Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 129 záznamů.  začátekpředchozí111 - 120další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Ukazatele snášky a výkrmnosti ve šlechtitelském chovu hus
KULHAN, Petr
Cílem bakalářské práce bylo vypracovat literární rešerši k užitkovým znakům hus a analyzovat základní ukazatele vybraných ukazatelů snášky a výkrmnosti ve šlechtitelském chovu hus. V práci jsou popsány užitkové vlastnosti hus (snáška, masná užitkovost, peří) a faktory, které je ovlivňují (technika a technologie chovu, výživa a krmení). Pozornost byla věnována i veterinárnímu sledování a péči v chovu hus. Jsou v ní zmíněny i podmínky pro uznání šlechtitelského chovu, včetně účelu a jejich poslání.
VLIV DOVOZU ZAHRANIČNÍCH HŘEBCŮ NA KVALITU CHOVU ČESKÉHO TEPLOKREVNÍKA
HAVLOVÁ, Lucie
Cílem bakalářské práce bylo zpracovat přehled o využití zahraničních hřebců a dále zjistit jejich vliv ve šlechtění českého teplokrevníka. Zároveň bylo sledováno zastoupení hřebců plemene český teplokrevník a jejich uplatnění v chovu. Parametrem hodnocení byly výsledky skokových soutěží. Podkladovým materiálem pro zpracování bakalářské práce byly údaje získané z Přehledů o sportovních koních . Žebříček nejlepších plemeníků dle ASH (S) ve skokových soutěžích v  letech 2000-2010. Z výsledků vyplynulo, že nejvýznamnějšími plemeny v chovu českého teplokrevníka jsou anglický plnokrevník, holštýnský kůň, hannoverský kůň a trakénský kůň. V současné době se zvyšuje využití holštýnského a hannoverského koně. Český teplokrevník se z všestranného koně stává plemenem převážně využívaným ve sportu, a proto roste snaha chovatelů zvýšit jeho sportovní výkonnost importem chovného materiálu sportovních plemen.
Optimalizace krmné dávky vybraných druhů lemurů
ŽAHOUROVÁ, Petra
Lemur kata Lemur catta, lemur vari červený Varecia rubra a lemur vari černobílý Varecia variegata patří do čeledi Lemuridae a jsou endemité Madagaskaru. Ve volné přírodě je potravní strategií obou rodů frugivorie a folivorie, přičemž rod Varecia je více frugivorní. Práce byla rozdělena na dvě části ? studie krmných dávek vybraných druhů lemurů v několika zoologických zahradách v České republice a dále pak etologická studie potravního chování lemurů kata chovaných v zoologické zahradě Jihlava. Pro výživovou studii byly vybrány zoologické zahrady Lešná, Jihlava, Ústí nad Labem, Ohrada a Chleby. Ze zjištěných krmných dávek pro vybrané druhy lemurů bylo vypočítáno průměrné množství potravy na jedince za den. Z tohoto průměru byly následně spočítány výživové hodnoty (tuky, bílkoviny, sacharidy, vláknina, vápník, fosfor a železo) pro každou variantu jídelníčku nebo den v týdnu zvlášť. Pro etologické pozorování byla použita metoda přímého pozorování technikou behaviour sampling-snímkování určitého chování. Pozorování proběhlo od července do prosince 2011 v celkovém rozsahu 56 hodin. Studií bylo zjištěno, že krmné dávky ve vybraných zoologických zahradách se velmi liší v množství předkládané potravy, ale i nutričním složením. Ve všech zoologických zahradách je lemurům vari předkládáno více potravy než lemurům kata. V průměru tento rozdíl činí 144,25 g. Sledováním bylo zjištěno, že vyhledáváním tráví lemuři kata v zoo Jihlava v průměru 19,75 minut za den a manipulací s potravou pak v průměru 42,75 minut za den. Celkově tedy tráví potravním chováním v průměru pouze 62,5 minut (1,04 hod) za den. Dále byl také zjištěn rozdíl v délce potravního chování při pozorováních, kdy bylo v ubikaci umístěno několik větví na okus. Přidáním větví se délka potravního chování zvýšila v průměru o 22,67 minut za den.
"Jen, kde pevné vůle není, jest nedostatek, prostředky jsou všekde."
VOVSOVÁ, Pavla
Diplomová práce se zaměřuje na analýzu chovného programu Roberta Hildprandta na velkostatku Blatná v období Československé republiky. Časový rozsah je ovlivněn charakterem pramenů, které obsahují informace z let 1922-1930, popřípadě 1907-1935. Mezi hlavní zdroje patří evidenční prameny, zejména plemenné knihy, zkoušky dojivosti, matriky telat nebo plemenné rejstříky, a dochovaná korespondence velkostatku. Na základě pramenů je charakterizován chov černostrakatého nížinného skotu, kontrola užitkovosti a výsledky chovného programu. Vývoj chovného stáda na velkostatku Blatná je porovnán jak s obecnými pravidly chovu v období Československa, tak i s dalším vývinem odlišných plemen a jinými regiony. Na základě plemenných knih je také vypracován historicko-antropologický rozbor jmen a popisů jednotlivých zvířat.
Záchrana‚ soustřeďování‚ uchování a využití genofondu rostlin k tvorbě kulturní krajiny včetně ohrožených a devastovaných území ČR: Uchování a využití genofondu českých odrůd květin s významnými genetickými vlastnostmi
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Václavík, J. ; Novák, P. ; Petrová, E. ; Votruba, R. ; Nachlingerová, V. ; Urbánek, H.
Práce na zachování původních i současných odrůd květin je součástí programu konzervace a využití genofondu rostlin. U generativně množených rostlin jsou vzorky předávány do genové banky. U vegetativně množených druhů květin je udržováno, hodnoceno a každoročně přemnoženo 69 druhů položek. Kolekce květin množených cibulemi a hlízami obsahuje 900 položek. Zpráva obsahuje postup řešení a výsledky.
Záchrana‚ soustřeďování‚ uchování a využití genofondu rostlin k tvorbě kulturní krajiny včetně ohrožených a devastovaných území ČR: Uchování a využití genofondu českých odrůd květin s významnými genetickými vlastnostmi
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Václavík, J. ; Novák, P. ; Petrová, E. ; Votruba, R. ; Nachlingerová, V. ; Urbánek, H.
Práce na zachování původních i současných odrůd květin je součástí programu konzervace a využití genofondu rostlin. U generativně množených rostlin jsou vzorky předávány do genové banky (85 položek). U vegetativně množených druhů květin je udržováno, hodnoceno a každoročně přemnoženo 67 druhů položek. Kolekce květin množených cibulemi a hlízami obsahuje 1177 položek. Zpráva obsahuje postup řešení a výsledky.
Záchrana‚ soustřeďování‚ uchování a využití genofondu rostlin k tvorbě kulturní krajiny včetně ohrožených a devastovaných území ČR: Uchování a využití genofondu českých odrůd květin s významnými genetickými vlastnostmi
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Václavík, J. ; Novák, P. ; Petrová, E. ; Votruba, R. ; Nachlingerová, V. ; Urbánek, H.
Práce na zachování původních i současných odrůd květin je součástí programu konzervace a využití genofondu rostlin. U generativně množených rostlin jsou vzorky předávány do genové banky. U vegetativně množených druhů květin je udržováno, hodnoceno a každoročně přemnoženo 53 druhů položek. Kolekce květin množených cibulemi a hlízami obsahuje 1143 položek. Zpráva obsahuje postup řešení a výsledky.
Vývoj a současný stav chovu haflinga v ČR
PATEROVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá současným staven chovu koní plemene hafling v České republice. Počet těchto koní zaznamenal v posledních letech rovnoměrný nárůst a rovněž se v českém chovu zvýšil počet koní zastoupených v nejvýznamnějších světových liniích. Zároveň našlo plemeno uplatnění i v jiných oblastech, než bylo jen původní hospodářské využití. Práce se krátce věnuje i světovým velmocím v chovu haflingů a následně jejich významnému rozšíření ve světě. S ohledem na tyto skutečnosti bylo cílem práce zmapovat aktuální stav plemenných koní v České republice. Pro přehled byla vypracována analýza nynější chovné populace, kde mezi sebou byly porovnány chovatelské údaje o hřebcích zařazených v České republice v současnosti do plemenitby s klisnami zapsanými v Hlavní plemenné knize. Na závěr jsou všechny výše uvedené rozdíly zhodnoceny a diskutovány.
Chovatelství v praxi na základních školách v Třebíčském regionu
KAŇKOVÁ, Jana
Tato diplomová práce se zabývá chovatelstvím na základních školách. Diplomová práce zjišťuje pomocí vhodně zvolených dotazníků na základních školách v Třebíčském regionu, jakým způsobem je zavedeno do výuky chovatelství a jaký vztah žáci k živočichům mají. Diplomová práce obsahuje také návrhy vyučovacích hodin na téma Chovatelství.
Repatriace lososa obecného (Salmo salar) v ČR
ŠRÁMEK, Jiří
Práce by měla shrnout obecné znalosti o lososovi, současné poznatky o problematice a dosažené výsledky repatriace lososa a možnosti rozvoje toho programu. Dále se zabývá umělým chovem lososa na líhních a jeho produkcí pro vysazování do volných vod, posouzením faktorů, které ovlivňují tuto činnost a možnými návrhy nových lokalit a postupů pro pokračovaní projektu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 129 záznamů.   začátekpředchozí111 - 120další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.