|
|
Vulnerabilita a možnosti reparace peroperačního iatrogenního poškození chámovodu v experimentu
Štichhauer, Radek ; Kaška, Milan (vedoucí práce) ; Rygl, Michal (oponent) ; Plánka, Ladislav (oponent)
Souhrn Úvod: Plastika tříselné kýly patří k nejčastějším operačním výkonům dětské chirurgie. Výskyt komplikací, které mohou po těchto operacích následovat, není zanedbatelný. Možnosti léčby a postupy ošetření poraněných struktur tříselného kanálu, zejména chámovodu, nejsou v dětském věku dosud standardizovány. Cílem této experimentální práce bylo posoudit vliv zhmoždění chámovodu v průběhu operace chirurgickým nástrojem. Druhým úkolem studie bylo porovnání jednotlivých metod ošetření poraněného chámovodu a vytvoření algoritmu jeho ošetření v podmínkách standardních pracovišť dětské chirurgie bez možnosti použití operačního mikroskopu, jen s použitím lupových brýlí. Metodika: Do experimentální studie bylo zařazeno 70 potkanů - samců, kteří byli rozděleni do sedmi skupin podle arteficiálního typu poranění chámovodu a jeho následného ošetření: 1. zhmoždění chámovodu, 2. přetětí chámovodu a anastomóza jeho konců pomocí jednotlivých stehů vstřebatelným šicím materiálem, 3. přetětí chámovodu a spojení jeho konců pomocí intraluminálně zavedeného vlákna vstřebatelného šicího materiálu uzleného na zevní straně stěny chámovodu, 4. = 3. s použitím nevstřebatelného šicího materiálu, 5. = 2. doplněná o intraluminálně uložené vlákno vstřebatelného šicího materiálu fixovaného na zevní straně stěny chámovodu, 6. = 5. s...
|
|
|
Role čichového vnímání u novorozenců
Staňková, Jana ; Třebická Fialová, Jitka (vedoucí práce) ; Stopková, Romana (oponent)
Jedním z nejdůležitějších vztahů v našem životě je vztah matky a dítěte. Značné množství studií poukazuje na to, že při navazování tohoto pouta, hraje důležitou roli čichová percepce. Několik studií již ukázalo, že matky, které mají těsnější vztah se svými dětmi a tráví s nimi více času, jsou lepší v rozpoznávání jejich tělesné vůně. Podobně novorozenci jsou úspěšní v rozpoznávání vůně své matky, vůně jejího prsu i vlastní amniotické tekutiny. Tyto vůně preferují před jinými vůněmi a jsou pro ně uklidňující. Vůně matčina prsu pak hraje zásadní roli při nastartování kojení. Již během prenatálního vývoje mají při vnímání okolí pro dítě čichové podněty, které ho obklopují v plodové vodě, pravděpodobně velký význam; na sluchové a vizuální podněty je totiž toto prostředí poměrně chudé. Ukazuje se, že vystavení odorantům in utero skrz stravu, kterou matka konzumuje, ovlivňuje následné reakce dětí. Tyto pachy jsou následně pozitivněji přijímány než pachy, se kterými děti nemají žádnou předchozí zkušenost. Díky takovémuto brzkému seznámení se s vůněmi a chutěmi typickými pro vlastní kulturu se pak mohou formovat pozdější stravovací návyky. Cílem bakalářské práce je shrnout a kriticky prověřit dosavadní evidenci o roli čichového vnímání u novorozenců v oblastech vztahu matky a dítěte a formování pozdějších...
|
|
|
Septické stavy novorozenců
Baláčková, Šárka ; Voxová, Barbora (vedoucí práce) ; Paterová, Pavla (oponent)
Autor: Šárka Baláčková Název: Septické stavy novorozenců Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: zdravotní laborant Cíl práce: Cílem práce bylo shromáždit informace o problematice septických stavů u novorozenců. Popsat laboratorní diagnostiku vyšetření novorozenecké sepse a zmapovat výskyt nejčastějších patogenů způsobujících toto onemocnění na oddělení klinické mikrobiologie Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem. Metoda: Sledování počtu odebraných hemokultur na novorozeneckém oddělení v období 2011-2015. Porovnání celkového počtu všech odebraných hemokultur k počtu pozitivních hemokultur a výskyt jednotlivých patogenů způsobujících novorozeneckou sepsi. Výsledky: Během sledovaného období bylo odebráno celkem 5271 hemokultur. Z tohoto celkového počtu bylo pozitivních 1047, což činní 20 %. V zastoupení jednotlivých patogenů jako vyvolavatelů novorozenecké sepse jsou na prvním místě jednoznačně koagulázanegativní stafylokoky s počtem 801 záchytů, což je až 76,5 %. Dále následují gramnegativní fakultativně anaerobní tyčky počtem 113 záchytů (10,8 %), anaerobní bakterie 48 záchyty (4,6 %), rod Enterococcus 31 záchyty (3,0 %), Staphylococcus aureus 26 záchyty (2,5 %), rod Streptococcus 21 záchyty (2,0 %) a nakonec kvasinky 7 záchyty (0,7 %)....
|
|
|
Změny v Srdeční Frekvenci Novorozenců v Reakci na Odoranty s Relativně Silnou a Slabou Trigeminální Komponentou
Boušová, Jiřina ; Martinec Nováková, Lenka (vedoucí práce) ; Brothánková, Pavlína (oponent)
V dnešní době se předpokládá, že vnímání pachů jako spíše příjemných či nepříjemných je do značné míry utvářeno na základě každodenní zkušenosti jedince v rámci konkrétní kultury, a to skrze evaluativní podmiňování a okrajově též formou pouhého vystavení se určitému pachu. Jinými slovy, že čichové preference a averze nejsou vrozené, nýbrž jsou výsledkem jejich celoživotního formování. Čichový vjem však není založen jen na čistě kvalitativní složce zprostředkované víceméně olfaktorickým nervem. Na čichovém vjemu se podílí i nerv trigeminální, jehož stimulace v jedinci vyvolává taktilní percepci pachů v nosní dutině. Oba dva tyto nervy jsou vzájemně propojeny jak na periferní, tak na centrální úrovni chemosenzorického zpracování podnětů a jejich vzájemné interakce se spolupodílí na vnímaných charakteristikách finálního pachu, tedy i jeho vnímané příjemnosti či nepříjemnosti (tj. hedonicitě). Vzhledem k tomu, že novorozenci mají jen omezenou předchozí zkušenost s pachy, na jejich rozdílné reakci na ně by se mohla významnou měrou podílet taktilní složka čichového vjemu zprostředkovaná trigeminálním nervem. V této studii bychom tedy chtěli sledovat, jestli na pachy dráždící trigeminální nerv více a méně novorozenci reagují odlišně. Reaktivitu novorozenců jsme se rozhodli sledovat na autonomní úrovni;...
|
|
|
Umělá plicní ventilace pro novorozence
Pohořilský, Marek ; Mlkvik, Marek (oponent) ; Lízal, František (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací metody umělé plicní ventilace (CPAP) pro její nejefektivnější využití u novorozenců na neonatální jednotce intenzivní péče. Práce je rozdělena do tří částí. V první části je popsán základní princip funkce umělé plicní ventilace, onemocnění parenchymu plic, respirační péče u novorozenců a metody zapojení. Druhá část je věnována samotnému výzkumu, který je rozdělen na kapitoly výpočtu tlakových ztrát a samotného experimentu. Poslední část se zabývá srovnáním a vyhodnocením jednotlivých zapojení a doporučením pro nejefektivnější využití v praxi.
|
host ::
RSS.