|
|
Podpůrná opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat
Karolová, Olga ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Tato rigorózní práce rozebírá problematiku podpůrných opatření při narušení schopnosti zletilého právně jednat. Jde o téma aktuální s ohledem na poměrně rozsáhlé změny, které v této oblasti přinesl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V této rigorózní práci jsou analyzovány jednotlivé dílčí otázky, a to jak spíše teoretické (například historický vývoj v této oblasti, ústavněprávní aspekty zvolené problematiky), tak praktické (například otázky související se zjišťováním duševní poruchy a jejího vlivu na schopnost právně jednat, otázky občanských průkazů osob s narušenou schopností právně jednat atd.). Detailní analýza každého jednotlivého podpůrného opatření je pak provedena v samostatné kapitole, přičemž každý z těchto institutů je zároveň porovnán se zahraniční právní úpravou (buď s občanským zákoníkem Québecu, nebo s rakouským občanským zákoníkem - ABGB). V těchto částech rigorózní práce je poukázáno i na některá problematická ustanovení právních předpisů a případně též doporučení k novelizaci zákona. V závěru jsou jednotlivé poznatky, k nimž bylo při zpracování této rigorózní práce dospěno, stručně shrnuty.
|
|
|
Social position of persons with mental disorder in Daniel Keyes' novel and short story Flowers for Algernon
Gavrish, Irina ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato práce si bere za cíl prozkoumat sociální postavení lidí s duševními poruchami v povídce a následně vydaném románu Daniela Keyese Růže pro Algernon (1959, 1966). Zmíněné téma je stále aktuální, neboť i teď si moderní společnost není zcela jista, jak by měla přistupovat k lidem s duševní poruchou, a umožnit jim tak stabilní sociální postavení. Teoretická část se zabývá dějinami duševních poruch a jejich klasifikací, a nechybí v ní ani příklady dalších literárních děl, v nichž se objevuje podobné téma. Hlavní část práce je zaměřena na zkoumání textu samotného románu a pro lepší pochopení dané problematiky se zde také analyzuje struktura, lexika, gramatika a syntax románu. Výsledky výzkumu této práce jsou uvedeny v závěru.
|
|
| |
|
|
Formální a neformální opory rodiny s dospělým jedincem se schizofrenním onemocněním
Coufalová, Ivana ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá duševní poruchou - schizofrenií, reakcí rodiny na duševní onemocnění jejího člena, zvládání situací, způsoby formálních a neformálních opor rodin, ve kterých žije jedinec se schizofrenním onemocněním a v závěru procesem deinstitucionalizace. V první kapitole je popsána duševní porucha schizofrenie, její symptomy, průběh, formy, možná dědičnost, léčba. Následuje pohled na nemoc jako nedostatek příjmu, nároky v nemoci a invaliditě. V závěru první kapitoly je přiblížen systém sociálních služeb ve Velké Británii, Dánsku a Německu. Druhá kapitola pojednává o rodině a její reakci na nemoc. Přibližuje vztahy, životní situace v sociálním prostředí a rizika, která mohou nastat v rodině, v důsledku onemocnění jejího člena. Ukazuje, co pro rodinu znamená stres, jaké mohou být zátěžové situace. Kapitola řeší rovněž jejich zvládání, intervenci sociálního pracovníka a představuje pojem rodinná resilience a komunitní péče. Na závěr vysvětluje pojem ekologie rodiny. Třetí kapitola popisuje konkrétní možnosti opor rodiny za pomoci profesionálů, jako jsou např. rodinné psychoedukace, kognitivně - behaviorální terapie, či velmi zajímavý program Itareps. Zabývá se také odborným poradenstvím a tím, jak pracují podpůrné skupiny, jak probíhá komunitní péče a práce s rodinou duševně nemocného....
|
|
|
Dostupnost služeb v péči o osoby s duševní poruchou
Slouková, Michaela ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Petr, Tomáš (oponent)
Téma této bakalářské práce zní "Dostupnost služeb o osoby s duševní poruchou". Předložená práce uvádí přehled o duševním zdraví. Důležitá je zmínka o faktorech, které jej ovlivňují. V neposlední řadě je práce zaměřena na ochranu duševního zdraví a duševně nemocných a popisuje aktivity jednotlivých sdružení, které se ochranou a podporou této oblasti zabývají. Předmětem této práce je duševní porucha, její možné příčiny, stejně jako diagnostika, léčba a negativní důsledky nemoci. Stěžejní částí bakalářské práce je kvalitativně-interpretativní analýza psychiatrické péče v ČR převážně v rozmezí let 1997 až 2009, zahrnující statistické údaje a texty vztahující se k dostupnosti služeb o osoby s duševní poruchou. Dostupnost těchto služeb zjišťujeme prostřednictvím potřeby zdravotní péče v této oblasti. Ke zjištění jsme si vybrali faktor spotřeby zdravotní péče. Práce se také zabývá zdravotní politikou zaměřující se na dokumenty a programy problematiky duševně nemocných. V závěru je popsán současný stav psychiatrické péče a dostupnosti služeb v České republice pro osoby s duševní poruchou vyvozený z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky a z materiálů zabývající se psychiatrickou péčí a dostupností, které jsou v bakalářské práci zmíněny. Klíčová slova: duševní zdraví, duševní porucha,...
|
|
|
Komunitní péče o lidi s duševní poruchou
BEJBLOVÁ, Tereza
Tato práce se zaměřuje na komunitní péči o lidi s duševní poruchou. Téma bakalářské práce se zabývá sociálními pracovníky a organizacemi, kteří tuto péči poskytují a osobami, které ji využívají. Cílem této práce je zmapovat sociální a zdravotní služby pro osoby s duševní poruchou včetně jejich návaznosti a vytvořit koncept těchto služeb pro osoby nad 18 let věku v okrese České Budějovice v návaznosti na rozvojový plán sociálních služeb České Budějovice. Zaměřila jsem se na druhy a typy služeb, které jsou v okrese České Budějovice, jejich propojení, a funkčnost komunitní péče v nich. Na tyto informace jsem se soustředila především v praktické části této práce. V teoretické časti této práce, jsem se zabývala významem komunitní péče, jejím rozvojem a zaměřením, dále druhy duševních poruch a kvalitou života osob, které duševní poruchou trpí. Soubor jsem zpracovávala kvalitativním výzkumem pomocí metody dotazování za pomoci polostandardizovaného rozhovoru s informanty. Informanty jsem vybírala účelovým kvótním výběrem. Dále jsem zařadila pro vyhodnocení metodu trsů a vytvořila jsem diagramy, grafy a tabulky, na základě informací které jsem získala a následně jsem je popsala. Řešení poskytuje detailní náhled na četnost a propojenost organizací v okrese České Budějovice. Tento náhled obsahuje rozpracované zdravotní a sociální služby, které jsou poskytovány lidem s duševní poruchou. Ve výzkumu jsem se zaměřila i na důležitost role sociálního pracovníka, rozepsala jej a znázornila v tabulkách. Dále jsem vypracovala SWOT analýzu komunitní péče, její silné a slabé stránky a její příležitosti a rizika, vše na základě získaných dat od informantů. Výzkumem jsem zjistila, že je zde málo zdravotních služeb pro lidi s duševní poruchou a obrovská škála služeb sociálních. Dalším zjištěním bylo, že dotazované organizace poskytují komunitní péči už delší dobu a spolupracují mezi sebou navzájem. Systém je velmi úzce spjatý a kolegiálnost navzájem velmi povzbudivá.
|
|
|
Stigmatizace osob s duševní poruchou
PEŘINOVÁ, Eva
Pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala téma Stigmatizace osob s duševní poruchou. Práce je rozdělena do dvou částí, a to na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám duševním zdravím, duševními poruchami a jejím rozdělením dle MKN 10, historií péče o duševně nemocné, postavením psychicky nemocných ve společnosti. Zaměřuji se také na sociální práci s lidmi s duševním onemocněním a na stigmatizaci duševně nemocných. Cílem výzkumné části této bakalářské práce je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou osoby trpící duševní poruchou stigmatizovány. Dalším cílem je zjistit, zda a v jakých oblastech života jsou stigmatizováni sociální pracovníci, kteří pracují s lidmi s duševním onemocněním. Praktická část práce je zpracována kvalitativní metodou. Pro tuto práci byla využita metoda dotazování a technika polořízeného rozhovoru. Polořízené rozhovory byly vedeny se dvěma zaměstnanci a čtyřmi uživateli Domina služby pro osoby s duševním onemocněním při Městské charitě České Budějovice (dále jen Domino). Uživatelé i pracovníci Domina byli vybráni účelovým kvótním výběrem. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad zaměstnanců Domina byla ochota spolupracovat a praxe v oboru minimálně dva roky. Kritériem pro výběr komunikačních partnerů z řad uživatelů Domina byla ochota spolupracovat a doba onemocnění minimálně pět let. Z výsledků rozhovorů s uživateli vyplynulo, že využívání této sociální služby uživatelům pomáhá a doporučili by ji dalším lidem s podobnými problémy. Dále bylo z rozhovorů patrné, že tito uživatelé se potýkají s různými obtížemi, které jim znesnadňují život. Od dvou ze čtyř komunikačních partnerů se odvrátila i rodina a přátelé. Výsledky výzkumu poukazují na to, že jeden z uživatelů nepociťuje stigmatizaci v žádné oblasti života, dva uživatelé se cítí stigmatizovaní jen v některých oblastech života a jeden dotazovaný spatřuje stigmatizaci téměř ve všech oblastech svého života. Z výsledků rozhovorů se zaměstnankyněmi vyplynulo, že práce s touto cílovou skupinou s sebou přináší různé klady i zápory, ale jedna z komunikačních partnerek žádné klady v této práci nenachází. V organizaci se snaží pracovat se stigmatizací a destigmatizací, snaží se tuto sociální službu prezentovat na veřejnosti, aby se veřejnost seznámila s touto cílovou skupinou. Ani jedna z komunikačních partnerek se necítí stigmatizována v žádné z oblastí života. Dle jejich názoru je tomu tak proto, že veřejnost neví, s jakou cílovou skupinou pracují. Komunikační partnerky si myslí, že osoby s duševní poruchou jsou v naší společnosti stigmatizovány. Znají některé mýty a předsudky, které v naší společnosti o duševně nemocných kolují. Obě se domnívají, že největší podíl na této situaci mají média. Tato práce může sloužit jako zdroj informací pro laickou i odbornou veřejnost v oblasti problematiky stigmatizace osob s duševní poruchou.
|
|
|
Přístup zdravotnických a sociálních pracovníků ke klientům s psychiatrickým onemocněním
ZEMANOVÁ, Anna
V současné době se zvyšuje počet lidí s psychiatrickým onemocněním, tento nárůst má nejen ekonomické, ale i společenské důsledky. Společnost mívá stále předsudky vůči duševně nemocným, dochází tak k stigmatizaci duševně nemocných. Stigmatizaci lze předcházet osvětou a informovaností jak široké veřejnosti, tak i pracovníků, kteří přicházejí do kontaktu s duševně nemocnými. Zdravotničtí a sociální pracovníci by měli znát nejen základní projevy duševní poruchy, ale také hlavní zásady komunikace a jednání s klienty s konkrétním duševním onemocněním, neboť jedině tak lze dosáhnout kvalitní spolupráce a vytvořit prostředí důvěry. Cílem práce je zjistit, jaký přístup mají zdravotničtí a sociální pracovníci ke klientům s psychiatrickým onemocněním. Ke zjištění výsledků bylo provedeno 25 rozhovorů se zdravotnickými a sociálními pracovníky, kteří se přímo nespecializují na práci s duševně nemocnými. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že zdravotničtí a sociální pracovníci umí vymezit, co vše může pojem duševní nemoc zahrnovat, orientují se v problematice stigmatizace a znají hlavní projevy konkrétních duševních poruch a základní zásady přístupu. Z výzkumu lze stanovit 2 hypotézy: 1. Zdravotničtí a sociální pracovníci respektují klienty s duševním onemocněním a přistupují k nim s ohledem na projevy jejich nemoci. 2. Zdravotničtí a sociální pracovníci znají specifika a zvláštnosti přístupu ke klientům s konkrétním duševním onemocněním. Diplomová práce bude využita jako zpětná vazba pro zdravotnické pracovníky.
|
|
|
Rozdíl v terapeutických a psychosociálně rehabilitačních aktivit pacientů PL vzhledem k jejich diagnóze.
ZELENKOVÁ, Markéta
Abstrakt Rozdíl terapeutických a psychosociálně rehabilitačních aktivit pacientů PL vzhledem k jejich diagnóze Ve své bakalářské práci se zabývám jako hlavními tématy psychosociálně rehabilitačními a terapeutickými aktivitami, jejich využití v rámci rehabilitace u nemocných s diagnózou zaměřenou na okruh psychotických poruch, neurotických poruch a organických poruch. Důležitou část tvoří kapitola komunitní péče, která úzce souvisí se systémem ucelené rehabilitace v léčbě duševních poruch. Na posledních stránkách práce se věnuji specifické komunikaci s nemocnými trpící demencí, psychózou a neurózou. Prvním cílem práce bylo zjistit rozdílnost v terapeutických aktivitách podle diagnóz a to z okruhu psychotických poruch, neurotických poruch a organických poruch. K danému cíli se vztahovala hypotéza, ve které jsem se domnívala, že terapeutické aktivity realizované s nemocnými se odlišují vzhledem k jejich diagnóze. Druhým cílem práce bylo zjistit, zda odborný personál považuje za důležité využívat v rámci péče o duševně nemocné možnost mimoústavní (komunitní) péče. K tomuto cíli byla stanovena hypotéze, ve které jsem předpokládala, že odborný personál v PL zaujímá negativní postoj k využívání mimoústavní (komunitní) péče. Cíle práce byly splněny. Informace byly získány výzkumem kvantitativním, použita byla metoda dotazování, technika sběru dat {--} dotazník. První sledovaný soubor tvořilo 20 terapeutů, druhý sledovaný soubor tvořilo 84 sester pracujících v PL Jihlava. Výsledky šetření potvrdily první hypotézu. Druhá hypotéza nebyla potvrzena. Poznatky této práce by mohly být určeny jako zdroj informací zvláště pro pracovní terapeuty a ostatní terapeuty, kteří využívají v rámci psychosociální rehabilitace a terapeutické činnosti řadu aktivit jako podpůrné léčby duševních poruch. Práce přináší přehled o aktivitách uplatňujících se v léčbě duševních nemocí. Dále mohou být terapeuty i sestrami použity poznatky o komunitní péči, o návaznosti těchto služeb pro nemocné s duševní poruchou. Zprostředkovateli těchto informací mohou být pro nemocné i rodinné příslušníky nejen sociální pracovnice, lékař ale i terapeuti a sestry.
|
|
|
Stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti
CHODOROVÁ, Alena
Práce se zabývá problémem stigmatizace duševně nemocných v současné společnosti. Je vymezena skupina osob s duševním onemocněním na základě definování pojmů duševní zdraví a duševní porucha, jsou popsány dopady onemocnění na kvalitu života duševně nemocných. Dále je přiblížena historie péče o duševně nemocné a vývoj názorů společnosti na tuto skupinu. Je popsána problematika stereotypů v přístupu k duševně nemocným a poukázáno na závažnost dopadů stigmatizace na osobnost nemocného i jeho okolí. V poslední části jsou nastíněny možnosti, jak přispět k odstranění stigmatu, se zřetelem na využití zkušeností v oblasti péče o duševně nemocné v zahraničí
|
host ::
RSS.