|
|
Tvorba herecké postavy (práce v DISKu a profesionálním divadle)
Anděl, Matěj ; SALZMANNOVÁ, Eva (vedoucí práce) ; ŠIKTANCOVÁ, Jaroslava (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o problematice tvorby herecké postavy. Protože každý herec vnímá proces tvorby jinak a na roli pracuje specifickým způsobem, zaměřuji se na mnou zvolenou cestu. Jaké herecké techniky používám, s čím jsem měl problémy a jak jsem řešil jednotlivé situace. V této práci se také snažím poodhalit některá pozitiva a úskalí herecké profese, především pak ta, se kterými se může začínající herec setkat při přechodu ze studentského do profesionálního divadla. Rozdíly v práci v těchto dvou prostředích jsou totiž znatelné a nesou s sebou mnohá úskalí. Jedná se zároveň o zlomový moment v životě herce.
V diplomové práci jsem vycházel především z vlastních zkušeností, zápisků
z hodin a deníku, který jsem si po dobu studia vedl. Studii opírám především o svou absolventskou roli v divadle Disk v inscenaci Punkrock. Dále se zabývám svými prvními většími profesionálními zkušenostmi se souborem Masopust o.p.s., kde jsem nastudoval dvě inscenace, a to Vytrvalý princ a Čupakabra. Následně přecházím ke Klicperovu divadlu, ve kterém jsem působil rok jako host a následně nastoupil do angažmá. Z této zkušenosti jsem vybral dvě nejdůležitější inscenace Richard III.
a Romeo a Julie.
Tato práce je určena především studentům herectví či čerstvým absolventům, kteří by si, jak doufám, mohli z mých dosavadních zkušeností vzít některé praktické postřehy, které by jim tak mohly pomoci na jejich vlastní herecké cestě.
|
|
|
Rozvoj tvořivosti v pedagogicko výchovném procesu
FLAŠKOVÁ, Petra
Práce má dvě části teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou zmíněny definice tvořivosti, pojmy související s tvořivostí jako inteligence, fantazie, věk, bariéry i metody rozvoje tvořivosti. Každý tvůrčí proces má své etapy a dají se vyjmenovat vlastnosti tvůrčí osobnosti, kterými by měl disponovat samotný tvůrčí pedagog. Výtvarná výchova je jednou z možností rozvoje tvořivosti a k tomu může sloužit výtvarný projekt. Účastníky výtvarného projektu jsou žáci ubytováni na DM při OA, SOŠ, SOU v Třeboni. Věk účastníků se pohybuje mezi 16-18 lety. Výtvarný projekt "Člověk napříč časem" je druhou částí této práce. Na začátku druhé části uvádím inspiraci pro tento projekt a vysvětluji jeho strukturu. Cílem projektu je dovést účastníky k zamyšlení se nad hodnotami, vztahy, komunikací mezi námi a nad sebou samými s důrazem na environmentální výchovu. Jedním z dílčích cílů projektu je samozřejmě rozvoj tvořivosti, a zda, je to možné u této skupiny.
|
|
|
Disponovanost herce a tvůrčí blok
Císařovská, Anna ; VELDOVÁ, Apolena (vedoucí práce) ; SALZMANNOVÁ, Eva (oponent)
Tématem této diplomové práce je vliv hercova sebevědomí na jeho tvorbu. Sleduje, jakým způsobem může oslabené sebevědomí zablokovat přirozenou hereckou tvořivost i přirozené dispozice k herectví. Rozebírá, co vlastně herecké dispozice jsou. Dále se zabývá tím, co je tvůrčí blok a jakým způsobem ho lze odbourat.
|
|
|
Vývoj mé hudební autorské a interpretačn í činnosti
Drábková, Anna ; JANDA ROGLOVÁ, Tereza (vedoucí práce) ; FEITHOVÁ, Irena (oponent)
Práce se zabývá otázkami tvorby a interpretace písní, mírou autorského vkladu v různých hudebních uskupeních, inspirací a vlivy na písňovou tvorbu, vztahy interpreta s autorem a interpreta s divákem a v neposlední řadě dorůstáním k vlastním textům.
Je rozdělena do čtyř kapitol. První tři kapitoly pojednávají o potřebě vyjadřovat se psaním písní, o cestě k mé písňové tvorbě a o tom, co mě k tvorbě po tematické i po hudební stránce od útlého věku inspiruje.
Ve čtvrté, stěžejní a nejobsáhlejší kapitole se zabývám tvorbou písní, tedy styly a typy skládání a podněty pro jejich tvorbu. Poté rozebírám své textařské sklony a dorůstání ke své vlastní písňové tvorbě. Dále popisuji práci s aranžemi a interpretacemi svých písní, jejich proměny v průběhu času a možné experimenty. Nakonec řeším míru autorského vkladu v různých hudebních uskupeních, otázky různých pojetí interpretace písní, otázky interpreta, který je zároveň autorem, a vztah k divákovi, kde vysvětluji svou představu imaginárního diváka.
|
|
|
Od příběhu ke slovu
Zajíček, Pavel ; MIKEŠ, Vladimír (vedoucí práce) ; ČUNDERLE, Michal (oponent)
Pokus o zvědomění procesu psaní, ve kterém se mimoděčně dokazuje, že pohnutkou k tvůrčí a radostné činnosti, může být i něco tak pozornosti nehodného, jako je povinnost vypracovat bakalářskou práci. Další ze závěrů, na které se v práci natrefilo, nechť je formulován takto: Chceme-li, aby věci dávali smysl, je třeba ho v nich odhalit, nebo jim ho dát. Aktivita je každopádně na naší straně, v tomto případě na straně studenta potýkajícího se s úkolem napsat bakalářskou práci, ne na straně bakalářské práce samé.
|
host ::
RSS.