Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  začátekpředchozí16 - 25další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Kapacitní problém listonoše
Franc, Zdeněk ; Pelikán, Jan (vedoucí práce) ; Fesenko, Anastasiya (oponent)
Úloha čínského listonoše s kapacitním omezením má v reálném životě řadu uplatnění. Cílem úlohy je minimalizovat celkové náklady při splnění požadavků hran. Úloha čínského listonoše s kapacitním omezením je rozšířením úlohy čínského listonoše, která je speciálním typem okružních úloh. V této závěrečné práci je nejprve vysvětlena problematika úlohy čínského listonoše i její rozšíření. Následně je ilustrována aplikace matematických modelů na modelovém příkladu. V praxi se ale tyto matematické modely hledající optimální řešení příliš nepoužívají, proto je v této práci navržen a naprogramován randomizovaný heuristický algoritmus pro řešení těchto úloh. Následně byla tato heuristika aplikována na reálný příklad z praxe týkající se svozu komunálního odpadu v Poděbradech.
Tvorba biogenních aminů v mase vybraných druhů ryb
MATĚJKOVÁ, Kateřina
Disertační prace se zabýva užitím a účinností některých méně běžných způsobů konzervace rybiho masa. V souvislosti s netradičnimi konzervačnimi metodami je sledovana tvorba biogennich aminů v mase. Tyto latky mohou sloužit jako indikatory rozkladu bilkovin. Kvalita rybiho masa byla posuzovana v souvislosti s nar.stajicim obsahem vybranych biogennich amin. (putrescinu, kadaverinu, spermidinu, sperminu, 2-fenylethylaminu, histaminu, tyraminu a tryptaminu). Pro stanoveni biogennich amin. byla pou.ita metoda ultrau.inne kapalinove chromatografie (UPLC). Osm biogennich amin. bylo derivatizovano dansylchloridem p.ed jejich rozd.lenim pomoci metody UPLC. Rybi maso bylo vakuově zabaleno. Po účinku vybrane konzervačni techniky byly vzorky uchovavany po n.kolik tydn. v termostatu p.i zvolene skladovaci teplot.. Ke konzervaci rybiho masa bylo u.ito jednak ?Ŕ-za.eni, dale pak vysoky hydrostaticky tlak. Sou.asn. byly p.ipraveny kontrolni vzorky, ktere nebyly vystaveny u.inku ?Ŕ-za.eni a vysokemu tlaku. U v.ech vzork. byly sledovany organolepticke vlastnosti (v.n./zapach, vhled a tvar). Konzervace u.inkem ?Ŕ-za.eni byla aplikovana na rybi maso kapra obecneho (Cyprinus carpio) a pstruha duhoveho (Oncorhynchus mykiss). Oba druhy sladkovodnich ryb jsou hospoda.sky vyznamne. Jsou nej.ast.ji konzumovanymi druhy v .R. Z hlediska vyživy člověka je rybi maso považovano za zdrave a dietni, to v.ak plati pouze v p.ipad. sou.asne čerstvosti. Ke zjištěni vhodne davky ?Ŕ-za.eni byla u kapra obecneho vytvo.ena zku.ebni serie vzork.. V prvnim experimentu byla vystavena nejvy..i p.ipustne davce za.eni pro rybi maso 3 kGy. V dal.ich experimentech byla davka za.eni sni.ena na zaklad. zku.enosti z uvodniho pokusu. U pstruha duhoveho byly pou.ity davky 0,25; 0,5; 0,75; 1,0 a 2,0 kGy. Hodnoty ?Ŕ-za.eni 0,75 kGy a vy..i (1,0; 2,0 a 3,0 kGy) prodlou.ily udr.nost rybiho masa, ktere v t.chto p.ipadech bylo skladovatelne a. t.i m.sice (98 dn.). Prodlou.eni skladovatelnosti masa na 98 dn. je p.i 3,5 ??C z technickeho hlediska nadbyte.ne. V opakovanem experimentu s kap.im masem byly proto podrobn.ji zkou.eny ni..i davky za.eni 0,25; 0,5 a 0,75 kGy. Ni..i davky ?Ŕ-za.eni jsou u obou druh. ryb pova.ovany za p.ijateln.j.i a sou.asn. dostate.n. u.inne pro oddaleni za.inajicich rozkladnych procesů Vysoky hydrostaticky tlak byl aplikovan na maso kapra obecneho (Cyprinus carpio), pstruha duhoveho (Oncorhynchus mykiss) a .tiky obecne (Esox lucius). .tika obecna je dal.im velmi oblibenym druhem sladkovodni ryby. Maso .tiky je velmi chutne, av.ak tento druh ryby neni mezi spot.ebiteli tolik roz.i.en ve srovnani s kaprem a pstruhem. D.vodem je p.edev.im jeho vy..i cena. Na rozdil od experiment. s ?Ŕ-za.enim byly vzorky po aplikaci vysokeho tlaku skladovany krom. standardni ni..i teploty 3,5 ??C, take p.i vy..i teplot. 12 ??C. Nizka skladovaci teplota byla navr.ena tak, aby se prost.edi ulo.enych vzork. podobalo podminkam uchovavani rybiho masa v pr.myslovych chladirenskych za.izenich a domacnostech. Podle dostupnych informaci vznikl p.edpoklad, .e vysoky tlak nebude dostate.nou konzerva.ni technikou p.i vy..ich skladovacich teplotach. Pro ov..eni tohoto p.edpokladu byly vzorky o.et.ene vysokym tlakem skladovany jak p.i 3,5 ??C tak i p.i vy..i teplot. 12 ??C. Vy..i teplotou bylo simulovano selhani chladirenskeho za.izeni .i nevhodne teplotni uchovavani masa. U v.ech druh. vybranych sladkovodnich ryb byly aplikovany dv. urovn. vysokeho tlaku . 300 a 500 MPa. Ob. urovn. m.ly vyznamny vliv na omezeni tvorby biogennich amin. p.edev.im u vzork., ktere byly skladovany p.i 3,5 ??C. U.inek 300 i 500 MPa oddalil p.i teto teplot. za.atek rozkladnych proces. v rybim mase o 3.4 tydny. P.i 12 ??C a 500 MPa prodlu.uje vysoky tlak udr.itelnost masa nejvy.e o 1 tyden. U ni..i skladovaci teploty p.edstavuje 500 MPa u.inny konzerva.ni zakrok. Oproti tomu p.i vy..i teplot. neni vysoky tlak tak spolehlivou konzerva.ni technologii.
Demembranace spermií ryb jako nástroj studia fyziologie aktivace a pohybu spermií ryb
BLAŽKOVÁ, Jaroslava
Cílem této práce bylo shrnutí dostupných informací o metodě demembranace jako nástroje ke studiu fyziologie aktivace a pohybu spermií ryb a následná jednoduchá demonstrace užití metody. Demembranace spermií ryb je metoda, při které dochází k destrukci cytoplazmatické membrány (fosfolipidová dvouvrstva oddělující vnitřní prostředí buňky od vnějšího) za použití detergentu. V této práci byl použit jemný neiontový detergent TritonX-100. Pokusnými druhy byl kapr obecný (Cyprinus carpio) jako zástupce kostnatých ryb a jeseter malý (Acipenser ruthenus), který patří mezi ryby chrupavčité. Práce potvrdila možnost demembranace jak u chrupavčitých, tak i u kostnatých ryb, přičemž pro zdárné využití metody byla klíčovým faktorem kvalita použitého spermatu a předchozí ověření vhodných podmínek vzhledem ke studovanému druhu a místním lokálním podmínkám.
Škody způsobené predací bezobratlými na nejranějších stádiích ryb
LOŽEK, Filip
Cílem bakalářské práce bude zjistit do jaké míry je přítomnost bezobratlých predátorů pro raná stádia ryb nebezpečná a má vliv na míru jejich přežívání. Většina hospodářsky chovaných druhů ryb se do rybníků nasazuje ve stádiu váčkového plůdku a nedochází k předchozímu rozkrmování na vacích či jiných odchovných zařízeních s pozdějším vysazením již silnějšího rozkrmeného plůdku. V prvních dnech po nasazení dochází také k největším ztrátám, které mohou být způsobeny ať už nedostatečnou potravní nabídkou nebo zejména predací bezobratlými predátory. Mezi ně mohou patřit tzv. "dravé" buchanky, larvy vážek nebo vodních brouků, a i některé druhy vodních ploštic. Student v průběhu bakalářské práce uskuteční několik laboratorních pokusů na rozplavaném plůdku kaprovitých, případně i okounovitých ryb, které bude konfrontovat s dravci, tedy dravými larvami hmyzu, vodními plošticemi či buchankami. Na základě pokusů vyhodnotí potenciální nebezpečnost jednotlivých dravců vzhledem k plůdku ryb.
Hodnocení produkčních ukazatelů při odchovu tržního kapra v rybnících
PETR, Miloš
Hlavní rybou v rybničních akvakulturách je v České republice kapr obecný (Cyprinus carpio). Všechny ročníky kapra se živí přirozenou potravou a doplňkově jsou přikrmovány obilovinami. V literárním přehledu popíšu jednotlivé obiloviny, které se používají při odchovu tržního kapra. Dále se budu snažit zaměřit na možnosti úprav jednotlivých obilovin pro zvýšení jejich produkční účinnosti.V kapitole "Výsledky a diskuze" uvedu charakteristiku růstu a kondiční ukazatele pokusných obsádek během vegetačního období v pokusných rybnících na Třeboňsku.V závěru zhodnotím dosažené výsledky a navrhnu možnosti použití jednotlivých krmiv v provozní praxi.
Výskyt a základní aspekty biologie Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1842) na modelové rybniční soustavě na Třeboňsku
ČECH, Miroslav
Střevlička východní (Pseudorasbora parva) je v našich vodách nepůvodním druhem, považovaným místy za invazní. Proto je její eliminace, nebo alespoň výrazné snížení jejího počtu žádoucí, a to pokud možno ekologickým způsobem. Data pro bakalářskou práci byla získána na modelové rybniční soustavě na Třeboňsku. Jednalo se o komplex třinácti rybníků s rozlohou 203,1 ha. Rybníky patřily k vysoce úživným s průměrnou hloubkou do jednoho metru. Cílem práce bylo určit složení potravy střevličky východní a z toho usoudit míru potravní konkurence kapra obecného. Součástí práce bylo zmapování migrace střevličky východní na sledované soustavě rybníků a její lokalizaci v rybničních nádržích a zjištění početnosti populace. K odchytu střevličky v litorálu rybníků byla použita plůdková síť, na přítocích čeřen a na hlubších místech vrš. Střevlička východní se v průběhu roku nacházela ve všech částech rybniční soustavy, v rybnících i v přítocích. Největší výskyt střevličky byl zaznamenám v litorálu, nejnižší pak na volné vodě. K migraci docházelo nejčastěji při výlovu rybníků a přepouštění vody. Odběry planktonu byly prováděny planktonní síťkou v různých ročních obdobích. S výjimkou zimy, kdy plankton nebyl zjištěn, bylo složení přirozené potravy po celý rok stejné, měnilo se pouze kvantitativní zastoupení jednotlivých druhů planktonu. Na rybnících Pražský, Rod, Láska a Víra byly provedeny odchyty střevličky východní, ryby byly pitvány pro zjištění obsahu střev. Současně byla provedena pitva 4 kaprů věkové skupiny K2. Analýzou obsahu trávicí soustavy byla zjištěna shoda v konzumaci přirozené potravy obou druhů ryb.
Sledování přírůstků tržních kaprů přikrmovaných obilovinami na rybnících Rybářství Chlum u Třeboně
CEPÁK, Miloš
České rybníkářství zajišťuje polointenzivními metodami produkce tržního kapra v rybničních chovech. Při tomto ekonomicky výhodném a ekologicky únosném způsobu chovu má důležitou úlohu přirozená potrava, která se doplňuje obilovinami. Takový systém umožňuje zvyšovat přírůstek kapra proti přirozené produkci. Při této úrovni výroby si tržní kapr udržuje vysokou kvalitu masa, a proto je vysoce ceněn i na zahraničním trhu. Ročně se z ČR exportuje přibližně polovina produkce tržních kaprů, zbytek se prodá v tuzemsku. Cílem mé práce je posoudit dosavadní technologii přikrmování tržního kapra na Rybářství Chlum u Třeboně. Kde jsem sledoval obsádky, jarní a podzimní výlovy, ztráty, kusové hmotnosti, přírůstky, použitá krmiva a krmné koeficienty. Dále jsem spolupracoval při sledování poloprovozních pokusů na Humlenské soustavě rybníků, kde byli kapři přikrmováni různými obilovinami.
Využití obilovin k přikrmování kapra na rybnících. Rybářství Lomnice nad Lužnicí
EISERT, Zdeněk
Téma mojí diplomové práce se zabývá vlivem obilovin na přikrmování kapra v rybnících Výzkum byl monitorován na 4 rybnících v Nadějské soustavě rybníků. Rybníky mají průměrně 2,4 cha. Rybníky byly nasazeny obsádkou kapra (363 ks K3 /ha lovenou jako K4) a byly přikrmovány podle stanoveného plánu různým druhem obilovin (pšenice, triticale, žito, kukuřice). Jeden rybník byl vždy vybrán jako kontrola (bez přikrmování, pouze na přirozené potravě). Měsíčně byly prováděny kontrolní odlovy ryb zátahovou sítí na plné vodě a byly sledovány tyto ukazatele: váha v gramech (přírůstek), délka těla (mm). Krmení probíhalo 3 dny v týdnu (po-st-pa) v denní dávce 2% hmotnosti obsádky.
Individuální růst značkových jedinců kapra obecného (Cyprinus carpio f. domestica) ve dvou rozdílných nádržích povodí Moravy (ČR) v prvním roce po vysazení násad
Habán, V. ; Prokeš, Miroslav ; Baruš, Vlastimil ; Mareš, J. ; Peňáz, Milan
V příspěvku jsou uvedeny výsledky srovnání růstu značkovaných jedinců kapra obecného ve dvou rozdílných nádržích, Novomlýnské a Dalešické, v prvním roce po vysazení násady. Do Novomlýnské nádrže bylo vysazeno 10000 značkovaných jedinců a do Dalešické 4000 značkovaných jedinců kapra obecného. Růst kapra obecného byl v průběhu prvního roku expozice v mělkovodní Novomlýnské nádrži dvojnásobně intenzívnější(TL=46,4 cm, w=2,26 kg) než v hlubokovodní Dalešické nádrži (TL=37,0 cm, w=1,08 kg), která se vyznačuje specifickým hydrologickým režimem. Významné rozdíly byly zjištěny ve všech dalších sledovaných parametrech. Růst kapra obecného byl v Novomlýnské nádrži obdobný jako v rybničních podmínkách, kdežto v Dalešické nádrži jako v tzv. volných vodách.
Rod kapr Cyprinus Linnaeus, 1758 - aktuální přehled o druhové diverzitě
Baruš, Vlastimil ; Peňáz, Milan ; Prokeš, Miroslav
V rodu kapr (Cyprinus) je obsaženo aktuálně 22 taxonů druhové úrovně a jsou členěny do dvou podrodů: Cyprinus s. str. (se 17 druhy) a Mesocyprinus (s 5 druhy). Typický taxon prvního podrodu Cyprinus (C.) carpio je hodnocen jako polytypický (se 4 poddruhy). Ze 17 druhů z podrodu Cyprinus jsou 8 endemité, vyskytující se jen v čínské provincii Yunnan (=Junan), 1 druh (C. qionghaiensis) v provincii Sechwan, 1 druh (C. acutidorsalis) na ostrově Hainan, 5 druhů v severním až středním Vietnamu a 1 druh (C. intha) v Barmě. Zeměpisná distribuce 4 poddruhů (C. carpio) je v souladu s bývalými názory (Kirpichnikov 1967) a množstvím 2 - 3 domestikačních center (Baruš et al. 2002). V podrodu Mesocyprinus registrované druhy jsou čínské faunistické elementy s C. multitaeniata, zjištěným také v severním Vietnamu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   začátekpředchozí16 - 25další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.