Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 44 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Paraprobiotika, postbiotika a další -biotika
Crha, Richard ; Šálek, Petr (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Teoretická část práce pojednává o široké škále mikroorganismů a látek odvozených od probiotik. V práci jsou na základě nejnovějších publikací definovány probiotika, prebiotika, synbiotika, paraprobiotika, postbiotika, pharmabiotika, psychobiotika a onkobiotika. Dále je specifikován účel a použití zmíněných – biotik k současnému poznání jejich funkce. V experimentální části byla ze vzorku probiotických tobolek izolována DNA komerčně dostupným bakteriálním kitem a magnetickými částicemi. Byla poté spektrofotometricky stanovena její čistota a koncentrace. Za použití izolované DNA jako matrice pro konvenční PCR a detekce na agarózovém gelu bylo analyzováno složení probiotického produktu deklarovaného výrobcem. V závěru byla optimalizována metoda PMA-PCR.
Probiotika, prebiotika, synbiotika a postbiotika v mateřském mléce a formulích
ŠEBÍKOVÁ, Lucie
Střevní mikrobiota tvoří přibližně 80 % naší imunity. K největšímu osídlení mikroorganismy dochází v prvních 1000 dnech života dítěte, proto je důležité dbát na vyváženou stravu, která bude adekvátně podporovat růst a diverzitu střevní flóry. V teoretické části své práce přiblížím složení mateřského mléka a druhy náhradní mléčné výživy. Dozvíte se, že na složení střevní mikrobioty se podílí mnoho faktorů. Pokud dojde k dysmikrobií, například následkem dlouhodobého užívání antibiotik, může to mít za následek rozvoj metabolických, imunologických a psychických poruch. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit obsah probiotik, prebiotik, postbiotik a synbiotik v mateřském mléce a formulích v 1., 6., 12. a 18. měsíci. Data jsem čerpala z odborné literatury a ze stránek firem vybraných mléčných výživ. Pro zjištění konkrétního příjmu sledovaných látek jsem vyhodnotila jídelníčky od 10 respondentů. Mateřské mléko je nejpřirozenější formou výživy, proto je předlohou pro výrobu mléčných formulí. Dle obsahu synbiotik jsou mateřskému mléku nejvíce podobná mléka Hipp BIO combiotik a BEBA COMFORT HM-O. Nutrilon advance má ze sledovaných mlék nejpodobnější obsah prebiotik, což se potvrdilo i při sledování konkrétního příjmu z jídelníčků. Nutrilon a Hami obsahují jako jediná mléka postbiotika díky výrobnímu procesu řízené fermentace Lactofidus. Tyto údaje by mohly přispět k rozhodování jakou náhradní mléčnou výživu zvolit, pokud nemůže být dítě kojeno. Jelikož jsem ale ve své práci nehodnotila celkové složení mléčných formulí, ale pouze obsah sledovaných látek, nemůžeme vycházet z toho, že mléka, kterým vyšly nejlepší hodnoty jsou nejvhodnější variantou výživy. Výběr formulí by měl být konzultován s pediatrem nebo nutričním specialistou.
Krmná aditiva ve výživě prasat
KOZINOVÁ, Eliška
Výživa je jedním z nejdůležitějších aspektů chovu prasat. Každá kategorie prasat se krmí speciální krmnou směsí pro danou skupinu zvířat. Od roku 2006 je zakázáno používání antibiotik pro podporu růstu prasat. Tento zákaz vedl ke studii jiných alternativ. Velmi oblíbenými alternativy se stávají probiotika, prebiotika a fytobiotika, která mají pozitivní vliv na zažívací ústrojí všech kategorií prasat.
Úroveň informovanosti studentů vysokých škol o vlivu probiotik na lidské zdraví
ŠTROBLOVÁ, Petra
Probiotika jsou takové mikroorganismy, které při vhodném dávkování podporují rozvoj a funkci mikrobiot jedince a tím i jejich celkové zdraví. V současné době tvoří cenově dostupnou, biologickou metodu v prevenci a terapii některých onemocnění. Podporují fyziologickou funkci gastrointestinálního systému, který tvoří hlavní imunitní systém organismu. Bakalářská práce byla zaměřena na možnosti využití probiotik a jejich vlivu na zdraví člověka. Cílem bakalářské práce bylo sestavení dotazníkového šetření a s jeho využitím zjistit informovanost vysokoškolských studentů v oblasti probiotik. Průzkumem bylo zjištěno, že informovanost vysokoškolských studentů je velice dobrá, avšak je zapotřebí se v této problematice neustále vzdělávat.
Probiotika a jejich význam z hlediska lidského zdraví
ŠTROBLOVÁ, Petra
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které při vhodném dávkování podporují rozvoj a funkci mikrobioty jedince, a tím i celkové zdraví. Cílem bakalářské práce bylo prostřednictvím dotazníkového šetření posoudit informovanost veřejnosti o probioticích a zhodnotit nabídku probiotických preparátů na našem trhu. Z 551 respondentů jich většina (63 %) věděla, co jsou to probiotika, jaké mají účinky (96 %) a v jakých potravinách se nejčastěji nachází (81 %). Průzkumem trhu s probiotiky bylo zjištěno, že nabídka těchto doplňků stravy na našem trhu je velmi široká. Celkem je k dispozici 72 synbiotických a 12 probiotických doplňků stravy od 41 firem.
Využití probiotických krmných aditiv ve výživě telat
POLÍVKOVÁ, Denisa
Cílem této práce bylo stručné zpracování literárního přehledu týkající se morfologie trávicí soustavy telat, problematiky způsobu jejich odchovu a krmení, probiotik, prebiotik a fytobotik. Následující studie je zaměřena na potvrzení pozitivního vlivu probiotických krmných aditiv obsahujících probiotický kmen Lactobacillus Sporogenes na organismus telat. Celkově do projektu bylo zařazeno 80 telat, rozdělených na polovinu do dvou skupin, kontrolní a pokusné. Obě skupiny byly třikrát váženy, do dvou hodin po narození a poté dle individuality jedinců při přesunech v průměru 56 a 100 dní věku. V průběhu odchovu byl kromě hmotnosti pozorován také celkový zdravotní stav, četnost výskytu průjmových onemocnění, záznamy o jejich léčení. Z vyhodnocení nashromážděných dat je možné konstatovat, že zkrmování probiotických aditiv obsahujících kmen Lactobacillus Sporogenes má významný vliv nejen na zdravotní stav ale také na hmotnostní přírůstky telat.
Význam aditivních látek ve výživě drůbeže
STUNOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá odlišnostmi drůbeže z pohledu morfologie a fyziologie, výživou a významem aditivních látek. Práce je zaměřena zejména na skupinu zootechnických doplňkových látek. V této skupině látek jsou prezentovány jednotlivé konkrétní látky přidávané do krmiv a je zde popsán jejich účinek a význam pro drůbež.
Přídavek probiotické složky do výrobků pro dětskou výživu
Dudrová, Markéta ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá přípravou probiotických kultur Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus casei a Bifidobacterium breve obohacených o vhodná prebiotika určených k aplikaci do výrobků pro dětskou výživu. Jako prebiotika byly vybrány přírodní extrakty z matchy, moringy, mladé pšenice, mladého ječmene, chlorelly a spiruliny. Teoretická část je zaměřena na probiotické bakterie, jejich biologické účinky a jejich současný vliv na dětský organismus. Experimentální část se zabývá kultivací probiotických bakterií s rostlinnými extrakty, sledováním jejich viability a následnou stabilizací do enkapsulované formy. Pro zvýšení stability byly směsi probiotických buněk s prebiotiky enkapsulovány do alginátových částic. Část alginátových částic byla ještě sušena mrazem metodou lyofilizace. Směsi probiotických kultur s rostlinnými extrakty v neenkapsulované, enkapsulované a lyofilizované formě byly působením modelových trávicích šťáv podrobeny simulaci lidského trávení. Vybrané extrakty rostlinných materiálů byly charakterizovány z hlediska celkového obsahu sacharidů, redukujících sacharidů, celkových fenolických látek, jednotlivých fenolických látek a antioxidační aktivity. Pro porovnání byly vybrány dva dětské komerční doplňky stravy s obsahem probiotik, které byly charakterizovány z hlediska počtu buněk a jejich životaschopnosti. Probiotické přípravky byly také podrobeny modelovému trávení.
Probiotika, jejich vliv na zdraví a potraviny, které je obsahují
Hondlíková, Tereza ; Dostálová, Jana (vedoucí práce) ; Plocková, Milada (oponent)
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které vykazují pozitivní účinky na zdraví člověka, pokud jsou konzumovány v dostatečném množství. Ačkoli jsou v současné době předmětem mnoha výzkumů, jejich účinnost při léčbě či prevenci chorob nejsou podloženy dostatečným počtem studií a provedených výzkumů. Práce shrnuje dosavadní poznatky o probioticích, charakterizuje jednotlivé druhy probiotických organismů, popisuje možné zdroje probiotik a jejich vliv na lidské zdraví. Teoretická část práce se zabývá vymezením pojmu probiotika, rovněž popisuje prebiotika a synbiotika, které s tímto tématem úzce souvisí. Zahrnuta je i charakteristika jednotlivých skupin probiotik a též jejich vliv na lidské zdraví a možné využití při léčbě onemocnění jako forma biologické léčby. Dále jsou uvedeny zdroje probiotik, jak ve formě potravin s obsahem probiotik, tak v podobě probiotických doplňků stravy. V závěru teoretické části jsou shrnuta doporučení pro příjem a výběr vhodného zdroje probiotik. Cílem praktické části bylo zjistit, jaké má široká veřejnost povědomí o probioticích, též jsou zastoupeny otázky týkající se preferencí při výběru a konzumaci probiotických potravin a poslední závěrečné otázky zjišťují postoj respondentů k užívání doplňků stravy s obsahem probiotik. Výsledky výzkumu jsou vesměs příznivé, veřejnost...
Tvorba biofilmu u probiotických kultur a možnosti jeho využití ve farmacii
Ryšávka, Petr ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Vorlová, Lenka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Práce byla zaměřena na vývoj adhezivní formy probiotik ve formě biofilmu na kombinovaných nosičích s prebiotickou složkou, druhá část práce byla věnována vlivu potravin na množení a přežívání vybraných typů probiotických bakterií. Dále byl sledován vliv individualizované probiotické suplementace na změny střevního mikrobiomu člověka. V první části práce byly vybrány a otestovány vhodné adherentní probiotické kmeny pro tvorbu biofilmu. Podařilo se zavést metody a otestovat různé varianty nosičů pro kultivaci a navázání bakterií. In vitro experimenty ověřily stabilitu biofilmu a jeho odolnost vůči nízkému pH, žluči a antibiotikům ve srovnání s planktonní formou. Rovněž byl sledován antimikrobiální efekt probiotických kmenů ve formě biofilmu. Kultivace multidruhového biofilmu na kombinovaném nosiči byla optimalizována a zároveň byla potvrzena stabilita biofilmu a finální životnost probiotických bakterií. Ve druhé části práce byl hodnocen vliv různých potravin a nápojů na životaschopnost probiotických bakterií důrazem na simulaci průchodu gastrointestinálním traktem. Byly testovány jak modelové roztoky (různé koncentrace alkoholu, cukru, soli, bílkovin a různé pH) tak různé druhy skutečných potravin a nápojů. Vliv potravin a nápojů byl testován na monokulturách Lactobacillus acidophilus, Bifidobacterium breve a na probiotických kapslích obsahujících smíšenou kulturu probiotických mikroorganismů. Přežití probiotik v různých potravinových matricích v simulovaném prostředí gastrointestinálního traktu bylo kvantitativně odlišné. Podařilo se definovat potraviny vhodné pro podporu množení probiotických bakterií. Poslední část práce byla zaměřena na cílenou úpravu střevního mikrobiomu individualizovanými probiotiky, kterábyla připravena na základě molekulárně biologické analýzy střevního mikrobiomu zaměřené na detekci procentuálního zastoupení laktobacilů, bifidobakterií a kmenů Firmicutes a Bacteroidetes. Personifikovaná probiotická suplementace potvrdila pozitivní efekt tohoto přístupu na změny mikrobiomu zejména na zvýšení obsahu laktobacilů, bifidobakterií a celkové diverzity mikrobiomu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 44 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.