|
|
Aktivní částice na ETE, jejich radiobiologická rizika a způsoby ochrany proti nim
KAŇKOVSKÝ, Josef
Aktivní částice na ETE, jejich radiobiologická rizika a způsoby ochrany Pojem aktivní částice (AČ) se na jaderné elektrárně Temelín (ETE) používá pro drobné shluky vysoce radioaktivního materiálu o velikosti do jednotek milimetru majícího původ v primárním okruhu. Dle dosavadních poznatků jsou tvořeny převážně korozními produkty, které se aktivují průchodem aktivní zónou reaktoru. V důsledku technologických manipulací na roztěsněném primárním okruhu při odstávkách bloku dochází k jejich uvolňování do pracovního prostředí v kontrolovaném pásmu. AČ vykazují v poměru ke svým rozměrům relativně vysokou aktivitu a mohou tak pro pracovníky, kteří s nimi přijdou do styku, představovat radiační riziko. Toto riziko se vztahuje zejména k případu, kdy by došlo k průniku AČ do vnitřního prostředí organismu cestou ingesce či inhalace. Cílem práce je provést analýzu příčin výskytu aktivních částic na ETE, zhodnotit jejich radiobiologická rizika a zhodnotit postupy radiační ochrany a prostředky ochrany osob ohrožených výskytem AČ. V práci jsou rozšířeny a sumarizovány dosavadní poznatky o aktivních částicích vyskytujících se na ETE. To spolu s návrhem postupů radiační ochrany a prostředků ochrany osob napomůže k omezení rizik z jejich výskytu plynoucích. Analýzy se týkají následujících oblastí: - analýza vzniku a materiálového složení AČ - popis AČ z hlediska jejich fyzikálně radiačních parametrů - určeních hlavních zdrojů uvolňování AČ z primárního okruhu - stanovení a zhodnocení radiobiologických rizik spojených s výskytem AČ v pracovním prostředí KP ETE - zhodnocení postupů radiační ochrany a prostředků ochrany osob ohrožených výskytem AČ
|
|
|
Využití osobní dozimetrie na jaderných elektrárnách v zahraničí
KAUCA, Michal
V této práci je provedena analýza využití osobní dozimetrie na jaderných elektrárnách v zahraničí a porovnání jednotlivých typů osobních dozimetrů při srovnání se situací v České republice. Na základě informací získaných z vybraných jaderných provozů je zde provedeno kvalitativní srovnání využití jednotlivých druhů osobní dozimetrie a porovnání se situací v České republice. Ve své práci jsem zvolil způsob získávání dat cestou e-mailů. Na základě získaných informací jsem pak provedl vlastní porovnání, jak bylo cílem této práce. Porovnáním situace v oblasti radiační ochrany pak bylo zjištěno, že použité osobní dozimetry v zahraničí a v České republice jsou většinou stejného druhu. Některé země včetně České republiky přecházejí k legalizaci osobního elektronického dozimetru jako primárního prostředku v rámci radiační ochrany. Zajímavostí v tomto směru je situace na Slovensku, kde od tohoto typu dozimetru jako primárního po nějaké době upustili a vrátili se k předchozím typům dozimetrů. Další zvláštností je, že v Japonsku jsou schválené limity radiačních pracovníků v kontrolovaném pásmu i pro těhotné ženy, což v ostatních zemích není běžné. Práce poukazuje na vliv osobní dozimetrie na úroveň radiační ochrany v jaderném zařízení a také na návaznost bezpečnostních opatření v osobní dozimetrii na přijatou legislativu ve vybraných zemích, stejně jako na nezastupitelnost kontroly, kompetenci personálu i pokračující výzkum a vývoj v oblasti osobní dozimetrie. Ochranu před zářením a osobní dozimetrii zítřka je třeba vidět globálně. Osobní dozimetrie se bude muset stát nejen jako dosud národní, ale také mezinárodní záležitostí. Nový vývoj v oblasti pasivních a elektronických dozimetrů až po hotové globální koncepty kontroly je již dnes v mnoha zemích s elánem provozován a stále více se nabízí na mezinárodním trhu.
|
|
|
Mass and energy inputs/outputs in the energy complex Dukovany-Dalešice and their impacts on the landscape
Hrádek, Mojmír
The Dukovany-Dalešice energy complex, situated west of Brno consist of the Dukovany nuclear power station (NPS) and of the Dalešice pumping power plant (PPP) with equalization reservoir. Geomorphic investigations were targeted the landforms and processes related with mass and energy inputs/outpust and their potential negative impacts. Individual landforms affected by negative impacts were analyzed in detail with using of a systém aproach. Inputs into NPS are limited to the water supply outputs are conncted with some negative response with direkt and indirect human impacts (erosion caused by waste water, equalization reservoir´s bank erosion, hillslopes stability exceeding and lanslide origin etc.).
|
|
|
Porovnání výpustí českých a světových JE
DOBEŠ, Petr
V této práci, která se zabývá problematikou výpustí z jaderných elektráren, jsem se pokusil vytvořit přehled různých typů jaderných elektráren a radioizotopů, které jsou vypouštěny do životního prostředí ve formě kapalných a plynných výpustí. Jako součást tohoto porovnání bylo vytvořeno zhodnocení plynných a kapalných výpustí českých a světových jaderných elektráren. Úvodní část této práce obsahuje informace o různých typech jaderných elektráren a radioizotopech, které vznikají v jejich reaktorech. Následují informace o platné legislativě, uvolňovacích úrovních a metodách a systémech užívaných pro měření radioaktivních plynných a kapalných výpustí z jaderných elektráren. Druhá část této práce popisuje cíl a hypotézy. Třetí část informuje o postupech, které byly použity při vytváření této práce. Čtvrtá část obsahuje výsledky prezentované ve formě tabulek a grafů. Pátá část představuje diskuzi těchto výsledků. Poslední část obsahuje zhodnocení výsledků práce.
|
|
|
Sledování radioaktivity tritia v toku Vltavy s ohledem na odpadní vody Jaderné elektrárny Temelín.
ŠKOPEK, Petr
Hlavním úkolem této práce bylo měření aktivity tritia ve Vltavě a okolí Jaderné elektrárny Temelín (dále JETE) s těmito cíli: Možnost použití vyústění tlumicího objektu odpadních vod (dále VTOOV) jako kontrolní signální soustavy pro nestandardní události v JETE, dále sledování možných korelací mezi objemovou aktivitou tritia naměřenou ve VTOOV a aktivitou nad mezní hodnotou pro první jakostní třídu ve vybraných úsecích toku Vltavy, také porovnání naměřených hodnot s výsledky jiných autorů a konečně posouzení relevance jakosti vody dle objemové aktivity tritia k jakosti vody dle jiných příměsí, tj. stabilních izotopů některých kovů a rizikových prvků i obecných fyzikálních a chemických ukazatelů. Literární část práce se zabývá radioaktivitou v obecné rovině, aktivitou tritia ve světě a v České republice s přihlédnutím k provozu jaderných elektráren. Vlastní práce spočívala v odběru vzorků na předem určených místech, přípravě těchto vzorků k měření a v samotném měření aktivity tritia. Aktivita tritia byla stanovena scintilačním spektrometrem s kapalným scintilátorem. Dále byly stanoveny základní chemické a fyzikální vlastnosti vody, koncentrace vybraných prvků a také některých aniontů. Zjištěná data byla použita k zařazení vod v jednotlivých odběrových místech do jakostních tříd dle ČSN 75 7221. V žádném z případů v této práci nebyly naměřeny aktivity, které by překročily mezní hodnoty kapalných výpustí z JE Temelín závazně stanovené v rozhodnutí, které vydal Okresní úřad v Českých Budějovicích podle §8 zákona č.138/73 Sb., o vodách, při respektování požadavků SÚJB. Tato práce by mohla být přínosem pro možné využití VTOOV jako kontrolní signální soustavy pro nestandardní události v JETE a dále pro posouzení ovlivnění vod Vltavy odpadními vodami JETE.
|
|
|
Hodnocení efektivity ochranných opatření přijímaných po černobylské havárii
ROTREKLOVÁ, Tereza
Využívání jaderné energie s sebou, jako každá lidská činnost, nese riziko vzniku nehod a havárií. K největší průmyslové havárii při mírovém využívání jaderné energie došlo v sobotu 26. dubna 1986 brzy ráno na čtvrtém bloku jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu. Jejím důsledkem byl rozsáhlý únik radioaktivních látek do širokého okolí. Havárie takového rozsahu nebyla dříve vůbec uvažována a překvapila národní autority odpovědné za havarijní připravenost prakticky ve všech zemích provozujících jaderné elektrárny. K omezení ozáření osob a životního prostředí v důsledku černobylské havárie bylo nezbytně nutné připravit a zavést řadu ochranných opatření. Nejvíce postiženými zeměmi jsou dnešní Bělorusko, Rusko a Ukrajina. I když před černobylskou havárií existovaly mezinárodní návody a kritéria pro zásahová opatření, tak zkušenosti s jejich aplikací byly velmi omezené. Je třeba říci, že některá neodkladná ochranná opatření byla zanedbána či nedostatečně provedena. Obyvatelstvo nebylo o havárii včas informováno a k ukrytí tudíž došlo pozdě. Také jódová profylaxe nebyla zahájena včas, což vedlo ke zbytečně vysokým dávkám na štítnou žlázu. Evakuace byla z hlediska snížení externích dávek v rámci možností provedena efektivně. Pokud jde o následná ochranná opatření, týkající se nejen likvidace následků havárie v prostoru jaderné elektrárny, nýbrž zejména dekontaminačních prací v sídlištních jednotkách a na kontaminovaných půdách, regulace potravních řetězců a přesídlení osob ze zasaženého území, preventivní a léčebné péče o obyvatele žijící na kontaminovaném území; byla tato opatření masivní a v zásadě většinou zdůvodněná a účinná. Bohužel účinnost některých z těchto opatření byla poněkud znehodnocena skutečností, že byla zaváděna plošně (pouze na základě povrchové kontaminace a nikoli odhadu dávek z celotělových měření), ne zcela zdůvodněně a později musela být z ekonomických důvodů odvolávána. Při plánování a aplikaci ochranných opatření (zejména dlouhodobých) nehrají důležitou roli pouze faktory ekonomické. Je bezesporu nutné zajistit, aby na kontaminovaných územích mohla být opatření aplikována z hlediska jejich účinnosti v dostatečné míře po dostatečně dlouhou dobu a po důkladném zhodnocení všech pro a proti, nákladů a přínosů. Stejně tak je ale potřeba brát v úvahu vliv sociálních a psychologických faktorů, v čemž se prozatím v praxi příliš nepokročilo. Řada průzkumů dokázala, že zavádění ochranných opatření má vliv na růst psychosociálního napětí mezi lidmi, kterých se opatření týká. Tento záporný postoj vychází z neinformovanosti veřejnosti o radiaci a možnostech její redukce, a z toho plynoucího strachu a úzkosti z nejistoty s ohledem na budoucnost. Vzhledem k utajování informací o černobylské havárii v jejich počátcích zůstává problémem i nedůvěra občanů k úřadům. Přístup veřejnosti je však z hlediska efektivity ochranných opatření velmi důležitý. Aby byla opatření co nejlépe přijata, je třeba zajistit odpovídající vzdělávací programy a zapojit veřejnost do diskuzí a rozhodování o zaváděných opatřeních.
|
|
|
Asimilace časoprostorového rozložení radionuklidů v časné fázi radiační nehody
Hofman, Radek ; Šmídl, Václav
Příspěvek pojednává o využití data asimilačních metod v časné fází radiační nehody. V případě úniku radioaktivních škodlivin do ovzduší se utvoří radioaktivní vlečka postupující nad terénem. Uniklé radionuklidy představují zdravotní riziko. Pro plánování a nastolení co nejefektivnějších protiopatření je nutná znalost budoucího časoprostorového vývoje distribuce radionuklidů v prostředí. Předpovědi se tvoří pomocí numerických disperzních modelů. Tyto modely mají mnoho vstupů a jejich výstupem je předpověd radiační situace pomocí radiologických veličin. Přesné hodnoty vstupních parametrů jsou často neznámé. To je dáno náhodným charakterem turbuletních procesů v atmosféře, nedostatkem informací o nehodě a zdrojovém členu atd. Subjektivní (expertní) volba vstupních parametrů může vyústit v chybné předpovědi na jejichž základě není možno plánovat efektivní protiopatření.
|
|
|
Sociálně-ekologické a psychologické dopady Jaderné elektrárny Temelín na obyvatelstvo
Rynda, Ivan ; Těšitel, Jan ; Kušová, Drahomíra ; Bartoš, Michael
V rurálním prostředí jižních Čech lze jadernou elektrárnu Temelín považovat za vyjímečnou krajinnou složku ovlivňující kvalitu života místní populace. Projekt se zaměřuje na proces vytvoření koncepce soustavného sociologického šetření kvality života populace v širším okolí jaderné elektrárny. Pro analýzu reflexe situace místními obyvateli byla použita kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Bylo zjištěno, že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci. Pouze z krajinně ekologického hlediska vyplynulo, že silueta elektrárny vyvolává pocit podvědomého neklidu a je vnímána obyvatelstvem jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny.
|
|
|
Vliv Jaderné ekektrárny Temelín na vnímání krajinného rázu
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Jadernou elektrárnu Temelín lze považovat za vyjímečnou krajinnou složku v rurálním prostředí jižních Čech.Příspěvek se zaměřuje na proces adaptace místních obyvatel na existenci a provoz jaderné elektrárny.Na základě dat získaných sociologickým výzkumem v roce 2004 lze konstatovat,že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci.V krajinně ekologickém kontextu je zajímavé,že "vizuální agresivita" 155 metrů vysokých chladírenských věží,jejichž silueta je viditelná z velké vzdálenosti,vyvolává mimo jiné pocit podvědomého neklidu a je vnímána i jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny.
|
|
| |
host ::
RSS.