|
|
Význam sledování postmortálních změn masa zvěřiny
Santajová, Markéta ; Bušová, Milena (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zjistit významnost parametrů postmortálních změn u zvěřiny, ze kterých by se následně mohlo vycházet pro její posouzení v praxi.
Teoretická část popisuje podnik na zpracování zvěřiny, odkud rovněž pochází i vzorky pro experiment. Dále se zabývá složením, vlastnostmi masa a faktory, které maso zvěřiny ovlivňují. Významná kapitola popisuje postmortální procesy a formy kažení masa.
Experimentální část této práce měřila postmortální ukazatele, a to pH a amoniak. Pro pokus bylo měření provedeno na dvou skupinách vzorků pocházejících z kýty prasete divokého.
S ohledem na výsledky tyto ukazatele byly využitelné pro sledování změn post mortem a následného procesu zrání masa. Hodnoty pH mezi jednotlivými měřeními dle očekávání vzrostly, ale na základě výsledků nelze vytvořit jejich závislost na čase. Amoniak rovněž vzrostl v průběhu měření a fotometrickou metodou jsme získaly konkrétní představu o jeho obsahu v mase. Výsledky byly porovnávány s hodnocením obsahu amoniaku pro jateční zvířata. Pro analýzu obsahu amoniaku ve vzorcích svaloviny byla použita také titrační mikrometoda dle Conwaye.
Pro posouzení postmortálních ukazatelů je třeba provést hlubší analýzu. Dalšími zajímavými parametry pro stanovení významnosti postmortálních změn mohou být i enzymatické látky.
|
|
|
Intracelulární distribuce enzymů uvolňujících sulfan ve zrajících oocytech prasete
Vondráková, Veronika ; Hošková, Kristýna (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Studium molekulárních mechanizmů regulujících reprodukční procesy je nezbytné pro zvyšování efektivnosti reprodukčních biotechnologií, které jsou v chovech zvířat využívány čím dál častěji. Klíčovou součástí mnoha biotechnologických metod je kultivace oocytů, která simuluje přirozené podmínky vaječníků. Tato simulace je ovšem stále nedokonalá a je limitujícím faktorem úspěšnosti vzniku oplození schopných savčích oocytů.
Meiotické zrání ovlivňuje mnoho faktorů, mezi které patří například gasotransmiter sulfan (H2S). Donedávna byl sulfan známý pouze jako toxický plyn znečisťující životní prostředí. Dnes víme, že sulfan je za nízkých koncentrací důležitou signální molekulou s nesčetným množstvím fyziologických funkcí. Sulfan je produkován enzymy CBS, CTH a 3-MPST v různých tkáních těla včetně reprodukční soustavy.
Na základě dostupných informací byla stanovena hypotéza, že enzymy odpovědné za endogenní produkci sulfanu, CBS, CTH a 3-MPST, jsou přítomné v prasečích oocytech a jejich přítomnost v buněčných organelách se mění během meiotického zrání. Cílem této práce bylo tuto hypotézu ověřit pomocí kultivace prasečích oocytů, imunocytochemické detekce mitochondrií, endoplazmatického retikula a enzymů uvolňujících endogenní sulfan a pomocí kolokalizační analýzy.
Vyhodnocením výsledků bylo zjištěno, že enzymy uvolňující sulfan, CBS, CTH a 3-MPST, jsou přítomny v prasečích GV oocytech i v oocytech dozrálých do stádia MII po 48 hod. in vitro kultivaci. Bylo také zjištěno, že během meiotického zrání dochází ke změnám distribuce těchto enzymů v buněčných organelách oocytu. V mitochondriích docházelo k statisticky významným změnám distribuce enzymů 3-MPST a CBS. U enzymu 3-MPST došlo ke vzrůstu hodnot kolokalizačních koeficientů, naopak u enzymu CBS došlo k poklesu těchto hodnot. V endoplazmatickém retikulu docházelo k statisticky významným změnám distribuce všech tří sulfan-uvolňujících enzymů. Hodnoty kolokalizačních koeficientů pro enzymy CBS a 3-MPST vzrostly, naopak pro kombinaci endoplazmatického retikula a CTH klesly. Tyto poznatky jsou důležité pro objasnění role gasotransmiteru sulfanu během meiotického zrání oocytů savců a jejich aplikaci ve šlechtění hospodářských zvířat i asistované reprodukci člověka
|
|
|
Molekulární mechanizmus účinku sulfanu v průběhu meiotického zrání prasečích oocytů
Veselá, Andrea ; Hošková, Kristýna (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
V současné době jsou reprodukční biotechnologické metody na vzestupu, ale jejich rozvoj a uplatnění v širším managementu reprodukce závisí na získání dostatečného počtu kvalitních oocytů kultivovaných v in vitro podmínkách. Předpokladem tohoto požadavku je vytvoření optimálních podmínek v průběhu kultivace oocytů.
Pochopení a znalost procesů, ke kterým v oocytu během zrání dochází, je důležitou a nezbytnou podmínkou optimalizace procesu kultivace oocytů v in vitro podmínkách a zisku dostatečného množství kvalitních oocytů v metafázi II. meiotického dělení. Je známo velké množství mechanismů, které zrání oocytů ovlivňují a řídí, nicméně i přesto nelze tvrdit, že by tento proces byl plně objasněn a prostudován. Jedním z faktorů, který má možnou úlohu v regulaci meiotického zrání oocytů je gasotransmiter sulfan (H2S), důležitá signální molekula endogenního původu.
Na základě studia H2S byla stanovena hypotéza, že H2S aktivně ovlivňuje průběh meiotického zrání prasečích oocytů prostřednictvím regulace klíčových signálních kaskád. Cílem práce bylo stanovit zapojení H2S do regulace signální kaskády MEK1-MAPK, odpovědné za iniciaci a průběh meiotického zrání oocytů, a kaskády MEK1-PARP-1, jako signalizaci podporující životaschopnost buněk. Pro tento účel byly použity prasečí oocyty, které byly kultivovány v modifikovaných médiích s přídavkem specifické kombinace inhibitorů enzymů (3Ki) nebo v kultivačním médiu s donorem H2S. Oocyty byly následně podrobeny imunocytochemickému barvení, fluorescenční mikroskopii a analýze obrazu.
Z výsledků je patrné, že H2S se podílí na regulaci meiotického zrání. Byla potvrzena hypotéza o vlivu endogenní produkce H2S na průběh meiotického zrání prasečích oocytů a ovlivnění signální kaskády MAPK. Na základě dosažených výsledků je však pravděpodobné, že signální kaskáda MEK1-PARP-1 není H2S ovlivněna, na rozdíl od MAPK signalizace, zahrnující zmíněnou MEK1 jako nadřazenou kinázu. MAPK kinázová aktivita je v oocytech signifikantně nižší po ošetření 3Ki. Další experimenty jsou pro detailnější pochopení těchto regulačních drah a k vhodnému ověření mechanizmu účinku H2S nezbytné, zejména pak pro úplné objasnění regulace cílových faktorů prostřednictvím post-translační modifikace
S-sulfhydratací.
|
|
|
Problematika síry a křemíku v bioplynu
Holub, Radim ; Jecha, David (oponent) ; Beňo, Zdeněk (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce je popis složení bioplynu (BP) a v něm obsažených nežádoucích složek, mezi než patří především sloučeniny síry a křemíku. V úvodní kapitole je uvedena definice bioplynu, princip jeho vzniku, chemické složení a podíl nežádoucích složek. V následujících kapitolách jsou popsány jednotlivé nežádoucí složky, jejich vlastnosti a negativní vliv na části zařízení využívající bioplyn. Dále jsou uvedeny metody ke snížení kritických hodnot koncentrací těchto složek nebo jejich úplné odstranění z bioplynu. V práci jsou také uvedena praktická řešení odstraňování těchto nežádoucích složek.
|
host ::
RSS.