Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3,895 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.31 vteřin. 

Gastrointetsinální hlístice divokých přežvýkavců ČR
Heinclová, Pavla ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Vynikalová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na výskyt gastrointestinálních hlístic u jelenovitých v České republice. Cílem práce bylo zjistit druhová skladbu gastrointestinálních hlístice srnce obecného (Capreolus capreolus) a daňka evropského (Dama dama). Při výzkumu byla přítomnost parazitů v trávicím traktu srnce obecného a daňka evropského zjišťována parazitologickou pitvou, která byla prováděna v laboratoři katedry zoologie a rybářství FAPPZ ČZU v Praze podle K. I. Skrjabina. Pitevní materiál byl získáván z ulovených kusů v letech 2009 - 2014. Celkem bylo uloveno a pro výzkum použito 15 kusů zvěře pocházejících ze Středočeského, Ústeckého a Libereckého kraje. Z tenkého střeva byly určeni jednotliví jedinci za pomoci mikroskopu a determinančního klíče. Mezi determinační znaky určované u samic patří celková délka, šířka těla, tvar a velikost vulvy, přítomnost vulvalní chlopně, vzdálenost vulvy od řitního otvoru, tvar konce těla. U samců byly sledovány znaky: celková délka, tvar a velikost spikul, gubernákula. Mezi společné sledované znaky patřilo utváření hltanu a ústní kapsuly. Každá z hlístic byla změřena a zařazena do druhu a rodu. Mezi společné sledované znaky patřilo utváření hltanu a ústní kapsuly. Každá z hlístic byla změřena a zařazena do druhu a rodu. Nález obsahoval Trichostrongylus capricola, Nematodirus fillicolis a Oesophagostomum venulosum, Cooperia pectinata a následně vyhodnocena prevalence. Z výsledků pitvy tenkého střeva vyplývá, že nejvyšší prevalence u srnčí a dančí zvěře dosahuje Trichostrongylus capricola (60 %) a Nematodirus filicollis (20 %). Nejnižších prevalence dosahovali shodně Oesophagostomum venulosum a Cooperia pectinata (6,7 %). Mezi společné sledované znaky patřilo utváření hltanu a ústní kapsuly. Každá z hlístic byla změřena a zařazena do druhu a rodu. U vzorků byla dále počítána prevalence výskytu. Prevalence byla shodná s výzkumy provedenými v dalších státech Evropy. Při porovnání s výzkumy v ČR u Trichostrongylus capricola došlo oproti jinému výzkumu z roku 2008 k snížení prevalence.

Dokazování v daňovém řízení
Raiser, Gabriela ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent)
Diplomová práce na straně jedné podává ucelený pohled na problematiku důkazního břemene v daňovém řízení, na straně druhé poskytuje detailní pohled na nejednoznačná a nesrozumitelná ustanovení daňového řádu, co se důkazního břemene správce daně a daňového subjektu týče. Důvodem je skutečnost, že tato problematika představuje často příčinu sporů mezi správci daně a daňovými subjekty, jež nezřídka končí až před Nejvyšším správním soudem. Diplomová práce je rozdělena do čtyř kapitol. Nejprve je podán obecný výklad o dokazování, jenž zahrnuje definice pojmů jako např. dokazování, důkaz, důkazní prostředky, základní zásady řízení, důkazní povinnost či břemeno tvrzení. Následující kapitola pojednává o konkrétních specifikách dokazování v daňovém řízení. Poté následuje vymezení důkazů a důkazních prostředků, jelikož problematika, kdo co dokazuje, by bez zodpovězení otázky, čím to dokazuje, nebyla úplná. V následující kapitole je již pozornost věnována stěžejnímu tématu práce, a to důkaznímu břemenu. Tato kapitola je rozdělena do pěti podkapitol, z nichž první a druhá pojednávají o důkazním břemeni daňového subjektu a správce daně. Třetí podkapitola je věnována přesunu důkazního břemene z daňového subjektu na správce daně a naopak. Čtvrtá podkapitola popisuje důsledky neunesení důkazního břemene daňovým...

Problematika vymáhání pohledávek v právní teorii a praxi se zaměřením na justici
Vernerová, Věra ; Pikola, Pavel (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je vyhodnocení problematiky vymáhání justičních pohledávek v právní teorii a praxi. První část práce je věnována zejména vysvětlení klíčových pojmů z hlediska právní úpravy. Následující část práce ukazuje možné způsoby vymáhání justičních pohledávek. Závěrečná část práce hodnotí zjištěné výsledky z hlediska kvalitativních i kvantitativních ukazatelů.

Vliv současné úpravy značení potravin na nákupní rozhodování spotřebitele
Erlebach, Jan ; Šánová, Petra (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Diplomová práce se věnuje hlavním aspektům nákupního chování spotřebitelů a využití sledovaných známek kvality u potravin. Cílem je identifikovat znalost a míru využití systému informací poskytovaných k označování potravin a vliv vybraných potravinových značek na nákupní chování českých spotřebitelů. Dílčím cílem je pak provedení praktického ověření správnosti a úplnosti značení na vybraném vzorku potravin. V rámci metodologie je použita metoda popisu, komparace, analýzy a syntézy a dále metoda kvantitativního výzkumu - formou standardizovaného dotazníku. Provedená šetření mimo jiné potvrdila souvislost mezi výběrem a nákupem potravin s logy kvality a původu a znalostí nového potravinovém značení, naopak nebyla prokázána souvislost mezi novým značením a četností nákupů a ani souvislost mezi nákupem potravin podle jejich vzhledu a informací na obalech a novým potravinovým značením. Závěrem jsou navržena doporučení a směry ke zlepšení možností využití potravinového značení.

Rozbor plánovací historie rozvojových projektů: Případová studie Praha - západní část Rohanského ostrova
Wild, Jan ; Macoun, Milan (vedoucí práce) ; Lucie, Lucie (oponent)
Bakalářská práce zkoumá plánovací historii západní části Rohanského ostrova v Praze. Práce řeší oblast v Městské části Prahy 8 Karlín. První kapitoly poskytují základní definice o vybraných bodech rešerše. V analytické části se práce zabývá historií Karlína od 19. století. Další kapitoly se již věnují řešené lokalitě v oblasti vlastnických vztahů a plánovacích dokumentů, podle kterých se v území rozhodovalo. V podkapitolách jsou i další fakta, která ovlivnila výstavbu na Rohanském ostrově. Na konci analytické části je shrnutí celé plánovací historie. Přínosem práce je zjistit, zda by se mělo takto plánovat v tak velkých rozvojových územích jako je Rohanský ostrov. Hlavními zdroji je odborná literatura, katastrální mapy, urbanistické studie a především rozhovory s aktéry, kteří se podíleli na výstavbě v západní části Rohanského ostrova. Práce je doplněna kartografickými a obrazovými přílohami.

Úloha sirtuinů během formace prvojader po in vitro oplození prasečích oocytů
Maryníková, Veronika ; Žalmanová, Tereza (vedoucí práce) ; Miriama , Miriama (oponent)
Význam reprodukčních biotechnologií v posledních letech nezadržitelně stoupá. Umožňují dosáhnout vyšší užitkovosti hospodářských zvířat či zdokonalení léčebných postupů v humánní medicíně. Pro rozvoj reprodukčních biotechnologií je zapotřebí zajistit dostatečné množství vývojově kompetentních oocytů a následně zdravých životaschopných embryí pro kultivaci v in vitro podmínkách. Klíčovým momentem, který následuje krátce po oplození, je formace prvojader. Zajištění správného histonového kódu je nezbytné pro správný vývoj raného embrya. Při poruše histonového kódu může dojít k vývojovým defektům až k zániku embrya. Jedním z mechanismů účastnících se regulace histonového kódu, ke kterému se v posledních letech obrací pozornost, jsou NAD+-dependentní histon deacetylázy, známé také jako sirtuiny. Tuto skupinu deacetyláz tvoří sedm izoforem, SIRT1-7, z nichž SIRT1 se zdá být klíčovým pro regulaci časného embryonálního vývoje. Na základě dosavadních poznatků byla stanovena hypotéza, že SIRT1 je přítomen v prasečích zygotách a je zde zapojen do regulace formace prvojader. Pro experiment byly použity prasečí COCs, které byly vystaveny 44 hod. in vitro zrání. Po ukončení kultivace byly vybrány zralé oocyty a tyto byly dále použity pro in vitro oplození. Zygoty byly kultivovány spolu s inhibitorem sirtuinů, nikotinamidem, či se specifickým inhibitorem SIRT1, sirtinolem. Po 22 hod. kultivace in vitro byly zygoty podrobeny imunocytochemické lokalizaci acetylovaného a metylovaného histonu H3 na lysinu 9 (K9) a analýze obrazu. Ze získaných výsledků je patrné, že SIRT1 je přítomný v prasečích zygotách, kde je jeho lokalizace směřována především do prvojader. Po inhibici SIRT1 byly patrné změny na hladině acetylace a metylace H3K9, kdy došlo k signifikantnímu nárůstu acetylovaného H3K9 a naopak poklesu methylovaného H3K9. Použití sirtinolu potvrdilo, že tyto změny histonového kódu způsobuje zejména SIRT1. Zapojení SIRT1 do regulace histonového kódu ve fázi formace prvojader prasat je však neuspokojivě probádaná oblast výzkumu, která vyžaduje podrobnější objasnění mechanismů účinků.

Intracelulární distribuce enzymů uvolňujících sulfan ve zrajících oocytech prasete
Vondráková, Veronika ; Hošková, Kristýna (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Studium molekulárních mechanizmů regulujících reprodukční procesy je nezbytné pro zvyšování efektivnosti reprodukčních biotechnologií, které jsou v chovech zvířat využívány čím dál častěji. Klíčovou součástí mnoha biotechnologických metod je kultivace oocytů, která simuluje přirozené podmínky vaječníků. Tato simulace je ovšem stále nedokonalá a je limitujícím faktorem úspěšnosti vzniku oplození schopných savčích oocytů. Meiotické zrání ovlivňuje mnoho faktorů, mezi které patří například gasotransmiter sulfan (H2S). Donedávna byl sulfan známý pouze jako toxický plyn znečisťující životní prostředí. Dnes víme, že sulfan je za nízkých koncentrací důležitou signální molekulou s nesčetným množstvím fyziologických funkcí. Sulfan je produkován enzymy CBS, CTH a 3-MPST v různých tkáních těla včetně reprodukční soustavy. Na základě dostupných informací byla stanovena hypotéza, že enzymy odpovědné za endogenní produkci sulfanu, CBS, CTH a 3-MPST, jsou přítomné v prasečích oocytech a jejich přítomnost v buněčných organelách se mění během meiotického zrání. Cílem této práce bylo tuto hypotézu ověřit pomocí kultivace prasečích oocytů, imunocytochemické detekce mitochondrií, endoplazmatického retikula a enzymů uvolňujících endogenní sulfan a pomocí kolokalizační analýzy. Vyhodnocením výsledků bylo zjištěno, že enzymy uvolňující sulfan, CBS, CTH a 3-MPST, jsou přítomny v prasečích GV oocytech i v oocytech dozrálých do stádia MII po 48 hod. in vitro kultivaci. Bylo také zjištěno, že během meiotického zrání dochází ke změnám distribuce těchto enzymů v buněčných organelách oocytu. V mitochondriích docházelo k statisticky významným změnám distribuce enzymů 3-MPST a CBS. U enzymu 3-MPST došlo ke vzrůstu hodnot kolokalizačních koeficientů, naopak u enzymu CBS došlo k poklesu těchto hodnot. V endoplazmatickém retikulu docházelo k statisticky významným změnám distribuce všech tří sulfan-uvolňujících enzymů. Hodnoty kolokalizačních koeficientů pro enzymy CBS a 3-MPST vzrostly, naopak pro kombinaci endoplazmatického retikula a CTH klesly. Tyto poznatky jsou důležité pro objasnění role gasotransmiteru sulfanu během meiotického zrání oocytů savců a jejich aplikaci ve šlechtění hospodářských zvířat i asistované reprodukci člověka

Molekulární mechanizmus účinku sulfanu v průběhu meiotického zrání prasečích oocytů
Veselá, Andrea ; Hošková, Kristýna (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
V současné době jsou reprodukční biotechnologické metody na vzestupu, ale jejich rozvoj a uplatnění v širším managementu reprodukce závisí na získání dostatečného počtu kvalitních oocytů kultivovaných v in vitro podmínkách. Předpokladem tohoto požadavku je vytvoření optimálních podmínek v průběhu kultivace oocytů. Pochopení a znalost procesů, ke kterým v oocytu během zrání dochází, je důležitou a nezbytnou podmínkou optimalizace procesu kultivace oocytů v in vitro podmínkách a zisku dostatečného množství kvalitních oocytů v metafázi II. meiotického dělení. Je známo velké množství mechanismů, které zrání oocytů ovlivňují a řídí, nicméně i přesto nelze tvrdit, že by tento proces byl plně objasněn a prostudován. Jedním z faktorů, který má možnou úlohu v regulaci meiotického zrání oocytů je gasotransmiter sulfan (H2S), důležitá signální molekula endogenního původu. Na základě studia H2S byla stanovena hypotéza, že H2S aktivně ovlivňuje průběh meiotického zrání prasečích oocytů prostřednictvím regulace klíčových signálních kaskád. Cílem práce bylo stanovit zapojení H2S do regulace signální kaskády MEK1-MAPK, odpovědné za iniciaci a průběh meiotického zrání oocytů, a kaskády MEK1-PARP-1, jako signalizaci podporující životaschopnost buněk. Pro tento účel byly použity prasečí oocyty, které byly kultivovány v modifikovaných médiích s přídavkem specifické kombinace inhibitorů enzymů (3Ki) nebo v kultivačním médiu s donorem H2S. Oocyty byly následně podrobeny imunocytochemickému barvení, fluorescenční mikroskopii a analýze obrazu. Z výsledků je patrné, že H2S se podílí na regulaci meiotického zrání. Byla potvrzena hypotéza o vlivu endogenní produkce H2S na průběh meiotického zrání prasečích oocytů a ovlivnění signální kaskády MAPK. Na základě dosažených výsledků je však pravděpodobné, že signální kaskáda MEK1-PARP-1 není H2S ovlivněna, na rozdíl od MAPK signalizace, zahrnující zmíněnou MEK1 jako nadřazenou kinázu. MAPK kinázová aktivita je v oocytech signifikantně nižší po ošetření 3Ki. Další experimenty jsou pro detailnější pochopení těchto regulačních drah a k vhodnému ověření mechanizmu účinku H2S nezbytné, zejména pak pro úplné objasnění regulace cílových faktorů prostřednictvím post-translační modifikace S-sulfhydratací.

Výchova k toleranci na středních školách
Puškárová, Marta ; Votava, Jiří (vedoucí práce) ; Barbora, Barbora (oponent)
Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá výchovou žáků k toleranci na středních školách, vnímáním rozdílů a odlišností od ostatních a utvářením postojů žáků. Práce je zaměřena na osvojování kompetencí, především občanských a sociálních ale i odborných a klíčových. Předkládá úlohou pedagogů při výchovném působení na žáky s cílem naučit je vzájemnému respektu a toleranci k novým kulturám a lidem z odlišného prostředí a předcházet tak možným konfliktním situacím. Tolerance má žáky naučit naslouchat ostatním lidem bez ohledu na to, zda s nimi souhlasí či nikoliv a připravit je na život v globální společnosti na principu sociálního smíru a solidarity.

Působení národních obranářských organizací na jindřichohradecku na přelomu 19. a 20. století
Slámová, Kateřina ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá fungováním českých národních obranných organizací na Jindřichohradecku na přelomu 19. a 20. století. V prvních kapitolách popisuje politickou a společenskou situaci v období vzniku obranných organizací (80. léta 19. století), školské zákony druhé poloviny 19. století a obecně vznik obranných organizací a jejich nástroje na přesvědčování společnosti. Těžištěm práce je pak vznik místních odborů Ústřední matice školské a Národní jednoty pošumavské v Jindřichově Hradci a jejich následná činnost do první světové války. Práce mapuje získávání financí hradeckých odborů obou organizací (sbírky a dary) a jejich další použití na podporu českých menšin a získávání českých dětí do českých škol. Popisuje také snahu o zřizování matičních škol na Jindřichohradecku. Klíčová slova: Národní obranné organizace, Ústřední matice školská, Národní jednota Pošumavská, Jindřichohradecko, Přelom 19. a 20. století