|
|
Čištění koncentrátu z reverzní osmózy pomocí pokročilých oxidačních procesů
Bačovská, Leona ; Lev,, Jaroslav (oponent) ; Repková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce sleduje možnost využití pokročilých oxidačních procesů (AOP) na degradaci tenzidů v koncentrátu z reverzní osmózy z odpadních vod z prádelen. V teoretické části nabízí aktuální pohled na problematiku čištění a likvidaci koncentrátu z reverzní osmózy a čištění prádelenských odpadních vod, a dále vysvětluje princip AOP. V experimentální části byl jako modelový aniontový tenzid vybrán dodecylsíran sodný. Degradace dodecylsíranu sodného byla sledována v destilované vodě, v prádelenské modelové vodě a ve vzorku reálného koncentrátu. Všechny experimenty probíhaly na poloprovozní AOP jednotce a byly použity tyto tři reakční systémy: UV/H2O2, UV/O3 a UV/H2O2/O3. V destilované vodě a v prádelenské modelové vodě byla prokázána účinnost všech zmiňovaných systémů, kdy došlo ke snížení koncentrace dodecylsíranu sodného o 68 – 69 % v destilované vodě, a o 53 – 56 % v prádelenské modelové vodě. Ve vzorku reálného koncentrátu byl nejúčinnější systém UV/H2O2, kdy došlo ke snížení aniontových tenzidů o 73 %.
|
|
|
Použití recyklační membránové technologie pro průmyslové vody
Vykydalová, Adéla ; Mergl, Václav (oponent) ; Repková, Martina (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá recyklační technologií průmyslových odpadních vod – přesněji prádelenského průmyslu. Pro testování této technologie byla využita poloprovozní pilotní jednotka firmy ASIO TECH spol. s r.o.. Jednotka zahrnuje proces flotace a membránové procesy – ultrafiltrace, reverzní osmóza. Sledovalo se 8 fyzikálně-chemických parametrů vybraných pro posouzení kvality odpadní a vyčištěné vody. Testovaná poloprovozní jednotka je vhodná k čištění prádelenské odpadní vody. Vyčištěnou vodu lze použít v dalším procesu praní nebo jako zdroj vody pro parní vyvíječ.
|
|
|
Klasifikace koncentrátu z membránových procesů
Vespalec, Jan ; Mergl, Václav (oponent) ; Repková, Martina (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá klasifikací koncentrátu z membránových procesů, konkrétně koncentrátu z reverzní osmózy. Membránová technologie byla použita ve dvou lokalitách, a to v lokalitě čistírny odpadních vod a dále v lokalitě průmyslové prádelny. Při opětovném získávání vody pomocí membránových procesů je nutné se zamyslet nad následným nakládáním s koncentrátem. Koncentrát může být zakoncentrovaný do takové míry, kdy již nesplňuje zákonem definované limity. Cílem této práce je zjistit, zda lze vypouštět koncentrát z reverzní osmózy do recipientu/kanalizace a zda se nejedná o nebezpečný odpad. Z výsledků této práce vyplývá, že sledované ukazatele vyskytující se v koncentrátu z reverzní osmózy jsou nad limitem pro vypouštění do recipientu/kanalizace, ale jsou pod limitem klasifikace coby nebezpečný odpad.
|
|
|
Hodnocení koncentrátu z tlakových membránových procesů
Vejlupek, Petr ; Komendová, Renata (oponent) ; Repková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá koncentrátem pocházejícím UF-RO jednotky z čistírny městských odpadních vod a jeho nakládáním v legislativním prostředí České republiky. Koncentrát byl vzorkován z UF-RO jednotky. Stanovovaly se u něj běžné parametry, kterými jsou chemická spotřeba kyslíku, biochemická spotřeba kyslíku, rozpuštěné a nerozpuštěné látky, dusičnanové anionty, dusitanové anionty, amonné kationty a chloridové anionty. V koncentrátu byly určeny hodnoty CHSKMn od 16 mg/l do 33 mg/l, stanovené hodnoty BSK5 byly určeny od 5,04 mg/l do 5,43 mg/l, koncentrace rozpuštěných látek byly v rozmezí od 1,19 g/l do 1,61 g/l, koncentrace nerozpuštěných látek byly v rozmezí od 5 mg/l do 17 mg/l, koncentrace amonných kationtů byly v rozmezí od 0,24 mg/l do 2,56 mg/l, koncentrace dusitanových aniontů byly v rozmezí od 0,15 mg/l do 6,50 mg/l, koncentrace dusičnanových aniontů byly v rozmezí od 50 mg/l do 175 mg/l a koncentrace chloridových aniontů byly v rozmezí od 100 mg/l do 300 mg/l. Na základě vyhodnocených dat se určilo, že koncentrát překročil některé limity dané Nařízením vlády č. 445/2021 Sb. [1] není možné vypouštět do povrchových vod. Vzhledem k charakteru koncentrátu by se nemohl vypouštět ani do podzemních vod.
|
|
|
Odsolování mořské vody
Pokorný, Lukáš ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
S rostoucí populací na planetě, rostou i požadavky na zásobování vodou. Zdroje sladké vody již v některých zemích nestačí zásobovat obyvatele, průmysl, zemědělství. Jedná se zejména o aridní, přímořské oblasti jako je Blízký východ či Austrálie. Tyto oblasti jsou odkázány především na využití slané mořské vody. Slaná mořská voda obsahuje velké množství rozpuštěných látek, dosahujících koncentrací až 37 000 mg/l, kvůli těmto koncentracím není vhodná k dalšímu využití. Pomocí membránových procesů lze rozpuštěné látky z mořské vody odstranit a vodu dále využívat jako pitnou, k průmyslovému využití nebo v zemědělství. Nejvyužívanější metodou k úpravě slané mořské vody je revezní osmóza, která poskytuje nejvyšší účinnost v poměru ku spotřebě energie.
|
|
|
Využití membrán pro zpracování odpadních vod ze zemědělství
Uhlířová, Marcela ; Touš, Michal (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zpracováním zemědělské odpadní vody fugátu pomocí membránových technologií. V práci jsou popsány základní charakteristiky membránových technologií a jejich využití při zpracování zemědělských odpadních vod. Je navrženo zařízení na úpravu fugátu, které spočívá ve třech stupních – mikrofiltrace, ultrafiltrace a reverzní osmózy. První krok úpravy je složen ze čtyř filtrů o velikosti pórů 80, 25, 10 a 5 µm. Druhým krokem je ultrafiltrační membrána. Klíčovým prvkem je reverzní osmóza, pomocí které lze účinně separovat jednomocné ionty jako je NH4+. Navržené řešení používá dvoustupňovou reverzní osmózu z důvodu vyššího stupně konverze. Byly provedeny tři experimenty na ověření účinnosti separace znečišťujících látek, které byly srovnány s bilančními výpočty reverzní osmózy.
|
|
|
Způsoby zpracování vody pro in vitro detekci endokrinních disruptorů
Daniel, Romain Oliver ; Komendová, Renata (oponent) ; Bittner,, Michal (vedoucí práce)
V uplynulých letech vzrostl zájem o sledování estrogenních látek ve vodním prostředí kvůli jejich nepříznivým účinkům na zdraví lidí a dalších obratlovců. Zvláštní pozornost je věnována analytickým metodám používaným ke kvantifikaci těchto látek ve vzorcích vody. Tyto metody jsou instrumentální nebo biologické (in vitro, in vivo). Kvůli velmi nízkému množství estrogenů ve vodě (ng·l-1) a nízké mezi detekce analytických metod je potřeba tyto vzorky zakoncentrovat. K zakoncentrování vodných vzorků se dnes běžně používá extrakce na tuhou fázi (SPE) nebo kapalinová extrakce (LLE). Tato bakalářská práce představuje reverzní osmózu (RO) a nanofiltraci jako další možnou metodu prekoncentrace vodných vzorků. Práce je zaměřena na prekoncentraci obohacených vzorků vodovodní vody čtyřmi estrogeny – estronem (E1), 17-estradiolem (E2), estriolem (E3) a 17-ethynylestradiolem (EE2) – i vzorků povrchové vody ze tří brněnských toků pomocí RO a SPE a porovnání jejich účinnosti pomocí biotestu estrogenity na stabilně transfekované buněčné linii hER-HeLa-9903. Využitím RO byly estrogeny zakoncentrovány s různou výtěžností – nejvyšší výtěžnosti bylo dosaženo u EE2 129,29 %, nejnižší u E2 38,53 %. Ve vzorcích povrchové vody nebylo naměřené detekovatelné množství estrogenů. RO se jeví jako metoda použitelná pro prekoncentraci vodných vzorků před in vitro analýzou endokrinních disruptorů, je ovšem zapotřebí další optimalizace této metody. Vzorky zpracované metodou SPE nebyly do termínu odevzdání bakalářské práce změřeny, srovnání účinnosti RO a SPE tedy provedeno nebylo.
|
|
|
Intenzifikace průmyslové ČOV v areálu BOSCH Diesel, s.r.o.
Koláček, Ivo ; Hluštík, Petr (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje posouzení ČOV před intenzifikací a rozhoduje, zda volba intenzifikace byla zvolena jako správné řešení. Další část se již věnuje ČOV po intenzifikaci a posouzení správnosti jejího návrhu. Dále se věnuje možnostem zpětného využívání vyčištěné odpadní vody a tím ke vzniku finančních úspor. Poslední část nám nabízí varianty na zlepšení dočišťovacího efektu malé vodní nádrže, kam natékají vyčištěné odpadní vody z ČOV.
|
|
|
Matematické modelování systému reverzní osmózy pro detekci estrogenů ve vodě
Siegel, Jan ; Skopalík, Josef (oponent) ; Bittner, Michal (vedoucí práce)
Estrogenní sloučeniny jsou podskupinou environmentálních polutantů s názvem endokrinní disruptory. Jedná se o širokou skupinu látek, schopných narušovat hormonální rovnováhu organismu a ovlivňovat jeho reprodukční, vývojové a behaviorální funkce. V životním prostředí se vyskytují ve velmi malých koncentracích (ng/l). To činí jejich detekci a odstranění značně problematické. Experimentální zařízení vyvíjené v Centru pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX) využívá principu reverzní osmózy (RO) pro zakoncentrování stopových množství mikropolutantů (např. estrogenů) s cílem snížení detekčního limitu analytických metod. RO se zdá být nadějnou alternativou k doposud běžně používaným metodám, které jsou časově i finančně náročné. Cílem diplomové práce bylo vytvořit matematický model RO, který by popisoval průběh zakoncentrování estrogenů a mohl tak přispět k optimalizaci experimentálního zařízení. Matematický model byl vytvořen v prostředí MATLAB-simulink a jeho funkčnost byla ověřena srovnáním s třinácti experimentálními výsledky. Testovacími vzorky byly pitná voda, roztoky NaCl o koncentracích 0,002–2 g/l a vodný roztok 17-ethinylestradiolu o koncentraci 25 ng/l. Při srovnání výsledků zakoncentrování roztoků NaCl na deskové RO-membráně byla odchylka matematického modelu a experimentálch dat 0,9–4,9 %. Analogické srovnání modelovaného a experimentálního zakoncentrování estrogenu ukázalo odchylku 3,6 %. Srovnání modelovaného a experimentálního zakoncentrováním roztoků NaCl na vinuté RO-membráně ukázalo odchylku 5,9–8,7 %. Doposud byla při výpočtu výtěžnosti zakoncentrování používána jako teoretická (referenční) hodnota poměr objemu retentátu na začátku a na konci procesu. Z výsledků diskutovaných v diplomové práci se však tento postup jeví jako nepřesný, a přesnějšího výpočtu výtěžnosti by bylo dosaženo za použití teoretické hodnoty zakoncentrování získané navrženým matematickým modelem. Pro zvýšení spolehlivosti výsledků však bude třeba provést experimentání zakoncentrování dalších estrogenů, a také zjistit příčiny odchylek modelovaných a experimentálních hodnot objemů retentátu na konci zakoncetrování.
|
|
|
Odsolování mořské vody
Pokorný, Lukáš ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Pivokonský, Martin (oponent)
S rostoucí populací na planetě, rostou i požadavky na zásobování vodou. Zdroje sladké vody již v některých zemích nestačí zásobovat obyvatele, průmysl, zemědělství. Jedná se zejména o aridní, přímořské oblasti jako je Blízký východ či Austrálie. Tyto oblasti jsou odkázány především na využití slané mořské vody. Slaná mořská voda obsahuje velké množství rozpuštěných látek, dosahujících koncentrací až 37 000 mg/l, kvůli těmto koncentracím není vhodná k dalšímu využití. Pomocí membránových procesů lze rozpuštěné látky z mořské vody odstranit a vodu dále využívat jako pitnou, k průmyslovému využití nebo v zemědělství. Nejvyužívanější metodou k úpravě slané mořské vody je revezní osmóza, která poskytuje nejvyšší účinnost v poměru ku spotřebě energie.
|
host ::
RSS.