|
|
Intervence Mezinárodního trestního soudu při vyšetřování zločinů spáchaných mimo ozbrojený konflikt
Patková, Lucie ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Pulgret, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, za jaké situace se Mezinárodní trestní soud patrně rozhodne stíhat zločiny spáchané mimo ozbrojený konflikt. Otázka mezinárodněprávního stíhání takových zločinů je poměrně delikátní zejména s ohledem na značný zásah do suverenity dotčeného státu, která se projevuje i jako suverenita jurisdikční. Práce zkoumá případy vyšetřování keňských povolebních nepokojů na přelomu roku 2007 a 2008 a pokus o potlačení libyjské revoluce v roce 2011. Vedle toho vychází z teorie (liberálního) institucionalismu, kterou se pokouší aplikovat na případy vyšetřování zločinů spáchaných mimo ozbrojený konflikt ze strany MTS. Na základě pozorování se pak v rámci této práce pokouším dovodit určující kritéria pro rozhodování Mezinárodního trestního soudu, zda zasáhnout či nikoli v určitém případě porušování lidských práv. Za tímto účelem zohledním postavení země ve světě i v regionu, povahu aktérů útoků, rozsah útoků, vztahy země s velmocemi i připravenost země pachatele útoků stíhat v rámci národní jurisdikce. Závěrem srovnávám poznatky získané z aplikace teorie liberálního institucionalismu a z případových studií.
|
|
|
Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale
Lipovský, Milan ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Beránek, Milan (oponent)
Název práce: Zločin agrese v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu po revizní konferenci v Kampale Definice zločinu agrese byla přijata v roce 2010 k vyplnění mezery předpokládané článkem 5 odst. 2 Římského statutu Mezinárodního trestního soudu (dále jen "MTS"). Komplikované diskuse předcházející přijetí předurčily mnohé problematické aspekty v rámci definice, včetně vztahu MTS a Rady bezpečnosti OSN (dále jen "RB") - zda RB bude jediným orgánem s pravomocí zahájit řízení pro zločin agrese či nikoliv; dále včetně právního režimu humanitární intervence pro účely její kriminalizace dle Římského statutu; pozice pachatele zločinu - zda by měly být za ně považovány jen "vůdčí" postavy nebo i "níže" postavení činitelé; jak změny vstoupí v platnost - podle článku 121 odst. 4 nebo 5 Římského statutu, atd. Mnohé z těchto otázek nebyly uspokojivě zodpovězeny v rámci přijatého textu, a tak zatímco mezinárodní společenství oslavovalo úspěch přijetí definice nejvyššího zločinu, mnozí (včetně autora této práce) byli zklamáni nedostatky přijatého textu. Znalci v doktríně stále prohlubují své znalosti definice a jejích důsledků a s přibývajícím časem od přijetí textu, se ukazuje, že, má-li být efektivním prostředkem odstrašení pachatelů zločinu agrese, musí být definice přepracována.
|
|
|
Řízení před Mezinárodním trestním soudem
Linhartová, Radka ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent) ; Beránek, Milan (oponent)
Práce obsahuje analýzu hlavního líčení v řízení před MTS ve vztahu k charakteristickým prvkům typickým pro kontinentální (inkviziční) a angloamerický (adversární) typ trestního procesu, které se v této procesní fázi řízení objevují. Hypotéza z úvodu práce, podle níž je hlavní líčení založeno převážně na charakteristických prvcích kontinentálního (inkvizičního) trestního procesu, byla ověřena, neboť předpisy upravující tuto procesní fázi v řízení před MTS obsahují spíše ustanovení typická pro tento typ trestního procesu. Součástí práce je rovněž případová studie historicky prvního hlavního líčení v řízení před MTS, v němž byl vynesen odsuzující rozsudek (řízení proti Thomasu Lubangovi), se zaměřením na procesní překážky této fáze řízení. V práci bylo zjištěno, že při řešení procesních komplikací v průběhu tohoto hlavního líčení byl zvolen způsob výkladu procesních institutů typický převážně pro kontinentální (inkviziční) typ trestního procesu.
|
|
|
Válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu
Rounová, Magdaléna ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
RESUMÉ Tato diplomová práce se zabývá válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního soudu, tedy instituce, která byla zřízena ke stíhání nejzávažnějších zločinů, kterými je dotčeno mezinárodní společenství jako celek (které s výše zmíněnými zločiny tvoří ještě genocida a zločin agrese). Stíhání těchto zločinů prošlo značným vývojem, přes poválečné tribunály a ad hoc tribunály pro bývalou Jugoslávii a Rwandu až k Mezinárodnímu trestnímu soudu, který byl vytvořen jako stálá mezinárodní instituce v roce 1998 na Římské konferenci a začal fungovat v roce 2002 po dosažení dostatečného počtu ratifikací jeho Statutu. Cílem této práce je představit pojetí zločinů proti lidskosti a válečných zločinů v praxi Mezinárodního trestního soudu, a to s ohledem na vývoj jejich pojetí a stíhání předchozími trestními tribunály. Práce je rozdělena celkem do tří kapitol. V první kapitole se zabývám jistým úvodem do problematiky, tedy vývojem ideje založit stálý mezinárodní trestní tribunál a jeho vznikem. Dále je zde podán určitý teoretický úvod k jurisdikci Mezinárodního trestního soudu. Druhá kapitola je věnována zločinům proti lidskosti. Její první část obsahuje stručný historický vývoj těchto zločinů, s důrazem na jejich pojetí ve statutech norimberského a ad hoc tribunálů. Druhá část se pak zabývá úpravou...
|
|
|
Zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu
Balšánek, Marek ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
1 Resumé Zločiny proti lidskosti tvoří spolu s válečnými zločiny, zločinem agrese a zločinem genocidia skupinu tzv. zločinů podle mezinárodního práva. Pro tyto zločiny je charakteristické, že z důvodu jejich závažnosti a nebezpečnosti je jejich postih věcí celého mezinárodního společenství. Tento postih byl již několikrát na mezinárodní úrovni realizován, jako příklad mohou sloužit stálé ještě fungující tribunály pro bývalou Jugoslávii a Rwandu. Tato diplomová práce se zabývá zločiny proti lidskosti v praxi Mezinárodního trestního soudu. Ten má na rozdíl od předchozích mezinárodních trestních tribunálů charakter stálé soudní instituce. Hlavním předmětem výzkumu je hmotněprávní charakteristika těchto zločinů, tedy jejich skutková podstata. Cílem práce je zjistit, zdali Mezinárodní trestní soud přinesl pokrok z hlediska hmotněprávního zakotvení zločinů proti lidskosti. Práce je rozdělena do 4 kapitol. První kapitola je věnována pozici zločinů proti lidskosti v systému mezinárodního práva. Jejím cílem je pro účely práce vymezit základní pojmy a určit pozici zločinů proti lidskosti v systému mezinárodního práva. Druhá kapitola se zabývá historií a je rozčleněna do tří podkapitol. První podkapitola je věnována vzniku konceptu, který je datován ke konci 1. světové války. Tématem druhé podkapitoly je stíhání...
|
|
|
Právní aspekty spolupráce Mezinárodního trestního soudu a České republiky
Opatová, Helena ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
1 Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá vzájemným vztahem mezi Římským statutem Mezinárodního trestního soudu a právním řádem České republiky, a to zejména závazkem České republiky poskytovat Mezinárodnímu trestnímu soudu součinnost. Česká republika se ratifikací Statutu Mezinárodního trestního soudu (tzv. Římského statutu) zavázala spolupracovat s Mezinárodním trestním soudem. Za tímto účelem byla v práci analýzou právních textů provedena komparace vzájemné vazby mezi Římským statutem a českého právního řádu, a to zejména práva ústavního a trestního. Cílem práce bylo zejména najít odpověď na otázky, zda je Římský statut v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zda jsou jím upravené zločiny v dostatečné míře obsaženy také v českém trestním právu a zda české právo umožňuje v případě potřeby procesní postup požadovaný úpravou v Římském statutu.
|
|
|
Mezinárodní trestní soud a imunita hlavy státu
Sádlová, Martina ; Šturma, Pavel (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
MEZINÁRODNÍ TRESTNÍ SOUD A IMUNITA HLAVY STÁTU Diplomová práce se zabývá institutem imunity přiznávané podle mezinárodního práva hlavě státu a aplikovatelností této imunity před Mezinárodním trestním soudem (dále jako "MTS"). Cílem této práce je analyzovat konflikt dvou mezinárodněprávních pravidel, kterým je povinnost stíhat a trestat pachatele zločinů podle mezinárodního práva bez ohledu na postavení pachatele, k čemuž se zavázal MTS, a vynětí hlavy státu z trestní jurisdikce díky imunitě, která chrání svého nositele. Podle Římského statutu (dále jako "Statut"), který založil MTS, je jeho smluvní strana povinna předat obviněného k MTS, i když tato osoba požívá imunity. Nicméně další ustanovení Statutu uvádí, že žádost o toto předání může být odmítnuto státem, pokud by předáním porušil povinnost, kterou má vůči státu, jehož občanem je obviněná osoba. První kapitola popisuje vznik a fungování MTS. Následně se práce zabývá teoretickými pojmy, jako je hlava státu, individuální odpovědnost nebo imunita. Uvádí typy imunit, které osoba v postavení státního představitele požívá a jaké jsou jejich charakteristiky. Tato část ukazuje zejména pozici hlavy státu před vnitrostátními a mezinárodními soudy. Třetí kapitola se zabývá konkrétními ustanoveními Statutu, která se věnují imunitě hlavy státu a dalších vrcholných...
|
|
|
Zločin agrese a Mezinárodní trestní soud
Matušinová, Anna ; Čepelka, Čestmír (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
V roce 1998 státy schválily Římský statut Mezinárodního trestního soudu, učinily tak významný krok kupředu v oblasti vynucování norem mezinárodního trestního práva. Jurisdikce soudu je omezena na nejzávažnější zločiny, jejichž definice obsahuje Římský statut. Válečné zločiny, genocida a zločiny proti lidskosti byly v dokumentu definovány, na definici zločinu agrese se státy neshodly. V roce 2010, na Revizní konferenci v Kampale, měly státy definici zločinu agrese do Římského statutu začlenit. Mezinárodní trestní soud tak měl definitivně získat jurisdikci nad zločinem agrese. Očekávání však byla naplněna jen částečně. Státy se sice dohodly na definici, kterou včlenily do Římského statutu, jurisdikce Mezinárodního trestního soudu však nebyla aktivována. K tomu by mělo dojít nejdříve v roce 2017, pokud budou splněny požadavky stanovené na Revizní konferenci. Diplomová práce Zločin agrese a Mezinárodní trestní soud seznamuje čtenáře nejprve se základními pojmy, které souvisí s definováním zločinu agrese. V následujících kapitolách je popsán historický vývoj chápání zločinu agrese a snaha o kodifikaci pojmu. Na rozboru mezinárodních právních dokumentů je ukázán posun, který se během téměř stoletého vývoje definice udál. Hlavní část práce se zabývá vztahem zločinu agrese k Mezinárodnímu trestnímu soudu....
|
|
|
Dědictví ICTY a jeho vliv na statut a praxi ICC
Vrobel, Jan ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Šturma, Pavel (oponent)
Dědictví ICTY a jeho vliv na statut a praxi ICC Ustanovení Mezinárodního trestního soudu je významným okamžikem v evoluci mezinárodního trestního práva. Jde o první stálou instituci mezinárodní spravedlnosti s jurisdikcí soudit zločiny fyzických osob a byla založena za jediným účelem - konečně ukončit éru beztrestnosti válečných zločinců po celém světě. Ale ICC se neobjevil jen tak odnikud. Cesta k jeho ustanovení byla trnitá, a kdo ví, zda by k němu někdy došlo bez vlivu takzvaných ad hoc tribunálů, Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu. Je smutnou pravdou, že pokrok mezinárodního trestního práva je vždy reflexí nejstrašnějších konfliktů světa. Smyslem této práce je analyzovat dědictví jednoho z těchto tribunálů, Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii, a prozkoumat jeho vliv nejen na Statut Mezinárodního trestního soudu, ale i na jeho praxi. Mezinárodní trestní soud sice nefunguje dlouho, ale i tak je možno v jeho rozsudcích vypozorovat mnoho odkazů case law ICTY. Důvodem pro mou práci je můj osobní vztah k balkánskému regionu stejně jako obecný zájem o mezinárodní spravedlnost. Práce je tvořena čtyřmi kapitolami. První dvě představují dvě instituce, jejichž case law se zabývám - ICC a ICTY. Tyto kapitoly jsou spíše...
|
|
|
Mezinárodní trestní soud a princip komplementarity
Vyšňovská, Zuzana ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Mezinárodní trestní soud a princip komplementarity Abstrakt Princip komplementarity je často považován za základní kámen fungování MTS, a proto je jeho podrobná analýza hlavním cílem mé diplomové práce. Preambule Statutu hovoří o tom, že "Mezinárodní trestní soud ustavený podle tohoto Statutu bude komplementární vůči národním trestním jurisdikcím". Z toho vyplývá, že Soud bude ve věci postupovat pouze v případě absence národního vyšetřování nebo stíhání zločinů spadajících podle článku 5 Statutu do jurisdikce Soudu. Práce je rozdělena do sedmi kapitol. První tři kapitoly mají úvodní charakter a zároveň nastiňují, jak z historického, tak praktického hlediska, co všechno vzniku Soudu předcházelo. Kapitola čtvrtá se zabývá faktem, že mezi mezinárodní trestní jurisdikcí a národními jurisdikcemi existuje vícero forem vztahů než jen komplementární. Kapitola se skládá z několika podkapitol, které na prvním místě popisují možné podoby těchto vztahů. Následně jsou k nim přiřazeny konkrétní příklady z praxe. Navazující kapitola poskytuje odpověď na otázku, kde až je potřeba hledat kořeny idey komplementarity. Zdůrazňuje, že princip komplementarity, tak jak ho známe ze Statutu, není výsledkem práce Komise pro mezinárodní právo. Podle Mohammeda El Zeidyho byl komplementární přístup objeven již v intepretaci Mírové...
|
host ::
RSS.