|
|
Bechyňská židovská komunita
SKOUPÝ, Zdeněk
Práce se zabývá popisem bechyňské židovské komunity od šestnáctého století do konce první poloviny století dvacátého.V prvních kapitolách je nastíněna historie Židů v Čechách a na Moravě, přiblížení holocaustu a některých transportů. Druhá část práce se věnuje bechyňským Židům ve stoletích před druhou světovou válkou a jejich životu v Protektorátu, jsou zde zmíněny některé zákony týkající se Židů, seznamy Židů zde žijících a soupisy jejich majetku.Třetí část obsahuje informace o bechyňských památkách a zajímavých místech spojených s místní židovskou komunitou.
|
|
|
Motýli tam nežili? Paměť holocaustu
PATÁKOVÁ, Sabina
Účelem předkládané diplomové práce je srovnání šesti memoárů, pojednávajících o fenoménu zvaném holocaust z hlediska několika vybraných témat, a analýza subjektivního postoje jedinců k nim. Pozornost jsem zaměřila na nejvýznamnější texty této problematiky, které byly publikovány v poslední době. Východiskem diplomové práce se převážně stala kniha Tzvetana Todorova V mezní situaci.
|
|
|
Arteterapie v Terezíně 1942-1944
KABÍČEK, Jakub
Práce pojednává o arteterapeutickém působení Friedly Dicker-Brandejsové v terezínském ghettu v letech 1942-1944 a analýzou dětských obrázků a koláží, které pod jejím vedením vznikly. Pro pohled na obrázky používám hlediska Rožnovské arteterapie. Dále se práce zabývá vývojem a formováním Friedly Dicker Brandejsové jako výtvarnice, pedagožky a artetrerapeutky a jak se setkání a spolupráce s osobnostmi, jakými byli např. Johannes Itten, Paul Klee nebo Viktor Lowenfeld, odrazila v její práci v terezínském ghettu.
|
|
|
Banalita zla a holocaust
Prášilová, Petra ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Stellner, František (oponent)
Bakalářská práce "Banalita zla a holocaust" se zabývá fenoménem banálního zla v souvislosti s nacistickým Holocaustem. První část práce je zaměřena teoreticky, druhá část využívá Holocaust k aplikaci dříve uvedené teorie a podání konkrétních příkladů. Práce odpovídá na následující otázky: "Existuje banální zlo i v dnešní době?", "Byl holocaust jedinečnou událostí?", "Kdo se může stát vrahem?". Autorka došla k závěru, že banální zlo existuje i dnes a stanovila podmínky jeho existence, stejně jako podmínky prevence. Dále doložila opakovatelnost a tedy nejedinečnost holocaustu a analyzovala, že vrahem se může stát kdokoliv a není třeba, aby se tento jedinec osobně podílel na zabití. Přínosem je ucelený pohled na teorii banálního zla doplněný o analýzu Holocaustu z hlediska této teorie a také nové pojetí Holocaustu a jeho pachatelů jakožto racionálně jednajících jedinců.
|
host ::
RSS.