|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Endoparazitózy skotu v různých podmínkách chovu
HOLUBOVÁ, Nikola
Vzorky trusu pro parazitologické vyšetření byly odebírány v 16 chovech, kdy se jednalo o 3 chovy, kde byla zvířata pravidelně dojena, 11 chovů masného skotu,1 chov zubrů a 1 chov praturů. Byl sledován vliv technologie chovu, kdy se jednalo o chovy ekologické. Skot masného užitkového typu byl permanentně na pastvě, dojená zvířata byla 6 měsíců na pastvě a 6 měsíců ustájena ve stájích. Zájmový chov zubrů a praturů byl chován celoročně na pastvě. Podle lokality, kde se chov nachází, se zaznamenávala nadmořská výška. Statistická analýza prokázala, že s rostoucí nadmořskou výškou docházelo k snižování prevalence kryptosporidiových infekcí. Nejčastěji byla infikována stáda chovaná do 500 m n.m. Výskyt endoparazitů byl sledován v závislosti na sezónní výskyt. Nejnižší prevalence parazitárních infekcí byla zjištěna u dojených zvířat, tedy u zvířat chovaných jak ve stáji, tak na pastvě. Statistická analýza prokázala, že zvířata chovaná systémem celoroční pastvy jsou statisticky významně více infikována parazity než zvířata jež jsou chovávána v technologii kombinující pastvu a stáj. V rámci výskytu a rizika infekce jednotlivými druhy parazity bylo na základě statistického srovnání zjištěno, že zvířata chovaná celoročně na pastvě jsou 7,25× častěji infikována motolicemi rodu Paramphistomum (?2=16,4; d.f.=1; P<0,001). V rámci srovnávání nebyl zjištěn rozdíl mezi výskytem kokcidií rodu Eimeria, nálevníků rodu Buxtonella, hlístic čeledi Trichostrongylidea a motolice Fasciola hepatica v závislosti na technologii chovu skotu. V chovech se používala antiparazitika IVOMEC SUPER a HELMIGAL. V rámci podrobnější analýzy jsme dospěli k závěru, že aplikace antiparazitik neměla žádný vliv na výskyt a prevalence motolice Fasciola hepatica a plicních nematodů rodu Dictyocaulus. Naopak v zvířat jimž nebyla antiparazitika aplikována byla 4,85× častěji infikována gastrointestinálními nematody (GIN).
|
|
|
Politiky prevence dětské obezity
Juřenčáková, Michaela ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Marešová, Kateřina (oponent)
V roce 2015 bude na světě přibližně 2,3 milardy jedinců trpět nadváhou a více než 700 milionů lidí bude obézních. Prevence obezity zejména u dětí se tak dostává do popředí snah řady subjektů. Po specifikaci faktorů, které jsou odpovědné za vznik obezity, přináší práce přehled preventivních programů realizovaných na území České republiky. Efektivita a pozitivní dopady prevence obezity již v raném věku jsou doloženy jednoduchým srovnáním nákladovosti vybraného preventivního programu dětské obezity s nákladovostí léčby dospělého obézního jedince. Práce naráží na absenci exaktních dat, která by vypovídala o efektivnosti programů v ČR i změnách prevalence obezity po jejich realizaci.
|
|
|
DOSPÍVÁNÍ JAKO RIZIKOVÉ OBDOBÍ PRO ROZVOJ PORUCH PŘÍJMU POTRAVY
SVOBODA, Jiří
Poruchy příjmu potravy se nejčastěji vyskytují u mladých žen a dívek. Často mají chronický průběh se závažnými psychickými, fyzickými a sociálními důsledky. Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) rozlišuje dvě základní poruchy příjmu potravy, mentální anorexii a mentální bulimii. Pro obě je společný strach z tloušťky a narušení tělového schématu. Počátek těchto poruch příjmu potravy je nejčastěji mezi 13. {--} 25. rokem, 10x častější je jejich přítomnost u žen, oproti mužům. Cílem studie bylo nalézt symptomy PPP mezi 288 dívkami ve věku 13-15 let studujících v Českých Budějovicích a získat tak prevalenci poruch příjmu potravy v souboru. Autor ověřoval hypotézu předpokládající prevalenci PPP 1-6% z dotazovaných dívek. Získaná data byla shromážděna pomocí anonymního dotazníku EAT-26. V této studii bylo nalezeno 19 dívek (6,6%), které dosáhly v dotazníku EAT-26 dvaceti či více bodů.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.