|
|
Postoj veřejnosti k náhradní rodinné péči
NESNÍDALOVÁ, Klára
Práce se zabývá postojem veřejnosti k náhradní rodinné péči. Jedním z vážných problémů naší společnosti je skutečnost, že existuje řada dětí o které se jejich biologičtí rodiče nechtějí či nemohou starat a na straně druhé neustále se z různých příčin zvyšuje počet partnerství, která jsou bezdětná, ač si přejí mít dítě. S tím zákonitě vyvstává otázka, jak řešit případnou neplodnost. V České republice žije, podobně jako v jiných evropských zemích, 1% dětí (cca 20.000 dětí), které nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině. Pouze 2% z této skupiny jsou úplní sirotci, kdežto 98% jich tedy svou vlastní rodinu má, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemohou nebo nechtějí starat. Proto jsem si vybrala jako cíl své diplomové práce zmapovat, jak jsou občané naší společnosti informování o jedné z možností řešení neplodnosti - přijmout cizí dítě do náhradní rodinné péče. Zaměřila jsem se pomocí dotazníků na různé věkové i vzdělanostní skupiny. Respondenti vyjadřovali svoje názory na řešení neplodnosti v kontextu informací obecných (co je to NRP, jaké jsou typy NRP, kdo pomáhá při řešení problému, jaké jsou způsoby řešení, rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péčí, osvěta o NRP) a specifických (vlastní ochota k přijmutí dítěte do NRP, závislost dítěte na pohlaví, somatických, intelektových předpokladech, ochota přijetí dětí jiného etnika). I když mezi respondenty bylo dvojnásobek žen, cítí se více neúspěchem mít vlastní dítě zasaženy.
|
|
|
Analýza determinant ovlivňujících počet dětí v kojeneckých ústavech a dětských domovech do 3 let věku
Junková, Petra ; Bolcha, Peter (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Práce analyzuje existenci závislosti mezi zvolenými determinantami a počtem dětí umístěných ze sociálních důvodů do kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let věku v České republice mezi lety 1993 -- 2008. Teoretická část, založená na teorii rodiny Garyho S. Beckera, diskutuje jednotlivé části schématu rozhodovacího procesu a přes popis rozhodování o dětech a o založení rodiny dospívá až k volbě o svěření dítěte do náhradní výchovné péče. V empirické části jsou na základě teoretických poznatků a dalších studií, zabývajících se obdobnou problematikou, vybrány 4 determinanty, jejichž vztah s vysvětlovanou proměnnou je předmětem zkoumání. Konkrétně se jedná o míru registrované nezaměstnanosti, reálný příjem domácnosti, dávky státní sociální podpory a počet žen ve výkonu trestu. Regresní analýza a analýza umístění dětí propuštěných z kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do 3 let věku jsou hlavními metodami zkoumání a dle jejich výsledků jsou v závěru navržena opatření, která by mohla vést ke zlepšení stavu náhradní výchovné péče.
|
host ::
RSS.