|
|
Jednohostitelská trypanosomatida bezobratlých
Havlová, Jolana ; Votýpka, Jan (vedoucí práce) ; Varga, Vladimír (oponent)
T ída Kinetoplastea zahrnuje voln žijící i parazitické zástupce. Jednou z nejznám jších skupin je ád Trypanosomatida, do kterého pat í obligátní parazité (Trypanosoma, Leishmania) širokého spektra hostitel . Mnohé druhy jsou velmi nebezpe nými patogeny lov ka, jiné p sobí velké ekonomické ztráty v zem d lství. Nicmén p evážná ást trypanosomatid pat í mezi jednohostitelské parazity hmyzu, kte í jsou pro své hostitele v tšinou nepatogenní. Jednohostitelská trypanosomatida parazitují p evážn v ádech polok ídlých a dvouk ídlých. P edložená diplomová práce se v nuje detekci nákaz jednohostitelskými trypanosomatidy u šváb odchycených na území eské republiky a šváb pocházejících z n kolika r zných chov . Švábi jsou vhodní mechani tí p enaše i r zných patogen (v etn parazit ), kte í ohrožují zdraví lov ka i zví at. První popis trypanosomatid ve švábech byl zdokumentován již na po átku 20. století, ale žádná studie se t mto nález m d kladn ji nev novala. Cílem této práce byla i podrobná morfologická a ultramikroskopická analýza a studium hostitelské specifity nedávno popsaného druhu švábí herpetomonády Herpetomonas tarakana. Tato diplomová práce byla áste n podkladem již publikovaného lánku "Diversity of trypanosomatids in cockroaches and the description of Herpetomonas tarakana sp. n.", na který navazuje a...
|
|
|
Houboví parazité jako faktor ovlivňující dynamiku společenstev mikrořas
Rosa, Jan ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá houbovými parazity, kteří jsou jedním z významných faktorů ovlivňujících dynamiku společenstev mikrořas. Shrnuji zde především poznatky o parazitech ze skupin Oomycota a Chytridiomycota, opomenuty však nejsou ani další skupiny. Uvedeny jsou základní informace o houbových parazitech, jako je například jejich hostitelská specificita či faktory, které ovlivňují jejich schopnost infikovat hostitele, a to především abiotické podmínky, které působí na schopnost šíření parazita. Diskutována je zejména role světla a teploty jako důležitých faktorů působících při vzniku epidemie. Houboví parazité jsou schopni měnit maximální velikost populace a kompetiční vztahy mezi mikrořasami ve společenstvu. Tyto poznatky jsou dále diskutovány v jednotlivých řasových skupinách. Houboví parazité by mohli být negativním ekonomickým hráčem v bioprůmyslu a jejich možná budoucí role v tomto odvětví je taktéž diskutována. Klíčová slova: parazit, hostitel, hostitelská specificita, dynamika společenstev, řasy, houby, fytoplankton
|
|
| |
|
|
Evoluce hostitelské specializace a fylogeografie řasníků čeledi Xenidae (Strepsiptera)
Benda, Daniel ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent)
Řasníci (Strepsiptera) jsou obligátně endoparazitickým řádem hmyzu s kosmopolitním rozšířením, který je sesterskou linií brouků (Coleoptera). V současnosti je známo jen zhruba 600 druhů, přesto mají velmi široké hostitelské spektrum. Parazitují na sedmi skupinách hmyzu (Thysanura, Orthoptera, Blattodea, Mantodea, Hemiptera, Diptera, Hymenoptera). K nejodvozenějším skupinám řasníků patří čeleď Xenidae. Její zástupci parazitují na žahadlových blanokřídlých (Hymenoptera: Aculeata) tří čeledí (Vespidae, Sphecidae, Crabronidae). V porovnání s bazálnějšími skupinami řasníků jsou u druhů čeledi Xenidae velmi dobře známí hostitelé, proto je tato skupina vhodným objektem pro studium evoluce hostitelské specializace. Na základě molekulárních analýz tří genů byla zrekonstruována fylogeneze čeledi Xenidae. Dále bylo provedeno mapování ancestrálních stavů hlavních hostitelských skupin a biogeografických oblastí pomocí dvou metod (maximální parsimonie, maximální věrohodnost). Podle výsledků vychází čeleď Xenidae jako monofyletická skupina, která vznikla ve Starém světě. Na některé hostitelské skupiny došlo k přeskoku vícekrát nezávisle na sobě. To výrazně mění dosavadní představy o evoluci hostitelské specializace a vyžaduje taxonomickou revizi. V rámci této čeledi došlo k několika přeskokům mezi Starým a Novým...
|
|
|
Hostitelská specifita, diverzita a distribuce malarických parazitů v kontaktní zóně dvou druhů slavíků
Šíma, Michal ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Sádlová, Jovana (oponent)
Předpokládá se, že kontaktní zóna ptáků funguje jako bariéra pro rozšiřující se populace parazitů. Studoval jsem Haemosporida (rodů Plasmodium, Haemoproteus a Leucocytozoon) dvou druhů slavíků, jejichž kontaktní zóna leží v Evropě. Celkem jsem detekoval 20 linií parazitů. Oba druhy slavíků sdílely všechny hlavní linie hemosporid. Celková prevalence se velmi lišila mezi dvěma druhy hostielů (slavík tmavý byl více parazitován než slavík obecný), ale příliš se neměnila v různých zónách uvnitř jednoho druhu. Parazitémie nejběžnější linie linie LULU1 z rodu Haemoproteus, zjištěná pomocí kvantitativní PCR, se nelišila významně mezi dvěma druhy hostitelů. Bylo parazitováno šest z devíti odchycených hybridů. Genetické linie v nich nalezené byly stejné jako běžné linie u rodičovských druhů. Zdá se, že kontaktní zóna má malý (nebo žádný) vliv na rozšíření parazitů ze skupiny hemosporida.
|
|
|
Hostitelská specializace a druhová diverzita řasníků rodu Stylops (Strepsiptera)
Jůzová, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent)
Řasníci (Strepsiptera) jsou entomofágní řád hmyzu s kosmopolitním rozšířením. Z dosavadních záznamů je známo jen necelých 600 druhů, přesto mají velmi široké hostitelské spektrum. Parazitují na sedmi skupinách hmyzu (Thysanura, Blattodea, Mantodea, Orthoptera, Hemiptera, Diptera, Hymenoptera). V případě většiny čeledí řasníků nejsou kromě samotného výčtu druhů a jejich biologického vymezení známé vzájemné vztahy jak mezi jednotlivými druhy, tak ani mezi rody. Panuje navíc nejednotný názor na druhový koncept u řasníků. Někteří autoři pojímají řasníky jako specialisty a téměř každému druhu hostitele přiřazují samostatný druh řasníka. Jiní je naopak považují za generalisty. Naši představu o diverzitě řasníků také ovlivňuje přítomnost kryptických druhů. Znalost fylogeneze řasníků nám tak poskytuje důležitou informaci o druhové rozmanitosti zkoumané skupiny a také o jejich koevoluci s hostiteli. Na základě molekulárních analýz tří genů byla sestavena fylogeneze rodu Stylops - rodu s největším spektrem hostitelských druhů v rámci čeledi Stylopidae. Z výsledků je zřejmé, že řasníci rodu Stylops jsou ve velké míře specializováni na své hostitele v závislosti na podrodu hostitele. V jednom případě byl zaznamenán hostitelský druh, který hostí dva různé druhy řasníků. Podařilo se také odlišit na tři desítky druhů. Je...
|
|
|
Specifické vztahy mezi partnery v arbuskulárně mykorhizní symbióze
Voříšková, Alena ; Janoušková, Martina (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Arbuskulární mykorhiza (AM) je symbiotické soužití mezi cévnatými rostlinami a arbuskulárními mykorhizními houbami ze skupiny Glomeromycota. AM symbióza je považována za nespecifickou interakci, jelikož AM houby jsou schopny kolonizovat kořeny téměř všech druhů rostlin, které jsou pro tento typ symbiózy hostitelské, nicméně se jistá specifita mezi partnery projevuje. Specifita se může projevit na úrovni formace mykorhizy, což znamená, že různé druhy rostlin se mohou lišit ve složení společenstva hub ve svých kořenech či odlišnou schopností kolonizace a sporulace AM hub v závislosti na hostiteli. Specifita může být také patrná v rozdílné funkčnosti symbiózy v závislosti na konkrétních partnerech a tudíž v odpovědi rostlin na mykorhizu. Zároveň specifita v AM symbióze může mít dopad i na koexistenci rostlin ve společenstvu a diverzitu rostlinných společenstev.
|
|
|
Hostitelská specificita tropických kůrovcovitých (Coleoptera: Curculionidae: Scolytinae, Platypodinae)
HULCR, Jiří
Hostitelská specificita tropických kůrovcovitých byla studována líhnutím brouků ze 13 hostitelských stromů v nížinných deštných lesích Papuy Nové Guineje. Floemofágní kůrovci jsou úzce specializovaní jako typičtí herbivoři, zpravidla na úroveň čeledi. Ambrosioví brouci žijící v symbióze s houbami naopak nevykazují téměř žádnou hostitelskou specificitu. Nález nového případu ambroziové symbiózy mezi Scolytodes unipunctatus a třemi druhy hub ukazuje na nízkou specificitu tohoto vztahu. Hypotéza o zdánlivé polyfagii herbivora skrývající kryptické specializované druhy byla vyvrácena pro Homona mermerodes (Lepidoptera, DNA vzorky kůrovcovitých nebyly k dispozici). Haplotypová diverzita cytochromoxidázy 1 není kongruentní s distribucí jednotlivců na hostitelskýchj rostlinách či lokalitách.
|
host ::
RSS.