|
Výskyt vadného držení těla u žáků základních škol v okrese Příbram
WALENKOVÁ, Veronika
Příčiny vzniku poruch pohybového aparátu, které v dnešní době postihují nemalou část dospělé populace a vedou k vadnému držení těla, je třeba hledat již v dětství. U dětí mladšího i staršího školního věku došlo v posledních desetiletích k enormnímu nárůstu vadného držení těla, což je ve většině případů následek špatného životního stylu. Svou roli zde hraje nedostatek pohybové aktivity, nevhodný režim školní práce, nevyhovující školní nábytek či těžké aktovky, které děti denně nosí na zádech. Dalším aspektem, který může vést k vadnému držení těla u dětí je i poměrně vysoký počet dětí, které mají ploché nohy. Nevhodný životní styl a jednostrannost moderního způsobu života vede též ke vzniku obezity a tím i k omezení pohybu u dětí. Ve své práci jsem se zaměřila na vadné držení těla u žáků základních škol v okrese Příbram. Sledovanou skupinou byly děti ve věku 8-15 let, navštěvující 3. ? 9. ročníky základní školy. Cílem mé diplomové práce bylo posouzení četnosti výskytu vadného držení těla u žáků základních škol v souvislosti s jejich životním stylem a pohybovou aktivitou, dále zmonitorování rizikových faktorů vzniku vadného držení těla u těchto dětí a zmapování souvislosti výskytu vadného držení těla u dětí základních škol s výskytem plochých nohou u dětí. Ve vztahu ke stanoveným cílům jsem určila tři hypotézy, ve kterých před-pokládám, že u dětí s nesprávným životním stylem a nedostatečnou pohybovou aktivitou, dochází častěji k výskytu vadného držení těla, dále také, že u dětí, na které působí více rizikových faktorů, dochází častěji k poruchám pohybového aparátu a vadnému držení těla a děti s výskytem plochých nohou mají častěji sklon k vadnému držení těla. Pro svou práci jsem zvolila metodiku kvantitativní deskriptivní studie formou dotazníků. Výzkum byl prováděn ve dvou odlišně směrovaných školách, jedna ze škol je zaměřena na matematiku a informatiku a realizuje program Škola podporující zdraví (Základní škola Jiráskovy sady Příbram), druhá na sport, konkrétně volejbal (Základní škola pod Svatou Horou Příbram). Shodnými dotazníky jsem oslovila celkem 340 dětí z obou škol. Dotazník byl anonymní a otázky v něm byly směrovány především na posouzení životního stylu těchto dětí. Celkem obsahoval 37 otázek, zaměřených na dodržování zásad zdravého životního stylu, pohybovou aktivitu, využívání volného času, školní nábytek, režim školní práce a výskyt vadného držení těla. Návratnost vyplněných dotazníků činila 85,3%, což je dohromady 290 dotazníků z obou sledovaných škol. Na základě výsledků z vyplněných dotazníků jsem srovnala obě zkoumané skupiny žáků z hlediska jejich postojů k dodržování zásad zdravého životního stylu a výskytu vadného držení těla.
|
|
Pohybová aktivita dětí a mladistvých ve vybraných školách
HORNÍKOVÁ, Kateřina
Jak je z názvu patrné, práce se zabývá pohybovou aktivitou. Zaměřena je na pohybovou aktivitu dětí a mladistvých ve vybraných školách. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část se skládá z několika kapitol. Nejprve se věnuji vysvětlení základních pojmů, mezi které patří pohybový systém, pohyb, pohybová aktivita a pohybový režim. Další část práce se zabývá problematikou hypokineze, která se stává charakteristickým rysem současného životního stylu. Dále se zmiňuji o pohybových schopnostech a dovednost. Zajímám se také o motivaci k pohybové aktivitě. Jedna z kapitol je věnována somatotypu a posouzení tělesné hmotnosti pomocí body mass indexu. Podstatnou kapitolou jsou možnosti ovlivnění pohybové aktivity u dětí a mladistvých. Zabývám se vlivem školního prostředí i rodiny. Následně se věnuji správnému průběhu cvičení, jeho intenzitě, frekvenci a době trvání. Dále se věnuji významu pohybu a jeho pozitivním vlivům na lidské zdraví. Na závěr zmiňuji vhodné pohybové aktivity pro děti a mladistvé. V praktické části byla využita výzkumná data získána kvantitativní dotazovací metodou, pomocí dotazníku. Dotazník byl anonymní a skládal se z 19 otázek. První část otázek byla zaměřena na základní informace o žácích a studentech, další otázky se věnovaly pohybové aktivitě, jak ve škole, tak ve volném čase. Dotazník byl určen pro žáky 2. stupně základních škol a pro studenty středních škol. Předtištěná forma dotazníků byla následně rozdána ve dvou základních a ve dvou středních školách v Písku. Dotazovaným byly poskytnuty informace, jak mají při vyplňování dotazníku postupovat. Celkem bylo do škol rozdáno 106 dotazníků, z nichž 102 se vrátilo správně vyplněných, návratnost tedy byla 96 %. Cílem mé bakalářské práce bylo zmapovat pohybovou aktivitu dětí a mladistvých ve vybraných školách a zjistit vliv rodiny, školy a okolí na utváření pravidelné pohybové aktivity u dětí a mladistvých. Ve výzkumu byly stanovy tři hypotézy. Hypotéza 1: Děti a mladiství, kteří se věnují pohybové aktivitě ve svém volném čase, mají nižší BMI (Body Mass Index) než děti a mladiství, kteří tráví volný čas pasivně. Tato hypotéza se na základě výzkumu potvrzuje. Hypotéza 2: Tělesná výchova je zařazena do výuky pouze dvakrát týdně. Na základě odpovědí respondentů se potvrzuje i tato hypotéza. Hypotéza 3: Školy dostatečně nerozvíjejí mimoškolní tělovýchovné a sportovní aktivity. Hypotéza se na základě výzkumu nepotvrzuje. Výsledky provedeného výzkumu budou poskytnuty školám, ve kterých bylo prováděno šetření. Na základě získaných údajů mohou pedagogové, zvláště tělesné výchovy či výchovy ke zdraví, zlepšit vztah dětí a mladistvých k pohybové aktivitě. Učitelé tělesné výchovy mohou změnit svůj postoj k hodinám tělesné výchovy. Lze zařazovat do výuky nové hry či dokonce nové sporty a podněcovat v dětech chuť k pohybu. Je důležité omezit čas, který děti a mladiství tráví u televize či počítače. Podstatnou úlohu sehrává vliv rodiny, školy a okolí. Je potřeba děti a mladistvé seznámit s pozitivními aspekty pohybové aktivity a vytvářet v nich pozitivní vztah k pohybu již od útlého dětství.
|
|
Kvalita života s ohledem na pohyb a zdraví u pubescentů na Prachaticku.
HOROVÁ, Jindřiška
V bakalářské práci se zabývám kvalitou života u pubescentů s ohledem na zdraví, volný čas, pohyb a média na Prachaticku. V teoretické části mapuji pubescenta jako osobnost. Pohyb, zdraví a volnočasové aktivity, které jsou typické pro dospívající období. Fyzické i psychické zvláštnosti pubescenta. Charakterizuji volný čas obecně i s konkrétním využitím u dospívajícího. Dále se zabývám mládeží, sportem, inaktivitou. Okolím, které působí na dospívajícího. Zabývám se hlavně charakteristikou pubescenta, pojetím kvality života a vlivem sportovních aktivit na pubescenta. Na Prachaticku mapuji volnočasové sportovní aktivity, které mají příznivý i nepříznivý vliv na zdraví pubescentů. V praktické části byla využita metoda standardizovaného dotazníku ComQol 1997 ? přeloženého a upraveného pro účel této bakalářské práce. Hlavním cílem bylo monitorování žáků základních škol v Prachaticích. Zaměřilo se přímo na studenty 7. - 9. tříd základní školy. V této části jsme se zaměřili na život pubescentů s ohledem na zdraví, volný čas, pohyb a média. Snaha byla se o posouzení volnočasových aktivit na zdraví a pohyb dospívajících na Prachaticku. Vytyčené výzkumné předpoklady, byly zjišťovány v praktické části za pomoci výpovědí respondentů ze základních škol, a osmiletého gymnázia v Prachaticích. Předpokládaný počet všech výpovědí činil 500 dotazníků. Konečné číslo bylo 400 dotazníků. Z toho bylo 160 chlapců a 240 dívek. Z celkového výzkumu bylo zjištěno, že se více jak 80% dotázaných cítí zdráva, aniž by důkladněji znali svůj zdravotní stav, tím se potvrdila první hypotéza. Z výzkumu vyplývá, že se více než 60% dospívajících zabývá médii a to v průměru 3 ? 6 hodin denně. Z výpovědí je zřejmý předpoklad třetí, který se nepotvrdil, jelikož se více jak 50% dotázaných zabývá volnočasovou pohybovou aktivitou.
|
|
Znalosti a zkušenosti z oblasti drog u dětí základních škol ve městě a na vesnici
MALÁ, Eliška
Tématem bakalářské práce je Znalosti a zkušenosti z oblasti drog u dětí základních škol ve městě a na vesnici. Drogy jsou v dnešní době celosvětovým problémem, který se dotýká každého z nás. V České republice se zatím nedaří účinně ovlivňovat postoje a zvyklosti dospělého obyvatelstva, pokud jde o užívání drog. V případě mládeže je situace bohužel ještě složitější, protože dnešní společnost nemá dostatečnou vůli k efektivnímu prosazování zákonných omezení dostupnosti drog. V prostředí škol není v dnešní době dostatečně podporována výchova ke zdravému životnímu stylu. Zdravý způsob života není dostatečně propagován ani v zájmových volno časových organizacích pro děti a mládež. Často bohužel ani rodiče nejsou vhodným vzorem, pro své dospívající děti, pokud jde o užívání návykových látek. Nakolik děti ovlivňuje prostředí, ve kterém vyrůstají, v užívání drog, zjišťuje moje bakalářská práce. Cílem šetření je zjistit, jaké znalosti a zkušenosti mají žáci 9. tříd z měst a venkova z oblasti drog a následně posoudit, nakolik jsou tyto znalosti a zkušenosti s drogami u respondentů z města a venkova rozdílné. Pro zjištění těchto cílů byly stanoveny dvě hypotézy na jejichž základě byl zvolen kvantitativní výzkum, metodou dotazování, formou anonymních dotazníků. Dotazník zjišťoval v kolika letech respondenti získali první zkušenost s jednotlivými drogami, samotné užívání, informovanost respondentů z oblasti legislativy drog, protidrogové prevence a znalost pojmů z oblasti drog. Dotazník obsahoval celkem 31 otázek. Skupinu dotazovaných tvořili žáci 9. tříd na základních školách v Českých Budějovicích, Strakonicích, Katovicích a Volenicích. Bylo rozdáno celkem 298 dotazníků, návratnost byla 100%. Výsledky výzkumu potvrdily hypotézy. V první hypotéze byl předpoklad, že žáci základních škol ve městě mají více znalostí z oblasti drog než žáci základních škol na vesnici. Tento předpoklad se potvrdil. Na otázky, týkající se znalostí respondentů z oblasti drog odpovídali správně častěji respondenti z města. Druhá hypotéza předpokládala, že žáci základních škol ve městě mají více vlastních zkušeností s užitím ilegální drogy než žáci základních škol na vesnici. I tato hypotéza byla potvrzena. Zkušenost s ilegální drogou má o 1,6% respondentů z města více, než respondentů z venkova. Třetí hypotéza předpokládala, že žáci základních škol na vesnici mají více vlastních zkušeností s užitím legální drogy než žáci z měst. Tato poslední hypotéza byla také potvrzena. Rozdíl v užívání legálních drog byl mezi respondenty z venkova a města dokonce vyšší než v užívání nelegálních drog a činil 5,7%. Výzkum tedy dokázal, že existují rozdíly nejen ve znalostech, ale i v užívání návykových látek mezi žáky základních škol z měst a z venkova.
|
|
Suicidální jednání dětí a mládeže
BENEŠOVÁ, Veronika
ABSTRAKT Téma mé bakalářské práce {\clqq}Suicidální jednání dětí a mládeže`` je obestřeno určitým tajemstvím. Přestože je to u mládeže druhá nejčastější příčina úmrtí, je velmi málo diskutované a často opomíjené. Asi každého někdy v životě, zejména v adolescenčním období, napadlo, co by bylo, kdyby on nebyl, kdyby dobrovolně odešel z tohoto světa. Od takového nápadu je samozřejmě k realizaci daleko. Ve své práci se ale zabývám právě těmi dětmi a dospívajícími, kteří se dostali tak daleko, že se pokusili překročit pomyslnou hranici dělící život od smrti. Teoretickou část jsem zaměřila na suicidální jednání obecně a vysvětlení pojmů souvisejících s ním. Dále zde rozebírám jednotlivé formy a způsoby suicidálního jednání. Důležitou součástí jsou také rizikové faktory či vývojové aspekty suicidálního jednání a pojetí smrti. Za zmínku stojí také téma sebepoškozování, které se suicidálními aktivitami úzce souvisí. Poslední kapitolu jsem věnovala prevenci, která je v tomto případě nezanedbatelná. Cílem mé práce je popsat poruchu pudu sebezáchovy a zhodnotit společné znaky na souboru dětí a mladistvých, kteří mají v anamnéze suicidální jednání. Na základě dostupných informací jsem se rozhodla pro kvalitativní šetření. Byla zde použita metoda analýza dokumentů. Konkrétně se jednalo o dostupnou dokumentaci dětí a mládeže, u nichž byla zaznamenána porucha pudu sebezáchovy. Výzkumný soubor se skládal z patnácti chlapců, kteří mají v anamnéze suicidální jednání a byli hospitalizováni v psychiatrické léčebně. Nejzásadnějším výsledkem výzkumu bylo zjištění, že děti se suicidálními tendencemi pocházejí z prostředí s nízkou citovou úrovní a nedostatečnou citovou oporou. Tyto nedostatky se pak projeví horší adaptabilitou a neschopností vypořádat se s konfliktními situacemi.
|
|
Péče o adolescenty před a po operaci fimózy s využitím klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC
KOŽÍŠKOVÁ, Zlata
Diplomová práce se zaměřuje na problematiku ošetřovatelské péče o chlapce v adolescentním věku, kteří prodělali operaci fimózy, s využitím klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC. Teoretická část se věnuje období adolescence, onemocnění zevního genitálu u muže fimóze, předoperační a pooperační péči o chlapce s fimózou a klasifikační taxonomii klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC, jež představují stále se vyvíjející komplexní standardizovaný ošetřovatelský jazyk. Pro zpracování teoretického základu pro stanovenou problematiku byly použity dostupné literární české i zahraniční zdroje. Empirická část diplomové práce je zpracována pomocí kvalitativně-kvantitativních výzkumných metod: obsahová analýza dokumentů, modelování, myšlenkový experiment, strukturovaný a polostrukturovaný rozhovor a kvalitativní analýza dat. Byly stanoveny čtyři cíle. Za využití klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC bylo zmapováno, jak chlapci adolescenti vnímají a prožívají v bio-psycho-sociálních aspektech problémy přinášející stav před a po operaci fimózy. Na validizaci se podílelo 46,66 % respondentů s vysokoškolským vzděláním, 53,34 % respondentů se středoškolským vzděláním a osm oslovených chlapců adolescentů po operaci fimózy. Bylo zjištěno, že z důvodu důvěry a anonymity, ale s jistým podílem nutnosti chlapci adolescenti nejčastěji s problémem fimózy oslovují prvotně lékaře. Je s podivem, že tito mladí muži s problémem v intimní oblasti častěji oslovují matku než otce. V oblasti vrstevnických vztahů se chlapci s problémem svým vrstevníkům svěřují, ale nežádají od nich v této oblasti pomoc. Za hlavní zdroj informací chlapci uvádějí internet. Z klasifikačních systémů NNN bylo dle Fehringovy metody stanovením váženého skóre vybráno ze 13 ošetřovatelských diagnóz vysokoškolsky vzdělanými respondenty 112 hlavních a vedlejších charakteristik (41,18 %), středoškolsky vzdělanými respondenty bylo vybráno 80 hlavních a vedlejších charakteristik (29,41 %) a chlapci adolescenty devět hlavních a vedlejších charakteristik (3,31 %). Z 15 ošetřovatelských intervencí publikace Nursing Interventions Classification (NIC) bylo vybráno vysokoškolsky vzdělanými respondenty 203 hlavních a vedlejších charakteristik (55,31 %) a středoškolsky vzdělanými respondenty 235 hlavních a vedlejších charakteristik (64,03 %). Z 11 očekávaných ošetřovatelských výsledků publikace Nursing Outcomes Classification (NOC) bylo vybráno vysokoškolsky vzdělanými respondenty 39 hlavních a vedlejších charakteristik (15,42 %) a středoškolsky vzdělanými respondenty 34 hlavních a vedlejších charakteristik (13,44 %). Při implementaci klasifikačních systémů NANDA, NIC a NOC do ošetřovatelské péče lze předpokládat nalezení východisek, která pomohou profesionálům v ošetřovatelské péči účelně aplikovat ošetřovatelský proces, umožní ošetřovatelskou péči více zaměřit na individuální potřeby jedince a zkvalitnit ji ve všech jejích oblastech.
|
|
Pohybová aktivita seniorů jako preventivní složka jejich životního stylu
Vlastníková, Věra ; Fiala, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hlúbik, Pavol (oponent) ; Benešová, Veronika (oponent)
Souhrn Disertační práce se zabývá pohybovou aktivitou (PA) seniorek, jako preventivní složkou jejich životního stylu. Teoretická část práce shrnuje současné poznatky z oblasti gerontologie, zátěžové fyziologie a kinantropologie ve vztahu k seniorské populaci. Pro experimentální část práce byly sestaveny dotazníky a byl vytvořen skupinový (řízený) a individuální preventivní pohybový program. Oba programy byly následně aplikovány u vybraných souborů žen seniorského věku. Cílem disertační práce bylo posouzení vlivu těchto pohybových programů na úroveň rizikových faktorů civilizačních onemocnění a na vybrané ukazatele kvality života. Sledovaný soubor osob tvořily seniorky - posluchačky Univerzity třetího věku a Univerzity volného času v Hradci Králové. Soubor byl dále rozdělen na experimentální skupinu, která absolvovala řízenou skupinovou PA (SK1; 18 žen, 63±3 let), experimentální skupinu, která absolvovala individuální PA dle cvičebního manuálu (SK2; 14 žen, 65±5 let) a kontrolní skupinu, která neabsolvovala žádný pohybový program (SK3; 19 žen, 69±4 let). Pohybové programy, obsahující prvky zdravotní gymnastiky, posilovacího cvičení, balančního cvičení, relaxace a chůze, byly aplikovány v objemu cca 2 hodiny týdně po dobu 10 měsíců. Sledovanými ukazateli byly tělesná hmotnost (TH), body mass index (BMI),...
|
|
Suicidální jednání v dětství a adolescenci
Koutek, Jiří ; Hrdlička, Michal (vedoucí práce) ; Papežová, Hana (oponent) ; Stárková, Libuše (oponent)
Cíle: Cílem studie bylo zjistit rizikové faktory a možné prediktory závažnosti suicidálního jednání dětí a adolescentů. Metody: Bylo vyšetřeno 77 pacientů (15 chlapců, 62 dívek) ve věku 15,5 1,6 let, hospitalizovaných po suicidálním pokusu na Dětské psychiatrické klinice FN Motol. Bylo použité strukturované interview s pacientem a rodiči, zaměřené na klinické posouzení okolností suicidálního jednání, přítomných rizikových faktorů a závažnosti suicidálního chování. Výsledky: Byla zjištěno, že pacienti s jakýmkoli psychologickým traumatem v anamnese měli tendenci k somaticky méně závažným suicidálním pokusům (p = 0.050). Intenzita úmyslu zemřít souvisela s anamnézou deprese (p = 0.014) a úzkostné poruchy ( p = 0.004) a s aktuálním stresem vyplývajícím z duševní poruchy (p = 0.014). Somatická závažnost suicidálního jednání byla významně asociována s intenzitou úmyslu zemřít (p = 0.014). Jako prediktory somatické závažnosti suicidality s významností na úrovni trendu byly nalezeny jakékoli psychologické trauma v anamnéze (přítomnost traumatu predikovala méně závažné suicidální jednání, p=0.053) a aktuální stres v sexuální oblasti (p=0.067). Byl nalezen jediný významný prediktor intenzity úmyslu zemřít, a to aktuální stres z působení duševní poruchy (p=0.017). Závěr: Bylo popsáno několik rizikových faktorů a...
|
|
Zdravotně sociální problematika obezity u seniorů
KLÍMOVÁ, Alžběta
ABSTRAKT Předkládaná bakalářská práce nese název: Zdravotně sociální problematika obezity u seniorů. Obezita je závažné chronické metabolické onemocnění, které je charakterizováno zvýšeným podílem tuku na tělesném složení se současným vzestupem tělesné hmotnosti nad normální rozmezí. Obezitu je nutno chápat jako nemoc a zároveň jako důležitý rizikový faktor podílející se na vzniku řady dalších onemocnění. Výsledky rozsáhlých studií jednoznačně dokumentují nárůst počtu osob postižených nadváhou nebo obezitou v celosvětovém měřítku. Kvůli vzestupu prevalence a incidence obezity v populaci vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 1997 obezitu celosvětovou epidemií. Z hlediska vzniku obezity představují senioři rizikovou skupinu. Snížené energetické nároky organismu na jedné straně a pevně zakořeněné nevhodné stravovací návyky s nadbytkem nekvalitní stravy a snížením fyzické aktivity na straně druhé, nutně vedou ke vzniku nadváhy a obezity. Toto závažné chronické onemocnění vyžaduje komplexní diagnostický, terapeutický na jedince zaměřený přístup. Hlavní a nezastupitelný prvek v boji proti obezitě je prevence, která by se měla stát celospolečenským úkolem. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou vysvětleny pojmy související s tématem práce: definice obezity, prevalence obezity, příčiny vzniku obezity, důsledky obezity, diagnostika v obezitologii, terapie obezity a prevence obezity. Je zde také popsána problematika obezity u seniorů. Cílem vlastní práce je zjistit postoje populace seniorů k problematice obezity, posoudit jejich zájem o zdravotní stav a zdravou životosprávu, zda znají a řídí se současnými trendy zdravé výživy. Dále pak je cílem zkoumat jejich ochotu aktivně se podílet na změně životního stylu a převzít tak zodpovědnost za svůj zdravotní stav. Pro účely výzkumu byla v rámci bakalářské práce použita kvantitativní technika výzkumu. Zvolenou metodou bylo dotazování a výslednou použitou technikou byl dotazník. Praktická část bakalářské práce je uzavřena rozborem s vyhodnocením výsledků. Z výsledků výzkumu vyplývá, že senioři nepovažují obezitu za zásadní zdravotní problém. Cíl práce byl dle mého názoru splněn.
|
|
Názor seniorů na stav životního prostředí v České republice
HORATLÍKOVÁ, Iva
Cílem této bakalářské práce je zjistit názor seniorů na stav životního prostředí v České republice, jejich zájem podílet se na jeho zlepšení a současně ověřit, zda jsou ochotni a mají možnosti se dále vzdělávat v této oblasti. V teoretické části je vysvětlen pojem stáří a je předložena analýza současného a budoucího demografického vývoje počtu seniorů. V práci je vymezen nejen samotný pojem životní prostředí, ale také jeho přímý vliv na zdraví seniora. Protože práce hodnotí názor seniorů na stav životního prostředí v České republice, je zde také shrnuto, jaký tento stav v současné chvíli je. V praktické části jsou za pomoci kvalitativního výzkumu, metody dotazování a techniky polostandardizovaného rozhovoru provedeny rozhovory se 14 seniory ve věku mezi 65 a 74 lety. Z výzkumu vyplynulo, že stav životního prostředí České republiky, stejně tak jako jeho ochrana, jsou v centru pozornosti seniorů. Senioři mají zájem získávat nové informace z oblasti environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty (dále jen EVVO) a přivítali by větší možnost se sami do této problematiky aktivněji zapojit. Dalším důležitým aspektem jejich zájmu o EVVO je možnost obohacení života o nové vjemy a poznatky, vytváření nových sociálních kontaktů a pocit prospěšnosti.
|
host ::
