|
|
Manipulace zárodečných buněk jako nástroj pro management a produkci izogenních linií u ryb
FRANĚK, Roman
Izogenní linie ryb představují základní možnost kontroly genetického pozadí pokusných organismů, jelikož všichni jedinci z dané izogenní linie sdílejí stejný genotyp. Izogenní linie ryb byly dosud produkovány pouze opakovanou uniparentální dědičností - androgenezí a gynogenezí. V první generaci je produkováno homozygotní potomstvo, následně každý homozygotní jedinec po opětovné indukci uniparentální dědičnosti produkuje odlišnou izogenní linii. Navzdory optimalizovaným postupům pro indukci uniparentální dědičnosti byly izogenní linie úspěšně produkovány pouze u několika druhů ryb. Jejich dlouhodobé udržování je značně problematické z důvodu nízké životaschopnosti a nepříznivých reprodukčních charakteristik. Situace je dále komplikována tím, že izogenní linie jsou zpravidla přirozeně monosexní, kdy pro další reprodukci je nutné znovu použít uniparentální dědičnosti, nebo provést zvrat pohlaví u části jedinců. V této dizertační práci bylo provedeno několik typů manipulací se zárodečnými buňkami. Byly vyvinuty a optimalizovány protokoly pro kryokonzervaci spermatogonií a oogonií za účelem maximalizace jejich životaschopnosti po rozmrazení. Fyziologická aktivita kryoprezervovaných buněk byla potvrzena transplantací do náhradního hostitele. Kryoprezervované a následně transplantované buňky si v porovnání s nezamraženou kontrolou zachovaly srovnatelnou kolonizační aktivitu, byly schopny se transdiferenciovat ze spermatogonií na oogonie. Úspěch transplantace byl následně potvrzen detekcí exprese genů spojených s gametogenezí u kapra pomocí RT-PCR. V další studii byly zárodečné buňky z homozygotních donorů kapra obecného transplantovány do náhradních rodičů - karas obecný zlatá forma, kteří byli sterilizováni pomocí tlumení exprese genu zodpovědného za vývoj a migraci zárodečných buněk. Tento postup má potenciál zvýšit šanci na produkci životaschopný gamet. Zárodečné buňky homozygotů s různým stupněm poškození gameteogeneze mohou být přeneseny do plně životaschopných hostů a tím celkově zvýšit efektivitu produkce izogenních linií. Použití karase zlatého jakožto náhradního rodiče navíc zajistí, že část chimér zárodečné linie budu samci a část samice, tím pádem budou produkovány gamety obou pohlaví a pro další reprodukci izogenní linie nebude nutné dalších zásahů, které jsou běžně nutné pro udržitelnost izogenní linie. Vhodnost triploidních recipientů pro transplantaci zárodečných buněk, kteří mohou být potenciálně použity jako recipienti pro buňky z homozygotů za účelem produkce izogenních linií, byla potvrzena u kaprovitých ryb na modelu dánia pruhovaného. Spermatogonie a oogonie z diploidních donorů byly transplantovány do uměle indukovaných triploidních larev. Po dosažení pohlavní dospělosti byly získány spermie původem z transplantovaných buněk donora. Oogonie se transdiferenciovaly do spermatogonií a byly produkovány spermie s pohlavními chromozomy samic, které mohou být zajímavé pro další studie determinace pohlaví u dánia pruhovaného. Dále byla vyvinuta nová technika pro přenos zárodečné linie linií byla vyvinuta s použitím embryí dánia pruhovaného. Buňky dárce byly transplantovány ze stádia blastuly do rozplavaných larev. S tímto přístupem byly nediferencované primordiální zárodečné buňky schopny kolonizovat genitální rýhu a zahájit gametogenezi. Po dosažení pohlavní dospělosti chimér zárodečné linie byly získány gamety a životaschopné potomstvo. Ačkoli celková účinnost této metody byla ve srovnání s jinými transplantačními metodami nižší, tato studie může mít význam pro záchranu zárodečné linie u málo životaschopných embryí nebo letálních mutantů.
|
|
|
Stravitelnost krmiv pro kapra obecného
MAREŠ, Josef
Tato bakalářská práce testuje a vyhodnocuje složení a bilanční stravitelnost různých druhů krmiv i různých ingrediencí použitelné pro krmení kapra obecného. V práci se dále posuzuje vhodnost jednotlivých ingrediencí na základě stravitelnosti samostatných živin. Z výsledků vyplývá, že správnou kombinací krmiv dojde ke zlepšení efektivity v chovu kapra obecného, sníží se spotřeba krmiva, zvýší se přírůstek. V neposlední řadě by mělo dojít ke snížení negativního dopadu přikrmování na kvalitu vodního prostředí. Bakalářská práce sumarizovala doposud známé hodnoty stravitelnosti u jednotlivých krmných ingrediencí pro kapra. Následně se zabývala vlastním experimentem, který byl časově velmi náročný. Podařilo se potvrdit některé již známé hodnoty, ale také zjistit úplně nové informace o hodnotách obsahu jednotlivých komponent v krmivech a jejich následné využitelnosti. Výsledky pro pšenici a kukuřici byly porovnány s naměřenými hodnotami jiných autorů. Tritikále, dafnie a larvy pakomára byly pro experiment použity prvně, tudíž hodnoty nebylo možné porovnat, ale podařilo se analyzovat základní informace, které dobře poslouží pro další výzkum v této oblasti. Průměrný obsah jednotlivých parametrů u obilovin byl: 16 % obsahu bílkovin a stravitelnost 64 %, obsah tuků 2 % a stravitelnost 70 %, obsah BNLV 74 % a stravitelnost 74 %. Obsah vlákniny 5 % a popelovin 2 % s velmi nízkou stravitelností. Obsah fosforu 0,6 % a stravitelností 30 %. Průměrný obsah jednotlivých parametrů u přirozené potravy byl: obsah bílkovin 55 % a stravitelnost 86 %, obsah tuků 5 % a stravitelnost 74 %, BNLV 20 % a stravitelnost 41 %, obsah vlákniny 7 % a stravitelnost 8 %, obsah popelovin 14 % a stravitelnost 30 %, obsah fosforu 1,2 % a stravitelnost 74 %. Výsledným prvkem bylo stanovení nejvhodnějšího krmení pro rybniční akvakulturu. Dle dostupných výsledků se jedná o pšenici v kombinaci s přirozenou potravou. Pšenice je velmi energeticky bohatá, ovšem má nízký podíl bílkovin. Naopak přirozený potrava je bohatá na dobře využitelné bílkoviny. Optimální poměr přirozené potravy a pšenice byl 0,25:2. V tomto poměru dokážeme ideálně splnit nutriční požadavek kapra obecného (31 % stravitelných bílkovin, 0,6-0,7 % fosforu, ~3200 kcal?kg-1 stravitelné energie). Vhodným využitím krmiva jsme schopni snížit negativní vliv na kvalitu vody, a to je do budoucna jeden z hlavních cílů.
|
|
|
Vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra
VÁLEK, Pavel
Vliv vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra byl testován na rybnících Rod, Dobrá Vůle, Pohořelec, Haslauerteich a Neuteich. Kromě rybníka Rod byla ve všech rybnících zastoupena různá biomasa kapra. Odběr vzorků probíhal během vegetačního období (červen a červenec) a mimo vegetační období (září). U jednotlivých odběrů byly měřeny fyzikálně chemické parametry vody. Všechny vzorky byly roztřízeny podle skupin, spočítány a zváženy. Výsledky byly prezentovány pomocí grafů. Denzita zoobentosu rybníků Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich vykazovala v letních odběrech stoupající trend směrem k hlubším částem rybničního sedimentu. Maximálních hodnot dosahovala denzita v těchto rybnících v houbkách 10 14 cm. Tento trend byl pozorován u výskytu pakomárů v těchto rybnících. Nejvyšší denzita pakomárů byla pozorována na rybníku Haslauerteich (1 687 jedinců na m2). Zmíněné rybníky byly nasezeny kaprem (K2-3). Největší denzita nitěnek na rybnících Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich byla během zářijových odběrů pozorována v mělčích částech sedimentu (0 6 cm). Maximální denzita byla 1 031 jedinců na m2. Na rybníku Pohořelec byl výskyt zoobentosu během obou odběrů zaznamenán pouze v hloubce 10 12 cm. Ostatní zástupci zoobentosu byli přítomni na rybnících Rod, Haslauerteich a Neuteich. Byl pozorován výskyt larev střechatek (Sialis) a koreter (Chaoboridae). Denzita a biomasa byla v zářijových odběrech větší. Bylo pozorováno větší osídlení jednotlivých hloubek. Jejich maximální denzita byla rybníku Haslauerteich 218 jedinců na m2.
|
|
|
Vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra
VÁLEK, Pavel
Vliv vertikální distribuce zoobentosu v rybníce v reakci na biomasu obsádky kapra byl testován na rybnících Rod, Dobrá Vůle, Pohořelec, Haslauerteich a Neuteich. Kromě rybníka Rod byla ve všech rybnících zastoupena různá biomasa kapra. Odběr vzorků probíhal během vegetačního období (červen a červenec) a mimo vegetační období (září). U jednotlivých odběrů byly měřeny fyzikálně chemické parametry vody. Všechny vzorky byly roztřízeny podle skupin, spočítány a zváženy. Výsledky byly prezentovány pomocí grafů. Denzita zoobentosu rybníků Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich vykazovala v letních odběrech stoupající trend směrem k hlubším částem rybničního sedimentu. Maximálních hodnot dosahovala denzita v těchto rybnících v houbkách 10 14 cm. Tento trend byl pozorován u výskytu pakomárů v těchto rybnících. Nejvyšší denzita pakomárů byla pozorována na rybníku Haslauerteich (1 687 jedinců na m2). Zmíněné rybníky byly nasezeny kaprem (K2-3). Největší denzita nitěnek na rybnících Dobrá Vůle, Haslauerteich a Neuteich byla během zářijových odběrů pozorována v mělčích částech sedimentu (0 6 cm). Maximální denzita byla 1 031 jedinců na m2. Na rybníku Pohořelec byl výskyt zoobentosu během obou odběrů zaznamenán pouze v hloubce 10 12 cm. Ostatní zástupci zoobentosu byli přítomni na rybnících Rod, Haslauerteich a Neuteich. Byl pozorován výskyt larev střechatek (Sialis) a koreter (Chaoboridae). Denzita a biomasa byla v zářijových odběrech větší. Bylo pozorováno větší osídlení jednotlivých hloubek. Jejich maximální denzita byla rybníku Haslauerteich 218 jedinců na m2.
|
|
|
Kryoprezervace a transplantace spermatogonií kapra obecného
FUČÍKOVÁ, Michaela
Kryoprezervace a transplantace zárodečných buněk u ryb poskytuje vhodný nástroj pro zachování genetické informace. Metodou náhradních rodičů lze získat potomstvo se znaky zvoleného donora, v tomto případě komerčně důležitého, kapra obecného. Pro úspěšnou kryoprezervaci zárodečných buněk ryb ale musí být stanovený vhodný protokol individuálně pro každý druh. V případě této práce se testovalo několik kryoprotektantů. U nejlepšího z nich, Me2SO, co se životaschopnosti spermatogonií týče, se testovaly jeho různé koncentrace v závislosti na rychlosti zamrazování. Dále následovalo testování vlivu velikosti zamrazované tkáně, inkubačního času a přidaného cukru. Výsledkem testování bylo kryomédium sestávající se z 2,5M dimethylsulfoxidu, přidaného cukru 0,3M glukózy, 1,5% BSA a 25nM Hepes rozpuštěného v PBS. Jako nejvhodnější byla stanovena velikost zamrazované tkáně 100 mg, inkubační čas 30 min a rychlost zamrazování -1 °C/min. Tento výsledek zajišťuje nejvyšší míru přežití kryoprezervovaných spermatogonií kapra obecného a nabízí optimální podmínky pro jejich zamrazování. Druhou částí práce bylo ověření úspěšnosti transplantace kryoprezervovaných a i čerstvých spermatogonií do vhodně zvoleného recipienta, jímž je karas zlatý, který s kaprem obecným sdílí obdobné reprodukční charakteristiky, ale zároveň nabízí i snížení nároků na prostor, nebo odolnost vůči koi-herpes viru. Transplantované zárodečné buňky kolonizovaly zárodečnou rýhu a spustily gametogenezi celkem u 42,5 % (kryoprezervované spermatogonie) a 52,5 % (čerstvé spermatogonie) recipientů karase zlatého, což prokázalo, že transplantace kryoprezervovaných spermatogonií kapra obecného, do recipienta karase zlatého, je úspěšně realizovatelná.
|
|
|
Potenciál krmných směsí a obilovin jako nástroj pro udržení dobré produkce tržního kapra ve vztahu ke kvalitě vody.
MELKA, Václav
Cílem této diplomové práce bylo otestovat produkční účinnost obilovin a krmných směsí a současně posoudit jejich vliv na kvalitu vody při aplikaci v polointenzivním chovu kapra. Krmný pokus probíhal 112 dní v 10 experimentálních sádkách. Testovaným krmivem bylo obilí (triticale), extrudovaná doplňková krmná směs od firmy Aller Aqua s 24 % obsahem proteinu, peletová krmná směs glycidového typu s 12,5 % obsahem proteinu (KP) a peletová krmná směs glycidového typu s 12,5 % obsahem proteinu a s nižším obsahem fosforu (KPmínus). Kontrolní obsádka o stejné hustotě byla bez příkrmování jen na přirozené potravě. Rybí obsádky byly přikrmovány 3x týdně, pokaždé v ranních hodinách a na stejné místo v nádrži. Pokus probíhal ve dvojím opakování. Měření parametrů vody (teplota, kyslík, pH) probíhalo ve dvoutýdenních intervalech, odběry vzorků vody pak v měsíčních intervalech. Na konci experimentu byly vyhodnoceny sledované produkční ukazatele a stanovena bilance fosforu. Nejvyšší produkční účinnost byla dosažena u kaprů přikrmovaných obilovinami (FCR - koeficient konverze krmiva 2,41 - 0,46, SGR - specifická rychlost růstu 0,54 - 0,07 %.d-1) nejnižší produkční účinnost byla u krmné směsi KPmínus (FCR - 3,72 - 0,30, SGR - 0,39 - 0,02 %.d-1). Nejvyšší retence fosforu (88 %) v biomase ryb byla dosažena u obilovin. Nejnižší retenci fosforu (60 %) vykazovali kapři přikrmovaní krmnou směsí KP. Přikrmování kaprů testovanými krmivy nemělo významný vliv na kvalitu vody. Z ekonomického i environmentálního pohledu se jako nejvhodnější krmivo pro rybniční chov kapra jeví obiloviny.
|
|
|
Využití vybraných komponentů rostlinného původu ve výživě ryb
Zugárková, Iveta
Cílem této bakalářské práce bylo zpracování literární rešerše o využití vybraných rostlinných komponentů ve výživě ryb. Dále byla zpracována i problematika z oblasti chovu a výživy ryb, nutričních požadavků na živiny a úpravy krmiv. V práci byla vy-pracována metodika krmného testu. Pro krmný test bude použita šupinatá a lysá forma kapra obecného (Cyprinus carpio L.) a ryby budou krmeny vybranými druhy obilovin - krmná pšenice a pšenice nízkofytátová, krmný ječmen a bezpluchý ječmen. Obiloviny budou zpracovány do granulí pro lepší příjem a využití krmiva. Pokus bude zahájen v květnu 2016 na Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelovy univerzity v Brně v recirkulačním systému v teplé akvarijní místnosti. Cílem testu bude zhodnotit produkční účinnost použitých obilovin včetně jejich vlivu na chemické složení tkání a vybrané parametry vnitřního prostředí ryb. Výběr testovaných odrůd vycházel z poznatků o sní-žení zatížení rybničního prostředí fosforem. Rostlinná krmiva při přikrmování kapra tvoří nejnákladnější položku v chovu, proto je snaha o hledání ekonomicky a výživově výhodných krmiv.
|
|
|
Vliv vybraných těžkých kovů na fyziologii ryb
Šanda, Radek
Práce se zabývá studiem působení rtuti na hematologické ukazatele a biochemické parametry v krevní plazmě kapra obecného (Cyprinus carpio L.). Teoretická část práce se zabývá problematikou výskytu rtuti a jejich forem ve vodním prostředí a v rybách. Praktická část zahrnuje, jak působení samotné rtuti, tak i vlivy rtuti za přídavku chloridu sodného. V I. experimentu došlo k vystavení Cyprinus carpio L. několika koncentracím rtuti po dobu 5, 10 a 15 dnů. Ve II. experimentu byl kapr obecný vystaven koncentraci rtuti 1,5 micro g.l-1 s přídavkem různých koncentrací chloridu sodného (29 mg.l-1, 300 mg.l-1, 1 000 mg.l-1) po dobu 72 hod. Pro stanovení hematologických ukazatelů a biochemických parametrů ve vzorcích krevní plazmy kapra obecného bylo využito přístroje Konelab T 20xt a přístroje Easy Lyte. Získaná data byla statisticky zpracována a vyhodnocena.
|
|
|
Potrava kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v konfliktních lokalitách
Ráslová, Pavlína ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Vrána, Pavel (oponent)
v Abstrakt Kontinentální subspecie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo sinensis) je na území České republiky nejvýznamnějším rybožravým predátorem. Způsobuje škody na rybách produkčním a zejména sportovním rybářům, a ani po svém vyškrtnutí ze seznamu zvláště chráněných živočichů v roce 2013 nevymizel ze středu zájmu rybářů i badatelů. Tato diplomová práce hodnotí kvalitativní a kvantitativní složení potravy kormoránů v zimním období 2011/2012 na dvou vytipovaných lokalitách: Žehuňský rybník (okres Kolín) a řeka Berounka v přírodní rezervaci Zábělá u Plzně. Dále tato práce definuje hlavní složky potravy kormorána v těchto oblastech a vyhodnocuje případné výkyvy a změny ve složení potravy během zimy. V rámci studie proběhly také analýzy podílu lovených hospodářsky cenných druhů ryb a pestrosti druhového spektra. Výsledné údaje obou lokalit jsou porovnány mezi sebou a s relevantní literaturou. Pro potravní analýzu byly použity vývržky kormoránů, diagnostické kosti a zbytky ryb nalezené na nocovištích. Z výsledků této analýzy bylo zjištěno, že v obou lokalitách lovili kormoráni nejvíce plotici obecnou. Z hlediska biomasy byl na Žehuňském rybníku nejvíce loven kapr obecný, zatímco na Zábělé dominovala plotice obecná. Pokud porovnáme obě lokality z hlediska druhové diverzity odlovené ichtyofauny, byla tato...
|
|
|
Znečištění produkované kaprem obecným v závislosti na naplněnosti trávicího traktu.
HAVLÍNOVÁ, Šárka
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit a porovnat rozdíly v míře znečištění, které produkují ryby svou metabolickou činností v závislosti na naplněnosti trávicího traktu. Produkce znečištění byla sledována na 4 skupinách plůdku kapra obecného, který: 1) před zahájením pokusu neměl přístup k potravě; 2) před zahájením pokusu nepřijímal potravu po dobu 10 dnů; 3) před zahájením pokusu přijímal omezeně potravu; 4) před zahájením pokusu přijímal potravu spontánně v množství 2 % hmotnosti obsádky. Pokusy probíhaly v laboratorních podmínkách. Na počátku pokusu byly ryby jednotlivých skupin a známé hmotnosti umístěny do experimentálních akvárií s 20 litry odstáté vodovodní vody. Po 24 hodinách pobytu ryb v čisté vodě byly ryby z akvárií odloveny a vráceny do původních akvárií. Poté byla voda z jednotlivých experimentálních akvárií přefiltrována přes uhelon s velikostí ok 40 mikrometrů, čímž byla oddělena pevná fáze exkrementů, ve které byla stanovena celková sušina, koncentrace celkového fosforu a celkového dusíku. Ve filtrátu (vodné fázi exkrementů) byly stanoveny nerozpuštěné látky, celkový fosfor, celkový dusík a organické látky jako hodnoty BSK5, CHSKMn, CHSKCr. Ve filtrátu, po filtraci vodné fáze exkrementů přes skleněný filtr (1,2 mikrometrů) byly stanoveny amoniakální dusík [N-(NH3 + NH4+)], dusičnanový dusík [N-NO3-] a ortofosforečnanový fosfor [P-PO43-]. Z naměřených hodnot byla vypočtena produkce znečištění v přepočtu na 1 kg hmotnosti obsádky za 24 hodin. U všech sledovaných parametrů byly zaznamenány nejvyšší hodnoty u ryb, které před zahájením pokusu spontánně přijímaly potravu (ryby 4. skupiny). Ryby této skupiny vyprodukovaly v průměru 4 154 mg.kg-1.den-1 nerozpuštěných látek (částice 1,2 mikrometrů), 105,5 mg.kg-1.den-1 celkového fosforu, a 1 342 mg.kg-1.den-1celkového dusíku. Ve vodné fázi exkrementů této skupiny ryb bylo zachyceno v průměru 637 mg.kg-1.den-1 amoniakálního dusíku a 4,9 mg.kg-1.den-1 fosfátového fosforu. Hodnoty CHSKCr u této skupiny ryb dosáhly v průměru 4 561 mg.kg-1.den-1, a hodnoty BSK5 2 634 mg.kg-1.den-1. Hodnoty zjištěné u ostatních skupin ryb byly ve srovnání s těmito hodnotami několikanásobně nižší.
|
host ::
RSS.