|
|
Vliv tranzitní krmné dávky a délky stání na sucho na užitkovost dojnic
Čermáková, Jana
Cílem disertační práce bylo zkoumat vliv délky suchostojné periody a typu diety na příjem krmiva, mléčnou užitkovost, zdravotní stav a reprodukční ukazatele vysokoužitkových dojnic. Do experimentu bylo zařazeno 29 vysokoprodukčních dojnic, rozdělených do dvou vyvážených skupin. Kontrolní skupina dojnic (C; n=14), přidělena k tradiční suchostojné periodě přibližně 60 dnů (57 +- 5,9 d), byla krmena dietou odpovídající nutričním požadavkům zasušených dojnic. Přibližně 3 týdny před plánovaným otelením byla do jejich diety přidána směs koncentrovaných krmiv (3 kg/ks/den). Dojnice pokusné skupiny (S, n=15), přiřazené zkrácené době stání na sucho (35 +- 6.3 d), byly krmeny dietou pro závěrečnou fázi laktace až do otelení. Po otelení dojnice v obou skupinách přijímaly stejnou dietu, odpovídající laktačním požadavkům dojnic na počátku laktace. Příjem sušiny v období 60 dnů před otelením byl přibližně o 4,11 kg/ks/den vyšší u pokusné skupiny S (17,1 kg/ks/den) v porovnání s kontrolní skupinou C (13,0 kg/ks/den) (P=0,0004). Nicméně, po otelení byl příjem sušiny naopak o 0,71 kg/ks/den vyšší u kontrolní skupiny: C = 21,48 kg/ks/den vs. S = 20,77 kg/ks/den S (P>0,05) a dojnice se zkrácenou dobou stání na sucho produkovaly o 3,34 kg/den (8,3 %) méně mléka a jejich laktační křivky byly plošší v průběhu prvních 100 dnů laktace. Za normovanou laktaci (305 dnů) nadojily dojnice v průměru 10 583 kg (C) a 9 638 kg (S) mléka. Nebyly zjištěny rozdíly v živé hmotnosti, tělesné kondici, ani výšce podkožního tuku mezi skupinami C a S. Zkrácení doby stání na sucho a zkrmování diety pro 2. fázi laktace zvýšilo koncentrace VFA a snížilo pH v bachoru v období před otelením v porovnání s dojnicemi s typickou dobou stání na sucho (P<0,05). Nebyly zjištěny významné rozdíly v základních parametrech krve a bachorové tekutiny dojnic po otelení. Inseminační interval u dojnic se zkrácenou dobou stání na sucho byl průměrně o 34 dnů kratší v porovnání s typickou dobou stání na sucho (S = 64,67 dnů vs. C = 99,11 dnů; P=0,007). Zkrácení doby stání na sucho neovlivnilo kvalitu mleziva, ani porodní hmotnost telat.
|
|
|
Farmaka ve vodním prostředí a jejich vliv na ryby
BURKINA, Viktoriia
Tato práce se zabývá in vivo a in vitro studiem vlivu atenololu, verapamilu, dexamethasonu, clotrimazolu a PBSA na fyziologický stav a zdraví pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss). Subchronický test zahrnující environmentálně relevantní koncentrace atenololu prokázal, že vyšší riziko vzniku oxidativního stresu je pouze u ryb vystavených působení atenololu v koncentraci minimálně 1000 ?g L-1. Druhým studovaným léčivem byl verapamil, blokátor kalciových kanálů typu L. Přes relativně vysoké koncentrace verapamilu zahrnuté do experimentu, nebyla u exponovaných pstruhů duhových zjištěna změna úrovně žádné ze sedmi jaterních reakcí zprostředkovaných enzymatickým systémem CYP450 (EROD , MROD , PROD, BFCOD , COH a PNPH). Tyto výsledky naznačují, že aktivita vybraných CYP450 nebyla verapamilem ovlivněna. Vliv PBSA ze skupiny UV filtrů byl na rybách testován v sub-chronickém testu. Expozice nejvyšší koncentraci PBSA (1000 ?g L-1) vedla k významné inhibici aktivity glutathionreduktasy (GR). Aktivita EROD, MROD, PROD se zvyšovala v závislosti na koncentraci PBSA postupně od environmentálně relevantních koncentrací. Snížená aktivita GR naznačuje, že dlouhodobé působení PBSA může u ryb zvýšit oxidativní stres. Na základě zjištění zvýšené aktivity CYP1A (EROD a MROD) a CYP2B (PROD) je možné předpokládat interakce PBSA s intracelulárními receptory. U pstruha duhového byla zjištěna po vystavení clotrimazolu řada fyziologických poruch. Změny hematologických parametrů exponovaných ryb naznačují, že u pstruha duhového došlo k ovlivnění imunitního systému a poruchám syntézy hemoglobinu. Antioxidační obranné enzymy také reagovaly na expozici clotrimazolu, a tím ovlivnily oxidativní stav exponovaných ryb. Nezměněná úroveň TBARS ve všech studovaných tkáních ryb sub-chronicky exponovaných clotrimazolu nepotvrdila oxidativní poškození lipidů. U ryb exponovaných 42 dnů clotrimazolu byla zjištěna aktivace jaterních energetických drah. Vysoká aktivita glutathion-S-transferasy byla zjištěna v játrech a žábrách, tedy v orgánech pravděpodobně spojených s detoxikačními procesy clotrimazolu. Na základě zjištěných změn v katalytické aktivitě CYP1A1 a CYP3A lze očekávat interakce clotrimazolu s intracelulárními receptory. Úroveň biokoncentračního faktoru (BCF) ve svalové tkáni naznačuje mírný bioakumulační potenciál clotrimazolu. Relativně vysoký poločas rozpadu clotrimazolu v rybích ledvinách, téměř 29 dnů, představuje větší potenciál pro nepříznivé působení na tento orgán. Toto zjištění je důležité s ohledem na strukturální změny zjištěné histologickým vyšetřením ledvin a varlat. Změny pozorované v ledvinách byly nejvýraznější u tubulárních epitelových buněk. Histologické změny gonád byly viditelné pouze u samců, přičemž patologické změny varlat mohou způsobit narušení steroidogeneze. Potenciál clotrimazolu a dexamethasonu inhibovat činnost enzymatické skupiny CYP450 v jaterních mikrozomech byl u pstruha duhového zkoumán také pomocí in vitro experimentu. Clotrimazol způsobil v jaterních mikrozomech pstruha duhového nekompetitivní inhibici aktivity EROD. BFCOD aktivita byla clotrimazolem inhibována kompetitivně. PNPH aktivita byla za přítomnosti clotrimazolu snížena jen mírně, což naznačuje fyziologicky nevýznamnou interakci clotrimazolu s CYP2E1. Přítomnost dexamethasonu neovlivnila žádné studované enzymy CYP450. V souhrnu výsledky této studie potvrdily, že přítomnost clotrimazolu v životním prostředí je znepokojující, pokud jde o jeho dopad na zdravotní stav ryb. Tato práce shrnuje aktuální údaje o účincích některých PPCP na ryby. Studovaná kardiovaskulární a protizánětlivá léčiva nepředstavují na základě odezvy vybraných molekulárních markerů významné riziko pro ryby, zatímco testované fungicidní léčivo a UV filtr mohou u ryb narušit řadu fyziologických procesů.
|
|
|
Sezónní změny metabolického profilu dojených krav
KADLECOVÁ, Lenka
V teoretické části mé diplomové práce bylo cílem zpracovat přehled literatury, která se zabývá chovem, výživou a zdravotními problémy dojených plemen skotu v České republice a významem preventivních metabolických vyšetření. Dále pak popsat postup provádění a hodnocení metabolických profilových testů u dojnic. Praktická část byla zaměřena na zhodnocení vybraných ukazatelů metabolického profilu u dojnic plemene holštýn a český strakatý skot na rodinné farmě Velký Bor, kdy dojnice plemene holštýn dosahovaly užitkovosti 7450 litrů mléka za laktaci a dojnice český strakatý skot 6725 litrů mléka za laktaci. Vyhodnocování probíhalo v metabolicky nejnáročnější fázi laktace, tedy v období po porodu a ve vzestupné fázi laktace. Výsledky ukazují, že při uvedené užitkovosti dojnic plemene holštýn, která byla o 725 litrů vyšší než u dojnic plemene český strakatý skot, mezi metabolická rizika patří nedostatek Ca, Na a energetický deficit. To může vést k vyšší pravděpodobnosti vzniku metabolických onemocnění, především v období po porodu, oproti dojnicím český strakatý skot, které byly z hlediska užitkovosti méně zatíženy. Z hlediska ročního období a rozdílné krmné dávky v zimním a letním období dojnic nebyly výrazné rozdíly v hlavních sledovaných parametrech v krevním séru a moči, které by poukazovaly na vyšší riziko vzniku metabolických onemocnění. Avšak hodnoty bližší zvoleným normám vykazovaly profily v zimním období.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dítě s fenylketonurií v mateřské škole
BLAHOVCOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je zaměřena je zaměřena na problému přístupu k dětem s metabolickou poruchou-fenylketonurií v rodině a v prostředí mateřské školy. Vrozené metabolické vady vedou ke vzniku poruchy, která způsobuje nedostatek, nebo naopak hromadění některých látek v organismu. Mají různé klinické projevy, od neškodných poruch (mnohdy bez příznaků) přes vady s těžkým postižením tělesného i duševního vývoje jedince až ke stavům ohrožujícím život. Práce je zaměřena na přístup rodiče i učitelky MŠ k dítěti, poukazuje na nutnost dodržování dietních omezení.
|
|
|
Vliv hmotnosti ryb, teploty vody, krmení a hustoty obsádky na spotřebu kyslíku a produkci metabolitů v intenzivním chovu tilápie nilské (Oreochromis niloticus)
DENKOVÁ, Adéla
Cílem této práce bylo vyhodnotit vliv krmení, hustoty obsádky, velikosti ryb a teploty vody na exkreci amoniaku a spotřebu kyslíku u tilapie nilské (Oreochromis niloticus) v recirkulačním systému. Koncentrace kyslíku, teplota a pH byly měřeny přímo multimetrem a koncentrace amoniaku byla stanovena Nesslerovou metodou. Pro hodnocení vlivu velikosti ryb byly tilapie rozděleny do tří skupin dle hmotnosti: 25, 65 a 140g, každá skupina ve čtyřech opakováních. Pro hodnocení vlivu způsobu krmení byly tilápie (hmotnost těla 65 g) rozděleny na skupiny krmené kontinuálně, 2x denně a 4x denně, každá skupina ve čtyřech opakováních. Pro hodnocení vlivu hustoty obsádky byly byly tilápie rozděleny do nádrží v biomasách 20, 50 a 80 kg.m-3, ve čtyřech opakováních. Všechny tři experimenty proběhly při teplotách 23, 27 a 31°C pro krmené a nekrmené ryby. Průměrná denní spotřeba kyslíku byla u váhově nižších kategorií ryb vyšší než u ryb větších a rapidně narůstala po jejich nakrmení. Způsob krmení se projevil na denním průběhu spotřeby kyslíku. Také byla ověřena schopnost tilapie přežít velmi nízké koncentrace kyslíku po poměrně dlouhou dobu.
|
|
|
Metabolismus vybraných druhů dravého vodního hmyzu
KLEINOVÁ, Miroslava
Název: Metabolismus vybraných druhů dravého vodního hmyzu. Cíle: Hlavním cílem této práce bylo analyzovat spotřebu kyslíku dravého vodního hmy-zu, v mém případě vážek (řád Odonata, podřád Anisoptera), při metabolismu. Sledová-ny byly různé instary vážek několika druhů. Dalším cílem bylo zjistit závislost metabolických nároků na druhové příslušnosti a velikost jedince, zhotovit tabulky a grafy shrnující nejdůležitější výsledky a provést základní statistické analýzy. Metody: V práci jsem použila metodu měření spotřeby rozpuštěného kyslíku pomocí polarografického stanovení koncentrace kyslíkovou sondou. Výsledky: Rychlost metabolismu se na jednotku hmotnosti snižovala s rostoucí vahou a velikostí, což odpovídá předpokladům metabolické teorie ekologie.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.