|
Vliv alfa-zearalenolu na hyperaktivaci a akrosomální reakci kančích spermií
Doleželová, Kateřina ; Rajmon, Radko (vedoucí práce) ; Marie, Marie (oponent)
Alfa zearalenol je derivátem mykotoxinu zearalenonu, který se běžně vyskytuje v zemědělských plodinách i v komerčních krmivech. Jedná se o sekundární metabolit vláknitých hub rodu Fusarium. Samotný alfa zearalenol vzniká biotransformací zearalenonu v játrech a střevní tkáni. Takto zmetabolizovaný zearalenon je schopen soutěžit o vazebná místa estrogenních receptorů, jelikož se strukturou velmi podobá 17 beta estradiolu.
Toxicita alfa zearalenolu tedy spočívá v estrogenní stimulaci, což vyvolává morfologické a funkční změny na reprodukčních orgánech i pohlavních buňkách. Na samčích pohlavních buňkách se toxicita projevuje snížením viability, motility i podílu spermií schopných podstoupit akrozomální reakci.
Cílem práce bylo zhodnotit vliv alfa zearalenolu na hyperaktivaci a akrozomální reakci kančích spermií v závislosti na koncentraci a době expozice mykotoxinu.
Pro účely této práce byly využity 2 metodiky a používaly se krátkodobě chlazené komerční inseminační dávky uchovávané při 17 stupních Celsia. Metodiky se vzájemně lišily počtem použitých koncentrací alfa zearalenolu a dobou expozice. Akrozomální reakce spermií byla hodnocena v obou metodikách, zatímco podíl hyperaktivních spermií pouze v druhé metodice.
První metodika neprokázala vliv alfa zearalenolu na akrozomální reakci, ale ve druhé metodice se projevil pozitivní efekt koncentrací 5, 10 a 20 uM alfa zearalenolu na akrozomální reakci kančích spermií. Hodnoty jednotlivých parametrů CASA analýzy (VCL, ALH, LIN a WOB), které byly použity pro hodnocení hyperaktivace kančích spermií, nebyly ovlivněny žádnou z námi použitých koncentrací alfa zearalenolu.
|
|
Vliv podmínek skladování na mikrobiologickou jakost zvěřiny
Macháčová, Lucie
Teoretická část mé diplomové práce pojednává o zvěřině jako takové, o jejím složení a o mikroorganismech, které ohrožují její údržnost. Cílem praktické části mé práce bylo sledovat změny počtu vybraných mikroorganismů ve vakuově balených vzorcích masa jelena, srnce a kance po sedmi dnech skladování v chladničce při teplotě 4 °C. Sledováno bylo celkem šest sérií vzorků masa jelena, srnce a kance. Sledovanými mikrobiologickými kritérii byly Escherichia coli, koliformní mikroorganismy, psychrotrofní mikroorganismy, bakterie mléčného kvašení a celkový počet mikroorganismů. Celkový počet mikroorganismů vzrostl u vzorků masa jelena o 1,62 log KTJ.g-1 na 7,55 log KTJ.g-1, u vzorků masa srnce o 1,73 log KTJ.g-1 na 7,65 log KTJ.g-1 a u vzorků masa kance o 1,4 log KTJ.g-1 na 7,61 log KTJ.g-1. Ve většině stanovení došlo k největšímu nárůstu mikroorganismů u vzorků srnce, k nejmenšímu naopak u jelena. Největší mikrobiální znečištění v první den skladování vykazoval kanec. Mikrobiologická stanovení jednotlivých počtů probíhala v laboratoři Ústavu technologie potravin s využitím kultivačních plotnových metod. Žádný ze sledovaných vzorků masa jelena, srnce nebo kance po týdnu skladování nepřekročil mez zkázy (108 KTJ.g-1 ).
|
|
Vliv antioxidantů (selen, vitamin C a E) na spermatogenezi kanců
Svačinová, Lucie
Cílem diplomové práce bylo prověřit vliv antioxidantů, vitamínu C, vitamínu E a selenu na spermatogenezi plemenných kanců. Kvalita ejakulátu byla hodnocena pomoci kvalitativních a kvantitativních hodnot (objem ejakulátu, motilita, koncentrace spermatu a počet abnormálních spermií). Experiment byl proveden na inseminační stanici kanců (ISK) ve Velkém Meziříčí. Do pokusu bylo zařazeno 12 kanců plemene Duroc. Kanci byli rozděleni do dvou skupin. U první experimentální skupiny kanců (n=6) bylo do krmné dávky přidáváno 350 mg vitamínu C (kyselina askorbová); 70 mg vitamínu E (alfatokoferol) a 0,5 mg selenu (selenomethionin) na kilogram diety. Druhá skupina zvířat (n=6) sloužila jako kontrolní a množství vitamínu C, vitamínu E a selenu ji nebylo navýšeno. Pokus probíhal 90 dní (červen -- srpen). U kontrolní skupiny se objem ejakulátu do 60. dne pokusu zvyšoval, ale v poslední etapě výrazně klesl, celkově o 19%. U pokusné skupiny měl stále vzrůstající tendenci a celkově se zvýšil o 32%. Motilita spermií se u kontrolní skupiny snížila z původních 69 % na 54% a u pokusné skupiny se naopak zvýšila o cca 1%. U sledování koncentrace spermií se u kontrolní skupiny koncentrace zvýšila o 6% a u pokusné snížila o 24 %. Počet abnormálních spermií se u kontrolní skupiny zvýšil o cca 1%, v experimentální skupině se počet patologických spermií zvýšil o 30%. Na základě našich výsledků, lze konstatovat, že selen, vitamín E a C nemají zcela prokazatelný účinek na kvalitu ejakulátu kanců. Musíme ovšem brát v úvahu letní období, ve kterém experiment probíhal. V tomto časovém intervalu na zvířata působily vyšší teploty, které se mohly negativně podepsat na celkovém výsledku.
|
|
Hodnocení parametrů osvětlení na inseminační stanici kanců
Pecinová, Hana
Práce je zaměřena na hodnocení hygienické úrovně v chovu kanců, která je základem pro dosažení dobrých reprodukčních schopností. Z mikroklimatických podmínek hraje ve vztahu ke kvalitě spermatu nemalou roli osvětlení. Experiment, při kterém byla hodnocena intenzita osvětlení, probíhal vždy v týdenních intervalech na ISK Velké Meziříčí od března 2012 do března 2013. Do pokusu bylo zařazeno 88 kanců plemen -- duroc, dánský duroc, landrace. Intenzita osvětlení byla hodnocena ve vztahu k parametrům kvality spermatu, což jsou: motilita spermií (%), objem ejakulátu (ml), koncentrace spermií (tis.ml-1) a podíl spermií s patologickými změnami (%). Z analýzy získaných dat byl prokázán statisticky významný vliv osvětlení (P=0,001) na hodnoty ejakulátu, kdy při vyšší intenzitě osvětlení (65,7 lx) oproti nižší intenzitě osvětlení (52,3 lx) kleslo množství objemu (231,3 ml z 279,7 ml), ale zvýšila se koncentrace spermií (426,8 tis.ml-1 z 346,2 tis.ml-1) a prokázalo se nižší procento patologických změn (8,7 % z 9,6 %). V letním období se projevila horší kvalita spermatu, což ale může souviset nejen s intenzitou osvětlení, ale pravděpodobně s výskytem tepelného stresu.
|
| |
| |
| |
| |
| |
| |