|
|
Problematika praktické výuky všeobecných sester z pohledu studentů a sester
VLČKOVÁ, Darina
Vzdělávání všeobecných sester, ale i jiných nelékařských zdravotnických pracovníků, prošlo za posledních dvacet let výraznými změnami. Dle dnešní legislativy probíhá studium všeobecných sester pouze na půdě vysokých a vyšších odborných škol.Studium sester tvoří teoretická a praktická výuka. Obě se vzájemně prolínají a doplňují po celou dobu studia. Teoretická výuka je tvořena všeobecnými, ale i odbornými předměty, na něž plynule navazuje výuka praktická. Ta probíhá v zařízení ambulantních, lůžkových, jednodenních a domácích zdravotních služeb.Na počátku byly stanoveny tři cíle práce. Prvním cílem bylo zjistit faktory, které ovlivňují spolupráci studentů/ek a sester během praktické výuky. Druhý cíl byl zaměřen na zjištění faktorů ovlivňujících kvalitu vedení praktické výuky sestrou. Posledním cílem bylo zjistit faktory, které motivují a demotivují studenty/ky během praktické výuky.Pro zjištění dat byly vytvořeny dva výzkumné soubory. Prvním byla skupina sedmi studentek studujících kombinovanou formu oboru Všeobecná sestra na ZSF JU a majících již zdravotnické vzdělání. Druhou skupinu tvořilo sedm sester pracujících na lůžkových odděleních v Nemocnici České Budějovice a.s. Pro sběr potřebných dat pro práci byla zvolena kvalitativní metoda šetření v podobě polostandardizovaných rozhovorů.Odpovědí na výzkumnou otázku ? Jaké faktory nejčastěji ovlivňují spolupráci studentů/ek a sester v průběhu praktické výuky? ? byla především vzájemná spolupráce studentů/ek a sester. A to hlavně způsob, jakým se k sobě vzájemně chovají. Byl to podstatný faktor, který se prolínal všemi oblastmi tohoto výzkumu. Dalšími důležitými faktory byly skupiny o pěti a vice studentech/kách a nedostatek času sester se věnovat studentům. Druhou výzkumnou otázkou bylo, co nejvíce ovlivňuje praktickou výuku z pohledu sester? Jako hlavní kladný vliv uvedly zájem studentů/ek dozvědět se nebo naučit se něco nového a taktéž pracovitost. Sestry vidí především překážky ve výuce na pracovišti v nedostatku času, po který by se mohly řádně studentům/kám věnovat a něco je naučit, nebo jim zajímavého ukázat. Taktéž je s tím spjatá náročnost práce sestry. V neposlední řadě z výsledků vychází i negativní vliv velkých skupin studentů/ek na směně na oddělení. A co nejvíce motivuje studenty/ky v průběhu praktické výuky? Je zřejmé, že podstatným faktorem je pro ně, možnost získávání stále nových informací a dostatek odborných výkonů. Zároveň studenti/ky očekávají milý a vstřícný personál, který bude mít dostatek času a trpělivosti se jim věnovat. Opačně jako demotivující studenti/ky považují záporné chování sester na odděleních, velký počet studentů/ek ve skupinách na směnu a nedostatek odborných výkonů.Ze všech rozhovorů je zřejmé, že možným zlepšením by mohla být stálá přítomnost odborných vyučujících z fakulty nebo mentorů/ek, kteří budou mít dostatek času se studentům/kám věnovat. Získané informace by mohly být využity na klinických pracovištích praktické výuky. Zde by osoby zodpovědné za vedení praktické výuky mohly za pomoci zjištěných informací zefektivnit praxi studentů/ek a vzájemnou spolupráci. Informace by mohly sloužit i jako podklad pro seminář určený sestrám ve směnách, jenž denně přichází do styku se studenty/kami. Stejně tak by mohly být poskytnuty doporučení pro zlepšení samotným studentům/kám. Především by mohly sloužit pro zamyšlení se a náhled do obou světů.
|
|
|
Přínos zahraničních stáží pro studentky porodní asistence
RAKUŠANOVÁ, Lucie
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (ZSF JU ČB) nabízí studentkám porodní asistence pracovní stáže ve finském městě Kemi a ve městě Keetmanshoop v Namibii. Studentky, které se ze stáží vracejí, jsou dle jejich závěrečných zpráv velmi spokojené. A to zejména díky získání praktických dovedností za pomoci vedení tamních porodních asistentek. Jedním z cílů této bakalářské práce bylo zjistit specifika přínosu zahraničních stáží pro studentky porodní asistence. Dalším cílem bylo zjistit specifika praktické výuky porodních asistentek ve Finsku a v Namibii a najít možnosti jejich integrace do systému vzdělávání porodních asistentek v Čechách. Teoretická část práce se zabývá v úvodu teorií a přínosy zahraničních stáží. Dále potom vzděláváním a praktickou výukou porodních asistentek v České republice a vlivem mentorství na tuto výuku. V závěru teoretické části se práce zabývá vzděláváním a praktickou výukou porodních asistentek ve Finsku a v Namibii. Pro bakalářskou práci bylo použito kvalitativní výzkumné šetření, kde technikou sběru dat byly strukturované rozhovory. Během dubna 2012 odpovídalo na deset připravených otázek pět respondentek, absolventek zahraničních stáží. Zjištěné konkrétní přínosy stáží pro studentky porodní asistence mohou být využity zahraničním oddělením ZSF pro vytvoření propagačních materiálů zahraničních stáží. Zjištěná specifika praktické výuky ve Finsku i Namibii a názory studentek na aplikaci těchto specifik do praktické výuky v Čechách mohou posloužit garantům praktické výuky ZSF jako inspirace pro vylepšení a obohacení praktické výuky porodních asistentek v Nemocnici České Budějovice, a to zejména v oblasti výběru mentorů praktické výuky a přístupu porodních asistentek a mentorek ke vzdělávání budoucí generace porodních asistentek. V neposlední řadě tato bakalářská práce může být studijním a inspirativním materiálem pro samotné mentorky praktické výuky.
|
|
|
Vliv praktické výuky oboru Všeobecná sestra na nástup do zaměstnání a další budoucí zaměření
DVOŘÁKOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem praktické výuky oboru Všeobecná sestra na nástup do zaměstnání a další budoucí zaměření. Všeobecné sestry se vzdělávají ve tříletých vzdělávacích programech v souladu s vyhláškou č. 39/2005. Příprava se dělí na část teoretickou a praktickou. Praktická část činí 2 300 hodin, tedy polovinu z celkových 4 600 hodin. Odborná praxe je předmět, který studentům zajišťuje dovednosti a znalosti. Zdokonalují si svou zručnost a návyky. Aplikují poznatky získané během teoretické části výuky.Teoretická část je členěna do 5 úseků. První část se týká ošetřovatelství jako takového a jeho historie. Druhá část je o tom, kdo vlastně je všeobecná sestra, jaké má role a kompetence. Třetí část je věnována vzdělávání všeobecných sester. Čtvrtá část se zabývá oblastmi praktické výuky, pracovišti odborné praxe, dále pak povinnostmi studenta oboru všeobecná sestra vzhledem k praktické výuce. Pátá část je věnována motivací sester u nás.
|
|
| |
|
|
Specifika komunikace v hodinách praktické výchovy
KUBÍKOVÁ, Pavlína
Cílem bakalářské práce je snaha postihnout především sémantické a pragmatické aspekty doprovodné komunikace prostřednictvím jazykové analýzy autentických komunikačních událostí, které se realizují v hodinách praktické výuky na Střední odborné škole a Středním odborném učilišti v Trhových Svinech. Zaměřím se na vztah verbálních a neverbálních prostředků v dialogu při společné činnosti komunikantů oboru Kuchařské práce a dále na ostenzi, tj. neverbální prostředek, jímž se sděluje pomocí ukazování. Teoretická a praktická část bakalářské práce na sebe navazuje, popřípadě se prolíná.
|
|
|
Vyučovací metody a jejich využití ve výuce odborných předmětů na střední škole
ŠPANINGEROVÁ, Marie
Obsahem bakalářské práce je v teoretické části popis metod a jejich význam ve výuce, důležitost osobnosti učitele, vzájemných vztahů ve výchovně vzdělávacím procesu, motivace. Zmapovat problematiku vyučovacích metod a možností uplatnění ve výuce na střední škole. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsané vyučovací metody využitelné při výuce odborných předmětů, laboratorních pracích, odborném výcviku. Cílem praktické části je zjistit, jaké vyučovací metody žáci při praktické výuce upřednostňují. Bude využita metoda dotazníku, který bude zadán žákům 1. ? 4. ročníku oboru Hotelnictví a turismus.
|
|
|
Praktická výuka na ARO a JIP-pohled studenta a sester
TOMAŠKOVIČOVÁ, Dana
Tato bakalářská práce se zabývá jednou ze součástí přípravy studentů oboru Všeobecná sestra na jejich budoucí profesi. Konkrétněji se zaměřuje na praktickou výuku na odděleních intenzivní a resuscitační péče a nabízí pohled studenta a sester, které praktickou výuku na těchto odděleních vedou. V teoretické části bakalářské práce je blíže popsána příprava studentů na profesi sestry, podmínky získání způsobilosti k výkonu povolání. Práce se zabývá i sestrou jako profesionálním odborníkem, který se účastní zároveň praktické přípravy studentů jako mentor. Dále jsou v teoretické části uvedena specifika intenzivní a resuscitační péče na ARO a JIP. V praktické části této práce jsou zpracovány čtyři cíle, které byly na počátku šetření stanoveny. Cíle se zaměřují na zjištění faktorů, které pozitivně či negativně ovlivňují praktickou výuku na ARO a JIP, na zjištění přínosu praxe na těchto odděleních k dosažení cílů, které si studenti kladou. Jeden ze stanovených cílů se zaměřuje na holistický přístup studentů během praktické výuky. K cílům byly stanoveny 3 okruhy výzkumných otázek pro oba soubory respondentů. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou za využití polostandardizovaného rozhovoru s dvěma skupinami respondentů. První skupinou byly sestry mentorky z ARO a JIP z Nemocnice České Budějovice, a.s. a Nemocnice Písek, a.s. Druhou skupinu respondentů tvořily studentky 3. ročníku prezenčního studia oboru Všeobecná sestra na ZSF JU v Českých Budějovicích. V práci jsou rozhovory s oběma výzkumnými soubory přepsány do kazuistik a data získaná z rozhovorů jsou zpracována do kategorizačních tabulek. V závěru práce jsou shrnuty výsledky výzkumu. Všechny výzkumné otázky byly zodpovězeny a cíle splněny. Výsledky výzkumu poukazují na problémy, s kterými se potýkají sestry mentorky i studenti během praktické výuky. Výzkum však ukázal i na co je vhodné se během praxe na těchto odděleních zaměřit a co sestry i studenti pro praktickou výuku potřebují. Výsledky výzkumu mohou být použity na pracovištích, kde probíhá praktická výuka studentů oboru Všeobecná sestra, k zefektivnění výuky.
|
|
|
Rozdíl ve vztahu mentora v ošetřovatelství ke studentům bakalářského a magisterského studijního programu
ALTMANOVÁ, Marie
Diplomová práce na téma {\clq}qRozdíl ve vztahu mentora v ošetřovatelství ke studentům bakalářského a magisterského studijního programu`` je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V praktické části bylo pomocí kvalitativního výzkumného šetření zjištěno, že mentoři nevidí rozdíly ve vzájemném vztahu se studenty bakalářského a magisterského studijního programu. Byla vyvrácená hypotéza, že studenti magisterského studijního programu mají s mentory lepší vztahy než studenti bakalářského studijního programu. Z rozhovorů s mentory dále vyplynulo, že rozhodujícím faktorem ovlivňujícím vztah mentora v ošetřovatelství ke studentům magisterského a bakalářského studijního programu je nedostatek času na studenty. Dále byla pomocí dotazníkového šetření potvrzena hypotéza, že nejčastějším faktorem ovlivňujícím vztah studentů k mentorovi je mentorovo věnování se studentům.
|
|
|
Vliv vedení praxe studentů ZSF na postoj sestry mentorky k poskytování ošetřovatelské péče.
SOUKUPOVÁ, Kristýna
Tato diplomová práce je soustředěna na vliv vedení studentů Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na postoj sestry mentorky k poskytování ošetřovatelské péče. Teoretická část nás seznamuje v první kapitole s pojmem sestra, jaké jsou její funkce, role, postoje, kdo je to sestra školitelka a co obsahuje pilotní certifikovaný kurz. Další čtyři kapitoly jsou zaměřeny na osobnost supervizora, problematiku supervize, učitele a jeho netradičních rolí a na didaktické schopnosti mentora. Oblast didaktických schopností mentora je rozdělena na oblast vzdělávání, diagnostiky studentů, na výukové cíle a formy výuky. Šestá část nás informuje o mentorovi klinické praxe studentů, o jeho úloze v klinické praxi, o hodnocení a zpětné vazbě a o mentorství jako obohacení práce sester. Sedmá kapitola teoretické části nás seznamuje s oblastí komunikace jako nedílné součásti vedení studentů při praxi a v poslední části jsme se zaměřili na problematiku ošetřovatelství založené na důkazech. Cílem naší diplomové práce bylo zjistit, jaký vliv má vedení studentů při praxi na postoj sestry mentorky k poskytování ošetřovatelské péče a jak studenti hodnotí poskytování ošetřovatelské péče sestrou mentorkou. Z výsledků kvantitativního výzkumného šetření, prováděného pomocí dotazníkové metody vyplývá, že můžeme potvrdit hypotézu č. 1, že studenti vnímají provádění činností od sestry mentorky jako vzor pro svou budoucí praxi. Dále můžeme potvrdit hypotézu 3, že studenti si myslí, že sestra mentorka chápe smysl správného zápisu informací do ošetřovatelské dokumentace a také můžeme potvrdit hypotézu 2, že studenti zastávají názor, že sestra mentorka vede efektivnější komunikaci než ostatní směnové sestry. Prostřednictvím odpovědí na položené výzkumné otázky jsme kvalitativním šetřením zjišťovali postoje sester mentorek k poskytování ošetřovatelské péče. Ze šesti dotázaných sester mentorek čtyři považují mentorství jako znalostní přínos v oblasti komunikace s lidmi, dále pro čtyři sestry mentorky je mentorství podnět k rozvoji jejich odborných znalostí a pro čtyři sestry mentorky by byly ochotny zavádět nové poznatky do praxe a poskytovat ošetřovatelskou péči v souladu s EBN. Poznatky získané při zpracování této práce mohou posloužit jako rada a pomoc studentům, kteří se chystají na vykonávání ošetřovatelské praxe na klinické pracoviště, sestrám, které již vykonávají nebo se připravují na výkon funkce mentorka klinické praxe, tak jistě všem, kteří se o této problematice chtějí dozvědět více informací a pochopit funkci mentora klinické praxe studentů.
|
|
|
Začleňování studentů ZSF do ošetřovatelského týmu průběhu praxe - z pohledu studenta
BRADOVÁ, Zuzana
Vzdělávání všeobecných sester probíhá ve dvojím prostředí, z nichž každé je stejně důležité. Jedná se o univerzitní prostředí a o prostředí klinické praxe. Jedním z důležitých faktorů, který ovlivňuje přínos a kvalitu praktické výuky, je bezpochyby míra začlenění studentů do ošetřovatelského týmu a kvalita spolupráce s jeho jednotlivými členy. Hlavním cílem práce bylo zjistit míru začlenění studentů oboru Všeobecná sestra do ošetřovatelského týmu z pohledu studenta. Ke zjištění cílů práce a ověření hypotéz jsem použila metodu kvantitativního sběru dat {--} anonymního dotazníku. Výzkum byl prováděn mezi studenty 2. a 3. ročníku prezenčního studia, oboru Všeobecná sestra. Domnívám se, že cíle práce byly splněny a hypotézy na základě vyhodnocení výsledků potvrzeny. Myslím si, že se mi ve své práci podařilo identifikovat faktory, které mají pozitivní nebo negativní vliv na začlenění studentů do ošetřovatelského týmu. Dle výsledků práce je patrné, že je v této oblasti stále co zlepšovat. Práce se snaží nabídnout co nejširší pohled na začleňování studentů do ošetřovatelského týmu a byla bych ráda, kdyby se stala podnětem pro další zkoumání a ověřování problematiky začleňování studentů ZSF do ošetřovatelského týmu.
|
host ::
RSS.