|
|
Práva dětí v ústavní péči
KREJSOVÁ, Petra
Má diplomová práce má název Práva dětí v ústavní péči. Skládá se z teoretické a praktické části. V teoretické části jsou rozebrány pojmy právo, dítě, část je věnována charakteristice Úmluvy o právech dítěte či Výboru pro práva dítěte. Metodou pro výzkum se stal řízený rozhovor (částečně standardizovaná metoda) vedený pomocí dotazníku vytvořeného profesorem Gary Meltonem a jeho týmem v Jižní Karolíně ve státě Columbia. Dotazník obsahuje identifikační otázky (věk, pohlaví, třída), čtyři obecné otázky, jež se týkají pojmového vyjádření práva a dvanáct situací, kde dítě přiznává práva či nikoliv. Dotazník byl rozšířen o doplňující otázky pro děti (vytvořený prof. Dunovským a doc. Kovaříkem), o 15 otázek vymezujících pojmové chápání {\clq}qdobrého občana``. Dále byla pro výzkum použita metoda dotazování (technika dotazník). Výzkumný soubor tvořilo celkem 80 dětí a 20 zaměstnanců. V práci byly stanoveny dva cíle. Cíl 1: cílem práce je zjištění, zda děti mají svá práva. Cíl 2: Cílem práce je ověření, zda v ústavních zařízeních jsou dodržována dětská práva. Byla stanovena jedna hypotéza. H1: Právní povědomí dětí z dětských domovů je na nižší úrovni než právní povědomí dětí z běžné základní školy. Domnívám se, že cíle byly splněny. Hypotéza nebyla potvrzena.
|
|
|
Pěstounská péče v klasických českých pěstounských rodinách a pěstounská péče ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči - velké pěstounské rodiny. Porovnání obou forem.
WENDLIGOVÁ, Michaela
Práce je sondou do obrazu náhradní rodinné péče v České republice se zaměřením na pěstounskou péči. V teoretické části popisuje obraz náhradní péče o děti, které se ocitají mimo vlastní rodinu, zabývá se vitálními potřebami dětí a psychickou deprivací. Nahlíží do situace matek, které se vzdávají svého dítěte a do některých aspektů sociální práce v této oblasti. Praktická část je kvalitativním výzkumem, který porovnává pěstounskou péči v klasických českých pěstounských rodinách a pěstounskou péči ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči {--} velké pěstounské rodiny. Výzkumná šetření jsou provedena z pohledu dospívajících dětí v pěstounské péči a výzkum vychází z principů moderní (profesionální) pěstounské péče. Výzkumné šetření obsahuje šest rozhovorů s dětmi z klasických rodin a čtyři s dětmi ze speciálních zařízení. Sondují, jak prožívají děti v pěstounské péči vztah k pěstounům a jaká v rodinách vládne atmosféra, jak se staví děti v pěstounské péči k biologické rodině a porovnávají, jak prožívají tyto aspekty děti v klasických českých pěstounských rodinách a děti ve speciálních zařízeních pro pěstounskou péči (SOS vesničkami se výzkum nezabývá). Zda je pěstounská péče dobrá, nezávisí tolik na tom, zda je vykonávána v klasické pěstounské rodině nebo v zařízení. Závisí především na osobě pěstouna, zda je schopen si vytvořit k dítěti pozitivní vztah, zda je schopen dítě bezpodmínečně přijmout.
|
|
|
Porovnání forem ústavní péče osoby s mentálním postižením vzhledem ke kvalitě života klientů - DSS Slatiňany.
ROJKOVÁ, Veronika
V poslední době se stále více začíná brát zřetel na osoby nějakým způsobem znevýhodněné oproti ostatní společnosti. Trendem posledních let je kladení důrazu na dodržování základních lidských práv a svobod, úctě k člověku, jakožto živé bytosti, svobodě a rovné příležitosti mezi jedinci v rámci komunity. Po vstupu ČR do Evropské unie se konečně začala vytvářet a revitalizovat sociální sféra. Přes mnohé překážky a problémy jsme dospěli tak daleko, že na prahu 21. století můžeme hovořit o prvních krůčcích úspěšné integrace osob s postižením do majoritní společnosti. Předmětem mé bakalářské práce je {\clqq}nahlédnutí pod pokličku`` vývoje ústavní péče v České republice. Svou pozornost jsem zaměřila na jedno z největších českých zařízení sociální péče, a to na Domov sociálních služeb ve Slatiňanech. Prošel několika fázemi vývoje {--} od klasického, tradičního pojetí ústavní péče až k vybudování chráněného bydlení v podobě 4 domů rodinného typu, které fungují na principu rodinné péče.
|
|
|
Podmínky pro pracovní uplatnění lidí s mentálním postižením, kteří žijí v ústavní péči
JANOVSKÁ, Klára
Cílem mé bakalářské práce na téma {\clqq}Podmínky pro pracovní uplatnění lidí s mentálním postižením, kteří žijí v ústavní péči`` bylo zmapovat tuto situaci v pobytových zařízeních sociální péče pro mentálně postižené v Jihočeském kraji. Tento cíl byl splněn. Současné celosvětové trendy v péči o osoby s mentálním postižením preferují zařazení pracovních činností do oblasti výchovně vzdělávací práce v zařízeních sociální péče. Problematika zaměstnávání je jednou z nejzávažnějších otázek týkajících se osob s mentálním postižením. Uplatnění na pracovním trhu ovlivňuje jejich životní situaci z několika hledisek. Nejde jen o ekonomickou situaci, sociální statut, ale také o vlastní seberealizaci. Existuje několik forem pracovního a zároveň sociálního uplatnění pro lidi znevýhodněné na trhu práce. Patří mezi ně podporované zaměstnávání, chráněná pracovní místa či chráněné dílny. Pro naplnění výše uvedeného cíle bylo využito metody kvalitativního výzkumu techniky strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Cílový soubor 1 tvořili zaměstnanci pobytových zařízení sociální péče pro osoby s mentálním postižením v Jihočeském kraji. Cílový soubor 2 tvořili pracovníci organizací podporovaného zaměstnávání realizující svou činnost v Jihočeském kraji. Z výsledků práce vyplývá, že se zařízení o pracovní uplatnění svých klientů zajímají. Snaží se vytvářet pro ně pracovní místa. Nabídka míst je přesto nedostatečná. V souvislosti s výsledky této práce je možné stanovit následující výzkumné otázky: 1. jakým směrem se bude vyvíjet postoj naší společnosti k problematice zaměstnávání osob s mentálním postižením ve smyslu finančního, legislativního a společenského zajištění této problematiky. 2. Zda se součástí podnikové strategie firem v České republice stane (v rámci firemní filantropie) zaměstnávání osob s mentálním postižením. Práce by měla posloužit k porovnání situace dané problematiky v jednotlivých pobytových zařízeních sociální péče v Jihočeském kraji.
|
|
|
Význam a vliv prostředí na formování osobnosti dítěte
CHODOROVÁ, Alena
Práce srovnává podmínky pro vývoj dítěte v rodině, která má problémy se zvládáním péče s prostředím v dětských domovech, kde děti po odejmutí z původních rodin vyrůstají.Vydefinovala jsem rodinu obecně, její velký význam pro rozvoj jedince. Popsala jsem změny současné rodiny oproti klasickému modelu a s tím související problémy působící při výchově dětí. Dále jsem se zaměřila na možnosti sociální práce s problematickými rodinami při snaze o co nejkvalitnější sanaci rodin. Poukázala jsem na přednosti i problémy náhradní rodinné péče. V další části jsem popsala aspekty ústavní péče.
|
|
|
Péče o lidi s Alzheimerovou chorobou
TESÁRKOVÁ, Veronika
Obsahem mé diplomové práce je nastínění důležitosti správného porozumění potřebám jedinců trpících Alzheimerovou chorobou a zároveň správné péče o tyto pacienty. Úvodní část se zaměřuje na samotný popis Alzheimerovy demence spolu s příznaky, druhy, diagnostikou a možnostmi léčby. Pozornost je soustředěna na možnosti správné komunikace s těmito pacienty a na to navazující vhodnou rodinnou či ústavní ošetřovatelskou péči. Závěrečné část se zabývá nabídkou vhodných aktivit a různých druhů terapií, které mají pozitivní vliv na celkovou osobnost jedince s Alzheimerovou demencí.
|
|
|
Možnosti a meze náhradní rodinné péče
PRÁŠILOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá významem náhradní rodinné péče o děti v České republice. Teoretická část charakterizuje možnosti náhradní rodinnou péče, význam rodiny a jejího prostředí. Dále popisuje rizikové a protektivní faktory a náhradní rodinu, zabývá se ústavní péčí o děti a možnými problémy při socializaci dítěte. Praktická část obsahuje kazuistiku a srovnání dvou zvolených případů : případ úspěšné a neúspěšné náhradní rodinné péče. Oba dva případy mají dobrý záměr. Poskytují bližší pohled do problematiky náhradní rodinné péče. Kvalita náhradní rodinné péče nesouvisí jen s těmi, kteří se rozhodnou vzít si opuštěné dítě do rodiny, ale také spočívá na samotné dítěti a v neposlední řadě na schopnosti pracovníků orgánů vykonávajících náhradní rodinnou péči.
|
|
|
Postoj veřejnosti k náhradní rodinné péči
NESNÍDALOVÁ, Klára
Práce se zabývá postojem veřejnosti k náhradní rodinné péči. Jedním z vážných problémů naší společnosti je skutečnost, že existuje řada dětí o které se jejich biologičtí rodiče nechtějí či nemohou starat a na straně druhé neustále se z různých příčin zvyšuje počet partnerství, která jsou bezdětná, ač si přejí mít dítě. S tím zákonitě vyvstává otázka, jak řešit případnou neplodnost. V České republice žije, podobně jako v jiných evropských zemích, 1% dětí (cca 20.000 dětí), které nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině. Pouze 2% z této skupiny jsou úplní sirotci, kdežto 98% jich tedy svou vlastní rodinu má, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemohou nebo nechtějí starat. Proto jsem si vybrala jako cíl své diplomové práce zmapovat, jak jsou občané naší společnosti informování o jedné z možností řešení neplodnosti - přijmout cizí dítě do náhradní rodinné péče. Zaměřila jsem se pomocí dotazníků na různé věkové i vzdělanostní skupiny. Respondenti vyjadřovali svoje názory na řešení neplodnosti v kontextu informací obecných (co je to NRP, jaké jsou typy NRP, kdo pomáhá při řešení problému, jaké jsou způsoby řešení, rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péčí, osvěta o NRP) a specifických (vlastní ochota k přijmutí dítěte do NRP, závislost dítěte na pohlaví, somatických, intelektových předpokladech, ochota přijetí dětí jiného etnika). I když mezi respondenty bylo dvojnásobek žen, cítí se více neúspěchem mít vlastní dítě zasaženy.
|
host ::
RSS.