|
|
Nivní malakofauna přítoků dolního Labe-její historie, ekologie a změny způsobené rostlinnými invazemi
Horáčková, Jitka
Měkkýši jsou pro své charakteristické vlastnosti velmi vhodnou modelovou skupinou bezobratlých pro ekologické a paleoekologické studie. V první části této práce jsme na základě zpracování sukcesí fosilních měkkýšů, ukázali, že vývoj nivní malakofauny probíhal v různých říčních nivách dosti rozdílně, v závislosti na jejich charakteru i geografické poloze, neboť nivy situované do černozemní oblasti Čech měly zcela odlišnou historii. Detailní zpracování pěti profilů s fosilními měkkýši v nivě dolní Ohře prokázalo, že výrazné ochuzení lesní složky její recentní malakofauny nesouvisí tak úplně s přírodními procesy (kapitoly 3 a 10), ale odvíjí se od historického vývoje této oblasti, která byla od příchodu neolitiků pod trvalým tlakem lidského osídlení a zemědělského využití (kapitola 1). K podobným závěrům jsme došli i v případě studie 11 sukcesí fosilních měkkýšů v sousední oblasti Českého středohoří (kapitola 2). V druhé části práce (kapitola 3) jsme zkoumali ekologické patrnosti odpovědné za druhovou bohatost a složení nivní malakofauny. Jsou to především nadmořská výška a gradient vlhkosti, dále typ vegetace a její biomasy, světelné poměry na lokalitě a půdní reakce. Vzhledem k tomu, že invazní rostliny představují pro současné nivní ekosystémy obrovský problém, studovali jsme ve třetí části práce...
|
|
|
Současný stav vegetace v nivě Sázavy po jarní povodni v roce 2006
Klášterková, Hana ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
V rámci diplomové práce byl na dolním toku Sázavy analyzován stávající stav vegetace po extrémní jarní povodni v roce 2006. Důsledkem tehdejší povodňové události byl v nivě mj. vznik 38 různě mocných náplavů. Sběr dat probíhal tradiční metodou fytocenologického snímkování, vždy pro dvojici ploch - plochu mimo náplav a plochu s náplavem. V zájmovém území bylo zaznamenáno celkem 86 druhů vyšších rostlin, z nichž 10 je nepůvodních neinvazních druhů a 7 nepůvodních invazních druhů. Užitím analýz a statistickým testováním byly mezi plochami s náplavem a plochami bez náplavu porovnávány následující ukazatele: druhové složení, druhová diverzita, diverzita nepůvodních druhů a výskyt invazních druhů. Výsledky práce prokázaly, že se druhové složení mezi plochami s náplavem a plochami bez náplavu statisticky průkazně liší, stejně jako diverzita invazních druhů. Klíčová slova: sukcese vegetace, říční niva, extrémní povodně, druhová diverzita, rostlinné invaze
|
|
|
Nivní malakofauna přítoků dolního Labe-její historie, ekologie a změny způsobené rostlinnými invazemi
Horáčková, Jitka ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Měkkýši jsou pro své charakteristické vlastnosti velmi vhodnou modelovou skupinou bezobratlých pro ekologické a paleoekologické studie. V první části této práce jsme na základě zpracování sukcesí fosilních měkkýšů, ukázali, že vývoj nivní malakofauny probíhal v různých říčních nivách dosti rozdílně, v závislosti na jejich charakteru i geografické poloze, neboť nivy situované do černozemní oblasti Čech měly zcela odlišnou historii. Detailní zpracování pěti profilů s fosilními měkkýši v nivě dolní Ohře prokázalo, že výrazné ochuzení lesní složky její recentní malakofauny nesouvisí tak úplně s přírodními procesy (kapitoly 3 a 10), ale odvíjí se od historického vývoje této oblasti, která byla od příchodu neolitiků pod trvalým tlakem lidského osídlení a zemědělského využití (kapitola 1). K podobným závěrům jsme došli i v případě studie 11 sukcesí fosilních měkkýšů v sousední oblasti Českého středohoří (kapitola 2). V druhé části práce (kapitola 3) jsme zkoumali ekologické patrnosti odpovědné za druhovou bohatost a složení nivní malakofauny. Jsou to především nadmořská výška a gradient vlhkosti, dále typ vegetace a její biomasy, světelné poměry na lokalitě a půdní reakce. Vzhledem k tomu, že invazní rostliny představují pro současné nivní ekosystémy obrovský problém, studovali jsme ve třetí části práce...
|
|
|
Nivní malakofauna přítoků dolního Labe-její historie, ekologie a změny způsobené rostlinnými invazemi
Horáčková, Jitka
Měkkýši jsou pro své charakteristické vlastnosti velmi vhodnou modelovou skupinou bezobratlých pro ekologické a paleoekologické studie. V první části této práce jsme na základě zpracování sukcesí fosilních měkkýšů, ukázali, že vývoj nivní malakofauny probíhal v různých říčních nivách dosti rozdílně, v závislosti na jejich charakteru i geografické poloze, neboť nivy situované do černozemní oblasti Čech měly zcela odlišnou historii. Detailní zpracování pěti profilů s fosilními měkkýši v nivě dolní Ohře prokázalo, že výrazné ochuzení lesní složky její recentní malakofauny nesouvisí tak úplně s přírodními procesy (kapitoly 3 a 10), ale odvíjí se od historického vývoje této oblasti, která byla od příchodu neolitiků pod trvalým tlakem lidského osídlení a zemědělského využití (kapitola 1). K podobným závěrům jsme došli i v případě studie 11 sukcesí fosilních měkkýšů v sousední oblasti Českého středohoří (kapitola 2). V druhé části práce (kapitola 3) jsme zkoumali ekologické patrnosti odpovědné za druhovou bohatost a složení nivní malakofauny. Jsou to především nadmořská výška a gradient vlhkosti, dále typ vegetace a její biomasy, světelné poměry na lokalitě a půdní reakce. Vzhledem k tomu, že invazní rostliny představují pro současné nivní ekosystémy obrovský problém, studovali jsme ve třetí části práce...
|
|
|
Posouzení navržených revitalizačních opatření řeky Ploučnice u Mimoně z hlediska remobilizace historické kontaminace
Slabá, Eva ; Matys Grygar, Tomáš ; Elznicová, J.
Cílem této studie je zhodnotit historickou kontaminaci uranem v nivních sedimentech a původních korytech Ploučnice mezi 72. až 73. říčním kilometrem Ploučnice, v nivě na levém břehu řeky, cca 800m pod městem Mimoň a zdůvodnit, proč by mělo posouzení historické zátěže být zařazeno do procesu příprav revitalizačních prací. Bylo provedeno mapování gama aktivity na povrchu nivy, na jehož základě byly ručním žlábkovým vrtákem odebrány hloubkové profily nivních sedimentů i vzorky ze starých koryt odstavených regulacemi v 80. letech, které byly analyzovány rentgenovou fluorescenční spektrometrií (XRF). Následně byla provedena další mapování ručním XRF spektrometrem s cílem upřesnit rozložení uranu v jednom z nejvíc kontaminovaných míst v nivě. Vývoj vodního toku včetně studia přesného modelu terénu byl zpracován pomocí GIS. Analýza hloubkových profilů kontaminantů v nivě umožnila rekonstruovat vývoj historické kontaminace s výjimečným časovým rozlišením, představujícím zatím nejpodrobnější záznam vývoje znečištění od konce 19. století do regulace toku. Bylo prokázáno, že v minulosti docházelo k takovým rychlým bočním posunům meandrujícího toku, že by v důsledku případné revitalizace v blízké budoucnosti pravděpodobně došlo k remobilizaci historické kontaminace zpět do říčního systému.
|
|
| |
|
|
Vývoj rybího společenstva v říčním rameni po jeho revitalizaci
Hohausová, Eva
Revitalizace Kurfürstova ramene proběhla v období prosinec 1993 - listopad 1994. Již v jejím průběhu vzrostl počet druhů (>1+ ryby) zjištěných v rameni na 12, ve srovnání s 9 druhy nalezenými před revitalizací. Následný monitoring v letech 1995-96 a 1999 odhalil další nárůst počtu druhů až o 17. Struktura společenstva se co do skladby hlavních druhů, zastoupení reprodukčních a ekologických skupin mezi roky, mimo sezónní kolísání, významně nelišila. Po revitalizace bylo v rameni nově zjištěno 6 druhů. Většina druhů byla zastoupena jak dospělými tak 0+ jedinci, neboť mnohé druhy se pravděpodobně v rameni třely nebo jej využívaly jako školku pro 0+ ryby. Struktura 0+ společenstva před a po revitalizaci se příliš nelišila. Po 6-letém monitorování lze shrnout, že revitalizace byla pro společenstvo ryb v rameni přínosem. Nyní bude záležet na dalším vývoji ramene (zazemňování, zarůstání vegetací), zda bude nadále úspěšně sloužit lokálním rybím populacím.
|
host ::
RSS.