|
|
Haematopoiesis in Sea lamprey
Kovář, Martin ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Živný, Jan (oponent)
Abychom zjistili, zda je systém krvetvorby skutečně společným znakem obratlovců, rozhodli jsme se prozkoumat krvetvorbu u fylogenticky nejstarších žijících zástupců obratlovců, tedy kruhoústých, jmenovitě u mihule mořské (Petromyzon marinus). U vyšších obratlovců pochází všechny krevní buňky z HSC. Předpokládáme, že je tomu tak i u kruhoústých, nikdo se ale o krvetvorbu u těchto organismů od sedmdesátých let zvlášť nezajímal. Vydali jsme se po cestě reverzní genetiky a hledali homology genů důležitých pro krvetvorbu vyšších obratlovců v transkriptomu mihule mořské s důrazem především na významné receptory a transkripční faktory, jelikož se dají využít jako markery různých krevních buněk a jejich progenitorů. Pomocí bioinformatických metod jsme v datech z NGS nové generace nalezli homology klíčových genů krvetvorby, které jsme dále využili pro klonování těchto sekvencí, měření jejich exprese a další práci s nimi. V naší laboratoři jsme si tedy vybrali mihuli mořskou jako modelový organismus, nejen kvůli unikátnímu fylogenetickému postavení, obzvlášť pro evo-devo studie, ale také kvůli absenci základních poznatků z oblasti krvetvorby. Klíčová slova: Petromyzom marinus, krvetvorba, HSC, evo-devo, hematopoéza
|
|
|
Analýza provedených autotransfuzí ve FN Motol
Šámalová, Martina ; Linhartová, Eva (vedoucí práce) ; Závadová, Žaneta (oponent)
Teoretická část této bakalářské práce zahrnuje informace spojené s autologními odběry, výrobou autologních transfuzních přípravků a jištění jakosti u autotransfuzí, také základní informace o krevních skupinách, které jsou nedílnou součástí transfuzní medicíny. Praktická část je rozčleněna do tří hlavních bodů. První část se podrobněji zabývá problematikou krevních odběrů pro autotransfuzi a vyšetřením spojených s autologní krví. Druhá část obsahuje statistické údaje o autotransfuzích provedených v Oddělení krevní banky ve FN Motol. Zkoumá množství odebraných a expirovaných transfuzních přípravků u pacientů indikovaných k odběru autologní krve z oddělení ortopedie a to u operací: totální endoprotéza kyčelního a kolenního kloubu a z oddělení urologie před operacemi prostaty a přeměny pohlaví z mužského na ženské. Třetí část je tvořena kontrolou kvality a jištěním jakosti autologních transfuzních přípravků. Praktická část vychází ze statistických podkladů poskytnutých Oddělením krevní banky ve FN Motol za rok 2011
|
|
|
Porovnání kontroly měření na různých typech analyzátorů používaných na ÚKBLD CHLTC ve VFN v Praze
Koblasa, Vladimír ; Kvasnička, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Tomáš (oponent)
Koblasa, Vladimír - Porovnání kontroly měření na různých typech analyzátorů používaných na ÚKBLD CHLTC ve VFN v Praze 1. lékařská fakulta UK Praha 2, Kateřinská 32 Vedoucí práce: prof. MUDr. Jan Kvasnička, DrSc. Školitel - konzultant: Mgr. Ivana Malíková Vyšetření krevního obrazu je základní hematologické vyšetření, u kterého je potřeba zajistit správnou kontrolu kvality. Cílem práce bylo porovnání výsledků měření kontrolních materiálů s definovanými parametry a dále stejných vzorků na jednotlivých hematologických analyzátorech, abychom získali podklady pro vyjádření nejistot měření. ÚKBLD CHLTC ve VFN v Praze využívají analyzátory krve, které pracují na různých principech. Pro porovnání kvality měření byly vybrány analyzátory pracující pomocí impedančního principu, kdy jednotlivé krevní buňky prochází mezi dvěma elektrodami, mezi nimiž je určité elektrické napětí. Změna tohoto napětí je zaznamenána a přesně definována pro každý druh krevních buněk. Dále byl vybrán analyzátor, který pracuje pomocí optické detekce. Analyzátor ozařuje jednotlivé krevní buňky světelným paprskem. Buňka, která vstoupí do cesty světelnému záření, snižuje jeho optickou hustotu dopadající na fotobuňku, to vyvolá změnu napětí a opět tato změna je přesně definována pro každý druh krevních buněk. Jako software pro záznam...
|
|
|
Origins of vertebrate hematiopoiesis
Svoboda, Ondřej ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Divoký, Vladimír (oponent) ; Živný, Jan (oponent)
(CZECH) Krvetvorba je závislá na schopnostech sebeobnovy a diferenciace krvetvorných kmenových buněk (HSCs). Tyto procesy jsou řízeny pomocí nejrůznějších mimo-buněčných a vnitro- buněčných signálů. Obecně je krvetvorba obratlovců velmi dobře konzervována. To však neplatí pro diferenciaci savčích a nesavčích erytrocytů a trombocytů. Během evoluce savců došlo k výrazným změnám během zrání těchto buněk. Savčí erytrocyty ztrácejí během diferenciace jádro a trombocyty vznikají odštěpováním z mnohojaderných megakaryocytů. Zdá se, že tyto změny přinesly celou řadu výhod, které primárně zvyšují biologickou fitness savčích buněk. Otázkou však zůstává evoluční původ těchto buněk, který jsme se rozhodli studovat na modelovém organizmu Dánia pruhovaného (zebřička). Nejprve však bylo nutné ustanovit podmínky kultivace rybích buněk ex vivo v tekutých a v polotuhých médiích. Připravili a charakterizovali jsme panel rybích cytokinů. Protože genom kostnatých ryb prošel během evoluce jednou duplikací navíc, mnoho genů nacházíme ve formě dvou paralogů. To se týká rovněž některých námi připravených cytokinů, např. Gcsf, Epo, Scf. Součástí této práce je charakterizace těchto paralogů. Naše výsledky ukazují, že rybí Gcsf je schopen kromě diferenciace myeloidních buněk se podílet také na sebeobnově a expanzi HSC....
|
|
|
Porovnání mikroskopických a přístrojových výsledků jednotlivých typů krvinek se zaměřením na trombocyty
DRÁBOVÁ, Michaela
Cílem mé práce je stanovení počtu krevních destiček více metodami. Dále určení příčiny zjištěných rozdílů v počtu trombocytů. A posledním cílem je určení algoritmu pro jejich spolehlivé počítání. Moje hypotéza je zaměřena na specifické situace, ve kterých může být přístrojové stanovení hladin trombocytů výrazně odlišné od skutečnosti. Pro získání jejich skutečného počtu je nutné užití alternativní metody. Za alternativní metodu je považováno mikroskopické stanovení nebo stanovení počtu trombocytů z citrátu sodného. Hypotéza I. Použitím alternativních metod dostaneme u části populace jiné výsledky. Hypotéza II. Tyto alternativní metody nám pomáhají pro rozlišení pravé a falešné trombocytopenie. Teoretická část bakalářské práce se zabývá tvorbou, strukturou, fyziologií, funkcí, metabolismem a charakteristikami krevní destičky. Je definován pojem trombocytopenie. Je zmíněna kontrola kvality laboratorních analýz. Jsou popisovány různé protisrážlivé přípravky používané v hematologii. Dále techniky, kterými se počet trombocytů dá stanovit a také interference spojené s měřením krevních buněk. Praktická část zahrnuje zpracování biologického materiálu ve vakuetě s fialovým uzávěrem, kde se nachází antikoagulant EDTA (pro rutinní stanovení celého krevního obrazu) a zároveň ve vakuetě s modrým uzávěrem, kde se nachází antikoagulant citrát sodný (pro opakované stanovení pouze počtu trombocytů). Analýza tohoto biologického materiálu byla provedena pomocí analyzátoru Coulter LH 750, společnosti Beckman Coulter. Metodou Coulter se zjistí velikost krevních buněk díky změnám elektrického odporu. Zpracování biologického materiálu manuálně bylo provedeno pomocí světelného mikroskopu společnosti Carl Zeiss, jehož celkové zvětšení, které stačí na pozorování trombocytů, je 400násobné. Počet trombocytů se hodnotí v Bürkerově komůrce, ve 20 obdélnících. Pro jejich stabilizaci a zvýraznění se používá roztoku prokainu. Na oddělení klinické hematologie, Nemocnice České Budějovice a.s., jsem v období 23. dubna - 22. května 2012 zjišťovala počet trombocytů ve dvou různých antikoagulanciích, s použitím rozdílných technik měření. Toto porovnání je důležité, protože pokud by byl rozdíl v počtu trombocytů zjištěných z antikoagulancia EDTA v porovnání s citrátem sodným vyšší než 20 %, mohlo by se jednat o vzorky s podezřením na pseudotrombocytopenii. Vlastní měření zahrnovalo padesát vzorků, které byly vybírány již s určitým podezřením podle následujících kritérií: počty trombocytů musely klesnout pod hranici 100 x 10^9/l a zároveň jsme museli obdržet hlášení analyzátoru o přítomnosti shluků. Naměřené hodnoty trombocytů byly statisticky zpracovány a jsou v mé bakalářské práci zobrazeny v příslušných tabulkách a grafech. Pro lepší představu jsou zde také obrázky a to především histogramy, vypovídající o určitých změnách v počtu a objemu krevních buněk. Tento výzkum prokázal výskyt jevu PTCP v 0,052 % případů. Rozdíl mezi užitými technikami byl jasně patrný, mikroskopie nedosáhne takových přesných výsledků jako analyzátor. Množství vzorků a rychlost jejich provedení se nedá porovnávat. Mikroskopie nám v dnešní době slouží spíše jako pomocná technika v těch případech, kdy je přístroj nedokonalostmi (např. tvorbou shluků) ovlivněn natolik, že vydává falešné počty trombocytů. Nevýhodou je však časová prodleva od odběru do možného počítání. Alternativními metodami dosáhneme případného ověření či upravení (např. opakovaný odběr do jiného antikoagulancia) prvotních výsledků.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.