|
|
Vliv pastvy dojnic na mikrobiální kontaminaci syrového kravského mléka
KOŠTELOVÁ, Lucie
Cílem diplomové práce bylo porovnání hygienické jakosti syrového kravského mléka, vyjádřené ukazatelem celkového počtu mikroorganismů (CPM) v chovech dojnic používajících letní pastvu (3 chovy) v porovnání s chovy dojnic bez použití pastvy (5 chovů). Chovy se dále od sebe lišily technologií ustájení a dojení, používáním predippingu a velikostí stáda. V průběhu sledování (leden až prosinec 2007) byly zjištěny u chovů používajících letní pastvu nižší průměrné hodnoty CPM (11,04.103.ml-1) v porovnání s chovy, které pastvu nepoužívaly (12,76.103.ml-1), rozdíl nebyl statisticky významný na hladině významnosti P < 0,05. V rámci chovů s pastevním systémem byla zjištěna nižší mikrobiální kontaminace mléka v pastevním období (CPM = 7,92.103.ml-1) v porovnání s mimopastevním obdobím (CPM = 13,38.103.ml-1). Lze konstatovat, že pastva má pozitivní vliv na snížení mikrobiální kontaminace mléka.
|
|
|
Pastva dojnic ve vztahu k počtu somatických buněk v syrovém kravském mléce
HNISOVÁ, Jana
Cílem diplomové práce bylo sledovat hodnoty PSB v syrovém kravském mléce u chovů dojnic používajících letní pastvu (3 chovy) a chovů bez využití letní pastvy (5 chovů) a jejich vzájemné porovnání. Chovy se od sebe dále lišily technologií ustájení a dojení, toaletou mléčné žlázy (predipping a postdipping) a velikostí stáda. V průběhu roku 2007 byly zjištěny u chovů používajících letní pastvu nižší průměrné hodnoty PSB (260,99.103.ml-1) v porovnání s chovy nepoužívajícími letní pastvu (282,44.103.ml-1), přičemž rozdíl byl statisticky významný (P = 0,03) na hladině významnosti P < 0,05. Dynamika hodnot PSB u chovů používajících letní pastvu vykazovala zvýšení PSB po zahájení pastvy a následný pokles u dvou chovů, u jednoho chovu tento stav přetrvával po celé pastevní období. Jednalo se o chov s vyšším výskytem subklinických mastitid.
|
|
| |
|
|
Změny fytocenóz v pahorkatinných lesích v závislosti na aplikaci historických forem obhospodařování
Nechanská, Denisa ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Cílem mé diplomové práce je analyzovat vliv historického obhospodařování na diverzitu cévnatých rostlin v pahorkatinných lesích na vrchu Vysoká stráň v CHKO Český kras. Diplomová práce je rozdělena na dvě části. První část shrnuje informace o vlivu historických způsobů obhospodařování na lesní diverzitu z různých vědeckých studií. Je zde zmíněn především vliv lesní pastvy, osečného hospodaření, hrabání stromové opadanky a vliv požárů. Druhá část zahrnuje případovou studii zabývající se vlivem historického obhospodařování na diverzitu lesního podrostu. Ve výzkumné oblasti bylo celkem vymezeno 32 ploch, na kterých byl proveden management ve třech variantách: kosení lesního podrostu, hrabání lesní opadanky a kombinace kosení a hrabání. Čtvrtá varianta sloužila jako kontrola. Změna lesní diverzity v závislosti na čase vyšla statisticky průkazná, ovšem změny v diverzitě v závislosti na způsobech historického obhospodařování statisticky neprůkazné. Během výzkumu došlo k výraznému snížení diverzity podrostu, a to i na kontrolních plochách. Hlavní gradient podrostové vegetace směřuje od mezofilních acidofytů až po druhy charakteristické pro vápnité substráty. Pomocí RDA analýzy jsem určila druhy, které měly nejvýraznější tendenci reagovat na aplikovaný management. Mezi druhy profitující z hrabání patří...
|
|
|
Effects of wild ungulates on vegetation in an abandoned landscape
Horčičková, Eva ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Diekmann, Martin (oponent) ; Tichý, Lubomír (oponent)
Divocí kopytníci jsou považováni za jedny z hlavních faktorů formujících terestrické ekosystémy od dob raného Kenozoika. Porozumění jejich interakcím s vegetací je nezbytné pro utváření představy, jak evropská krajina vypadala před příchodem člověka i jak by v dnešní době vypadala bez jeho vlivu. Tyto poznatky mají navíc praktický význam nezbytný pro nakládání s opuštěnou krajinou. Zatímco je současná evropská divoká fauna ochuzena o řadu velkých spásačů, jakými byl například pratur (Bos primigenius), historickou zkušenost s těmito býložravci krajina neztratila, částečně i díky kontinuální pastvě hospodářských zvířat. Na druhou stranu se současná evropská krajina potýká s populačním nárůstem jelenovitých (Cervidae) a prasete divokého (Sus scrofa) spojeným se značným dopadem na vegetaci a strukturu krajiny. Vesměs negativně vnímané působení těchto dominujících druhů bylo převážně studováno v lesním prostředí. Stále častěji se ale objevují případy, kdy tito kopytníci podporují druhovou bohatost lesního podrostu a krom toho upřednostňují pastvu v otevřené vegetaci a ovlivňují tak krajinnou heterogenitu v širším kontextu. Hlavním cílem této práce je tudíž prozkoumat vliv divokých volně žijících kopytníků na strukturu, složení a diverzitu vegetace v polootevřené mozaikovité krajině. Vycházím z...
|
|
|
Vliv pastvy a seče na vegetaci suchých trávníků v NPP Kaňk u Kutné hory
Pechová, Tereza ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Čiháková, Kateřina (oponent)
Travinná společenstva jsou přirozenou součástí naší krajiny. Většinou však vznikla nebo byla udržována za přispění člověka. Jejich ponechání přirozenému vývoji tak znamená jejich zánik. Jako vhodný způsob obhospodařování se dnes často doporučuje pastva nebo kosení lokality. Tato práce vznikla jako odpověď na zavádění obhospodařovacího managementu v NPP Kaňk u Kutné Hory a jejím cílem je příprava na monitorování pastvy a seče, které budou na lokalitě probíhat od roku 2010.
|
|
|
Vliv pastvy na semenáče dřevin.
Juřicová, Anna ; Weiser, Martin (vedoucí práce) ; Mayerová, Hana (oponent)
Moje bakalářská práce se zabývá vlivy a mechanismy, které působí různá intenzita lesní pastvy především v mírném klimatickém pásu. Pastva může být užitečným nástrojem k zachování biologické rozmanitosti, pokud se intenzita pastvy drží na přijatelné úrovni. Vliv pastvy na semenáčky dřevin závisí především na počtu pasených zvířat a jejich pastevní strategii. Tyto výsledky vznikly srovnáním studií manipulujících se stavy zvěře, pomocí oplocenek nebo ohrad.
|
|
|
Vliv divokých kopytníků na vegetaci
Multušová, Nela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Lepková, Barbora (oponent)
Pastva divokých kopytníků je klíčovým faktorem, který výrazně ovlivňuje ekosystémy. Přítomnost kopytníků se neprojevuje pouze jako pastevní tlak ve smyslu spásání vegetace, ale také skrze vlivy jako je okus, depozice živin nebo eroze půdy. Pastevní tlak divokých kopytníků je proměnlivý v čase, stejně tak tolerance k pastvě jednotlivých druhů rostlin v závislosti na dalších faktorech prostředí. Některé druhy jsou schopny se s mírným pastevním tlakem vyrovnat lépe než jiné a je možné sledovat i zvyšování druhové diversity společenstva, naopak vysoký pastevní tlak ovlivňuje společenstva negativně, způsobuje pokles druhové diversity a často vede k ruderalizaci vegetace. Vlivem vysokých hustot divokých kopytníků a intenzivního pastevního tlaku dochází k rozsáhlým změnám věkové i druhové struktury lesních i nelesních ekosystémů. Tato bakalářská práce se zabývá vlivy kopytníků na vegetaci lesních i nelesních společenstev, které jsou proměnlivé v kontextu abiotických faktorů prostředí. Také nabízí pohled na problematiku divokých kopytníků v národních parcích a chráněných krajinných oblastech v České republice. Klíčová slova: divocí kopytníci, pastva, přemnožení divoké zvěře, regenerace
|
|
|
Ustájení hospodářských zvířat v ekologickém chovu
Večeře, Martin
Bakalářská práce je zaměřena na ustájení zvířat v ekologickém chovu. Popisuje vznik, vývoj a zásady ekologického zemědělství. Z hlediska struktury práce je nejprve vysvětlen pojem ekologického zemědělství s ohledem na český kontext, na to navazuje stručný vznik a vývoj ekologického zemědělství v České republice, který započal začátkem 90 let. V práci jsou popsány zásady a prvky ekologického zemědělství. Dále je krátce nastíněna pastva jako základní princip ekologického chovu zvířat. V Bakalářské práci je popsáno jak ustájení skotu s tržní produkci mléka, tak i bez tržní produkce mléka. Dále ustájení ovcí, koz a prasat v podmínkách ekologické produkce.
|
|
|
Vliv technologie chovu na životní projevy koní
Valová, Natálie
Práce je zaměřená na typické projevy koní. Srovnávám chování koní ustájených v boxech a koní, kteří tráví většinu dne na pastvě. V první části se věnuji základním kategoriím chování, jako je potravní chování, sociální projevy koní, komfortní chování, pohyb u koní, odpočinkové projevy a dále pak defekace a nežádoucí stereotypní chování. S touto problematikou souvisí welfare, který v práci také zmiňuji. Navazuji na rozdělení technologií ustájení, které porovnávám. Ve druhé části navrhuji metodiku a provádím vlastní pozorování, které vyhodnocuji v tabulkách a grafech. Pro experiment jsem vybrala boxové ustájení a pastvu. Srovnávám rozdílné chování koní, kteří tráví téměř celý den v boxech a koní, kteří jsou po celý den na pastvě a ve stáji tráví pouze noc.
|
host ::
RSS.