|
|
Atraktivita výsadeb druhů potencionálně rozšiřujících včelí pastvu pro včely
ŠEBESTA, Tomáš
Tato diplomová práce s názvem ,,Atraktivita výsadeb druhů potencionálně rozšiřujících včelí pastvu pro včely" pojednává o pylodárných a nektarodárných rostlinách vysazených v obci Brník ve Středočeském kraji. Práce je složena ze dvou částí. Teoretická část popisuje včelu medonosnou, včelařské rostliny, jejich pylodárnost a nektarodárnost. Včelí pastvu od časného jara do pozdního podzimu, tak aby co možná nejlépe reflektovala potřeby opylovačů. V praktické části je pomocí pylové analýzy mikroskopicky zkoumáno zastoupení pylových zrn rostlin v medech místních včelstev. Provedl jsem porovnání pylových analýz medu od vlastních včelstev i od sousedních včelařů.
|
|
|
Vyšetření včelstev na nosematózu
BRABENEC, Jiří
Nosematóza patří mezi střevní onemocnění včel, které je hojně rozšířené jak po světě, tak i v České republice. Způsobují ji spory Nosema apis a Nosema ceranae. Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit výskyt spor Nosema na území ZO ČSV Bystřice, popsat druhovou variabilitu a posoudit vliv ročního období na výskyt spor Nosema apis a Nosema ceranae. Pro zjištění nakažení včelstev bylo pod mikroskopem vyšetřeno 5 včel z vybraných úlů. U pozitivních vzorků na nosematózu byl molekulárně zjišťován druh spor Nosema. Celkem bylo vyšetřeno 93 vzorků od 15 chovatelů. Vzorky byly odebírány na jaře a v létě roku 2017. Odběry probíhaly jak u malochovatelů, tak i u farmářů s více jak 150 ti včelstvy. Při letním odběru bylo nalezeno více pozitivních včel než při jarních odběrech. Včelaři byli dále posuzováni podle počtu chovaných včelstev. Po následném rozboru získaných vzorků pomocí metody PCR byla v drtivé většině včelstev přítomny spory Nosema ceranae.
|
|
|
Parazitická bakterie Arsenophonus u včely medonosné a jejího parazita Varroa destructor
Hejdánková, Sylvie ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Smrž, Jaroslav (oponent)
Bakterie Arsenophonus je parazitická bakterie, která je přenášena jak vertikálně, tak horizontálně. Svůj přenos posiluje manipulací s hostitelem jevem zvaným zabíjení samců. Vyskytuje se u hmyzu, klíšťat a křižáka obecného (Araneus diadematus). Úlohou této diplomové práce byla detekce parazitické bakterie Arsenophonus u včely medonosné a jejího parazita Varroa destructor. Zjistili jsme, že v obou hostitelských taxonech se nachází bakterie Arsenophonus, jež byla taxonomicky identifikována jako bakterie Arsenophonus nasoniae. Nález bakterie Arsenophonus v roztočích Varroa destructor je unikátním objevem. V dvojicích roztoč Varroa destructor a včela medonosná odebraných z jednoho úlu jsme prokázali signifikantně vyšší četnost výskytu bakterie Arsenophonus u roztočů Varroa destructor oproti včelám medonosným. Z našich poznatků můžeme usuzovat, že roztoč Varroa destructor může sloužit jako vektor pro přenos bakterie Arsenophonus mezi včelami medonosnými. Výsledky této diplomové práce by mohly vést k budoucímu využití bakterie Arsenophonus v biologické kontrole roztoče Varroa destructor.
|
|
|
Paenibacillus larvae jako patogen ničící populace včely medonosné (Apis mellifera)
Haltufová, Kristýna ; Hubert, Jan (vedoucí práce) ; Kamler, Martin (oponent)
Paenibacillus larvae je Gram-pozitivní, sporulující bakterie tyčinkovitého tvaru. Tento nebezpečný patogen ohrožuje jednoho z nejvýznamnějších světových opylovačů - včelu medonosnou (Apis mellifera). Způsobuje chorobu včel zvanou mor včelího plodu. Přestože dokáže napadnout pouze včelí larvy, nejlépe první den jejich života, je schopný velice oslabit až vyhubit celou včelí kolonii. Dospělé včely nejsou náchylné vůči nákaze, avšak kvůli obrovské odolnosti spor P. larvae, zprostředkovávají roli hlavního přenašeče a šiřitele choroby. K většímu rozšíření napomáhají mnohdy i nedbalí a nezkušení včelaři. Choroby včel jsou vyšetřovány státní veterinární správou, jelikož je včela zařazována mezi hospodářská zvířata. Pokud se nemoc rozvine až do klinické fáze, nakažené včely a úl se všemi pomůckami je nařízeno spálit. Mor včelího plodu je jedna z nejvážnějších včelích chorob. Tato bakalářská práce pojednává o problematice celé choroby a zaměřuje se na interakce mezi bakterií Paenibacillus larvae, blanokřídlým hmyzem včelou medonosnou a lidským faktorem v podobě včelařů, státní veterinární správy i konkrétních zákonů. Klíčová slova: Paenibacillus larvae, mor včelího plodu, entomopatogenní bakterie, Apis mellifera, včela medonosná
|
|
| |
|
|
Význam a současná situace chovu včel
TUPÁ, Kateřina
Tato práce se zabývá významem a současnou situací chovu včel. Práce v první řadě stručně popisuje charakteristiku včely medonosné a její životní cyklus. Dále shrnuje informace o náročnosti lidské práce věnované při jejím chovu, při manipulaci se včelstvem a jaké jsou zapotřebí ochranné pomůcky. Poukazuje na problematiku způsobenou nežádoucími vlivy, jimiž jsou škůdci, choroby či člověk. V neposlední řadě se zabývá kvalitou i produkcí včelích produktů a současnou situací včelařství v ČR. Včelařství je jedním z nejstarších oborů lidské činnosti a má nemalý význam z hlediska zájmové činnosti lidí při využívání svého volného času. Včelařství má vysoké postavení v zemědělství jako zdroj opylování hmyzosnubných a cizosprašných rostlin, kdy zvyšuje jejich výnosy. Další význam má v potravinářství, nejčastěji v podobě medu. Všechny včelí produkty jsou ceněny z farmaceutického, zdravotnického a sklářského průmyslu, kdy jsou součástí vyživujících a hydratačních přípravků, druhů některých léčiv a zpevňujících tmelů. Kvalita včelstev je dána zkušeností včelaře a možností finanční podpory z hlediska dotace věnované Ministerstvem zemědělství České republiky. Cílem práce bylo poukázat na důležitost včely medonosné v naší krajině a přiblížit lidstvu kvalitu a význam včelích produktů. Bylo zjištěno, že včelařství v České republice je na vysoké úrovni, avšak včelařů není mnoho.
|
|
|
Včelařsky významné pylodárné rostliny jarního a časně letního aspektu na území severní části Blanského lesa
ZÍDKOVÁ, Michaela
Předmětem studia bakalářské práce bylo určování včelařsky významných rostlin z pylových rousek s cílem vyhodnotit význam pylu v potravě včely medonosné. Pylové rousky byly odebrané z jednoho včelstva, jehož stanoviště se nacházelo jižně od osady Dobčice v Chráněné krajinné oblasti Blanský les. V doletové vzdálenosti od něj jsou přírodní rezervace Chrášťanský vrch a Vysoká Běta. Podle pylových zrn byly v nativních preparátech zjišťovány taxony flóry CHKO Blanský les a odhadován jejich význam z hlediska výživy včely medonosné v dané oblasti. Pozornost byla věnována také struktuře vegetace v okolí úlu a výskytu významných biotopů pylodárných rostlin.
|
|
|
Význam včely medonosné (Apis mellifera) v semenářství polních plodin.
PŠENIČKOVÁ, Zuzana
V této práci se snažím vyzvednout význam včely medonosné v opylování entomofilních rostlin a vzájemný vztah mezi rostlinou a včelou medonosnou. Včela medonosná je neodmyslitelnou a nepostradatelnou součástí zemědělské výroby tím, že zvyšuje hektarové výnosy. Je ale důležitá i v lesích, na lukách a v ovocných sadech. Úvodní část práce je věnována popisu a představení včelstva a alternativních opylovatelů. V práci je nastíněna i hospodářská, ekonomická a ekologická charakteristika včelařství a problémy, se kterými se musí včelařství potýkat, dále pak dotace z Evropské unie, které pomáhají našim včelařům. V závěrečné části práce je popsána problematika a různé názory na geneticky modifikované rostliny a jejich vliv na včelu medonosnou.
|
|
|
Bioindikace antropogenního zatížení prostředí chemickými polutanty (těžké kovy) s pomocí včel a jejich produktů (včelí med)
KOS, Václav
Hlavním cílem mé práce bylo zhodnotit zdali je možné použít včelu medonosnou {--} Apis mellifera a její med jako bioindikátor znečištění životního prostředí těžkými kovy. Srovnávány byly dvě oblasti první byla emisně více zatížena (Praha) a druhá oblast byla emisně méně zatížena. Během tří let bylo z každé oblasti odebráno pět vzorků včelího medu. Analýzy byly provedeny na kadmium, olovo a rtuť. Ve většině vzorků byly naměřeny vyšší koncentrace v medu odebraném z více znečištěné oblasti. Avšak ne všechny koncentrace těžkých kovů v medu odrážejí emisní zatížení sledovaných oblastí. Pro potvrzení vhodnosti včelího medu jako bioindikátoru zatížení životního prostředí těžkými kovy by bylo potřeba odebrat vzorky z více oblastí.
|
|
| |
host ::
RSS.