|
|
Zdravotní a sociální pojištění OSVČ
ZÁVODSKÁ, Iveta
Pojištění jsou účastny OSVČ, které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky a splňují podmínky, které jsou blíže popsány v této bakalářské práci. Rozlišuje se hlavní a vedlejší samostatná výdělečná činnost. Podmínky pro placení pojistného a záloh jsou různé v závislosti na skutečnosti, zda se v kalendářním roce jedná o výkon hlavní nebo vedlejší samostatné výdělečné činnosti. V teoretické části této bakalářské práce jsem se snažila postihnout systém zdravotního a sociálního pojištění v České republice a jeho poplatníky, hlavní část je ovšem zaměřena na osoby samostatně výdělečné činné v systému zdravotního a sociálního pojištění. V praktické části jsem analyzovala podnikatelskou činnosti vybraného subjektu z Jihočeského kraje, jehož hlavní činností je {\clqq}nákup zboží za účelem prodeje`` se zaměřením na elektroniku a počítačovou techniku. Snažila jsem se poukázat na odlišnosti v placení pojistného a záloh na pojistné, pokud subjekt vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Vycházela jsem z Přehledů o příjmech a výdajích OSVČ, které mi byly poskytnuty k nahlédnutí.
|
|
|
Příjmy zaměstnanců z hlediska daně z příjmů fyzických osob
JECHOVÁ, Pavlína
Prvotním cílem mé bakalářské práce bylo analyzovat poskytované zaměstnanecké výhody a s tím související daňové zatížení mezd ve vybrané společnosti, dalším krokem je analýza některých finančních produktů vhodných pro aplikaci zaměstnaneckých výhod dostupných na českém trhu, současně posoudit vhodnost zvolených zaměstnaneckých výhod ve společnosti z hlediska stabilizačního a motivačního efektu, dále zjistit, zda s ohledem na úzké daňové souvislosti nepřináší některé zvolené formy benefitů neúměrnou daňovou zátěž pro zaměstnance i zaměstnavatele. Zaměstnanecké výhody poskytuje zaměstnavatel především ze sociálního fondu. Zda jsou zaměstnanecké výhody pro zaměstnavatele a zaměstnance zajímavé závisí na posouzení třech základních požadavků: osvobození zaměstnaneckých výhod od daně z příjmu FO, zahrnutí zaměstnaneckých výhod do daňově uznatelných nákladů, vyjmutí zaměstnaneckých výhod z vyměřovacího základu na pojistné. Podle míry splnění těchto možných požadavků lze jednotlivé benefity rozdělit do třech skupin : daňově optimální - řešení spočívá v nalezení takových benefitů, které jsou osvobozeny od daně z příjmů FO, nevstupují do vyměřovacích základů pro pojistné a jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelnými náklady, daňově přijatelné benefity jsou ty, které splňují v souladu se současnou legislativou alespoň jeden výše uvedený požadavek, daňově nevýhodné {--} v této skupině dochází ke střetu všech nevýhod, přesto se i tyto benefity běžně poskytují a v konečném důsledku jsou motivující. K nejobvyklejším formám zaměstnaneckých výhod patří stravování za zvýhodněnou cenu, poskytování nadstandardní délky dovolené a penzijní připojištění. Narůstá zájem o benefity se zaměřením na zdraví, zdravý životní styl, volný čas a rodinnou péči.
|
|
|
Možnosti úplné integrace vyměřovacích základů a základu daně z příjmů fyzických osob
Fialová, Barbora ; Vančurová, Alena (vedoucí práce) ; Charvátová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá možností integrace základu daně z příjmů fyzických osob a vyměřovacích základů na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. Cílem práce je identifikace rozdílů, které zabraňují integraci základů a nastínění kroků vedoucích k tomuto sjednocení. Práce je vypracována na základě platné právní úpravy. Je rozdělena na tři části. V první kapitole jsou popsány osoby, kterých se daná problematika týká a postup výpočtu jednotlivých základů u každého ze základů zvlášť. Ve druhé kapitole jsou uvedeny některé rozdíly mezi jednotlivými systémy. Především různý přístup k zařazování příjmů do jednotlivých základů. Ve třetí kapitole jsou uvedeny argumenty pro a proti integraci. Jsou zde popsány jednotlivé stupně sloučení od nulové integrace až po úplnou integraci.
|
|
|
Komparace základu daně z příjmů fyzických osob a vyměřovacích základů sociálního pojistného u zaměstnanců
Mikolášová, Martina ; Vančurová, Alena (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zjistit, popsat a porovnat na jaké úrovni je v současné době podobnost mezi základem pro výpočet daně z příjmů fyzických osob a vyměřovacím základem sociálního pojištění ve Velké Británii, Irsku, Nizozemí a České republice. V práci je nejdříve obecně popsána integrace systémů daně z příjmů fyzických osob a sociálního pojištění, jednotlivé stupně integrace a argumenty pro a proti integraci. Dále jsou zde popsány systémy daně z příjmů a sociálního pojištění v jednotlivých zemích a pravidla pro tvorbu základu daně a vyměřovacího základu v těchto zemích. V poslední kapitole jsou porovnány jednak základ daně a vyměřovací základ v rámci jednotlivých zemí, a také oba základy mezi jednotlivými zeměmi. V závěru kapitoly jsou navrženy možné změny a návrhy pro Českou republiku, inspirované daňovými systémy popsaných zemí. Závěrem práce je, že dochází ke sbližování pravidel pro výpočet základu daně z příjmů a vyměřovacího základu sociálního pojištění a největší rozdíly mezi oběma základy jsou v České republice.
|
|
|
Komparace základu daně z příjmů fyzických osob a vyměřovacího základu sociálního pojistného ve vybraných zemích
Sobotová, Dagmar ; Vančurová, Alena (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl ukázat, na jaké úrovni je v současné době podobnost mezi sociálním pojištěním a daní z příjmů fyzických osob, resp. základů pro jejich vyměření, v Chorvatsku, Polsku, Slovinsku a České republice. V práci popisuji jednotlivé stupně integrace daně z příjmů fyzických osob a sociálního pojištění a uvádím argumenty pro a proti této integraci. Dále popisuji systém daně z příjmů a sociálního pojištění v daných státech a také konkrétně vymezuji pravidla pro stanovení základu daně z příjmů ze zaměstnání a vyměřovacího základu pojistného na sociální pojištění. V závěrečné kapitole porovnávám základy daně a vyměřovací základy jednak v jednotlivých státech a jednak mezi těmito státy. Je zde také provedena analýza zatížení příjmů zaměstnance povinnými odvody státu -- daní z příjmů fyzických osob a sociálním pojištěním. Závěrem mé práce je, že úprava daně z příjmů fyzických osob a sociálního pojištění je mezi určenými státy velice podobná a že dochází ke značnému sbližování pravidel pro výpočet základu daně z příjmů ze zaměstnání a vyměřovacího základu sociálního pojištění.
|
|
|
Vazby daní z příjmů na pojistné sociálního pojištění
Trávníčková, Jana ; Vítek, Leoš (vedoucí práce) ; Vítek, Leoš (oponent)
Bakalářská práce je věnována vazbám daní z příjmů na pojistné sociálního pojištění právního stavu České republiky roku 2009. V úvodu je krátký pohled do historie těchto systémů a charakteristika současného stavu. Hlavní část textu je zaměřena na tvorbu dílčích základů daně z příjmů fyzických osob, základu daně z příjmů právnických osob (v.o.s., k.s., s.r.o.) a vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění. Důraz je kladen i na osoby, které se účastní jednotlivých systémů, sazby a placení daní/pojistného.
|
|
|
Fiskální dopad změn v sociálním pojištění
Skrbková, Lucie ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila obsáhlé téma sociálního pojištění, protože jeho dopady se týkají téměř každého z nás, ať už se řadíme do řad zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných, zaměstnavatelů, státních pojištěnců nebo osob bez zdanitelných příjmů. Cílem mé práce bude provézt analýzu, jak se měnily příjmy sociálního pojištění v závislosti na různých faktorech, které mají vliv na velikost příjmů z pojistného sociálního pojištění. Konkrétněji se zaměřím na vývoj minimální mzdy, průměrné mzdy, míry inflace, sazeb pojistného a zmíněny budou i další parametry, které by mohly velikost vybraného pojistného v minulosti ovlivnit, jako například demografické faktory nebo limity vyměřovacích základů jednotlivých subjektů. Nastíněny budou i nejdůležitější změny, které se v sociálním pojištění odehrály v roce 2009. Dále vyhledám příjmy z pojistného sociálního pojištění do veřejných rozpočtů v letech 1999 až 2008, a poté se z výsledných dat pokusím odpovědět na otázku, co bylo příčinou jejich změn. V poslední fázi se pokusím pomocí statistických metod nalézt nejvhodnější model, který by nejlépe popisoval vztah mezi příjmy z pojistného (jakožto vysvětlované proměnné) a minimální a průměrnou mzdou (jakožto vysvětlujících proměnných).
|
|
|
Vývoj sociálního pojištění z hlediska odvození plateb do veřejného rozpočtu
Hartlová, Alena ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Weberová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o vývoji sociálního pojištění, konkrétně o veřejném zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení, z hlediska odvození plateb do veřejného rozpočtu. Představuje význam sociálního pojištění v jeho současné podobě a dále zjišťuje a analyzuje podstatné změny, které v sociálním pojištění nastaly v posledních patnácti letech. Jedná se především o změny v definici účastníků pojištění a o změny v rámci používání a konstrukce vyměřovacích základů jednotlivých subsystémů sociálního pojištění. Součástí práce je určitá analýza daných změn, která se na reálných datech pokouší odpovědět na otázku, jaký dopad měl a může mít vývoj základních parametrů (jimiž jsou minimální a průměrná mzda a počet osob odvádějících pojistné), které ovlivňují celkovou výši příjmů plynoucí z pojištění do veřejného rozpočtu, na jednotlivé účastníky systému sociálního pojištění.
|
|
|
Mezinárodní přehled stavu a reforem nemocenského pojištění v členských státech Evropské unie
Hlavenová, Veronika ; Krebs, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kučerová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce sleduje současný mezinárodní přehled stavu a reforem nemocenského pojištění v členských státech Evropské unie. Práce se zabývá aktuálním stavem dávek v nemoci, mateřství, otcovství a při ošetřování člena rodiny v jednotlivých členských státech Evropské unie. Jsou zde uvedeny podmínky nároku na dávky, výše platby, podpůrčí a karenční doby. Toto je zpracováno z pohledu zaměstnanců a zaměstnavatelů. Větší pozornost je zaměřena na podmínky v České republice a srovnání s členskými státy Evropské unie. Při vypracování této práce bylo především využito analýzy a porovnání. Závěrem bude naznačeno, jaké mezinárodní zkušenosti by bylo vhodné aplikovat při reformě nemocenského pojištění v České republice.
|
|
|
Komparace vyměřovacích základů na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení u zaměstnanců
Šebková, Blanka ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce)
Práce pojednává o problematice struktury vyměřovacích základů na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení a především o odlišnostech, které se mezi jednotlivými vyměřovacími základy vyskytují. Cílem této práce bylo potvrdit nebo vyvrátit hypotézu znějící:"Odlišnosti ve vyměřovacích základech jsou tak nepatrné, že jejich sloučení by přineslo snížení administrativních nákladů jak na straně zaměstnavatelů tak i na straně státu." Nejprve jsem definovala základní pojmy, vymwzila struktury vyměřovacích základů na jednotlivá pojištění a za pomoci příkladů a empirické analýzy jsem analyzovala odlišnosti.
|
host ::
RSS.