Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  předchozí11 - 20další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza zdrojů znečištění povrchových a podzemních vod v souvislosti se zásobováním pitnou vodou obce Studené
Suchodol, Jiří
Tato diplomová práce se zabývá analýzou zdrojů znečištění podzemních a povrchových vod spolu s využitím území. V rámci literární rešerše jsou popsány pojmy, dělení a další důležitá témata týkající se podzemních a povrchových vod. Praktická část se zabývá jakos-tí vody v obci Studené (podzemní i povrchové vody). Dále jsou uvedeny výsledky, měře-ní a návrh opatření. Cílem je odebrání vzorků vody z Nekořského potoka a jejich vyhod-nocení v univerzitní laboratoři a zpracování výsledku rozborů pitné vody. Na základě vy-hodnocení veškerých získaných informací je navrhnout opatření ke zlepšení jakosti povr-chové a podzemní (pitné) vody. Zájmová oblast se nachází v obci Studené.
Změny ve využití území (Land use) v příměstské oblasti Prahy
Křemenová, Ludmila
Bakalářská práce je zaměřena na proces Environmental Impact Assessment (EIA). Je zde shrnuta historie vzniku, základní složky a co všechno hodnocení EIA obnáší. Práce vychází z dostupné literatury zabývající se životním prostředím a hodnocením vlivů na životní prostředí. Předběžné analýzy dopadu na životní prostředí jsou klíčem k udržení křehké rovnováhy mezi člověkem a přírodou. Dlouholetá praxe umožňuje předem posoudit, jaký dopad bude mít zamýšlená stavba na své nejbližší a širší okolí. Jedná se o hodnocení ekologické a také sociální. V druhé části se zabývám konkrétními případy ze svého okolí. Jsou zde charakterizovány. Všechno jsou to projekty před nebo ve výstavbě a také to jasně znázorňuje, jak to v České republice funguje.
Vyhodnocení změn půdní držby a využití území ve vybrané lokalitě
ŠKODOVÁ, Petra
Tato diplomová práce s názvem "Vyhodnocení změn půdní držby a využití území ve vybrané lokalitě", je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V úvodní části je sepsána literární rešerše, seznamující s problematikou půdní držby v České republice. V rešerši je komplexní přehled historických evidencí půdní držby, spolu s hlavními historickými událostmi a mezníky ovlivňujícími půdní vlastnictví. Zvláštní pozornost je zde navíc věnována stabilnímu katastru, ze kterého vychází praktická část této práce. Nedílnou součástí rešerše je rozebraný aktuální land use ČR s faktory, jež ho ovlivňují. Druhá část práce je věnována katastrálnímu území Roupov, kde je provedena kompletní analýza a srovnání historického a současného land use, společně s porovnáním vlastnických vztahů a vyhodnocením jejich vzájemné analogie v rámci časového rozestupu mezi jednotlivými obdobími. Prezentovány jsou zde vlastní mapové výstupy, tabulky a grafy. Výrazná pozornost byla v závěru práce věnována identifikaci možných příčin, způsobujících změny využití území a srovnání půdního vlastnictví.
Sociální metabolismus českého a československého území v dlouhodobé perspektivě
Grešlová, Petra
Předkládaná disertační práce zkoumá interakce mezi člověkem a přírodou na území Česka/Československa v dlouhodobé perspektivě (před vznikem Československa pro české území a po jeho rozpadu v Česku a na Slovensku dohromady). Výzkum spadá do teoretického rámce sociálního metabolismu za použití metody materiálových a energetických toků (MEFA) a ekologické stopy (ES). Pojem sociální metabolismus je odvozen z pojmu metabolismus používaném v biologických vědách. Společnost neboli lidmi vytvořený socioekonomický systém se chová podobně jako živý organismus: odebírá zdroje z přírody, což je analogické potravě, zabírá určité území, udržuje svoje hmotné struktury a vylučuje zpět odpady (analogie exkrece). Tyto procesy jsou nazývány sociálním nebo industriálním metabolismem. Tato disertační práce obsahuje soubor sedmi odborných článků. (I) Úvod do výzkumné oblasti, ve které se pohybují další práce. Článek shrnuje práce předních environmentálních historiků a snaží se zasadit vybrané české reálie do kontextu environmentálních dějin a sociálního metabolismu. (II) Studie prezentující sadu MEFA indikátorů spolu s ekologickou stopou mezi lety 1920 a 2000. (III) Tento článek aplikuje metodu ekologické stopy na vybranou ekologickou farmu a srovnává výsledky s konvenčním hospodařením a dává je do souvislosti s řadou...
Sociální metabolismus českého a československého území v dlouhodobé perspektivě
Kušková, Petra ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent) ; Spišiak, Peter (oponent)
Předkládaná disertační práce zkoumá interakce mezi člověkem a přírodou na území Česka/Československa v dlouhodobé perspektivě (před vznikem Československa pro české území a po jeho rozpadu v Česku a na Slovensku dohromady). Výzkum spadá do teoretického rámce sociálního metabolismu za použití metody materiálových a energetických toků (MEFA) a ekologické stopy (ES). Pojem sociální metabolismus je odvozen z pojmu metabolismus používaném v biologických vědách. Společnost neboli lidmi vytvořený socioekonomický systém se chová podobně jako živý organismus: odebírá zdroje z přírody, což je analogické potravě, zabírá určité území, udržuje svoje hmotné struktury a vylučuje zpět odpady (analogie exkrece). Tyto procesy jsou nazývány sociálním nebo industriálním metabolismem. Tato disertační práce obsahuje soubor sedmi odborných článků. (I) Úvod do výzkumné oblasti, ve které se pohybují další práce. Článek shrnuje práce předních environmentálních historiků a snaží se zasadit vybrané české reálie do kontextu environmentálních dějin a sociálního metabolismu. (II) Studie prezentující sadu MEFA indikátorů spolu s ekologickou stopou mezi lety 1920 a 2000. (III) Tento článek aplikuje metodu ekologické stopy na vybranou ekologickou farmu a srovnává výsledky s konvenčním hospodařením a dává je do souvislosti s řadou...
Digitalizace historických map a jejich využití pro sledování změn v katastrálním území Dolní Dubňany
Sobotková, Kateřina
Bakalářskou práci jsem zaměřila na využití map při sledování změn v krajině. Vybraným územím je katastr Dolní Dubňany, který spadá do Jihomoravského kraje a leží zhruba v polovině cesty mezi Brnem a Znojmem. Změny jsem posuzovala na základě mapových podkladů a terénního průzkumu, který probíhal ve vegetačním období. Dostupné mapy a zjištěné údaje o využívání území jsem postupně zpracovala pomocí programu ArcGIS společnosti ESRI. Jednalo se o dvě období, a to rok 1953 a rok 2014. Na základě vektorizace jsem dané roky vyhodnotila a srovnala. Ve zvoleném katastru jsem porovnala změny v zastoupení lesních porostů, trvalých travních porostů, orné půdy, vodních ploch, sadů a zahrad, zastavěného území, ostatních ploch a v délce polních cest.
Analýza vývoje krajiny Vranovska
Valová, Gabriela
Účelem této bakalářské práce je průzkum přírodních podmínek, historických souvislostí a změn struktury krajiny v katastrálním území obcí Bítov a Vysočany. Práce se následně soustředí na posouzení slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb, na prognózu budoucího vývoje území a udává návrhy opatření ke zlepšení současného stavu krajiny zájmového území týkající se aplikace protierozních opatření a snížení znečištění vod. Poslední návrh se zabývá problematikou místního konvenčního zemědělství.
Studie změn využití území vybrané obce na území KRNAP
Rejlová, Kristýna
Tato práce se zabývá vývojem využití území na katastrálním území Špindlerova Mlýna. Autorka v práci zhodnotí vývojové změny ve využití krajiny, změny v její struktuře a také vliv těchto změn na krajinný ráz. Tyto změny budou sledovány v letech 1953, 1997 a 2012 za použití leteckých snímků a vypracované struktury využití území v programu ArcGIS. Dále budou využity dobové snímky sledovaného území a vlastní fotografie ze současnosti.
Územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje
Maštálka, Martin ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mansfeldová, Alena (oponent) ; Mgr.Michal Pondělíček (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (vedoucí práce)
Cílem práce bylo zanalyzovat dostupné indikátory a dostupná data využitelná pro udržitelné územní plánování. Na základě těchto analýz byly následně navrženy územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje. Základní podmínkou pro navržené indikátory byla dostupnost dat a pokud možno co nejjednodušší postup výpočtu. V rámci této práce byly vyhodnocovány a navrženy indikátory ve třech základních oblastech: • udržitelné využívání území • dostupnost základních služeb • doprava v rámci sídla Jedním z požadavků na navrženou sadu byla její využitelnost pro všechny velikosti měst České republiky. Protože však v některých případech s rostoucím územím vypovídací schopnost indikátorů klesala, byla nakonec zvolena sada vzájemně skladebných indikátorů. To znamená, že byl stanoven vždy základní indikátor, měřitelný pro sídla všech velikostí. Dalším stupněm byla metodika upravená pro středně velká města. Ta již vyžaduje sběr některých dat a v některých případech i speciální software. Třetím stupněm je metodika pouze pro velká města, kde dochází k podrobnému zkoumání sledovaných jevů a navržené indikátory mají tak maximální vypovídací schopnost. Součástí práce je jak teoretické navržení metodiky, tak její ověření v praxi.
Územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje
Maštálka, Martin ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Mansfeldová, Alena (oponent) ; Mgr.Michael Pondělíček (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (vedoucí práce)
Cílem práce bylo zanalyzovat dostupné indikátory a dostupná data využitelná pro udržitelné územní plánování. Na základě těchto analýz byly následně navrženy územně promítnutelné indikátory udržitelného rozvoje. Základní podmínkou pro navržené indikátory byla dostupnost dat a pokud možno co nejjednodušší postup výpočtu. V rámci této práce byly vyhodnocovány a navrženy indikátory ve třech základních oblastech: • udržitelné využívání území • dostupnost základních služeb • doprava v rámci sídla Jedním z požadavků na navrženou sadu byla její využitelnost pro všechny velikosti měst České republiky. Protože však v některých případech s rostoucím územím vypovídací schopnost indikátorů klesala, byla nakonec zvolena sada vzájemně skladebných indikátorů. To znamená, že byl stanoven vždy základní indikátor, měřitelný pro sídla všech velikostí. Dalším stupněm byla metodika upravená pro středně velká města. Ta již vyžaduje sběr některých dat a v některých případech i speciální software. Třetím stupněm je metodika pouze pro velká města, kde dochází k podrobnému zkoumání sledovaných jevů a navržené indikátory mají tak maximální vypovídací schopnost. Součástí práce je jak teoretické navržení metodiky, tak její ověření v praxi.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   předchozí11 - 20další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.