zjistit znalosti sester v oblasti imobilizace pacienta.V diplomové práci bylo stanoveno 7 hypotéz a 5 hypotéz statistických.K výzkumu byla zvolena strategie kvantitativního výzkumu, metodou bylo dotazování, technikou dotazník. Dotazník pro pacienty byl anonymní a skládal se z 26 otázek. Zaměřoval se na seznámení pacienta se svými právy, na informovanost o zdravotním stavu, povaze onemocnění a navrhované léčbě, na edukaci pacienta sestrou a na respektování intimity pacienta. Obsahoval otázky uzavřené a polouzavřené. Na závěr dotazníku měli pacienti možnost vyjádřit své případné připomínky, návrhy, podněty k dané problematice. Dotazník určený pro sestry byl anonymní a obsahoval 32 otázek. Zaměřoval se na dodržování práv pacientů, informovaný souhlas pacientů, jejich edukaci, na problematiku omezování pacienta v lůžku a na respektování intimity. V dotazníku byly použity uzavřené, polouzavřené a otevřené otázky.Výzkumný soubor tvořili pacienti a sestry z nemocnice v Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Táboře, Písku a Strakonicích. Reprezentativní soubor tvořilo 218 pacientů a 205 sester.Výsledky byly zpracovány do tabulek a grafů a následně pak programem SPSS.V diskuzi jsou shrnuty poznatky výzkumu v komparaci s použitou literaturou. Závěr pak shrnuje celou výzkumnou část. Diplomová práce by mohla být použita k dalšímu vzdělávání, ke studijním účelům a v přednáškové činnosti pro zdravotnické pracovníky, v rámci jejich celoživotního vzdělávání. Výsledky výzkumu budou nabídnuty zúčastněným i ostatním organizacím, které se danou problematikou zabývají a mohly by je využít v praxi.
|
|
| |
|
|
Ochrana spotřebitele ve stomatologii
Cermanová, Šárka ; Horová, Olga (vedoucí práce) ; Nováček, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na problematiku ochrany spotřebitele - pacienta v lékařském oboru stomatologie v ČR. Podává základní informace o legislativním uspořádání ochrany spotřebitele ve stomatologii, o základních právech pacientů vyplývajících ze zákonů a etických kodexů a také o způsobech, kterými se pacienti mohou svých práv domáhat. Zabývá se problémy současné stomatologie v ČR a jejich důsledky. Je podpořena výzkumem informovanosti pacientů v oblasti ochrany spotřebitele ve stomatologii.
|
host ::
RSS.