|
| |
|
|
Geologický a geofyzikální průzkum kokonínského zlomu pro stavební pozemky (Jablonec n. Nisou, ČR)
Tumurkhuu, Gereltsetseg ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Thinová, Lenka (oponent)
Radioaktivita je významnou součástí životního prostředí. V letech 2014 - 2015 proběhl průzkum zaměřený na vyhledávání léčivých radioaktivních pramenů na tělese tanvaldského granitu. V rámci průzkumu jsme při podrobném průzkumu vývěrové lokality Schindlerova pramene nalezli u nově stavěných domů výchoz U - mineralizace na linii kokonínského zlomu. Na lokalitě se dají nalézt "horké" úlomky uranové rudy v pokryvu. Je to nový, dosud v literatuře nepopsaný výskyt uranového zrudnění hydrotermálního (žilného) typu v exokontaktu krkonošsko-jizerského plutonu. Po dohodě s majiteli v okolí dvou postižených domů byl realizován podrobný radiometrický průzkum obou stavebních pozemků emanometrií a gamaspektrometrií v podrobné síti. V prostoru mezi domy je širší pole s aktivitami nad 1 MBq/m3 222 Rn, na výchoze zrudnění bylo naměřeno 3.3 MBq/m3 . Zvýšenou radioaktivitu vykazuje kvartérní soliflukční proud mířící pod jeden z domů. Nevyšší obsahy uranu byly naměřeny na místě výchozu U zrudnění, a to 291 ppm eU (= 3 595 Bq/kg 226 Ra). Dávkový příkon záření gama ve výšce 1 m na lokalitě je průměrně 85,6 nGy/h s maximem 261 nGy/h nad výchozem U zrudnění. Následně byl na celé zlomové linii proveden gamaspektrometrický průzkum oblasti o velikosti zhruba 0,25 x 1 km orientované paralelně s průběhem kokonínského zlomu....
|
|
|
Hodnocení fyzikálních polí v krajinné lokalitě
Jílek, Michael ; Smital, Lukáš (oponent) ; Rozman, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na shromáždění teoretických podkladů pro geomagnetická měření, měření elektromagnetického pole a radiometrických veličin v přírodní lokalitě a následné hodnocení získaných výsledků z hlediska jejich vzájemných souvislostí a v kontextu hygienických předpisů. Ke všem teoretickým podkladům jednotlivých polí jsou přiřazeny metodiky měření a vhodná měřicí technika, vybraná podle informací z dostupných zdrojů. V rámci práce byla zvoleny vhodné přístroje, krajinná lokalita, provedeno měření, výsledky byly vyhodnoceny a interpretovány. Výsledkem je grafický výstup v geografickém informačním systému QGIS.
|
|
| |
|
| |
|
|
Využití geomagnetických dat a poznatků fyziky Slunce ve výuce přírodních věd na středních školách
BAYER, Tomáš
Středoškolské vzdělávání je v současné době nemyslitelné bez vazby na poznatky moderní vědy. Poznatky přírodních věd, ať už se jedná o biologické vědy či vědy o neživé přírodě, se kombinovaně odrážejí v environmentální výchově, která, na základě negativních zkušeností s omezeným přírodovědným rozhledem, kvantikuje negativní p?sobení člověka na biosféru a ukazuje nutnostrecipovat poznatky přírodních věd v co největší šíři. Práce vychází z mezioborového přístupu k přírodním vědám, tak jak je definován ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda v Rámcovém vzdělávacím programu pro gymnázia. Vychází z pozice fyziky jako základu reálných přírodních věd a jejího postavení v logické souvislosti s dalšími přírodními vědami, zejména biologií a geografií. Cílem práce je přiblížit poznatky fyziky Slunce a geofyziky studentům středních škol, zejména gymnázií. Základním východiskem je popularita a mediální atraktivita poznatků moderní astrofyziky, která zásadním způsobem zpestřuje výuku a činí ji atraktivnější. Přínos astrofyzikálních a geomagnetických dat výuce fyziky a geografie pomáhá žákovi překonávat domnělé či skutečné těžkosti s osvojením středoškolského učiva a ukazuje širší souvislosti. Ty jsou ukázány zejména na srovnání a funkčního propojení satelitních dat, měřených geostacionárními družicemi, s daty měřenými na zemském povrchu na geomagnetických observatořích.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.