|
|
Vlastní jména jako potenciální projev "cizosti" v překladu neliterárního textu
Bičíková, Romana ; Králová, Jana (vedoucí práce) ; Hoffmannová, Jana (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zabývá vlastními jmény v češtině a ve španělštině a překladem vlastních jmen ze španělštiny do češtiny. Teoretická část shrnuje současný stav zkoumané problematiky v češtině a ve španělštině. V češtině se vlastními jmény zabývají jak příručky gramatické, tak onomastické, neboť onomastika je v českém prostředí poměrně rozvinutou lingvistickou disciplínou. Ve španělštině se vlastními jmény zabývají zejména příručky gramatické. V obou jazycích se autoři do značné míry shodují v definici vlastních jmen a v rozdělení vlastních jmen do tříd (antroponyma, toponyma, chrématonyma a jejich podtřídy), španělští autoři nicméně nevydělují chrématonyma jako samostatnou kategorii pod tímto názvem. Na rozdíl od českého prostředí se v prostředí španělském dosud nikdo nevěnoval funkcím vlastních jmen. Na překlad vlastních jmen dodnes existují rozdílné názory. Vlastní jména jsou polyfunkční jednotky, jejichž překládání či nepřekládání je do značné míry podmíněno normami a dobově podmíněnými konvencemi, funkcí textu, textovým typem a žánrem, vztahem pracovních jazyků atd. Autoři též navrhují strategie, které se mohou při převodu vlastních jmen používat. Empirická část stručně charakterizuje vybrané texty z hlediska funkčního stylu, žánru a funkce. Jedná se zde o anotace, texty psané v...
|
|
|
Pomístní jména s příponou -yně
Štěpán, Pavel
Příspěvek připomíná práci Jaromíra Spala věnovanou sufixu -yně v místních jménech a podává analýzu využití tohoto sufixu v pomístních jménech z území Čech. Potvrzuje Spalův závěr, že původní funkce sufixu -yně nebyla posesivní (sufix se primárně nepojil s antroponymy), jak bylo dříve všeobecně přijímáno; tento sufix se primárně využíval k tvoření pomístních jmen od apelativních základů. Cílem článku je upozornit na skutečnost, že analýza pomístních jmen může často přispět k výkladu jmen místních, který může být mnohdy modifikován nebo nahrazen výkladem pravděpodobnějším. Východiskem analýzy je Spalova interpretace vybraných místních jmen na -yně; jejich paralely ve jménech pomístních jsou identifikovány a komentovány. Pozornost je věnována i některým dalším pomístním jménům utvořeným od substantivních i adjektivních základů. Hlavním závěrem (odpovídajícím zjištěním Spalovým) je, že sufix -yně nebyl primárně využíván k tvoření deantroponymických posesivních jmen; toto užití bylo až analogické (tato analogie byla založena na kontaminaci se sufixem -ina) a značně omezené.
|
|
|
Toponyma v katastru Vimperka a okolí
SLÁMOVÁ, Kateřina
Tématem bakalářské práce jsou názvy osídlených míst, toponyma nebo také oikonyma. Práce je rozdělena do dvou částí. První část obsahuje teoretické poznatky vztahující se k toponomastice, jež se zabývá místními a pomístními vlastními jmény. Druhá část bakalářské práce aplikuje poznatky získané v teoretické části na soubor 22 městských částí města Vimperk. Nejprve je vysvětlen původ názvu Vimperk, pak následuje výklad jmen obcí spadajících do jeho katastru. Cílem bakalářské práce je shromáždit, vysvětlit a upřesnit místní jména zvoleného katastrálního území.
|
|
|
Ukrajina jako toponymum a názvosloví historických oblastí ukrajinského státu
ILKIV, Khrystyna
Tato bakalářská práce je zaměřena na otázku vzniku a použití toponymu ?Ukrajina?. Předkládá základní verze týkající se sporu o tomto slově. Shromažďuje popis a lingvisticko-historickou analýzu toponymů, označujících historické oblasti Ukrajiny jako je např. Halyč, Volyň, Podkarpatská Rus a jiné. Taktéž je v této práci popsán nejen historický vývoj těchto oblastí, ale i postupný teritoriální vznik ukrajinského území.
|
|
| |
host ::
RSS.