|
|
Do Information Cascades Arise Easier under Time Pressure? Experimantal Approach.
Cingl, Lubomír ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Pertold, Filip (oponent)
Informační kaskády jako forma racionálního stádového chování pomáhají vysvětlit celou řadu ekonomických jevů, kde neoklasická teorie zaostává, jako například módní trendy, tvorba 'bublin' na burze, konformismus nebo obecně následování rozhodnutí ostatních. Za použití laboratorního experimentu se snažím modelovat sklon ke stádovému chování stejně jako sklon k zobrazení informace, která může ke stádovému chování vést. Účastníci experimentu měli za úkol splnit jednoduchou kognitivně nenáročnou úlohu za různých experimentálních podmínek. Úloha není pravděpodobnostní, ale nejistota ohledně vlastního signálu je tvořena různými stupni časové tísně. Očekávám, že tato situace přiměje účastníky k častější imitaci výsledků ostatních. Mezi hlavní výsledky patří, že sklon ke stádovému chování není významně odlišný ani v jedné ze tří úrovní časové tísně. Osobnostní charakteristiky měřené pomocí protokolu Big Five naproti tomu významně vysvětlují model, nicméně ani jejich vztah není vždy intuitivní. Informační kaskády nastaly, nicméně nikdy v perfektní formě. Tepová frekvence narostla v průběhu řešení úlohy, ale nebyla korelovaná se subjektivním údajem stresu. Tepová frekvence navíc významně predikuje sklon ke stádovému chování, nicméně se záporným znaménkem. Efekt reputace hraje významnou roli ve vysvětlení...
|
|
|
Majetnický efekt: Ceníme si více informací z knih?
Hadincová, Ludmila ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Hudík, Marek (oponent)
Práce se snaží zodpovědět, zda si člověk cení informací z fyzicky dostupných (tištěných) zdrojů více než informací pocházejících ze zdrojů elektronických. Respektive, do jaké míry dochází u těchto médií k majetnickému efektu, projevujícího se více při fyzickém kontaktu s předmětem, který papírové zdroje informací poskytují zato virtuální nikoliv. V první části výzkumu je porovnávána ochota účastníků platit za fyzické a virtuální zdroje informací (WTP) s ochotou přijmout platbu výměnou za informace (WTA). Tento experiment neprokázal pravdivost předpokladu o přeceňování informací z tištěných zdrojů. Byla však zjištěna vyšší ochota nakupujících platit za informace z fyzických zdrojů, došlo k projevu kvazi-majetnického efektu. Výsledky ukazují, že subjekty byly méně ochotny platit za informace v elektronickém formátu. Druhá část výzkumu je založena na porovnání preferencí účastníků pro knihy v tištěné a elektronické podobě. Ukázalo se, že skupina účastníků, která obdržela knihu pouze v elektronické podobě, si k ní nevytvořila tak silnou vazbu a byla ochotna se jí vzdát výměnou za knihu jinou, u knih tištěných došlo k opačnému jevu. Druhý pokus tedy poskytl slabý důkaz ve prospěch tvrzení o větším vlivu fyzicky dostupných zdrojů informací na projev majetnického efektu. Dále je též diskutován vliv osobnostních charakteristik na míru majetnického efektu. V závěru práce byla pomocí dotazníkového šetření zjištěna averze ke ztrátě u informací a větší důvěryhodnost informací z knih pocházejících.
|
|
|
Syndrom vyhoření u zdravotních sester
FRÖMLOVÁ, Lenka
Tato bakalářská práce se zabývá otázkou, co je to syndrom vyhoření, jak se projevuje a jaká je jeho prevence. Zároveň si klade za cíl představit souvislosti mezi syndromem vyhoření a osobnostními charakteristikami zdravotních sester. V empirické části se práce snaží zachytit rozdíly v míře vyhoření sester na psychiatrii ve srovnání s jinými odděleními a v závěru se snaží tyto odlišnosti vysvětlit.
|
host ::
RSS.