|
|
Zvíře v každodenní komunikaci na dvoře Jindřicha staršího ze Švamberka
KALIVODA, Jakub
Bakalářská práce se zabývá symbolickými významy zvířecích darů na dvoře renesančního jihočeského velmože Jindřicha staršího ze Švamberka. Pojednává o osobách na obou stranách komunikace, o rodu pánů ze Švamberka a jeho představiteli Jindřichovi starším ze Švamberka a o spřízněných šlechticích, kteří mu posílali zvířecí dary. Na těchto základech zkoumá roli zvířat ve šlechtické komunikaci. Nakonec se snaží odhalit hierarchii zvířecích darů. Práce je pokusem o použití historickoantropologického směru animal studies na prostředí české raně novověké šlechty.
|
|
|
Relátoři českých zemských sněmů před propuknutím stavovského povstání
ZIMOLA, Josef
Předkládaná práce se zabývá relátory českých zemských sněmů před vypuknutím stavovského povstání v letech 1618-1620. První část se zaměřuje na popsání instituce sněmovnictví v 16. a na počátku 17. století. Zkoumá roli zemských sněmů v politickém systému české stavovské monarchie, dále jejich kompetence, průběh jednání a význam této instituce jako důležité komunikační platformy mezi stavy a panovníkem. Další část práce se zaměřuje na politický vývoj v posledních několika letech před vypuknutím stavovského povstání, zejména na události let 1616 a 1617, kdy se odehrály dva zemské sněmy. Usnesení vzniklá na těchto jednáních obsahují seznamy relátorů, jejichž struktura byla zjišťována zejména na základě dostupné literatury a vydaných pramenů. K základním zkoumaným charakteristikám u těchto osob patří stavovské začlenění, krajská příslušnost, majetnost, náboženská orientace, některé kulturní aktivity a také vzájemné příbuzenské svazky. Závěr práce komparativně porovnává zjištěné informace o účastnících obou zemských sněmů a snaží se o zodpovězení otázky, kdo vlastně hájil zájmy českých stavů na těchto jednáních.
|
|
|
Nový krchov k pohřbu obecnímu těl mrtvých nad městem a v něm kostel postaviti jsme dali. Rituál pohřbu a vznik nových hřbitovů v Království českém na prahu novověku
SAMEK, Jakub
Diplomová práce je zaměřena na poznání problematiky pohřbívání v předbělohorské době. První část poukáže na rituál pohřbu u tří nejčastějších křesťanských konfesí a porovná rozdíly v pohřební praxi. Pramennou základnu pro tuto část budou tvořit kněžské agendy. V druhé části budou přiblíženy konkrétní příklady hřbitovů vzniklých v daném období, které se nacházejí v městech Království českého, s výjimkou Prahy. Výchozí publikací pro tuto práci bude osmidílná encyklopedie Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kterou napsal Karel Kuča. Z pramenů písemných je nutné zvýraznit především prameny právní povahy, které mohou pomoci objasnit právní podmínky vzniku raně novověkých hřbitovů, kněžské agendy či testamenty.
|
|
|
Jakub Popovický z Popovic a další studenti z českých zemí na univerzitě ve Wittenberku
ROSÍKOVÁ, Kateřina
Předkládaná diplomová práce se v návaznosti na bakalářskou práci bude zabývat vzděláváním v raném novověku, zejména studiem na univerzitách, s čímž souvisí problematika kavalírských cest. Zaměříme se především na wittenberskou univerzitu, kde studoval Jakub Popovický z Popovic, jehož památník byl předmětem bakalářské práce. Jedním z cílů bude na základě památníkových záznamů představit okruh přátel, známých či kolegů Jakuba Popovického, s nimiž se setkal ve Wittenberku nebo až po studiích v Čechách. V edici wittenberské univerzitní matriky budeme pátrat také po dalších studentech pocházejících z Čech a Moravy a z různých zdrojů (například z jejich památníků, deníků nebo z literatury) se o nich pokusíme shromáždit informace, které by přiblížily, odkud do Wittenberku přišli, sociální skladbu, jejich životy a následné kariéry.
|
|
|
Slavnostní vjezd císaře Rudolfa II. do Olomouce roku 1577
BURIANOVÁ, Zuzana
Předkládaná práce se věnuje slavnostnímu vjezdu císaře Rudolfa II. do Olomouce v červnu roku 1577 a starobylému rituálu stavovského holdování, jenž legitimizoval nástup panovníka na trůn. Autorce jde o přiblížení raně novověké slavnosti prostřednictvím metodologické koncepce symbolické komunikace, jejíž teoretická východiska zpracovala zvláště Barbara Stollberg-Rilinger. Práce staví na vědeckých přístupech historické antropologie a pokouší se nahlédnout do dějin mentalit. Autorka analyzuje dobový pramen, jehož původce byl očitým svědkem celé události. V úvodu práce se autorka věnuje představení metodologických východisek, literatuře, která byla pro práci stěžejní, a užitým pramenům. Ve druhé kapitole je vylíčena cesta císaře Rudolfa II. do Prahy, odkud byla zahájena holdovací pout po jednotlivých zemích habsburské monarchie. Třetí a čtvrtá kapitola jsou postaveny na rozboru a interpretaci pramenu a jsou pro práci stěžejní. Ve třetí kapitole je naznačeno vnímání nadřazenosti a moci, které se odráží v hierarchickém uspořádání raně novověké společnosti. Čtvrtá kapitola se věnuje prezentaci Rudolfa II. prostřednictvím symbolu užitých při jeho triumfálním vjezdu do města. V závěru práce autorka shrnuje výsledky výzkumu. Na jejich základě odpovídá na otázky, které si při psaní práce pokládala. Festivity byly vítaným zpestřením každodenního života v raném novověku. Měly přesně danou podobu, proto bylo silně vnímáno jakékoli narušení jejich ritualizovaného průběhu. Autorka dochází k závěru, že ve vyšší raně novověké společnosti hrálo velkou roli postavení a ceremoniál byl jednou z příležitostí toto postavení prezentovat.
|
|
|
Hmotná kultura jihočeských sídel raně novověké nižší šlechty
FAKTOR, Lukáš
Bakalářská práce Hmotná kultura jihočeských sídel raně novověké nižší šlechty se zabývá nemovitou a movitou hmotnou kulturou raně novověké nižší šlechty zmíněného regionu. Vychází z archeologických výzkumů, historických studií a dalších pramenů. Důkladným rozborem stavebního vývoje vybraných objektů a jejich historie představuje úroveň hmotné kultury nižší šlechty ve vymezeném období.
|
|
|
Konstrukce ženskosti v raném novověku
SLABOVÁ, Ilona
Diplomovou práci Konstrukce ženskosti v raném novověku lze chápat jako příspěvek k výzkumu genderových rolí ve společnosti raného novověku. Pramennou základnu tvoří mravokárné spisy z 16. a 17. století. Tyto spisy se zaměřují na ženu a její společenské stavy, nebo na manželský svazek. V prvním případě je lze obsahově chápat jako navedení ?hříšné? ženy na správnou cestu, nebo jako oslavu ženského pohlaví. Ve druhém případě se spisy o manželství snaží vyzdvihnout tento svazek oproti panenství a představují jednotlivé povinnosti manželů. Konkrétní názory na ženu vycházely ze středověké tradice. Žena byla stále viděna jako mdlá a slabá. Z toho důvodu na ni musel muž dohlížet, kontrolovat ji a také nad ní měl absolutní moc. Její místo bylo uvnitř rodiny, kde měla na starosti děti a domácnost. Naopak manželství jako takové začínalo být důležitější než panenství, a to z důvodu, že bylo přínosnější pro společnost. S vzestupem manželského svazku stoupla i pozice ženy jako jeho součásti. Cílem diplomové práce je sledovat, jak je v těchto spisech konstruována feminita, a odhalit základní myšlenkové stereotypy o ženách v tomto období. V první části práce jsou formálně rozebírány a následně komparovány uvedené spisy. Další části se soustředí přímo na ženu a pokouší se rekonstruovat dobovou podobu ideální ženy a její protipól.
|
|
|
Vojenské tábory v prostoru střední Evropy v letech 1550-1650
Andresová, Klára ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Předkládaná práce se věnuje problematice vojenských táborů křesťanských armád ve středoevropském prostoru v letech 1550-1650. Zaměřuje se na tábory armád habsburské monarchie a německých států, ovšem určitý prostor věnuje též situaci v Polsku a Uhrách. V jejích úvodních kapitolách je charakterizována pramenná základna a shrnuto dosavadní bádání. Dále jsou zařazeny exkurzy do dílčích témat, které souvisí s vojenskými tábory raného novověku, v rámci nichž jsou charakterizovány nejvýznamnější válečné konflikty dané doby, dobové strategie a taktiky, principy, složení a vybavení tehdejších armád, vojenské hodnosti a život tehdejších vojáků. Jádrem práce je výklad a komparace spisů vojenských teoretiků, kteří se tematice táborů věnovali, a to konkrétně děl Jana Tarnowského, Guillauma du Bellay, Leonhardta Fronspergera, Lazara von Schwendiho, Giorgia Basty, Johanna Jacobiho von Wallhausena a Raimonda Montecuccoliho. Na závěr je uveden průzkum vojenských řádů římského císaře Maxmiliána II. a švédského krále Gustava II. Adolfa, pamětí a deníků vojáků, kteří v dané době žili, a dobové beletrie. V práci jsou stručně charakterizovány kvartýry ve městech a vesnicích, ovšem hlavní důraz je kladen na vojenské polní tábory. Je popsáno, jaká místa byla považována za vhodná pro umístění tábora, jak se tyto tábory...
|
|
|
Early Modern Players of Folly
Pranič, Martina ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Pfister, Manfred (oponent) ; Nováková, Soňa (oponent)
Hráči bláznovství Abstrakt disertační práce Tato disertace zkoumá funkce bláznovství a pojetí bláznů v raně novověké literatuře. Klade si otázku, jak se tento nestálý jev šířil a přetrvával v raně moderní evropské kultuře. Chápání bláznovství jako diskurzívní praxe problematizující znalost zdánlivě rozumného světa dokumentuje výzkum čtyř případů "hráčů bláznovství", z nichž každému je věnována jedna kapitola. Prvním je velký německý šprýmař Till Enšpígl, následují Pomet Trpeza, intrikán z komedie dubrovnického autora Marina Držiće Dundo Maroje, Bratr Jan Paleček, český představitel novozákonního "bláznovství" víry, a rytíř John Falstaff ztělesňující bláznovství v první a druhé části Jindřicha IV. I když tyto postavy vycházejí z různých kulturních, jazykových a žánrových tradic, jejich společným rysem je objevovat možnosti, jak lze pomocí bláznovství nově chápat okolní svět a kritizovat tradiční jistoty. Raný novověk, v němž vznikla zkoumaná díla, je spojován se změnami a nestabilitou. V této éře objevů se lidstvo snaží nově pochopit neznámou skutečnost. Nicméně bláznovství rádo kráčí ve stopách snah o nastolení nadvlády člověka a lidského rozumu. Každý ze čtyř zkoumaných hráčů bláznovství je proto interpretován jako komentátor určitého diskurzu, který v raném novověku utvářel důležitý myšlenkový proud. V...
|
|
|
Hraběnka Serényiová a město Blatná
Hasilová, Pavla ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
HRABĚNKA SERENIOVÁ A MĚSTO BLATNÁ Diplomová práce je jednak příspěvkem k regionální historii Blatné a Blatenska, jednak sondou do života barokního šlechtického manželského páru. První část studie (1. a 2. kapitola) je věnována přehledu dosavadního bádání, zejména osobnosti J. P. Hilleho, a přehledu pramenné báze. Dále je čtenář seznámen s životními mezníky Marie Alžběty, hraběnky Sereniové, rozené z Waldsteina (1698-1787), a jejího chotě, hraběte Josefa Sereniho (1686-1742), v jejichž držení se blatenské panství nacházelo od roku 1709 až do roku 1787 (podkapitola 3.1.), a s úřední kariérou hraběte Josefa Sereniho (podkapitola 3.2.). 4. a 5. kapitola pak představují vhled do každodennosti barokní šlechty, a to zejména prostřednictvím dochovaných účtů hraběcí domácnosti; autorka se zabývá problematikou příjmů, výdajů a nákladů na reprezentaci, stolováním, rezidencemi, služebnictvem a garderobou, a to zejména s přihlédnutím k fenoménu šlechtické sebeprezentace. Její specifická forma - problematika rodová legendy - je potom analyzována v 6. kapitole práce. Nejrozsáhlejší, tj. 7. kapitola, se potom zabývá převážně působením ovdovělé Marie Alžběty na blatenském panství, a to prizmatem barokní zbožnosti. Jsou sledovány Sereniovské církevní nadace, fundace sakrální architektury, snaha o pozvednutí blatenské školy,...
|
host ::
RSS.