|
|
Semiprezidencialismus: Prezident ve Francouzské V.republice
Jarolímová, Lucie ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Kuta, Martin (oponent)
K roku 1958 se datuje vznik V. Francouzské republiky, která se díky své specifičnosti stala od samého počátku zájmem mnoha badatelů. Právě ve Francii nachází politolog Maurice Duverger vzor pro svůj nový model politického systému. Duvergerova teorie se stala stěžejní pro další studium semiprezidencialismu a stala se inspirací pro mnoho nově vznikajících režimů. Hlavním cílem práce je analyzovat postavení francouzského prezidenta v rámci poloprezidentské formy vlády. Teoretická část práce se zabývá podstatou poloprezidentského režimu, jeho charakteristickými znaky a jakou roli v něm sehrává prezident. Empirická část se zaměřuje na prezidentovy ústavně zakotvené pravomoci. Dále nastiňuje reformy, které měly dopad na instituci prezidenta. Tato část rovněž odpovídá na otázku, proč je prezidentova míra vlivu tolik závislá na jeho vztahu s premiérem.
|
|
|
Řešení konfliktu mezi představiteli exekutivní moci v poloprezidentském systému: případ Finska
Havlenová, Jitka ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Kuta, Martin (oponent)
Práce se zabývá přesunem pravomocí v rámci finské exekutivy od prezidenta směrem k předsedovi vlády. Jejím cílem je zachytit tuto postupnou změnu v rozložení pravomocí, která s sebou zároveň nesla přechod od poloprezidentského systému k systému parlamentarismu, a zjistit, jaké byly příčiny těchto změn. Práce tak má potvrdit, že v případě Finska již lze mluvit o čisté formě parlamentního režimu. Zaměřuje se i na otázku zahraniční politiky, jejíž praktický výkon bývá často předmětem sporů právě mezi představiteli exekutivy. Zde je cílem zjistit, jestli finská politika prováděná v rámci Evropské unie je na úrovni domácí, či zahraniční politiky. První část je věnovaná samotnému konceptu poloprezidentského systému, jeho vzoru, definicím a teoriím politologů, kteří se jeho problematikou zabývali. Následuje charakteristika poloprezidencialismu ve Finsku a popis procesu měnící se role prezidenta. Poslední kapitola je věnována ústavním změnám, rozboru nové ústavy a srovnání pravomocí přidělených hlavě státu a předsedovi vlády podle staré a nové ústavy.
|
|
|
Formování francouzského politického systému skrze přímou volbu prezidenta republiky
Vojnár, Štěpán ; Nechvátal, Martin (vedoucí práce) ; Peterková, Jana (oponent)
Přestože patří Francie mezi země s vysokou mírou politické stability, je členem nejdůležitějších mezinárodních organizací, ve kterých mnohdy zaujímá klíčové postavení (OSN, EU), její politický vývoj byl vždy pestrý a v mnoha ohledech i dynamický. Tato komplexnost francouzského politického systému vedla autora k vymezení podtématu, s jehož pomocí se tento systém pokusil rozebrat. Cílem práce je charakterizovat a na konkrétních příkladech ilustrovat, jakou roli mělo zavedení přímé volby prezidenta republiky v roce 1962 na politický systém V. republiky v teoretických i praktických rysech. V závěru práce autor hodnotí minulé prezidentské volby a pokouší se nastínit možnou budoucí orientaci francouzského politického systému.
|
host ::
RSS.