|
|
Kantův vliv na Brezinkovo pojetí výchovy
HÖLZEROVÁ, Libuše
Práce se zabývá vlivem Kantovy německé klasické filosofie jako jedním z možných zdrojů filosofie výchovy na Brezinkovo pojetí výchovy. Účelem práce je deskripce Brezinkovy filosofie výchovy a nalezení základních styčných bodů mezi Kantovým Brezinkovým pojetím výchovy. Pro první kapitolu je stěžejní deskripce Brezinkovy filosofie výchovy, včetně jeho pohledu na pedagogiku, výchovu, výchovné činitele. V této části je možno naleznout komparaci koncepcí cílů Brezinky a Deweye. Druhá kapitola je věnována osobě Kantově, myšleno jeho filosofii a pohledu na výchovu. Pro třetí kapitolu je nejdůležitější krátká komparace Brezinkovy a Kantovy koncepce výchovy. Za styčné body považuji náhled na pedagogiku, cíle, pojetí ideálu, aj. Taktéž poukazuji na Kanta jako jednoho z důležitých zdrojů pro Brezinkovo smířlivé pojetí filosofie výchovy.
|
|
|
Vybrané fragmenty z děl představitelů německého idealismu o výchově a vzdělání (včetně J. J. Rousseaua jako jejich inspiračního zdroje v oblasti výchovy)
HÖLZEROVÁ, Libuše
Práce se zabývá pohledem německého idealismu na otázky týkající se výchovy a vzdělání. V 1. kapitole jsou popsány základní pojmy idea, idealismus, německý idealismus a dále následuje krátký vhled do myšlenek představitelů německého idealismu (Kant, Fichte, Schelling a Hegel). Dále se práce zaměřuje na oblast výchovy a vzdělání s hlavním akcentem na antické pojetí výchovy reprezentované Platónem a Aristotelem. Pro komparaci je uvedeno dílo Rousseauovo s jeho hlavním pedagogickým dílem Emil čili O vychování je srovnáván s Kantovým dílem O výchově. Ke konci jsou zařazeny Fichteovy a Hegelovy názory na výchovu a vzdělání. V poslední části nalezneme myšlenky současných filozofů. Hlavní zřetel je kladen na aktuálnost či použitelnost myšlenek německého idealismu pro dnešní pedagogickou oblast.
|
|
|
Bohumil Markalous / Jaromír John (Příspěvek k dějinám společnosti a kultury v českých zemích v první polovině 20. století)
ŠKRABAL, Luděk
Tato diplomová práce je životopisnou studií o Bohumilu Markalousovi - Jaromíru Johnovi (1882-1952). Estetik, pedagog a osvětový pracovník Markalous začal během První světové války publikovat svá literární díla pod pseudonymem Jaromír John a zařadil se mezi přední české spisovatele první poloviny 20. století. V meziválečném období pracoval v redakci Lidových novin, v letech 1928-1934 vedl redakci časopisu Pestrý týden, své články publikoval dále v Právu lidu, Tribuně, Naší době, Přítomnosti, Magazínu Družstevní práce, atd. V letech 1925-1928 založil a vedl obrazový archiv České tiskové kanceláře. V roce 1927 spoluzakládal a podílel se na organizaci Společenského klubu v Praze Na Příkopech. Založil a redigoval jeden ročník Bytové kultury (1924-1925) a knižnici Ars v nakladatelství Orbis (1924-1948). Jako osobní přítel architekta Adolfa Loose propagoval jeho teoretickou i praktickou činnost v Československu a uspořádal sbírku jeho statí Řeči do prázdna, která vyšla v nakladatelství Orbis v roce 1929. V letech 1934-1946 se věnoval literární tvorbě. V roce 1946 na přímou výzvu rektora nově založené Palackého univerzity v Olomouci Josefa Ludvíka Fischera založil tamní katedru estetiky. Jeho osobní fond se nachází v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze (fond John Jaromír). Většina jeho estetických a žurnalistických prací, které nevyšly za jeho života, je dostupná v publikovaných edicích, stejně jako výbor z korespondence.
|
|
| |
|
|
Analýza pramenů zabývající se zážitkovou pedagogikou
Hypeš, Jaromír ; Král, Pavel (vedoucí práce)
Práce zkoumá prameny zabývající se zážitkovou pedagogikou. Je rozdělena do sedmi kapitol. První část přináší teoretický přehled o tom, co je zážitek a zkušenost. Pohledy autorů na termín zážitková pedagogika jsou uvedeny ve druhé části práce. Další kapitola je zaměřena na prozkoumání historických pramenů. V následujících částech je probrána didaktická teorie, zážitkové učení a organizace zabývající se zážitkovou pedagogikou. Využití této pedagogiky je obsahem poslední části. Především vztah k managementu je zde významný.
|
host ::
RSS.