|
|
Podmínky ovlivňující tvorbu rašeliny v kontextu obnovy rašelinných luk
Krejčová, Jana ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Picek, Tomáš (oponent)
Tato práce má za cíl objasnit a popsat podmínky, které jsou nezbytné pro zachování a obnovu rašelinného půdního horizontu. Podstatou práce je srovnání tří typů ploch. Byly porovnávány lokality, které prošly hydromelioračním zásahem a následně byly zpětně revitalizovány. Dále plochy, které prošly hydromelioračním zásahem a nikdy nebyly revitalizovány a funkční podzemní drenáž je zde stále přítomna. Třetím typem ploch byly neodvodněné lokality, na kterých byly zachovány původní rašelinné horizonty. Ukázalo se, že rozdíl ve výšce hladiny podzemní vody je patrný mezi plochami odvodněnými a odvodněnými. Avšak na odvodněných plochách se neukázal signifikantní rozdíl mezi plochami revitalizovanými a nerevitalizovanými. Výsledky potvrdili, že druhy Sphagnum spp., který se nejvíce podílí na vzniku rašeliny, dominuje v rostlinném společenství při výškách hladiny podzemní vody menší než 25 cm. Pokud je výška hladiny podzemní vody níž než 25 cm pod povrchem, Sphagnum spp. se velmi rychle ztrácí a dochází tak k degradaci rašelinných půdních horizontů. Práce také ukázala, že výška vodní hladiny přímo ovlivňuje rostlinná společenstva, která více či méně podporují akumulaci uhlíku v půdě, avšak vodní hladina a anaerobní podmínky nemají přímý vliv na hromadění uhlíku v půdě a ovlivňují pouze skladbu vegetace.
|
|
|
Charakterizace rašelin
Freithová, Štěpánka ; Mikšík, František (oponent) ; Kotlík, Josef (vedoucí práce)
Rašeliniště jsou považována za cenné ekosystémy na zemi a hrají důležitou roli při mnoha procesech v krajině i globálně. Jsou důležité pro zachování globální biologické rozmanitosti, hrají významnou roli v hydrologii krajiny, mohou být zdrojem pitné vody, pomáhají při minimalizaci povodní a přispívají k tlumení klimatických změn. Rašeliniště jsou jedním z největších terestrických zásobáren uhlíku, který do sebe ukládají po staletí. Z důvodů lidské činnosti dochází k ovlivnění jednotlivých funkcí rašelinišť a výsledkem může být vypouštění skleníkových plynů do atmosféry a uvolnění organického uhlíku do přilehlých vodních toků. Předmětem diplomové práce je právě pochopení mechanismů vazby vody v rašelině a prozkoumání možných závislostí v rámci hloubkového profilu rašeliniště pomocí termických analytických metod, konkrétně pomocí metod termogravimetrie (TG) a diferenční kompenzační kalorimetrie (DSC). Byla zkoumána stabilita vodních molekulových můstků (WaMB), kdy bylo zjištěno, že s rostoucí hloubkou rašelinové vrstvy se minimální teplota potřebná pro přerušení WaMB snižuje a celá struktura se tak stává méně stabilní. Na základě dat z TGA byly vyhodnoceny procesy uvolnění vody, byl zaznamenán klesající trend při degradaci termolabilních látek, a naopak stoupající trend u termostabilních látek v rámci rašelinového profilu.
|
|
|
Vyhořívání lehčiv ve střepu šamotových žáromateriálů
Smékalová, Veronika ; Keršner, Štěpán (oponent) ; Sokolář, Radomír (vedoucí práce)
Lehčené šamotové výrobky jsou oblíbeným stavebním materiálem. Na trhu se jich vyskytuje velké množství druhů, avšak stále nejvyužívanější možnost lehčení je pomocí organických surovin. To přináší určité problémy při výrobě těchto výrobků. Tato práce se zabývá vyhoříváním různých druhů lehčiv ze střepu šamotových žáromateriálů. V teoretické části jsou shrnuty suroviny, které jsou nutné pro výrobu lehčeného šamotu. Dále jsou zde zpracovány doposud publikované výsledky výzkumů v oblasti lehčení výrobků organickými lehčivy. Praktická část práce se zabývá vlastnostmi výrobků vytvořených z jílu nebo kaolínu při přidání určitého množství lehčiva. Lehčivem zde jsou smrkové piliny, bukové piliny, rašelina, otruby, papírenský kal a antracit. Všechna tato lehčiva jsou přímá. Pro srovnání byly do výzkumu zařazeny i cenosféry, které reprezentují nepřímá lehčiva. U všech vzorků byl definován teplotní interval vyhoření lehčiv ze vzorku, žárovzdornost, klasifikační teplota, objemová hmotnost, součinitel tepelné vodivosti a další vlastnosti.
|
|
|
Rašeliniště a jejich vliv na místní klima - Borkovická blata, Olešenský mokřad
LEŠTINOVÁ, Iveta
Diplomová práce pojednává o vlivu rašeliništních biotopů na místní klima, převážně na teplotní a vlhkostní režim a ukazatele energetické bilance podobných lokalit Borkovická blata a Olešenský mokřad v porovnání s kontrastním terestrickým nemokřadním ekosystémem trvalý travní porost mezi obcemi Soběslav a Veselí nad Lužnicí. Hodnocení bylo provedeno na základě měření teplotních a vlhkostních charakteristik stanoviště pomocí automatických měřících meteostanic. Měření probíhalo v období od 17. 4. do 3. 11. 2016 v hodinovém intervalu. Během vegetačního období byla odebrána rostlinná biomasa a popsána druhová pestrost sledovaných ekosystémů. Analýza měřených meteorologických dat ukázala, že se lokality mezi sebou lišily. Výsledky ukazují poměrně malé rozdíly v teplotách vzduchu snímaných na úrovni povrchu porostu a ve 2 m nad povrchem. Největší průměrné teploty byly zjištěny na lokalitě trvalý travní porost. Největší průměrný tlak vodní páry byl zaznamenán na lokalitě Olešenský mokřad jak ve 2 m nad povrchem, tak i na úrovni porostu. Nejnižší průměrný sytostní doplněk byl zaznamenán na lokalitě Olešenský mokřad, je tedy nejvlhčím místem. Nejvyšší hodnoty vykázala lokalita trvalý travní porost, což značí, že se jedná o nejsušší místo. Nejvyšší průměrná evaporativní frakce byla zaznamenána na lokalitě Olešenský mokřad, kde bylo na výpar spotřebováno největší množství dostupné energie. Nejméně energie spotřebované na výpar bylo na lokalitě Borkovická blata. Rozdíly mezi studovanými lokalitami byly způsobeny vegetací a množstvím přítomné vody v ekosystému.
|
|
|
Dřevní letokruhy a rašeliny jako archívy recentních trendů depozice Pb a Hg v České republice
Zuna, Milan ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Komárek, Michal (oponent) ; Soudek, Petr (oponent)
1 Dřevní letokruhy a rašeliny jako archívy recentních trendů depozice Pb a Hg v České republice Milan Zuna, 2012 Abstrakt Znečištění životního prostředí toxickými kovy patří v současné době mezi aktuální témata studovaná v mnoha zemích. Toxické kovy a jejich formy jsou studovány především kvůli jejich negativnímu dopadu na životní prostředí, ale i na lidské zdraví. Na území České republiky jsou přímá měření koncentrací těžkých kovů dostupná pouze za omezenou dobu. Z tohoto důvodu využíváme k určení historického zatížení prostředí studovanými kovy nepřímé metody např. geochemické archívy. Pro studium historického znečištění olovem (Pb) byly na vybraných lokalitách v České republice studovány rašelinné profily a dřevní letokruhy. Celkem bylo zkoumáno 12 rašelinných profilů a 33 dřevních jader (Picea abies) odebraných z okrajových oblastí České republiky s rozdílným historickým zatížením (Krušné hory - Novodomské rašeliniště-ND, Jizerské hory - Bílá Smědá-BS, Šumava - Jezerní slať-JS) a z historicky zatížené oblasti zpracováním Pb-Ag rud (Příbram-Brdy). V blízkosti Příbrami byly sledovány jak oblasti v okolí hřebene Brd (9 km východně od Pb metalurgické huti), tak i v těsné blízkosti metalurgické huti. Pro posouzení možného zdroje kontaminace bylo využito izotopových poměrů 206 Pb/207 Pb. Datování rašelinných...
|
|
|
Využití neseparovaného digestátu jako zdroje fosforu pro zahradní rostliny
Kujanová, Denisa ; Kulhánek, Martin (vedoucí práce) ; Jindřich, Jindřich (oponent)
Nástup moderního trendu obnovitelných zdrojů byl nevyhnutelným vyvrcholením vývoje civilizace. Lidstvo se učí více využívat zdroje nevyčerpatelné oproti ztenčování zásob neobnovitelných zdrojů. Mezi zprostředkovatele obnovitelných zdrojů energie patří také bioplynové stanice, jejichž hlavní funkcí je výroba bioplynu. Bioplyn vzniká procesem anaerobní fermentace bez přístupu kyslíku v uzavřených nádržích. Jako vstupní substráty do zemědělských bioplynových stanic jsou užívány bioodpady, kejda dobytka nebo například energetické traviny. Proces vzniku bioplynu na svém konci přináší fermentační zbytek neboli digestát. Jeho složení je závislé na vstupních složkách pro výrobu bioplynu.
Digestát je směs velmi bohatá nejen na fosfor, ale i další živiny, s vysokou hodnotou pH. Existuje mnoho studií zabývajících se teorií i praxí aplikace digestátu na půdu, za účelem zlepšení jejich vlastností a využití digestátu. Podobný cíl má i tato diplomová práce, jež zkoumá kombinace neseparovaného digestátu s rašelinou a vápnitým dolomitem, se snahou vytvořit vhodný substrát pro různé druhy rostlin, z hlediska obsahu přístupného fosforu.
V rámci pokusů byly v letech 2011 až 2015 využity tyto rostliny: Gazánie zářivá (Gazania rigens), Bazalka pravá (Ocimum basilicum) a Máta peprná (Mentha piperita). Jako kontrolní substráty byly použity tyto varianty: Pěstební substrát B, Gramoflor a Zahradnický substrát Primaflora. S rašelinou byl kombinován neseparovaný digestát v poměrech: 5, 10, 15, 20, 25 % objemových. V určitých letech byl za účelem stabilizace hodnot pH přidáván také vápnitý dolomit v dávkách 3, 6, 10, 15 g/l.
Z výsledků práce vyplývá pozitivní vliv digestátu na vlastnosti substrátu, jako je např. hodnota pH (s možným přídavkem vápence pro stabilizaci) či sušina. Digestát se jeví jako vhodný zdroj fosforu pro rostliny. Z hlediska výnosu nadzemní hmoty dosáhl nejvyšších hodnot kontrolní substrát Gramoflor, z testovaných substrátů to byl nejčastěji substrát s 10 % digestátu (ve dvou letech s dávkou dolomitu 6 a 15 g/l). Nejvyššího procentuálního zastoupení sušiny rostlin dosahovaly v průměru kontrolní substráty.
|
|
|
Molecular study of lipids in humic acids by sequential chemical degradation
Bachratá, Radka ; Grasset, Laurent (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Soil lipids were shown to have relatively high resistance to biodegradation and therefore could provide information on organic matter sources and diagenetic processes. Soil organic matter is highly heterogeneous and different dynamic pools have been evidenced. However the links between these pools and molecular structure have not yet been established. Lipid and bitumen analyses were performed for two samples (i.e. peat and lignite). Numerous compound classes (free hydrocarbons and free ketones, bound alkanols, bound fatty acids, bound -hydroxy acid, bound diacids and polycyclic compounds) were identified in both samples and their different distribution was determined. GC/MS analysis of the free and bound lipids has revealed different main sources depending on the differential degradation. Some similarities could be a strong sign of the preservation of a part of waxes and suberins from higher plants (long chained bound fatty acids.) Large differences in lipid molecular composition were observed between the samples, illustrating the importance of studying lipids from a young sediment (peat) and an older one (lignite).
|
|
|
Fosilní paliva v ČR
Ertelt, Tomáš ; Moskalík, Jiří (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je provést rešerši fosilních paliv v České republice jejich druhy, vlastnosti, výskyt, jejich spotřebu, těžbu, dovoz a vývoz. Práce se zaměřuje na černé uhlí, hnědé uhlí, antracit, lignit, rašelinu, ropu a zemní plyn. V práci je zmapovaná jejich dostupnost, ložiska, zpracování a využití v České republice. V práci jsou zhodnoceny statistická data těžby do roku 2011.
|
|
|
Použití alternativních surovin pro pěstování okrasných dřevin v kontejnerech
Frlausová, Monika
Experimentálně byl hodnocen vliv vybraných školkařských pěstebních substrátů na vývoj a kvalitu produkovaných výpěstků. Přidané alternativní komponenty byly pozorovány kokosové vlákno, kokosová rašelina a hydrogel. Jako modelová rostlina byl k experimentu zvolen Cotoneaster buxifolius ,Nana', pokus byl jednoletý. Hodnoceny byly parametry: výška rostliny, průměrná délka výhonů, počet výhonů, průměr kořenového krčku, objem kořenové soustavy. Dodané suroviny, jenž by měly v budoucnu nahradit rašelinu v pěstebních školkařských substrátech, prokázaly pozitivní vliv na kvalitu i kvantitu výpěstků.
|
|
|
Vliv land use na kvalitu rašeliny a složení vegetačního krytu na příkladu Borkovických bla
LEŠTINOVÁ, Iveta
Borkovická blata představují největší rašeliniště v Třeboňské pánvi. Dříve zde probíhala těžba rašeliny až do roku 1979. Nejzachovalejší část Blat byla poté v roce 1980 vyhlášena za chráněné území a vznikla zde přírodní rezervace Borkovická blata. Těžba ovlivnila nejen samotná Blata, ale i jejich přilehlé okolí a využívání krajiny. Práce pojednává o způsobu hospodaření na okolních plochách, a jak to může ovlivňovat kvalitu rašeliny a její vegetační kryt v přírodní rezervaci Borkovických blat. Práce v terénu měla dvě části: 1. odběr rašeliny a její chemické rozbory (prováděny v roce 20102011); 2. fytocenologické snímky s vypracováním land use okolních ploch (terénní práce byly prováděny od července do konce října roku 2014). Na Blatech byla vybrána čtyři místa o velikosti 5 x 5 m, na kterých se prováděly odběry a průzkum. Vybraná místa vykazovala již na první pohled značné odlišnosti podle způsobu dřívějšího využívání.
|
host ::
RSS.