|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Význam anamnézy v ošetřovatelské péči u dětí v jednotlivých vývojových obdobích
KUBIŠOVÁ, Pavla
Bakalářská práce byla vypracována na téma {\clqq}Význam anamnézy v ošetřovatelské péči u dětí v jednotlivých vývojových obdobích.`` Ošetřovatelská dokumentace, v našem případě ošetřovatelská anamnéza, je důležitou součástí pro poskytování ošetřovatelské péče. Sestra musí nejprve nemocného poznat a zjistit informace, aby mohla stanovit nejdůležitější problémy a rozhodnout se pro správnou cestu poskytnutí ošetřovatelské péče. Neméně důležitý je postup a zásady při sběru těchto informací. Stanoveny byly dva cíle a dvě výzkumné otázky. První cíl bakalářské práce se zaměřil na rozdíly získávání ošetřovatelské anamnézy u dětí v různých vývojových obdobích. Druhým cílem práce bylo navrhnout ošetřovatelskou dokumentaci pro sběr anamnézy u dětí v jednotlivých vývojových obdobích. Výzkumná otázka číslo jedna se dotazuje, zda existují rozdíly sběru dat u dětských pacientů v jednotlivých vývojových obdobích. Výzkumná otázka číslo dvě řeší, jaké metody používají sestry ke sběru ošetřovatelské anamnézy u dětí v jednotlivých vývojových obdobích. Šetření bylo prováděno kvalitativním způsobem pomocí nestandardizovaného rozhovoru, analýza dat a pozorování. Výzkumným vzorkem byly sestry, pracující na dětském oddělení nemocnice ve Strakonicích a Písku. Šetření bylo provedeno během dvou týdnů. Šetřením se zjistilo, že sestry na jednotlivých dětských odděleních vybraných nemocnic při shromažďování anamnestických údajů v jednotlivých dětských obdobích postupují rozdílně. Z této výzkumné otázky vyplývá výsledná hypotéza číslo jedna: {\clqq}Získávání anamnestických údajů u dětí je u jednotlivých sester rozdílné``. Hypotéza číslo tři: {\clqq}Podklady pro získávání anamnézy u dětí nejsou ve všech zdravotnických zařízeních stejné.`` Druhou výzkumnou otázkou jsme zjistily, že se u všech dětí ve vývojových obdobích zjišťují antropometrické hodnoty. Dále některé sestry nedodržují zásady vedení rozhovoru a ne všechny sestry používají správné metody při sběru informací. Z výzkumné otázky číslo dvě vyplývají tři hypotézy: Hypotéza číslo dvě: {\clqq}Při odběru anamnestických dat sestry nepostupují dle pravidel vedení rozhovoru s klientem.`` Hypotéza číslo čtyři: {\clqq}Sestry při odběru anamnézy u dětí vždy zjišťují antropometrické znaky dle jednotlivých vývojových obdobích.`` Z tohoto vyplývá že, první stanovený cíl byl splněn a druhý stanovený cíl se podařilo také splnit. V souvislosti se zjištěnými poznatky bychom doporučily navržení dokumentace pro sběr anamnézy pro dětská oddělení nemocnic, která by byla stejná nejlépe celoplošně pro všechny nemocnice v České republice. Důležitá by byla její jednoduchost a přehlednost, která by napomohla k usnadnění práce sester na oddělení. Následně, aby dokumentace usnadnila určení ošetřovatelských diagnóz a tím napomohla k poskytování kvalitní ošetřovatelské péče pro uspokojení potřeb klienta. Rovněž by bylo vhodné uspořádat semináře zaměřené na toto téma pro jednotlivé nemocnice v České republice a zde problémy s anamnestickou dokumentací řešit.
|
host ::
RSS.