|
|
Výskyt rezistence gastrointestinálních hlístic na anthelmintika v chovech koz
Císlerová, Markéta ; Vadlejch, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kyriánová, Iveta Angela (oponent)
Parazitické hlístice jsou kosmopolitně rozšířenou skupinou helmintů způsobující infekce, které jsou příčinou zhoršení zdravotního stavu infikovaných zvířat. Časté jsou zažívací potíže např. průjmy, dehydratace, nechutenství, ale i anémie. Gastrointerstinální hlístice mají také vliv na ekonomické ztráty pro zemědělce, vlivem snížené produkce mléka i masa, obtížnějšího zabřezávání, potratů, úhynů při závažných infekcích a vysokých nákladů na léčbu. Tyto důsledky parazitóz zhoršují celkové welfare zvířat, což by nemělo být zcela přehlíženo.
Pro eliminaci gastrointestinálních infekcí se využívají moderní širokospektrální anthemintika z těchto skupin: benzimidazoly, imidazoly makrocyklické laktony a aminoacetonitrilové deriváty (AADs). AADs je poměrně nová skupina širokospektrálních anthlemintik. Jako doplněk v léčbě jsou k dispozici, dnes stále více zkoumané, rostliny a jejích extrakty s anthelmintickým účinkem.
Již po několika letech od zavedení širkospektralních anthelmintik se vyskytly první zmínky o výskytu rezistenc. Rezistence je definována jako schopnost parazita přežít léčbu doporučenou dávkou anthelmintik, která by za běžných okolností byla pro parazita letální. Rychlý vývoj rezistence způsobila zejména chybná aplikace léčiv nedodržení postupů při jejich podávání a také fakt, že rezistence je geneticky založená vlastnost. Je tedy velmi důležité spolu s vývojem nových učinných léčiv také přesně dodržovat stanovené postupy při léčbě.
Kozy byly v minulosti léčeny stejnými dávkami anthelmintik jako ovce a dlouhodobé podávání subterapeutické dávky anthelmintik vedlo k rychlejšímu rozvoji rezistence na anthelmintika. Což bylo problématické, jak je známo, kozy mají rychlejší metabolismus a to přispělo k rozšíření helmintorezistence u koz.
K časné detekci helmintorezistence je potřeba zlepšit detekční metody. Důraz by měl být kladen na jednoduchost, dostupnost a finanční nenáročnost, aby mohly být využívány přímo chovateli.
|
|
| |
|
|
Sledování aktivity štítné žlázy u koz
BENDOVÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá problematikou aktivity štítné žlázy u koz z hlediska vylučování nadbytečného jodu v mléce a moči. Obsah jodu v mléce jako potencionální zdroj jodu pro člověka je stále velmi důležitým tématem. V průběhu laktační periody bylo v pěti sledovaných chovech provedeno celkem pět odběrů mléka. Celkem bylo odebráno od 32 zvířat 144 individuálních směsných vzorků mléka. Dále byly ve třech sledovaných chovech provedeny celkem tři odběry moči. Celkem bylo odebráno od 12 zvířat 29 individuálních vzorků moči. Byl stanoven celkový vylučovaný jod v mléce a moči. Průměrný obsah jodu v mléce v jednotlivých chovech byl od 41,72 do 143,54 ?g I.l-1. Průměrný obsah jodu v moči v jednotlivých chovech byl od 104,1 do 165,3 ?g I.l-1. Lze usuzovat, že vliv na obsah jodu v mléce má technologie ustájení a následně krmná dávka s minerálními doplňky. Nebyl prokázán vliv fáze laktace, věku ani plemena na obsah jodu v mléce. Lze usuzovat na závislost obsahu jodu v mléce a obsahu jodu v moči.
|
|
|
Vlivy působící na složení kozího mléka
PECOVÁ, Lenka
Práce se zabývá složením kozího mléka a vlivy působícími na jejich změnu. Kozí mléko je surovina, jejíž kvalitu ovlivňuje velké množství faktorů. Výsledkem této práce jsou utříděné informace o faktorech působících na množství a složení produkovaného kozího mléka, které jsou rozděleny do tří základních kategorií - biologické vlivy, výživové vlivy a vlivy technologie a managementu. Největší podíl na ovlivnění množství a složení kozího mléka mají vlivy výživové, a to zejména množství, nutriční vlastnosti a kvalita krmiv a vody. Dalším klíčovým faktorem jsou genetické dispozice zahrnující individualitu zvířete, plemennou příslušnost a šlechtění. Z ostatních faktorů podílejících se významně na jakosti kozího mléka lze zmínit zdravotní stav zvířete, věk, průběh laktace, technologii a hygienu dojení, technologii chovu a ustájení a klimatické podmínky. Méně významným faktorem je např. časnost odstavu kůzlat. Všechny faktory jsou vzájemně provázané, proto např. zanedbání několika méně důležitých faktorů může výrazně negativně ovlivnit složení kozího mléka, i když bude věnována nadstandardní péče faktorům, které jsou považovány za klíčové a naopak. Proto je důležité brát na zřetel všechny podílející se faktory od průběhu tvorby kozího mléka až po jeho zpracování.
|
|
|
Minerální látky a vitaminy v kozím mléce
Moravcová, Gabriela
Bakalářská práce je na téma minerální látky a vitaminy v kozím mléce. V práci hodnotím situaci chovu koz v České republice, v Evropě a na úrovni celého světa, dle literárních pramenů. Jsou zde popsány zdroje jednotlivých vitaminu a minerálů v ostatních potravinách a jejich denní doporučené množství a jejich význam pro člověka. Bakalářská práce seznamuje čtenáře s problematikou zastoupení těchto složek v kozím mléce v závislosti na různých faktorech, jejich obsah se různě liší. V kozím mléce je, podle literárních zdrojů, v nejmenším množství zastoupen vitamin B12, a naopak koncentrace niacinu a vitaminu B6 je nejvyšší. Z hlediska minerálních látek je, podle literárních pramenů, kozí mléko bohaté na vápník a draslík, a naopak chudé je v koncentracích jódu a selenu.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Mastitidy u koz
BENDOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá problematikou mastitid u koz. Kozí mléko se v současné době těší stále větší oblibě. V průběhu laktační periody bylo odebráno ve čtyřech odběrech celkem 80 individuálních vzorků a čtyři bazénové vzorky syrového mléka. Byly stanoveny somatické buňky, celkové počty mikroorganismů a psychrotrofní mikroorganismy. Lze usuzovat, že sání kůzlat může mít vliv na zvýšené hodnoty na začátku laktace, přesto u žádného vzorku nebyly hodnoty vyšší než platná legislativa. Nízká hygiena chovu u koz zvyšuje riziko vzniku mastitid a tím znehodnocuje kvalitu mléka a mléčných výrobků, naopak dobré hygienické podmínky chovu se odráží ve výborné kvalitě kozího mléka a následně zajišťují spokojenost zákazníků.
|
|
|
Malé faremní provozy - mlékárny
BOROVKOVÁ, Lucie
Diplomová práce představí problematiku malých faremních mlékáren na příkladu faremních provozů hospodařících na území Jihočeského kraje. Vymezí cíl práce zaměřený na zhodnocení aktuální situace v oblasti faremního zpracování mléka s ohledem na cíl Společné zemědělské politiky po roce 2013, tedy zvýšit efektivnost zemědělské produkce za účelem dosažení potravinové soběstačnosti.
|
host ::
RSS.