|
|
Zhodnocení vybraných softwarových nástrojů určených pro modelování úniku nebezpečných látek při haváriích v chemickém průmyslu
Hrušková, Veronika ; Martincová, Jana Victoria (oponent) ; Adamec, Vladimír (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na modelování úniků nebezpečných látek a na to určeným softwarovým nástrojům. Práce sestává ze tří částí. První část je teoretická, kde se zabývám nebezpečnými látkami a jejich legislativou, nehodovostí v průmyslu, fyzikálními modely úniku a rozptylu nebezpečných látek a faktory ovlivňující jejich šíření v ovzduší a v poslední řadě softwarovým nástrojům. Druhá část, experimentální, charakterizuje vybrané softwarové nástroje a v nich následné modelování. Třetí část je věnována výsledkům modelování a analýze vybraných softwarových nástrojů. Cílem diplomové práce je analyzovat vybrané softwarové nástroje určené pro modelování úniku nebezpečných látek, porovnat jejich vypovídací schopnost a možné využití.
|
|
|
Limitující faktory optického vlákna na přenosovou kapacitu optických tras
Rouča, Tomáš ; Tejkal, Vladimír (oponent) ; Reichert, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce blíže specifikuje působení útlumu a disperze optických vláken v souvislosti s ovlivněním šířky pásma přenášeného signálu a kapacity přenesených dat. Dále se zabývá vlivy působícími na optický signál při průchodu optickým vláknem a mechanizmy, které vedou k zeslabení nebo úplnému potlačení signálu. První kapitola detailně popisuje přenosové prostředí optických vláken z hlediska charakteristiky útlumu signálu, ztrátám způsobeným nešetrnou manipulací s optickým vláknem, výrobními a materiálovými specifikacemi, které mají za následek rozptyl nebo absorpci přenášeného signálu. Také též popisem vláknové disperze, jejímž následkem se zmenšuje spektrum přenášeného signálu a tím i množství dat, které lze v určitém časovém okamžiku přenést na definovanou vzdálenost. Druhá kapitola se zabývá analýzou působení útlumu a disperze optického vlákna na kapacitu přenosu u v současnosti používaných optických kabelů, mechanických spojek, konektorů a aktivních prvků. A to uvedením několika málo příkladů reálných přenosových tras s ohledem na spektrální charakteristiku přenosu, kterou uvedené systémy vyžadují. Do této studie jsou zahrnuty i používané protokoly pro přenos informace pomocí xWDM systémů. Třetí kapitola pojednává o moderních metodách navázání několika optických signálů do jediného přenosového vlákna. Zvláštní pozornost je věnována popisu principu sdružování kanálů v oblasti optických kmitočtů xWDM, jelikož je tato metoda v současnosti již standardním řešením přenosu informací optickým vláknem pro její výrazně větší využití přenosové kapacity, delší překlenutelné vzdálenosti při zachování rychlosti přenosu a možnosti jejího pružného rozšíření bez nutnosti pokládky nových kabelů a tím i snížení nákladů na výstavbu přenosových tras. Poslední kapitola je zaměřena na popis realizace matematického modelu spektrální útlumové charakteristiky optického vlána.
|
|
|
Problematika přenosu optického paprsku optickým vláknem
Lásko, Jan ; Rampl, Ivan (oponent) ; Šporik, Jan (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na šíření paprsku optickým vláknem, parametry, které mohou ovlivnit průchod paprsku vláknem, disperzi, útlum, numerickou aperturu a mody ve vláknu. V dílčích úsecích jsou řešeny příklady dané problematiky a praktické ukázky vizualizace numerické apertury, chromatické, vidové a polarizační disperze. V práci jsou popsány základní vlastnosti nové technologie výroby vláken nezívané mikrostrukturální a popsána jejich problematika.
|
|
|
Polykrystalická keramika transparentní pro viditelné a infračervené vlnové délky
Veselý, Jan ; Maca, Karel (oponent) ; Trunec, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá přípravou průhledných keramických plátů vyrobených ze sub-µm prášku oxidu hlinitého. Zhutnělá keramická tělesa jsou připraveny ultrafialovým (UV) vytvrzováním UV vytvrzovací pryskyřice obsahující keramický prášek s následným vypálením organické složky za zvýšené teploty. Vysoká relativní hustota takto vypálených těles je nezbytná ke snížení smršťování během následujícího slinovacího procesu. Proto jsou použity vysoce plněné disperse obsahující > 57 obj.% keramických částic. K dosažení transparentního chování, porozita uvnitř plátů musí být úplně odstraněna. Proto jako závěrečné operace je použito isostatického stlačování za zvýšené teploty. Nakonec jsou prezentovány měření světelné propustnosti a tvrdosti. Možnosti výroby mikrostruktur s vysokým rozlišením za použití bezmaskové litografie a návrhy na použití UV vytvrzovací metody pro produkci tvarově náročných 3D struktur jsou krátce zmíněny.
|
|
|
Měření disperzí optických přenosů
Motúz, Rastislav ; Urban, František (oponent) ; Filka, Miloslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se nejprve věnuje teoretickému rozboru jevů vyskytujících se v optických vláknových přenosech. V teoretické části je pojednáno o jevech lineárních a nelineárních, dále je prostor věnován disperzím, které se významnou měrou podílejí na kvalitě optovláknového přenosu. Těžisková pasáž této části práce se věnuje jevu polarizace jakožto základu jevu Polarizační vidové disperze (PMD), která je hlavním bodem zájmu. Následuje detailní popis PMD z hlediska polarizačních stavů, limitních hodnot, metod kompenzace a metod měření. Pozornost čitatele by se v tomto bodě měla upřít k metodě měření s fixním analyzátorem. Praktická část práce definuje návrh měření PMD pomocí metody s fixním analyzátorem, kde ve funkci analyzátoru vystupuje optický spektrální analyzátor MS9740A. Návrh se pak věnuje referenčnímu měření s využitím modulární platformy EXFO FTB-200 v kombinaci s CD/PMD modulem EXFO FTB-5700 pro porovnání naměřených hodnot. Dále jsou uvedeny naměřené hodnoty, které byly vyhodnoceny z hlediska limitních hodnot definovaných normou. Závěr práce porovnává referenční měření a měření s fixním analyzátorem mezi sebou, přičemž jsou uvedeny výhody a nevýhody těchto měření.
|
|
|
Model optické sítě pro vysokorychlostní datové přenosy
Filip, Tomáš ; Šporik, Jan (oponent) ; Tejkal, Vladimír (vedoucí práce)
Hlavním cílem této diplomové práce je návrh vysokorychlostní optické sítě. V první části se zabývá teoretickými poznatky z oblasti optických přenosů, zejména principem vlnového multiplexu. Obecně se dá říci, že je tato část věnována optickým spojům na dlouhé vzdálenosti. Zaměří se na jednotlivé typy vlnového multiplexu, optické vláknové zesilovače a další základní optické prvky. Dále pak pojednává o vlivu negativních jevů, působících na přenos optickým vláknem a na potlačování nebo omezování jejich vlivu. Následně je v simulačním prostředí OptiSystem 7.0 navrhována páteřní síť na území ČR a jsou ověřovány některé zmíněné teoretické poznatky. Jedna z kapitol také zpracovává výsledky měření reálných optických tras na našem území. Druhá část diplomové práce přesouvá svou pozornost na tu část optické sítě, která poskytuje datové připojení koncovým uživatelům, tedy na přístupovou optickou síť. Jsou popsány nejběžněji používané topologie, standardy a prvky. Na základě těchto poznatků je v poslední kapitole vypracován návrh přístupové optické sítě FTTH (resp. FTTD) ve vybrané lokalitě. Ten je následně přenesen do simulačního prostředí OptiSystem 7.0, kde je ověřena jeho funkčnost.
|
|
|
Fotonická krystalická vlákna
Dočkal, Martin ; Tejkal, Vladimír (oponent) ; Šporik, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá využitím nekonvenčních optických vláken se zaměřením na fotonická krystalická vlákna. Jsou zde popsány jednotlivé typy fotonických krystalických vláken z hlediska fyzikálních a optických vlastností a přenosových parametrů. Je zde vysvětleno, co jsou fotonické krystaly, na jakém principu pracují a jaké jsou možné typy těchto krystalů. Dále jsou popsány typy fotonických vláken běžně užívaných v oboru optických vláken. Také je objasněno fotonické krystalické vlákno, zejména jeho struktura a hierarchie jednotlivých typů. V práci jsou charakterizovány, znázorněny a popsány jednotlivé typy fotonických krystalických vláken a je zde uvedeno využití konkrétních vláken. Pomocí programového prostředí je demonstrován princip funkce jednorozměrné periodické struktury na Braggově vlákně. Graficky jsou zde porovnány jednotlivé simulované návrhy struktury jádra s komerčně dostupnými vlákny. Výsledkem této práce je snaha o přiblížení funkčnosti fotonických krystalických vláken a možnosti nalezení nových vláken s vhodnými disperzními charakteristikami k možné aplikaci ve vláknové optice.
|
|
|
Metodika měření optické páteřní sítě
Chleboun, Jan ; Dostál, Otto (oponent) ; Filka, Miloslav (vedoucí práce)
Díky rozvoji v oblasti telekomunikací a informatiky existují metody jak rozšířit přenosový kanál optického přenosového média. Multiplex je sdružování více signálů do jedné přenosové cesty a vlnový multiplex je po stránce využití maximální přenosové kapacity optického vlákna nejvýhodnější. Předmětem této práce je zjistit, zda je konkrétní přenosová cesta vhodná pro takovéto rozšíření vlastní kapacity a o jakou hodnotu. Odpověď získáme měřením útlumu, chromatické disperze a polarizační vidové disperze, jejichž hodnoty jsou striktně omezené a určují další postup v expanzi přenosové cesty tvořené optickým médiem. Měřicí metody určují charakter měřené trasy a současné přenosové kapacity. Výstupem je pak návrh metodiky měření, která zaručí správné postupy při případném přechodu na vyšší rychlosti. Díky získané charakteristice části BAPS (Brněnská akademická počítačová síť) lze konstatovat, že na této části sítě lze zajistit provoz s přenosovou rychlostí 40 Gb/s pouze za podmínek zavedení jistých protiopatření, především výměny konektorů na měřených optických linkách. Jak na linkách se zpětným odrazem překračujícím normu pro tuto přenosovou rychlost, tak i preventivně na linkách, jejichž hodnoty zpětného odrazu dosud vyhovují. Pro chromatickou a polarizační vidovou disperzi zde protiopatření pro jejich omezení nejsou zapotřebí a tak nestojí v cestě plánovanému přechodu části BAPS na vyšší rychlosti.
|
|
|
Přenosové parametry optických přístupových sítí
Ježek, Jaroslav ; Kapoun, Vladimír (oponent) ; Havelka, Dušan (vedoucí práce)
Podstatou této bakalářské práce je poznání teoretický základů pro měření na optických vláknech, prvcích a také optických trasách. Práce popisuje metody měření a zjišťování parametrů těchto sítí. Následná aplikace získaných znalostí na dvou laboratorních úlohách. První úloha spočívá ve využití metody vložených ztrát pro změření útlumu vlákna a následné využití metody OTDR pro lokalizaci závady. Druhá úloha se zabývá měřením útlumu na pasivním optickém prvku pouze metodou vložených ztrát. Laboratorní úlohy byly popsány a z každé z ní byl vyvozen patřičný závěr a poznatky.
|
|
|
Návrh grafického rozhraní pro výpočet diferenciálního grupového zpoždění
Vohralík, Jan ; Křivánek, Vítězslav (oponent) ; Kyselák, Martin (vedoucí práce)
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku polarizační vidové disperze v optickém vlákně. Polarizační vidová disperze má limitní účinek pro šířku pásma vysokorychlostních komunikačních systémů. Je způsobena diferenciálním grupovým zpožděním mezi polarizačními stavy. Pokud je zpoždění příliš velké, bity nesoucí informaci se překrývají a stoupá chybovost systému. Práce zahrnuje popis polarizace v Jonesově a Stokesově prostoru, pro popis polarizační vidové disperze je použít PMD vektor. Vliv diferenciálního grupového zpoždění na přenos informace v optickém vlákně demonstruji v programu vytvořeném v rámci práce v prostředí C#.
|
host ::
RSS.