Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 182 záznamů.  začátekpředchozí160 - 169dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv tranzitní krmné dávky a délky stání na sucho na užitkovost dojnic
Čermáková, Jana
Cílem disertační práce bylo zkoumat vliv délky suchostojné periody a typu diety na příjem krmiva, mléčnou užitkovost, zdravotní stav a reprodukční ukazatele vysokoužitkových dojnic. Do experimentu bylo zařazeno 29 vysokoprodukčních dojnic, rozdělených do dvou vyvážených skupin. Kontrolní skupina dojnic (C; n=14), přidělena k tradiční suchostojné periodě přibližně 60 dnů (57 +- 5,9 d), byla krmena dietou odpovídající nutričním požadavkům zasušených dojnic. Přibližně 3 týdny před plánovaným otelením byla do jejich diety přidána směs koncentrovaných krmiv (3 kg/ks/den). Dojnice pokusné skupiny (S, n=15), přiřazené zkrácené době stání na sucho (35 +- 6.3 d), byly krmeny dietou pro závěrečnou fázi laktace až do otelení. Po otelení dojnice v obou skupinách přijímaly stejnou dietu, odpovídající laktačním požadavkům dojnic na počátku laktace. Příjem sušiny v období 60 dnů před otelením byl přibližně o 4,11 kg/ks/den vyšší u pokusné skupiny S (17,1 kg/ks/den) v porovnání s kontrolní skupinou C (13,0 kg/ks/den) (P=0,0004). Nicméně, po otelení byl příjem sušiny naopak o 0,71 kg/ks/den vyšší u kontrolní skupiny: C = 21,48 kg/ks/den vs. S = 20,77 kg/ks/den S (P>0,05) a dojnice se zkrácenou dobou stání na sucho produkovaly o 3,34 kg/den (8,3 %) méně mléka a jejich laktační křivky byly plošší v průběhu prvních 100 dnů laktace. Za normovanou laktaci (305 dnů) nadojily dojnice v průměru 10 583 kg (C) a 9 638 kg (S) mléka. Nebyly zjištěny rozdíly v živé hmotnosti, tělesné kondici, ani výšce podkožního tuku mezi skupinami C a S. Zkrácení doby stání na sucho a zkrmování diety pro 2. fázi laktace zvýšilo koncentrace VFA a snížilo pH v bachoru v období před otelením v porovnání s dojnicemi s typickou dobou stání na sucho (P<0,05). Nebyly zjištěny významné rozdíly v základních parametrech krve a bachorové tekutiny dojnic po otelení. Inseminační interval u dojnic se zkrácenou dobou stání na sucho byl průměrně o 34 dnů kratší v porovnání s typickou dobou stání na sucho (S = 64,67 dnů vs. C = 99,11 dnů; P=0,007). Zkrácení doby stání na sucho neovlivnilo kvalitu mleziva, ani porodní hmotnost telat.
Farmaka ve vodním prostředí a jejich vliv na ryby
BURKINA, Viktoriia
Tato práce se zabývá in vivo a in vitro studiem vlivu atenololu, verapamilu, dexamethasonu, clotrimazolu a PBSA na fyziologický stav a zdraví pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss). Subchronický test zahrnující environmentálně relevantní koncentrace atenololu prokázal, že vyšší riziko vzniku oxidativního stresu je pouze u ryb vystavených působení atenololu v koncentraci minimálně 1000 ?g L-1. Druhým studovaným léčivem byl verapamil, blokátor kalciových kanálů typu L. Přes relativně vysoké koncentrace verapamilu zahrnuté do experimentu, nebyla u exponovaných pstruhů duhových zjištěna změna úrovně žádné ze sedmi jaterních reakcí zprostředkovaných enzymatickým systémem CYP450 (EROD , MROD , PROD, BFCOD , COH a PNPH). Tyto výsledky naznačují, že aktivita vybraných CYP450 nebyla verapamilem ovlivněna. Vliv PBSA ze skupiny UV filtrů byl na rybách testován v sub-chronickém testu. Expozice nejvyšší koncentraci PBSA (1000 ?g L-1) vedla k významné inhibici aktivity glutathionreduktasy (GR). Aktivita EROD, MROD, PROD se zvyšovala v závislosti na koncentraci PBSA postupně od environmentálně relevantních koncentrací. Snížená aktivita GR naznačuje, že dlouhodobé působení PBSA může u ryb zvýšit oxidativní stres. Na základě zjištění zvýšené aktivity CYP1A (EROD a MROD) a CYP2B (PROD) je možné předpokládat interakce PBSA s intracelulárními receptory. U pstruha duhového byla zjištěna po vystavení clotrimazolu řada fyziologických poruch. Změny hematologických parametrů exponovaných ryb naznačují, že u pstruha duhového došlo k ovlivnění imunitního systému a poruchám syntézy hemoglobinu. Antioxidační obranné enzymy také reagovaly na expozici clotrimazolu, a tím ovlivnily oxidativní stav exponovaných ryb. Nezměněná úroveň TBARS ve všech studovaných tkáních ryb sub-chronicky exponovaných clotrimazolu nepotvrdila oxidativní poškození lipidů. U ryb exponovaných 42 dnů clotrimazolu byla zjištěna aktivace jaterních energetických drah. Vysoká aktivita glutathion-S-transferasy byla zjištěna v játrech a žábrách, tedy v orgánech pravděpodobně spojených s detoxikačními procesy clotrimazolu. Na základě zjištěných změn v katalytické aktivitě CYP1A1 a CYP3A lze očekávat interakce clotrimazolu s intracelulárními receptory. Úroveň biokoncentračního faktoru (BCF) ve svalové tkáni naznačuje mírný bioakumulační potenciál clotrimazolu. Relativně vysoký poločas rozpadu clotrimazolu v rybích ledvinách, téměř 29 dnů, představuje větší potenciál pro nepříznivé působení na tento orgán. Toto zjištění je důležité s ohledem na strukturální změny zjištěné histologickým vyšetřením ledvin a varlat. Změny pozorované v ledvinách byly nejvýraznější u tubulárních epitelových buněk. Histologické změny gonád byly viditelné pouze u samců, přičemž patologické změny varlat mohou způsobit narušení steroidogeneze. Potenciál clotrimazolu a dexamethasonu inhibovat činnost enzymatické skupiny CYP450 v jaterních mikrozomech byl u pstruha duhového zkoumán také pomocí in vitro experimentu. Clotrimazol způsobil v jaterních mikrozomech pstruha duhového nekompetitivní inhibici aktivity EROD. BFCOD aktivita byla clotrimazolem inhibována kompetitivně. PNPH aktivita byla za přítomnosti clotrimazolu snížena jen mírně, což naznačuje fyziologicky nevýznamnou interakci clotrimazolu s CYP2E1. Přítomnost dexamethasonu neovlivnila žádné studované enzymy CYP450. V souhrnu výsledky této studie potvrdily, že přítomnost clotrimazolu v životním prostředí je znepokojující, pokud jde o jeho dopad na zdravotní stav ryb. Tato práce shrnuje aktuální údaje o účincích některých PPCP na ryby. Studovaná kardiovaskulární a protizánětlivá léčiva nepředstavují na základě odezvy vybraných molekulárních markerů významné riziko pro ryby, zatímco testované fungicidní léčivo a UV filtr mohou u ryb narušit řadu fyziologických procesů.
Sezónní změny metabolického profilu dojených krav
KADLECOVÁ, Lenka
V teoretické části mé diplomové práce bylo cílem zpracovat přehled literatury, která se zabývá chovem, výživou a zdravotními problémy dojených plemen skotu v České republice a významem preventivních metabolických vyšetření. Dále pak popsat postup provádění a hodnocení metabolických profilových testů u dojnic. Praktická část byla zaměřena na zhodnocení vybraných ukazatelů metabolického profilu u dojnic plemene holštýn a český strakatý skot na rodinné farmě Velký Bor, kdy dojnice plemene holštýn dosahovaly užitkovosti 7450 litrů mléka za laktaci a dojnice český strakatý skot 6725 litrů mléka za laktaci. Vyhodnocování probíhalo v metabolicky nejnáročnější fázi laktace, tedy v období po porodu a ve vzestupné fázi laktace. Výsledky ukazují, že při uvedené užitkovosti dojnic plemene holštýn, která byla o 725 litrů vyšší než u dojnic plemene český strakatý skot, mezi metabolická rizika patří nedostatek Ca, Na a energetický deficit. To může vést k vyšší pravděpodobnosti vzniku metabolických onemocnění, především v období po porodu, oproti dojnicím český strakatý skot, které byly z hlediska užitkovosti méně zatíženy. Z hlediska ročního období a rozdílné krmné dávky v zimním a letním období dojnic nebyly výrazné rozdíly v hlavních sledovaných parametrech v krevním séru a moči, které by poukazovaly na vyšší riziko vzniku metabolických onemocnění. Avšak hodnoty bližší zvoleným normám vykazovaly profily v zimním období.
Vliv diety na fenotyp signální dráhy přes receptor Notch u \kur{ Drosophila melanogaster}.
STEFFAL, Pavel
Ovlivneni Notch signalni drahy zmenami metabolismu bylo studovano nekolika recentnimi studiemi, ale stale je nejasne, zda zmeny v diete mohou vest k primym zmenam na Notch fenotypu in vivo. Cilem teto prace je kvantifikovat fenotypove zmeny aktivity Notch signalni drahy na zivych octomilkach krmenymi dietami s ruznymi pomery mezi sukrem a kvasinkami.
Dítě s fenylketonurií v mateřské škole
BLAHOVCOVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce je zaměřena je zaměřena na problému přístupu k dětem s metabolickou poruchou-fenylketonurií v rodině a v prostředí mateřské školy. Vrozené metabolické vady vedou ke vzniku poruchy, která způsobuje nedostatek, nebo naopak hromadění některých látek v organismu. Mají různé klinické projevy, od neškodných poruch (mnohdy bez příznaků) přes vady s těžkým postižením tělesného i duševního vývoje jedince až ke stavům ohrožujícím život. Práce je zaměřena na přístup rodiče i učitelky MŠ k dítěti, poukazuje na nutnost dodržování dietních omezení.
Vliv hmotnosti ryb, teploty vody, krmení a hustoty obsádky na spotřebu kyslíku a produkci metabolitů v intenzivním chovu tilápie nilské (Oreochromis niloticus)
DENKOVÁ, Adéla
Cílem této práce bylo vyhodnotit vliv krmení, hustoty obsádky, velikosti ryb a teploty vody na exkreci amoniaku a spotřebu kyslíku u tilapie nilské (Oreochromis niloticus) v recirkulačním systému. Koncentrace kyslíku, teplota a pH byly měřeny přímo multimetrem a koncentrace amoniaku byla stanovena Nesslerovou metodou. Pro hodnocení vlivu velikosti ryb byly tilapie rozděleny do tří skupin dle hmotnosti: 25, 65 a 140g, každá skupina ve čtyřech opakováních. Pro hodnocení vlivu způsobu krmení byly tilápie (hmotnost těla 65 g) rozděleny na skupiny krmené kontinuálně, 2x denně a 4x denně, každá skupina ve čtyřech opakováních. Pro hodnocení vlivu hustoty obsádky byly byly tilápie rozděleny do nádrží v biomasách 20, 50 a 80 kg.m-3, ve čtyřech opakováních. Všechny tři experimenty proběhly  při teplotách 23, 27 a 31°C pro krmené a nekrmené ryby. Průměrná denní spotřeba kyslíku byla u váhově nižších kategorií ryb vyšší než u ryb větších a rapidně narůstala po jejich nakrmení. Způsob krmení se projevil na denním průběhu spotřeby kyslíku. Také byla ověřena schopnost tilapie přežít velmi nízké koncentrace kyslíku po poměrně dlouhou dobu.
Metabolismus vybraných druhů dravého vodního hmyzu
KLEINOVÁ, Miroslava
Název: Metabolismus vybraných druhů dravého vodního hmyzu. Cíle: Hlavním cílem této práce bylo analyzovat spotřebu kyslíku dravého vodního hmy-zu, v mém případě vážek (řád Odonata, podřád Anisoptera), při metabolismu. Sledová-ny byly různé instary vážek několika druhů. Dalším cílem bylo zjistit závislost metabolických nároků na druhové příslušnosti a velikost jedince, zhotovit tabulky a grafy shrnující nejdůležitější výsledky a provést základní statistické analýzy. Metody: V práci jsem použila metodu měření spotřeby rozpuštěného kyslíku pomocí polarografického stanovení koncentrace kyslíkovou sondou. Výsledky: Rychlost metabolismu se na jednotku hmotnosti snižovala s rostoucí vahou a velikostí, což odpovídá předpokladům metabolické teorie ekologie.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 182 záznamů.   začátekpředchozí160 - 169dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.